Manželské etudy po 20 letech – Zuzana a Stanislav

Já mám pocit že hlavní vinou bylo že se brát museli. Standa sice říkal že se svatbou ani nic nezměnilo, protože se znali už strašně dlouho. Tím jsem pochopil že i do té doby se viděli jen o víkendu. Z pozdějšího natáčení jsem nějak postřehl že se zase tak dlouho před svatbou neznali. Standa se teda o rodinu moc nestaral, oddřít to musela Zuzana. Viz Standova hláška že koupání raději ne, že to přenechá křehčím rukám. Pěkná blbost. Prostě se mu nechtělo. Na druhé straně Zuzana stárnutím zakrněla. Nezvládla změnu režimu. Odmítla se přizpůsobit novým věcem. Má ráda svůj zaběhnutý řád a jakékoliv jeho narušení jí totálně vykolejí.

Na rozdíl od vulgarismů v minulém článku (resp. jeho komentářích) je tohle docela hezky napsáno. Celkem zvláštní pocit to číst a sledovat, co si z toho dokumentu kdo „vyvodí“ :o)

Jan, pokud si dobře pamatuji, tak ta Zuzana tam v barevné části někde pronesla že jsou spolu od 15 let, tedy 3 roky před svatbou. Ale mě právě zarazilo, že až po pěti letech vztahu se konečně setkali v jedné domácnosti a nepotkávali se pouze o víkendech. Holt se těmi víkendy až zas tak dobře nepoznali, jak si oni mysleli.

Jan Čeřovský, opravdu nezávidím to stát se na pár okamžiků mediálně známou tváří a užívat si pověstné Warholovské slávy. Kdyby snad chtěl k odvysílanému něco dodat některý z tvých rodičů, určitě budeme jen rádi. Přeci jen je nejspíše většině z návštěvníků tohoto blogu jasné, že sestříhat se dá tolik hodin natočeného materiálu různě :)

Všem návštěvníkům to očividně jasné není a vynášejí zásadní soudy i podle věcí, které tam vůbec nejsou :o) Ale to je ostatně v lidské povaze. Já mám výhodu, že bydlím v Praze. Takže „známá tvář“ v podstatě nehrozí. U rodičů je to něco jiného. Specielně u mámy, která v poslední době měla blbou náladu maximálně tak z toho, že se tenhle záznam bude vysílat… :)

Nemuzu si pomoct, ale mne byl od pocatku sympaticky Stanislav a Zuzany mi neni ani za mak lito. Asi proto, ze nemam rada ublizene putky domaci co furt breci nad zivotem – omlouvam se, ale tak mi Zuzana pripadala. Fakt je ale, ze se ti dva k sobe absolutne nehodili.

Byl jsem naprosto sokovany zpusobem zivota Zuzany. Prislo mi ze si jenom nejak vyplnuje cas pred smrti. Nepripadala mi jako putka co porad breci nad zivotem, ale jako clovek, ktery zjistil ze cely jeho zivot stal za … a ted uz se s tim neda nic delat a neda se to zmenit. Jako ironie mi prislo, ze prvni vztah po manzelstvi zacina stejne jako „nejvetsi zivotni chyba“ totiz ze „on prijede jednou za tyden na vikend, nekdy jednou za dva…“, i kdyz chapu ze u starsich lidi to funguje jinak.

Jsem vrstevnicí paní Zuzany, náš start do dospělého života byl téměř stejný – sňatek v 18 letech s 21letým partnerem jen o 4 měsíce později – již naštěstí po absolvování gymnázia v roce 1981 – to vše včetně narození syna ve stejném roce souhlasí. Pak již ale jen rozdíly: před narozením dítěte podnájem IV. kategorie, aby nás babičky mohly v dobrém slova smyslu jen navštěvovat bez podvědomého třesu, že jedné či druhé zůstaneme na krku, po roce „státní“ byt, během mateřské dovolené zvýšení vzdělání. Po šesti letech odlišných zájmů, koníčků, představ o životě a životním stylu (zelinář a učitelka) jsme neměli další dítě, ale rozvedli jsme se. Přiznávám, že rozvod uspíšila představa, že některé „aktivity“ mého exmanžela tehdejší prokurátor přepočítává do let nepodmíněně strávených v nápravném zařízení.

Nechci srovnávat nesrovnatelné – mezi paní Zuzanou a mnou je rozdíl jaký si lze jen představit – já jsem se odstěhovala i s dítětem na opačný konec republiky, našla si nové zaměstnání, byt a časem i partnera. Ona setrvávala v manželství, o kterém jí muselo být dávno jasné, že nefunguje tak jak má. Obávám se, že kdyby se nerozvedl její partner s ní, o rozvod by sama nepožádala dodnes, i kdyby ji k vysněnému moři patrně velmi slušně vydělávající manžel neposlal.

