Petr Ševčík: Lidský hlas je nejkrásnější nástroj (+ autorské video)

[singlepic id=4241 w=420]
Účastnil se obou řad Česko Slovenské SuperStar. Zatímco v té první skončil velmi překvapivě před branami semifinále, v té druhé už se dostal do finále a nakonec se umístil na pátém místě. Tušíte dobře, že je řeč o Petru Ševčíkovi. Tento dvacetiletý mladík se po soutěži poněkud stáhnul do ústraní a nebylo o něm moc slyšet, ale v současnosti chystá návrat a už brzy se můžeme těšit na jeho debutové album. Dostalo se mi možnosti Petra vyzpovídat a zeptat se ho jak na jeho připravované CD, tak i na jeho názory na českou hudební scénu a pochopitelně došlo i na právě probíhající soutěž Hlas Česko Slovenska.

Je to zhruba rok od doby, kdy proběhla druhá řada Česko Slovenské SuperStar. Jak s odstupem času bilancuješ svoji účast?

Petr: V některých případech si člověk řekne: „ , Ty jo, proč já jsem to nezazpíval líp.“ Ono to ale kolikrát ani nejde. Svoji účast tedy bilancuju tak, že mi to spoustu věcí dalo i vzalo zároveň. Nicméně já jsem vždycky chtěl dělat hudbu, proto převažuje ta pozitivní tvář účasti. Jednak jsem dostal možnost natočit svoji vlastní desku, písně jsou dokončené, takže se akorát chystáme na nahrávání. Také jsem dostal možnost tvářit se před lidmi jako zpěvák, což je taky krásné. Na druhou stranu jsem přerušil studium, což pro mě jako tzv. „šprta“ byla docela rána. Je pravdou to, že škola mě bavila, na Masarykově univerzitě jsem studoval obor Veřejná správa v rámci Ekonomicko-správní fakulty. Jednak mi to přišlo velmi zajímavé a také jsem si myslel, že se s tím uplatním v životě. Ale přece jenom hudba, to je láska, která vydrží na celý život. Proto jsem rád, že je to tak, jak to je.

Zmínil jsi, že v současnosti chystáš své debutové CD. Mohl bys nám o něm říct co nejvíc podrobností?

Petr: Název CD je zatím nejasný, rozhodujeme se, jestli Dualita, nebo Duality. Bude tam dvanáct písní, přičemž žánrové centrum bude v americkém mainstreamu, částečně s českými i s anglickými texty, což bude přesně půl na půl. Přistupoval jsem k tomu tak proto, že u nás je spousta lidí, kteří poslouchají jen zahraniční hudbu, i když jsou to Češi a Slováci (většinou v mé věkové kategorii). Proto jsem si říkal, že chci pro tyto lidi něco udělat, aby měli pocit, že poslouchají něco, co je na zahraniční úrovni, čemuž ta angličtina neskutečně pomáhá. Na druhou stranu jsem si však říkal, že znám velkou spoustu lidí, kteří chtějí, aby domácí zpěvák zpíval česky a chceme slyšet jeho rodný jazyk v jeho plné kráse. Tyto dva názory jsem se snažil skloubit, proto to CD bude dvojjazyčné. Bude tam několik typických pop-rockových písní, dvě punk-rockové písně a jedna acappellová píseň, což je taková moje specialita. Myslím si, že si posluchač rozhodně může vybrat. Jsou tam i některé dost originální prvky na české podmínky. Ne, že bych si až tak moc věřil, ale vnímám to jako něco, co tady ještě nebylo. Například zapojení vokálů tak, aby to byla součást skladby a ne jenom výplň, je vyloženě moje specialita, tak uvidím, jestli se to chytne. Jinak CD vzniklo během uplynulého tři čtvrtě roku, já jsem napsal všechny písně a udělal také všechny aranže. S texty mi pomáhala kamarádka, přičemž ty české jsem si napsal sám a s těmi anglickými mi pomohla. Když už jsem se rozhodl dělat anglické texty, tak jsem k tomu oslovil někoho, kdo s angličtinou nemá problém a dokáže to vyjádřit správně, aby to v angličtině nepůsobilo stupidně. Takových textů už je tu hromada (smích). Tak to je myslím ta všeobecná šablona.

Dlouhá léta jsi členem vokální formace Flow Of Voices. Mohl bys našim čtenářům toto seskupení nějak blíže představit?

