Manželské etudy po 20 letech: Marcela a Jiří
Marcela a Jiří se brali z lásky, děťátko, malá Ivanka, se jim narodila deset měsíců po svatbě. Oba byli mladí, vlastní bydlení, stejně jako většina jejich vrstevníků, neměli, a tak bydleli u rodičů Jiřího. Vzájemné soužití generací ale nepřineslo nic dobrého, Marcela se sama s dcerou odstěhovala ke svým rodičům. Neshody mezi mladými rodiči nakonec po pár letech (po 2,5 – pozn. SUNíčko) vyústily v rozvod.
V těchto i následujících letech Jiří o svou dceru jevil minimální zájem, Marcela žila v malém bytě se svými rodiči, dcerou, sestrou, švagrem a jejich dítětem. Nepředstavitelné podmínky! Po pár letech dostala od Národního výboru byt – a zdálo se, že se karta začíná obracet k lepšímu. Dokonce společně s Jiřím k sobě našli cestu – vypadalo to, že by spolu opět mohli začít žít.
Přesun do roku 1999
Jsme ne přelomu tisíciletí. Jiří odmítl účast v pokračování dokumentu. Marcela žije pořád ve stejném bytě se svou dcerou – ale přibyl i malý Tomáš. Dítě velmi, velmi živé, téměř nezvladatelné. Jeho otcem není Jiří, ale jiný úžasný muž nejevící zájem o svého potomka. Marcela žije ze sociálních dávek, žádného partnera nemá. Přesto se evidentně nemá zas až tak špatně – na cigarety a přehršel jídla jí peněz líto rozhodně není. Ivana dokončuje učňovství – obor zahradnice.
Jirkův soudní zákaz stýkat se s dcerou Ivanou
O Jiřím se dozvídáme, že kdysi zneužil malou Ivanu, se kterou se poté přestal vídat – nevídá se ani s Marcelou – a všem to logicky vyhovuje. Marcela hledá práci, ve volném času ji baví country a jízda na koni. Ivana rovněž shání práci. Obě dvě ji nakonec najdou, Tomáš chodí do speciální školy, která, jak se zdá, mu prospívá. Navíc se rodina stěhuje do většího bytu mimo Prahu, Ivana má přítele a plánuje s ním společnou budoucnost. Opět to vypadá, že se všichni odrazí ode dna a začnou žít alespoň trochu lepší život.
Happyend se skutečně nekoná
Listopad loňského roku. Ivana se nevrací z práce, její mobil je hluchý. Za měsíc – těsně před Vánoci, se Marcela od policie dozvídá, že její dcera je mrtvá. Pravděpodobně ji srazil vlak – vyšetřování je však teprve v začátcích.
Ze závěrečných titulků se dozvíme, ze Marcela poslala svému bývalému manželovi parte jejich dcery. Adresou Jiřího si však není jistá. Jiří se ale neozývá, se svou mrtvou dcerou se tedy ani naposledy nerozloučí…
P.S. Teprve když člověk takovýmto způsobem nahlédne do neveselých osudů cizích lidí, uvědomí si, co opravdu má, co je důležité. Važme si toho.
související články
– (ne)Manželské etudy po 20ti letech / pooh.cz
– Chat s Helenou Třeštíkovou / CeskaTelevize.cz
– Bankovní účet pro Marcelu z Manželských etud po 20 letech, objeven
Diskuze k článku
Uvidíte, že se nějaký správný chlap objeví a budete mít hezký podzim života.
Moc Vám to přeju.
Včerejší díl mnou velmi pohnul. Je až neuvěřitelné sledovat něco tak smutného a uvědomit si, že se jedná o skutečnost a ne o nějaký hloupý americký film.
Říká se, že každý je strůjcem svého osudu a určitě u paní Marcely tomu tak i z větší části bylo, ale v žádném případě to neplatí na tragédii, která ji potkala s její dcerou.
Hodně mě ten příběh dojal a neumím si představit, co paní Marcela zažívá, ale přeju jí do budoucna spoustu sil a hlavně, ať ten boj se životem nevzdává.
Tak to bohužel chodí, že nejvíc si stěžují lidé, co k tomu vůbec nemají důvod.
a osudy se dědí
Přeju jí, aby měla dál v životě alespoň trochu štěstí, které se k ní dosud spíš obracelo zády.
Ty hodiny a minuty musely být strašné.Přeju Marcele, aby se jí dařilo líp a starosti aby vystřídala radost a alespoň trochu štěstí.
Aby měla ve stáří vzpomínat taky na to hezké a nejen na ty trable co jí v životě potkaly.
Celý těžký život stála pevně na nohou, ať to ustojí i dále.
a jestli jsem to vcera dobre pochopil, tak snad ivanka mela zemrit po srazeni vlakem rano toho dne, kdy zmizela, na vychozim nebo cilovem nadrazi pri jizde do prace.
zarazilo me, ze to trvalo tak dlouho, nez byla nalezena … a jednalo se tedy o nehodu? prijde mi to cele divne :/
Obdivuji paní Marcelu, je to skutečně tragédie, ještě že jí zůstal alespoň syn. Děti by neměly umírat dříve než jejich rodiče a už vůbec ne tak mladé. Kdo se na to díval a má srdce, nemůže zůstat neovlivněn tímto silným příběhem a určitě se zamyslí nad svým žebříčkem hodnot. Paní Marcele velmi držím palce a přeji štěstí do dalšího života, jednou se ten krutý osud musí zlomit.