Nikdy jsem své první manželství nepovažovala za „největší chybu svého života“ jak se o tom svém zmínila má vrstevnice, ale nikdy jsem také nelitovala, že skončilo. Nechci kritizovat, že paní Zuzana ani po odchodu dětí nedokázala třeba vyměnit byt, který je pro ni finančně nákladný a vyřešit tak jeden svůj velice podstatný problém, ani se neposmívám zálibě v telenovelách, každý má právo se svým časem naložit jak umí, za opovrženíhodnou však považuji manipulaci s dcerou, aby ji nenechávala samotnou s dovětkem, že pak to tam nebude mít ani kdo zaplatit. Fandím jejímu exmanželovi, že ač se o děti dříve moc nestaral – někteří muži jsou už prostě takoví – byt po své mamince přenechal Honzíkovi a dál se stýká se Zuzkou, o kterou jsem měla v jedné pasáži dokonce strach, že se nechá ufňukat a bude druhou divačkou na kanapi. Děti jsou fantastické a to by mělo být pro paní Zuzanu uzavřením životní kapitoly s nevydařeným manželstvím. Přeji jí hodně zdaru a cestu k moři, dětem a tátovi hodně splněných snů, já jsem si ty své splnit dokázala.

zřejmě HR managerka, která se ani neumí přiznat k tomu, že se jmenuje – Anička. Hlavně, že umí anglicky a že je uměle asertivní, umělá celá, což? To je pak těžké…

Hlavně že vy se milý Anonyme, umíte podepsat. To stejné jste udělal ve svém předchozím komentáři v diskuzi „nedělní svět: Helena Třeštíková – Nechci dávat návod na život“
Vy jste zřejmě velice nešťastný a osamělý muž, který se nedokázal smířit s tím, že ho opustila příliš samostatná žena, která se víc než o vaše pohodlí starala o své vzdělání a kariéru, že ?
A proto teď nemůžete všem takovým ženám přijít na jméno.
To je pak těžké…

Stručně řečeno – ani jedna dedukce vám naprosto nevyšla. A nevím jestli např. slovo „Kocour“ je nějaký podpis, proto je dle mého názoru ve zkráceném režimu při odpovědi přehlednější dát nahoru adresáta odpovědi, drahá feministko, nakrátko dozajista ostříhaná, obědvající v neděli přivezenou pizzu, prostoupená antikoncepcí skrznaskrz, cvičící 8 týdně aerobik, střídající partnery (zejména v zaměstnání, je-li to výhodné), nenávidící však mužské plemeno, pocházející z rozvedené rodiny, rozežraná skrz na skrz antikoncepcí, když uhry už nezakryje ani make-up. A kolik je správných těchto dedukcí?

(nakrátko = na ježka – což je jistě dle vás pro ženu ideální, že)

Rozhodně je pro každou ženu ideální, aby takového chlapa jako jste vy nikdy nepotkala.
PS : musím s politováním konstatovat, že ani vám žádná z vašich dedukcí nevyšla.
A rozhodně mi příjde lepší dát do nadpisu pouze přezdívku, protože pak alespoň nesestavuji česko- anglický paskvil jako vy.
Věta “ to Kocour říká “ bude asi sotva dle platných pravidel českého pravopisu.

Pro mě osobně jsou Manželské etudy velmi poučným díváním. Po dokoukání tohoto dílu mě přepadla jakási lítost, že oba nadaní mladí lidé nezískali od života ještě prostor pro svůj vlastní rozvoj, ale vlítli do reality s výchovou vlastních dětí. Pamatuju si velmi dobře, jak v 80. letech prakticky neexistovala možnost pořídit si antikoncepci (nebyla určena pro mladé dívky). Optikou dnešní doby se prostě nejde srovnávat s dobou před 20 lety. Sňatky mezi 18 – 20 lety byly tehdy normální. K „ženské“ roli patřila péče o děti, automatická pračka byla sehnatelná se známostmi a otec u porodu – to bylo sci-fi – tenkrát (90-tá léta) se zaváděla novinka – „roomingy in“ ….. :-). Proto jsem si udělala soukromý závěr: Zuzaně se podařilo vychovat dvě skvělé děti – které na rozdíl od ní dostaly možnost se vzdělávat a rozvíjet. Způsob, jak tráví volný čas by mě osobně nevyhovoval. Možná bych zkusila najít si nějaké známé, kamarádky, nějaký klub, cvičení jógy, meditací. Je to ještě mladá žena a má toho spoustu před sebou… Stanislav uměl „chytit příležitost za pačesy“ a jako většina mužů dozrává ve věku po 35, začíná se mírně dívat i kolem sebe (ne pouze na své zájmy). Nevrací se do minulosti, hledí k budoucnosti a má zájem o to, aby jeho děti měly vzdělání, pro tuto novou dobu nezbytné. Myslím si, že má ještě nějaký ten prostor na seberozvoj – v oblasti empatie. Mám pocit, že muži po rozvodu získávají okamžitě další „šanci na život“. Ženy musí své děti dovést do dospělosti a pak teprve (pokud mají sílu) – mohou myslet na sebe.

lehké OT, příspěvek koaly mně připomněl, že lituji těch, kteří po skončení Manželských etud přepnuli na TV Nova kde narazili na trošku jinou formu manželství – svatbu v září reflektorů s celebritními svědky. O, to byla tragédie :)

Rozvedli se v roce 1994: http://www.ceskatelevize.cz/program/1014545549-22.01.2006-20:35-2.html

SUNíčko: ale Jan Čeřovský už mediálně známou tváří je, na televizní obrazovce se Belcarnen objevil již hodněkrát (pravda, pokaždé ve spojení s Tolkienem). Předtím naposledy myslím v pořadu Víkend na Nově teď začátkem ledna.