Petr: Je to skupina, která měla původně čtyři členy. Nyní však působíme v šestičlenné sestavě. Zpíváme vesměs takový acappella-pop nebo gospel. Velké zalíbení máme v americké skupině jménem Acappella, pro níž skládá Keith Lancaster, který byl pro mě velkou inspirací v rámci vokální hudby. Pořádáme vlastní koncerty, byli jsme už v Praze, Brně, Ostravě i Bratislavě. Býváme pozvaní i na různé hudební festivaly a také na plesy, kde býváme takovým zpestřením, protože působíme prý velmi spořádaně a decentně, čemuž ty obleky hodně napomáhají a když si ještě dáme motýlky, tak už je to úplně dokonalé na plesové akce (smích). Máme takové motto, které jsem vytvořil, a zní: „Musíte dát acapellové hudbě šanci, abyste zjistili, že vás baví“. Většina lidí ani neví, co to a cappella znamená. Pod slovem vokály si sice dokážou něco představit, ale ne to, jak to může fungovat. Ale věřte mi, že to udělá svoje. Lidský hlas je podle mě vůbec nejkrásnější nástroj. Je to jediný nástroj, který si člověk nosí pořád s sebou a nemusí ho balit do kufru. A když se zapojí šest mužských hlasů, tak to je podle mě Flow Of Voices.

Máš teď v současnosti i nějakou doprovodnou kapelu? Pokud ano, mohl bys nás seznámit s jejím složením?

Petr: Já se chystám projekt CD úplně oddělit od skupiny Flow Of Voices. Chci, aby ty skupiny působily vyloženě samostatně. Zatímco ve Flow Of Voices jsem řadovým členem, tak u Petr Ševčík Bandu půjde hlavně o mě. Skupina, která mě bude doprovázet na CD, se pomalu formuje a její členy se snažím pečlivě vybírat. Vzhledem k tomu, že potřebuji dva doprovodné vokálové zpěváky, tak se snažím, aby to mělo nějakou úroveň, aby to nebyli úplně baroví zpěváci a abychom k sobě seděli hlasově i výrazově. Je to tedy celkem složité, měl jsem už několik výborných tipů na lidi, kteří jsou však natolik zaměstnaní, že se mi nepodařilo je zatím přesvědčit. Každopádně pár tipů už mám, ale konkrétní jména teď nemůžu říct.

[singlepic id=4240 w=420]

Plánuješ v nejbližší době nějaké koncerty?

Petr: V této době máme prázdné období, aby byl čas a myšlenky zaměřeny jen na přípravu CD. Považuju to za jednu z nejdůležitějších zkoušek ve svém životě podobné například maturitě, protože je to hromada příprav na strašně krátký čas. Ve studiu to bude hotové zhruba za čtrnáct dní, ale příprava trvala tři čtvrtě roku. Proto chci, aby těch čtrnáct dní bylo přizpůsobených tomu, aby to dopadlo přesně tak, jak si představujeme, protože by byla hrozná škoda, kdyby třičtvrtěroční práce přišla na zmar třeba kvůli nějaké drobnosti, jako je například špatný zvuk kytary, i třeba jen v jednom místě. Proto chci udělat všechno proto, aby to bylo dokonalé. Jinak s manažerkou Monikou plánujeme křest CD, ona má pár tipů na místa, ale zatím nic není jisté. Nevíme totiž, jak dlouho bude nahrávání trvat. Vzhledem k tomu, že všechny vokály budu nazpívávat já, tak se obávám, abych měl správný hlasový odstup i energii. Přece jen jsem si tam napsal určitá „pekla“, takže na to musím být opravdu dobře připravený.

Máš na české či slovenské hudební scéně nějaký vzor? Nějakou osobnost, se kterou bys rád spolupracoval?