Sandokan: těch pár štěků ohledně Pána prstenů, resp. Tolkiena, bych tedy nepovažoval za „mediálně známý“. Krom přátel si toho prakticky nikdo nemohl všimnout a zapamatovat si :)

Nemohu si pomoci, ale ta pani Zuzana, to je tragedie. Nekdo jiz prede mnou rekl, ze „preziva zbytek zivota do smrti“. Za nic jineho nelze jeji prazdny zivot povazovat. Ubijeni casu doma, absolutni pasivita v praci – probuh, dovedete si predstavit, ze byste pet let uklizeli v lekarne, ale hlavne nedostatek sebereflexe a kritickeho uvazovani. Videli jste ten neporadek, co mela doma ? I kdyz se podivam na dokumenty o starenkach, co jsou samy (a tez se divaji na TV), tak jejich byty jsou dokonale vycincane, nalestene fotky,…
Jestli tvrdi, ze jeji byvaly manzel byla jeji nejvetsi chyba, tak ja nesouhlasim. Jeji byvaly manzel byla jeji sance – po boku takle aktivniho cloveka mela sanci neco udelat. Vzpomente, jak se ucili nemecky – akorat ze „ona na to bohuzel nemela hlavu“. Uzasna ukazka vymluvy na lenost.
Chapu, ze nesdili nadseni technikou ex-manzela, ale urcite by nasla spolecna temata: kdyz muz stavi dum, ona by jej mohla zarizovat, vymyslet co a kam.
Mozna jsem prilis radikalni, mam na to vek a nemam zkusenost z manzelstvi (i kdyz se svou pritelkyni jsem jiz 2 roky a bydlime spolu rok), ale pani Zuzanu a jeji pristup k zivotu opravdu nechapu. Skoda, ze nekteri na Zemi ziji v nouzi, stradani a nemoci a jini promarni sve zivoty v 24. nejbohatsi zemi na svete v takove prazdnote.

Martin, být tebou opravdu bych nebyl tak kritický. Já to vidím tak, že Zuzana se starala sama o celou domácnost, zatímco její manžel se věnoval svým zálibám, koníčkům a tedy měl času habaděj a energie také. Vař pro pár hladových krků, starej se o ně a pak si večer sedni nad učebnici němčiny a tlač to do sebe.

Martin: jen bych doplnil, že otec začal stavět dům až hodně dlouho po rozvodu. Během manželství se jeho role manžela omezila na zajištění jídla, zaplacení nájmu a technické vybavení domácnosti. Což je možná hodně, ale je to přežívání, ne život. Role otce sehrána prakticky nebyla, pokud za ní nepovažuji to, že díky němu jsem se dostal k technice, která mne dnes živí. Nechci, aby to vypadalo, že na něj nadávám a matku slepě obhajuji. Její přístup k životu se mi také dvakrát nelíbí, ale snahy s tím něco udělat se zatím míjí účinkem. A otce si svým způsobem velmi vážím, nebo spíš obdivuji některé jeho schopnosti. Ale jako „táta“ mi spíš vychází děda, který mne opravdu vychovával. Ne se jen „vyskytoval okolo“…

SUN i Jan: nerekl bych, ze se zas az tak o domacnost starala. Ani zabery z minule doby neukazovaly byt, jako nejak zvlast opecovavany. (zrejme neprenesla knowledge ze zamestnani ;-) ). Co se tyce vychovy – rekl bych, ze spis zanechala negativni dopad na dceri, ktera se uz jakz takz vzmaha. Rodicovsky pristup:“nestuduj a neodjizdej, jak tu mam utahnout najem“ je nestoudnost (stejne jako by byla nestoudnost pracujiciho ditete neprispivat rodicovi na najemne).
Jsem desne negativni, vim, ze ten ten „spravny, vstricny“ nazor by mel byt trosku objektivnejsi, ale…
Jeste k otci: neidealizuju si ho. Zrejme svou roli nasel az pozdeji – uz tu nekdo rekl, ze „dospel“ kolem 35, coz je jiste neadekvatni…nicmene, ta energie, zajem o zivot, chut neco delat, to snad mohlo jeho ex- nakazit, ovlivnit.
jeste poznamka: na porad jsem se puvodne ani nedival, pracoval jsem vedle v pokoji a slysel jsem knourani te pani, jak se vsechno proti ni spiklo… az pak jsem se na to musel jit podivat a prehrat zacatek ze zaznamu…

Tak myslím, že teď to Jan Čeřovský vystihl velmi pěkně a dá se lecos vyčíst i mezi řádky. Těžko někoho odsuzovat, když byl na děti i domácnost sám a už vůbec mi přijde ubohý někoho soudit podle toho, že dělá uklízečku v lékárně. Pokud jsem dobře poslouchala, tak Zuzana odmaturovala na gymnaziu. Těžko mohla jít na VŠ, když měla malé dítě a manžel si hrál s technikou a byl doma jen na víkendy. Jistě, jsou takoví lidi, kteří si doplní vzdělání při zaměstnání, ale musí na to mít podmínky a ty Zuzana prostě vedle svého manžela neměla. Zuzaně se povedlo vychovat dvě chytré děti a to rozhodně není málo. Jí bohužel život proklouzává mezi prsty, myslím, že nemá štěstí na patrtnera nebo kamarádku, potřebovala by vedle se be někoho, kdo by jí v tom dobrém slova smyslu postrkoval a nutil k aktivitě, ale v jejím věku už je zvyklá na pohodlnost, zřejmě bude těžké něco změnit. Nevím jak vám, ale mě se zdálo, že kamera i dost často zabírala tituly časopisů – Rytmus života, Blesk atd. a tím jakoby ještě Zuzanu snižovala, co v podstatě čtě za brak a bulvár. Jasně, telenovely jsou jedna velká hrůza, ale možná v nich Zuzana nachází to, co jí chybí – cit a hlavně ten „dobrý konec“. Jsem moc ráda, že její syn mluvit v TV tak jak mluvil, zdálo se to nestranné, ale stejně jsem měla dojem, že má svou mamku moc rád, vidí jak smutně žije a mrzí ho to.

Hana P.: Ano, syn má rád oba rodiče, jinak bych to sem nepsal :-D Jinak záběr na Blesk tam, pokud vím, nebyl. Ten máti nekupuje :)

vim, ze je strasne jednoduchy odsoudit nekoho, zejmena, kdyz jeho zivot vidim z poradu. obdivuju oba sourozence, jak se vzchopili (zejmena dcera) a i za to, ze s rodici neco delaji. otec mi prijde skvely, inspirativni, aktivni. to jsou vlastnosti, ktere obdivuju a ktere -dle meho nazoru- delaji muze otcem. je skoda, ze pani zuzane „nezapadly“, protoze spolu by toho urcite dost dokazali. je otazka, co ji pak muze motivovat, kdyz takovy „hybatel“, jako je otec, na ni nezafungoval

Pro me byl porad jasnym prikladem toho, ze pristup typu „at se muz venuje svym konickum, domacnost a rodina jsou starost zeny“ je cesta do pekel. A ze pasivni pristup se nevyplaci. V prvni polovine me fascinovalo, ze manzel rodinu tyden nevidi a kdyz prijede, tak se zavre s motorkou do garaze. Proc treba nejedou na vylet? A Zuzka udelala velkou chybu, ze mu to tolerovala a spolecny cas si nevydupala. Podle myho byl prave tohle zacatek konce.

Když už se tady Honza Čeřovský vyjadřuje k tomu dokumentu (samozřejmě vynikajícímu, poučnému a inspirujícímu), mě by hrozně zajímalo, jak je na tom teď jeho sestra. Jestli se opravdu odpoutala od vlivu matky nebo ne (protože to asi nebylo jen jejím vlivem, ale prostě to má v krvi). V dokumentu to vypadalo, že ano, ale nejsem si jistý jak moc to baštit. Včetně třeba těch sourozeneckých setkání v restauraci – jestli jsou pravidelná a nebo to prostě bylo jen pár setkání pro kameru.

A mě by zase zajímalo, jak vypadá vztah Zuzany s jejím novým přítelem.

Gorila: nejsem si jist, co myslíš „odpoutáním od vlivu matky“. Sestra je v Praze a studuje tu, domů jezdí více méně na víkendy nebo část prázdnin. Setkání v čajovně bylo spíše pro kameru, jinak sem tam zajdeme třeba na oběd (do obligátní číny :o)), když po ní chci poslat něco domů :) Jinak je mnohem pravděpodobnější, že se potkáme právě o víkendu tam…

Ajda: To klidně může, ale o tom už žádný dokumen (doufejme) nebude ;-)

Jan: právě proto, že nebude mě to zajímá. Přála bych jí, aby i ona začala trochu žít. Je ve věku kdy má k tomu ještě dost příležitostí. Takže mě nezajímají žádné pikantnosti, ale jen a jen to, zda i ona je konečně trochu šťastná. Většinou si totiž hledáme partnery podobné těm předchozím, to je snad nějaké pravidlo, a to by vlastně padla akurát z deště pod okap. V jednu chvíli mi to tam totiž tak zaznělo, ale to byl jen mžik v dokumentu. ……..jinak se k manželství nechci vyjadřovat, chyby byly na obou stranách, ale myslím si, že Vaší matce chybělo pár kamarádek, nebo alespon jedna, se kterou by poznala i takové ty „holčičí“ radosti, ne jen péči o domáctnost a závislost na manželovi. Ale to se opravdu na dálku těžce posuzuje. Každý jsme jiný, ale je ještě mladá, bylo by škoda jen zbytek života přežívat.

Ajda: jen přežívat by rozhodně škoda byla. Z deště pod okap… jak se to vezme, ale spíš bych ten vztah viděl jako klad. Ostatně alespoň si splnila jeden životní sen a podívala se k moři. Už to je dost…

Jan: :o)) díky

Jan Čeřovský: proc se tady najednou rodice hodnotite kdyz v dokumentu jste se k nim vyjadrit nechtel i kdyz na vas dost tlacili?