Petr: Řeknu to takhle. V České i Slovenské republice je hromada lidí, kteří zpívat umí a kdyby dostali do rukou správnou píseň, tak by se z toho stal hit po celém světě. Mnohokrát tomu překáží jen ten český nebo slovenský text, proto tu píseň lidi vnímají jen jako domácí lokální hit. Bohužel u nás často výborní zpěváci nemají výborné skladatele. Přece jen ti nejlepší skladatelé, jako například Karel Svoboda, už mezi námi nejsou. Chtělo by to ale i něco, co by oslovovalo i mladší generaci, což se bohužel neděje. Je to sice hudba, která je dobře vystavěná, ale není to typický mainstream, je to spíš něco, co už tady bylo před patnácti lety. Není to prostě moderní. Na druhou stranu jsou tu kapely, které dělají výbornou hudbu, ale zase nevyčnívají pěvecky jako ti, pro které se skládá. Vyložený vzor tedy v české hudbě nemám, ačkoliv netvrdím, že je to něco špatného. Většinou nejvíc kritizují ti, kteří nic neumí. Nejméně naopak kritizuje ten, který toho už má hodně za sebou a ví, jak to chodí. Musí se do toho vždy investovat spousta peněz, energie a času, než vykvete to, co je nám pak za tři minuty předloženo. Celkově mě tedy spíš láká zahraniční hudba.

V současné době probíhají finálová kola Hlasu ČeskoSlovenska. Rád bych se zeptal, jestli tuto soutěž sleduješ a máš-li tam nějakého favorita.

Petr: Tuto soutěž jsem samozřejmě od začátku sledoval, ale teď, když došlo k té přípravě CD, tak už to sleduju jen tak jedním okem. Přiznám se, že jeden díl mi úplně unikl. Měl jsem tam jednu favoritku hned v prvních kolech, která se však nedostala ani do finále. Nepamatuju si její jméno, ale zpívala píseň New York (pozn. red. zřejmě se tedy jedná o Barboru Blahovou). Těšil jsem se tedy na souboj, ovšem vybrali jí dost špatnou píseň, která jí prostě nesedla. Má strašně krásný hlas i projev a vyloženě jsem se těšil na refrén, ale byla to tak špatně posazená píseň, že už to tam prostě nešlo. Její vypadnutí mě vyloženě mrzelo a od té chvíle tam nemám nějakého vyloženého favorita.

Co bys jako zkušený harcovník podobných soutěží poradil finalistům Hlasu ČeskoSlovenska a dalších pěveckých soutěží, které se v budoucnu uskuteční?

Petr: Já bych jim poradil, aby se nenechali unést tou pozorností, která je jim teď věnována, protože to je nejvyšší pozornost, jaké můžete v rámci médii dosáhnout v Česku nebo na Slovensku. Takové pozornosti se nedostává ani největším hvězdám, které by si to možná i víc zasloužily. Ten zájem lidí pomine a bude jenom na nich, zda tu hudbu budou chtít opravdu dělat. Já jsem se vydal riskantní cestou, že tři čvrtě roku o mně nebylo v podstatě slyšet, ačkoliv už v sprnu jsem usiloval o vydání dvou singlů. Nepovedlo se mi to proto, že jsem se nedohodl s producenty a manažery. Dlouho jsem tedy hledal, až jsem našel Moniku, se kterou jsme si strašně sedli a naše komunikace je velmi uvolněná, což mi hrozně pomáhá, jelikož potřebuju klid na práci. Proto doufám, že se to odrazí i na tom CD. Jsou tedy dvě cesty, buď jít přes mrtvoly, nebo zůstat sám sebou a zkusit, jestli lidi osloví to, že člověk dělá hudbu srdcem a stráví nad tím stovky hodin.. Rozhodně jsem to nechtěl dělat tak, že bych přišel k nějakému producentovi, který řekne, že mi to nějak složí a já bych to jenom nazpíval. Všechno jsem složil i zaranžoval sám a vystihuje to mojí povahu i moje aranžerské schopnosti, proto věřím tomu, že by to mohlo být dobré. Po soutěži je to tedy jen na samotných soutěžících, jak s tím naloží a jak o nich bude slyšet.

Vyjádření Petrovy manažerky Moniky Zajacové 

Pevně věřím, že  Petrovo CD zaujme, bude se líbit a že si najde co nejvíce posluchačů, protože v jednotlivých skladbách, jak jsem je měla možnost z demo verzí slyšet, Petr ukázal, že jeho a jím proklamovaná hudební rozmanitost není jen zbožným přáním, ale skutečností. Petr není jen výborným zpěvákem, ale velice talentovaným skladatelem se zajímavými hudebními nápady, velkým citem pro harmonii i aranž a jsem přesvědčená o tom, že jednou bude i vyhledávaným autorem pro mnohé zpěváky. Držím mu palce, jak nejvíc umím.

Jako bonus vám nabízíme dvě ochutnávky písní z Petrova připravovaného CD:

Pieces Of Me

I Love It