Protože tady to čte pár lidí a cítím potřebu reagovat na soudy a dohady lidí, kteří svůj názor staví jen na tom dokumentu. Ač mi přijde poměrně dost kvalitně natočení, stále je to jen „sestřih“ 25 let…

Celý dokumentární cyklus je skvělý. Ta rozdílnost lidí a povah … paní Zuzana měla prostě nešťastnou povahu, takovou pasivní, odevzdanou, ale to není z větší části její chyba, prostě takové geny + výchovy dostala zase od svých rodičů. Jen se prostě nějak nehodí do té dnešní rychlé doby, třeba na vesnici v 18. století by byla asi mnohem šťastnější. Stejně jako paní Marcela z posledního dílu …

Jen mam tady potrebu napsat jak je ta dnesni doba uzasna, kdyz se muzeme podivat 25let do minulosti, prohlidnout si cely zivot jedne rodiny a pak si tady jeste online vymenit nazory s jejich synem. :) Perfektni!

Při sledování tohohle dokumentu jsem si uvědomila, jak může život poznamenat špatná volba partnera. Myslím, že Zuzana by vedle akčnějšího, ale více se o rodinu zajímajícího partnera mohla prožít o hodně příjemnější život. Je typ, který potřebuje trochu popostrčit, podpořit zdravé sebevědomí, ocenit ho pro to, co pro rodinu dělá. Nic z toho doma neměla. Stanislav je jistě slušný a inteligentní člověk, který ovšem nežil se svou rodinou, ale vedle ní a děti si raději neměl pořizovat. I ty děti si člověk víc užije s někým, s kým se dá ta radost z nich a starost s nimi a o ně sdílet. A že sleduje Zuzana telenovely, to jako něco říká ? Kromě toho, že je romanticky založená ? Fotbal taky není extra intelektuální záležitost. Viděli jsme ji v situaci, kdy se srovnávala s odchodem dcery do školy, tenhle „syndrom prázdného hnízda“ prožívá hodně žen a není to pro ně lehké. Pro Zuzanu o to víc, o co je to její hnízdo prázdnější. Nejdřív pro nás děti „musí“ být smysl života, když na nic jiného nemáme bez pomoci čas a potom je to najednou strašně špatné. Předpokládám ale, že později zjistila že skutečnost není až tak dramatická a s touhle změnou se vyrovnala. Oběma dětem bych přála, aby se jim povedlo založit šťastnější rodiny a chtěla bych jim vzkázat, že se za své rodiče nemusí stydět. Možná jako patrneři selhali, ale působili na mne jako slušní lidé.

Pocházím z města jako paní Zuzka. Pamatuji jí a jejího muže přesně tak, jak jsem viděla v záběrech televize. Jsme skoro vrstevnice a tak si ji rovněž pamatuji jako ještě mladou holčinu a pak s kočárkem nejprve Honzíkem a potom malou Zuzkou. Ráda jsem u dokumentu zavzpomínala i já na roky kdysi strávené v Bělohradě. I já tam kdysi v 18 letech (po maturitě) vozívala svého Honzíka. Záběry mě dojímaly. Nechci být soudcem nikoho a ničeho. Sama taky dělám boty jako ostatně každý. Život si žijeme tak, jak nám zrovna vyhovuje nebo jak to zrovna jde v rámci možností. Přeju Honzíkovi, Zuzce jen to nejlepší a mamce Zuzce ať si určitě svoji cestu hledá a ať si ji najde a ať se jí na světě líbí.

Je velice zajímavé, že se do diskuze občas zapojí také pan Jan Čeřovský. A doufám, že se ještě někdy k něčemu vyjádří.
Já sleduji etudy pavidelně, tento díl mám nahraný, ale upřímně – je pěkné, že je pan Stanislav nyní úspěšný, aktivní a přeji mu to, ale nelíbí se mi, že je s ním paní Zuzana srovnávána v tom smyslu, že je nemožná a líná. Kdyby byla jiné nátury, nemohla by vydržet celou tu dobu, kdy za ní muž jezdil jen na víkendy a prakticky jí s ničím nepomohl. Jak sám Jan uvádí ani posléze se dětem příliš nevěnoval. Čili nestavěla bych paní Zuzanu jako neschopnou, ale spíše jako ženu, která vzhledem k okolnostem a partnerovi zaujala tuto pozici. Pravda pohodlnější, bez cíle a další možné seberealizace, ale neznamená to, že nemá svou cenu, vždyť vychovala dvě šikovné děti a i když se to v dnešní společnosti už tolik za úspěch nepokládá, já to jako úspěch beru!

Ještě dodatek: Pane Čeřovský vyřiďte sestře, že jí moc fandim, působila na mne velice skromně a mile. Překvapilo mě, že nemá přítele, je to pěkná holka. Ať se ji daří a ať ji velkoměsto nezkazí. Díky Pavla

Pavla: čtu to tady, vyjádřil bych se případně k nějakým „zásadnějším věcem“ nebo dohadům. Jinak už ten zásah do soukromí byl i tak docela velký :) Natáčení skončilo před rokem, takže informace o sestře už taky nejsou aktuální ;-)

Dokáži se vcítit do Zuzany. Je mi jí líto. Tohle si nezasloužila. Manžel byl sobec každým coulem. Ale hlavně souhlasím s jedním, kdyby nepřišla revoluce v 89 , tak většina manželství funguje dodnes.

Možná zásadnější otázka pro Jana Čeřovského : Ten dům, co staví (nebo už postavil ?) Váš otec je „nízkoenergetický“ nebo dokonce „pasivní“ ?

Jsem rád, že jsem se podíval na tenhle díl, kterej mi jako jedinej minule unikl. Jsem prací Třeštíkové fascinován. Trošku bych se zastal Honzy, kterýmu se tady dost nakládá. Oni se k sobě opravdu nehodili od začátku. Nedivím se mu, že nakonec šel dál. S nějakou změnou společenského systému, jak tu někteří naznačují, tohle nemá co dělat. Zajímalo by mě, zda Třeštíková pokračuje ve sledování všech dvojic dál. Doufám, že jo

Ahoj Jane Č. !
Vcera jsem se dival take na tento dokument a musim rict, ze jsem vice fandil tve matce nez otci. matka je nejspis ochotna pro deti obetovat vice nez otec – ten to dela spis jen na efekt.
Pokud je to mozne – co studovala tvoje sestra a co dela ted? Jak dopadl vztah s tvoji pritelkyni?… spousta nedorecenych veci tam bylo a to je skoda…
Dekuji!

Taky jsem to včera pozorně sledovala a na rozdíl od juju jsem fandila Stanislavovi… Od začátku bylo jasné, že z té dvojice je chytřejší on, že má nějakou budoucnost před sebou a že se chce v tom životě nějak uplatnit a něco dokázat…. To že se Zuzana starala o děti je přirozené a normální, a ani to, že jí v ničem nepomáhal mi nepřipadá nic zvláštního, tak se chovají prakticky všichni chlapi, mám tu stejnou zkušenost, nanejvýš jdou s dětmi jednou na čas ven, nebo si trochu pohrají, ale jinak se od nich nic čekat nedá. Tak je to tady zařízené už celé věky a nic se nezměnilo. Ovšem Zuzana neměla vůbec inteligenci na to, aby pochopila, že má chytrého chlapa a že se s ním může mít hodně dobře, i její děti a od začátku projevovala hlavně zklamání nad vším a nakonec i nad dětmi.. Ani nepoznala, jaké skvělé děti s ním má… Nesnažila se podporovat manžela, nesnažila se o lepší bydlení, neznažila se být lepší, nechtěla žádné změny…. Já být na jejím místě – a na věku nezáleží, taky jsem měla dvacet, když jsem se musela vdávat – tak se snažím mít vlastní bydlení v Praze – i kdyby jen malý byt, a samozřejmě jak děti povyrostou, tak jít hned do práce.. Zuzana ustrnula v jedné pozici a nakonec ještě bránila dětem jít do světa – taky se nějak uplatnit… Nejradši by je chtěla mít i dospělé doma, v obyváku, u televize…. Podle mě si nedokázala udržet takového muže… Já ji nelituji, možnosti měla a nevyužila..

V první části jsem fandila Zuzaně, v druhé ale Standovi. Připadá mi to jako klasický případ – žena se naprosto obětuje muži a na stará kolena se jí to vymstí, manžel si jí neváží a ona se už nedokáže vzchopit a postavit na vlastní nohy. Nikoho nemá, o koho by se mohla opřít, protože starostí o domácnost neměla na nic jiného čas, tak si své problémy řeší přes děti. Podle mě by se role manžela a otce neměla omezit na to, co tvrdí Motýlek, naopak by se otec měl intenzivně zapojovat do výchovy. Také nechápu, co myslíte tím, že ho nepodorovala. Jak on podporoval ji? Myslím si také, že Zuzana inteligentní je, jen to nedokáže rozvinout, ale vůbec nechápu, proč by to mělo dělat člověka lepším. Udělala zásadní chybu, že manžela tak dlouho tolerovala.

Nevim jestli to bylo kamerami, ale Zuzana ze sebe nejak nedostala souvislou vetu. To bylo porad: „Jako ten zivot, to, to, stoji za to a a ty mobily a to no to je to, hruza “ …

Jeden z mála pořadů na ČT, který mě zaujal.

Etudy jsem sledovala poprvé, pak přečetla knížku, letošní vysílání z časových důvodů bohužel nestíhám. Ale včera se zadařilo a já se na Stanislava a Zuzanu podívala znovu. S odstupem let a vědomí toho, co mám čekat, mi to přišlo dost zajímavé. Zastávám heslo, že pokud se něco někde někdy nějak (dosaďte dle libosti) pokazí, tak je chyba VŽDY na obou stranách. Osobně je mi sympatičtější spíš Stanislav, ale ani on nemá úplně čistý štít. Nelze říct, že je stoprocentní, kdežto Zuzana neschopná. Ale svým entuziasmem, schopností skvěle zúročit příležitosti, které život přináší, mě poprvé i tentokrát fascinoval. Zuzana dle mého neměla dávno na začátku vztahu vytěsňovat Stanislava z péče o domácnost a děti. Stačí si poslechnout, jak mluví o tom, co by měla dělat žena a co muž. Když od něj nic nechtěla, nenechala ho, aby pomáhal, aby se staral, pečoval o děti a domácnost, resp. ho k tomu participování nijak nebyla schopna přimět, nemůže se divit, že si dělal jen to, co chtěl. Stanislav je velmi chytrý člověk, pro mě osobně velmi inspirativní. Zuzana je pro mě záhadou. Přece být matkou se dá i tak, že nepřestanu být člověkem a ženou se zájmy, koníčky a schopností žít. Ale ona nechtěla. Ovšem za svou neschopnost viní všechny kolem, dobu, dnešní způsob života… Jinak by si totiž snad nestěžovala?! Pro mě je příliš negativistická (nebo naivní?), a to nedokážu vnímat jako sympatické. A jak už kdosi psal přede mnou, pokud se Zuzanou nepohnul někdo jako Stanislav, pak nevím, kdo jiný by to zvládl líp. A zrazování dcery od studia jen kvůli sobeckému strachu zůstat sama mi přijde ubohé.

Každopádně přeju všem (rodičům i dětem) spokojený život, který mají před sebou. I když v případě Zuzany nevím, jestli si to vůbec uvědomuje…

Já to právě pranýřuju že se chlap věnuje pouze své práci a svým koníčkům, že je to tady už celé roky pořád a pořád stejné – jsou tak synové vychovaní, aby si hleděli sebe a o domácnost ať se stará kdo chce, resp. žena, maminka…. Jenže jak to bude dopadat s další generací, o tom mám pochybnosti, protože i dívky jsou takto vychované – aby si už hleděly taky jen sebe a svých zájmů, svojí školy, práce a kariéry… Nevím skutečně, jak by měla Zuzana ve svých osmnácti letech a ještě s maminkou za zadkem přimět Stanislava, aby jí pomáhal…. Měla trvat na samostatném bydlení… Já, jak jsem psala, jsem měla taky dvacet, můj muž 23, ale tam nehrozilo bydlení s rodiči, protože můj muž se s nikým nesnesl, a taky brzy skončily jakékoliv „dobře míněné“ rady tchýně, protože ji s tím taky vyprovodil dost brzy. Podle mě se Stanislav snažil s rodinou žít, jeho úspěch by byl i Zuzanin úspěch, chtěl zřejmě přimět svou ženu k nějaké aktivitě, ale kdepak. Viděla jsem už v té první části Zuzanino zklamání nad celým světem, životem, a to se opakovalo i v druhé části – absolutní nepochopení mladých lidí, dnešního světa… Místo aby se zajímala o všechno dění, tak nedělá nic. Tloustne, sedí doma a lituje se. Pak si pustí telenovelu a je šťastná… Já jí v žádném případě neupírám starání se o děti, ale jak říkám – jsme na tom všechny stejně…

Jo já na to taky koukal. Fakt mě to dostalo. Ale i ty jiný příběhy sou super. Myslim že to už opakujou. H.Třeštíková je prostě bohyně!!!

Však ty syny taky někdo vychovával, hm? To by si matky měly ujasnit, co jednou „předají“ svým budoucím snachám…

Souhlasím, Třeštíková je skvělá. Je tam spoustu geniálních momentů, např. záběr na talíř s žábou, když Zuzana myje nádobí.
Jinak já opravdu vidím problém spíš ve Stanislavovi, myslím, že Zuzana tolik možností neměla, když byla mladá, on na ní alespoň podle filmu úplně kašlal, a proto si nemohla najít kamarády, věnovat se koníčkům, vzdělávat se apod. Že kňourá a měla by se sebou něco dělat, je jasné, ale asi je také těžké udělat tlustou čáru za minulým životem. Ono podle mě nejde tak jednoduše po čtyřičítce navazovat přátelství. U nás v rodině je takových ženských (včetně matky) víc. Přišlo jim přirozené věnovat veškerou péči manželovi a dětem, na sebe nedbaly a najednou děti dospějí, manžel si najde milenku a co teď . Proto si myslím, že znalost základů feminismu by prospěl ženám, mužům i dětem:-). Jinak tu budou jen rozvrácená manželství.

Kočkodan – a proč ty ženy na sebe nedbaly??? Já to nedokážu pochopit, proč bych na sebe neměla dbát, třebaže mám malé děti a jsem doma? Ta domácnost zase tolik času proboha nezabere, a děti jsou malé jen krátký čas, pak už si taky většinou dělají co chtějí, a od pěti let mají rozumu dost, aby si samy hráli, jedly, spaly, atd.., nemluvě o tom, že na počítači se od těch pěti let orientují velmi dobře a je zbytečné je opečovávat do dvaceti let, jak to některé matky dodnes dělají. Stále více se setkávám s tím, že matky svoje děti rozmazlují, nenapomenou, neusměrní, všechno jim dovolí, a děcka jsou nevychovaná, rozjívená, neposlechnou. No to jsem odbočila, to není samozřejmě případ Zuzany, jen říkám, že času na sebe má žena v domácnosti dost a dost, oproti ženě zaměstnané do večera, děti ve školce, a pak teprve stíhá domácnost a ostatní… To, že zpohodlní doma je nabíledni a že se jí nechce nic dělat jí věřím… Vyhovuje jí dělat pomalou uklízečku, hlavně se nenamáhat ani myslet… Ano, synové jsou vychováváni matkami a musím popravdě přiznat, že moji synové – to je de facto totéž, jen s tím rozdílem, že se nenechám tím vůbec vzrušovat, a když nejdu nakoupit, tak není co jíst, a tu se přesvědčuju, že najednou si umí i naškrábat brambory… Hlad je sice sviňa, ale že by kvůli tomu se jeden či druhý oblékl a šel do obchodu, tak to zas neeee….

elám jej, nech sa ešte „otrepe“,urobí hrubú čiaru za minulosťou a nejakú aktivitu/cvičenie, štúdium, klub/ a začne žiť a nielen prežívať. A pani Třeštíkovej veľa dobrých nápadov.

Zvlastni dokument, vyvolal ve me ruzne pocity. Nemuzu rict, ze bych byla na neci strane. Kazdeho z nich chapu, ale zaroven nechapu, proc to neresili uz davno. Nekdo tu psal, ze se nesnazili na manzelstvi pracovat. Taky to na me delalo ten dojem. Ze se proste nechali zit po svem a vubec to neresili. Co je mi ale lito, je ten pesimisticky pohled na svuj zivot a svet okolo pani Zuzany. Minimalne totiz na sve deti by mela byt pysna. Oba jsou uzasni, hrozne se mi libili.

Dva lidé, kteří něměli krom dětí nic co by je spolu spojovalo, naprosto rozdílné povahy a pohled na společný život. Nebyl vidět ai náznak lásky k tomu druhému..zamilovanost….Nedivim se, že pan Satnislav od své manželky odešel. Ona byla naprosto pasivní a taky tím pádem tolerantní a on akční, činorodej..nedivim se, že jim manželství nevyšlo aspoň ale mají dvě zdravé a chytré děti.
Alena

Matka Zuzana je neobyčejně hloupá slépka.

Měli odlišnou povahu. Muž chtěl vynalézat, prožít život naplno. Žena se vzhlížela v rodině. Nechci ji urazit, ale ze začátku na mne působila jako puťka a na konci mě její fňukání už doslova lezlo krkem.

Na druhou stranu připouštím, že jinak mě velice sympatický manžel neprojevoval o děti takový zájem, jako by asi měl. Současně ale vím, že je to třeba zkreslené. Je lepším rodičem ten, kdo dítěti umyje zadek nebo ten, kdo se ho snaží zasvětit do svých znalostí a něco naučit?

Osobně je mi líto, že děti v pořadu více nevyzvedli to, že je matka vychovala a otec na ně sprominutím kašlal a nyní se na kameru tvářil jak svatý.

Viděla jsem tento díl už podruhé a paní Zuzany mi bylo líto. I když zůstat v takové pasivitě teda nikam nevede . Přišlo mi, že se odevzdala osudu a unikala od všeho pomocí telenovel. Stanislav na mě působil jako sobec a nerodinný typ. Na prvním místě pořád on. Co se týče dětí tak syn i dcera celkem fajn, ale u obou mě zarazilo, že se k mamince moc nemají. Sice tatínek je vedl k akčnosti což je fan, ale maminka je vypiplala, tím nechci říct, že by se jí měli obětovat, ale aspoň jí to dávat více najevo. Takovej chlad a nezájem to je hrozný! Každopádně manželské etudy jsou naprosto fenomenální a tím bych chtěla paní Třeštíkové moc poděkovat. Kiki

Některé komentáře zde jsou zarážející, jednostrané, subjektivní. A kdo jiný, než Jan Čeřovský to vystihl nejlépe. Obdivuji objektivitu, kterou dokáže udržet.

Subjektivně ode mě: S manželkou máme 3 měsíční dceru. Žena se převážně stará o dítě, já pracuji, studuji, tu bych něco kutil, tu zas jiné… Nelze to stíhat. Myslím, že jen díky věku si dokážu uvědomit, že pomáhat doma musím (krom toho že mě přebalování, atp. baví), ale lítat kol dětí non-stop několik let! jako např. pí. Zuzana, z toho by bych se zbláznil!

Paní Zuzana dala rodině mládí, zatímco pan Stanislav měl své aktivity. Nemusel holt co 3 hodiny kojit. Důsledky jsou pochopitelné, leč se to po letech a v naší době obrátilo. Pan Stanislav je aktivní, tvořivý a konečně uvědomělý, že k tomu chce vést i děti, paní Zuzana už nemá o koho pečovat a najednou je na ní nahlíženo jako na „neaktivní“.

Když to hodně zjednoduším, p. Stanislav se nepřizpůsobil roli otce, měl a má aktivity a dnes je IN.
Paní Zuzana se starala o rodinu a zvládla to, ale děti se osamostatnili a ona se nemá o koho starat, této roli se také nepřizpůsobuje snadno a je v očích některých diváků je OUT.

Jak tu někdo psal, že se děti nezastaly matky …. já jsem z toho měla pocit, že je paní Třeštíková naopak tlačila k její kritice a syn se i celkem vzepřel. Jak mám paní Třeštíkovou ráda, tak tady jsem měla pocit, že se jí v natáčení po 20 letech Stanislav dost líbil a nějak se to i promítlo do dokumentu.