I já bych uvítal pokračování manželských etud, zvláště pak tohoto dílu, tento dokument je velice přínosným a úchvatným projektem.
Zajímala by mě jedna věc – co by se tu psalo bez odvysílání posledních cca deseti minut pořadu? Jak byste hodnotili paní Marcelu a její rodinu? Ano, příběh to byl smutný, smrt většinou smutná bývá, ale jak sleduju poslední komentáře, nestačím žasnout. Sbírku? Konto?
Paní Marcela pracuje, stará se o syna, žije v pěkném bytě, ale copak takhle žije sama? Kolik žen je na tom podobně? Kolik jich bydlí ve vedlejší ulici?
Lorde, koloběžku bys nechtěl? ;-)
korun bychom utratili jinde a možná zbytečněji. Ona ale bude vědět,že na ni někdo myslí, že není sama ve svém žalu. Určitě se zvedne a bude žít dál pro syna. Oznamte číslo účtu!!!!!!
nebejt toho smutnyho konce tak nevim co na sledovani takovychto osob je zajimaveho
myslim si ze podobnym zivotem zije u nas statisice lidi
no me osobne teda sledovani takovychto dokumentu nijak neuchvacuje / pritom voyaer trochu jsem neb na vv jsem celkem rad koukal :-) / ale takovehle nahlizeni do osudu nejakych lidi i jejich exhibinovani mi prijde divne
Takových lidí, nemocných, postižených a s jinými tragickými životními osudy je kolem nás spousty, určitě není řešení zakládat sbírky. Je to věcí sociální politiky státu, tam je potřeba se ptát, kde je chyba………….
Novy prostor si take koupite jednom od jednoho (pokud vubec) a ne od vsech, do kasicky slepcum taky hodite jednou jednou a ne desetkrat na kazde stanici metra… A uz ma clovek pomalu hned pocit, jak byl slechetny. S Marcelou je to taky tak. Nas proste tento pribeh a jeji tragedie zasahly, tak se snazime pomoci ted. Priste to zase treba bude jeden z mnoha potrebych utulku pro psy nebo bezdomovce… a ostatni utulky zustanou mimo…
To cislo uctu z CT, ktere nam zaslali, je 103227056/0300, var. s. 111.
Jeste jsem ale neoverila, zda to neni podvod, ani kdo ho vlastne zalozil. Snad to ale podvod nebude, kdyz to poslali z te CT…??? Ale nespolehala bych na to, zijeme v zemi, kde podvod kvete nevidanou merou!
Poslední díl se mi tedy nezdál tak depresivní, protože jsem viděla díl Marcela a Jiří. Ještě před odvysíláním posledního dílu jsem vyslechla v TV zpravodajstvím, že díl s Marcelou vyvolal vlnu soucitu. Jistě je pěkné, že paní Marcela poděkovala dárcům do televizní obrazovky, ale jestli se jí to nevymstí. Hodně lidí je závistivých a dovedu si celkem živě představit, jak u jejïch dveří zvoní cizí lidé, aby jim něco z těchto darovaných peněz dala. Přeji si, aby to nebyla pravda. Ale už na tomto chatu je vidět, jak jsou někteří nepřející. A náš stát taky určitě dohlédne, kolik se na daný účet sešlo peněz, pěkně to zdaní a nakonec se může i stát, že Mracela na několik měsíců přijde o sociální dávky, protože úřady usoudí, že se sešlo těch peněz nějak moc.
lidi snazi pani Marcele pomoct, nevidim na tom vubec nic spatneho.
Naopak mam z toho radost,ze tolik lidi chce pomoct. Je to jen na kazdem
z nas, co si z toho pribehu odnese…..je tu nekde cislo toho konta?
Dnes jsem viděla díl – Marcela a Jiří, musím napsat, jak moc mne zaujal, někteří lidé mají složitý osud, ani neusnu, jak nad tím stále přemýšlím.
Ráda bych poděkovala paní Třeštíkové, za něco tak úžasného, televize je plná nesmyslů, ale takto obyčejné dny a chvíle se týkají nás všech.
Kateřino, máš pravdu, taky nemohu nějak usnout, opravdu dojemné.
také jsem čekala něco úplně jiného, znalaj sem příběh jen z tisku.připravila jse msi kapesníky…a neuronila ani slzu..místo toho jsem neuvěřitelně zuřila a na druhou stranu byla štastná za povahu, kterou sjem dostala do vínku.Mám velmi podobný osdu jako MArcela, ale díky tomu, ž jsem aktivní, neházím flinztu do žita, PRACUJU od synových 2 let ( má LMD taktéž), vzdělávám se, jsem tam, kde jsem… osud jistě smutný – ano, ale z 90% její osobu.každopádně smrt je smutná a taragická vždy, o tom není pochyb… a tyto dokumenty jsou fantastické !
Včera vysílaný dokument paní Třeštíkové o Marcele mě opravdu velmi zaujal. Ale ten smutný konec, který byl nečekaný, mě opravdu zasáhl. Strašný osud, to musím přiznat. Opravdu ve mě úplně hrklo, čekala jsem všechny možné konce, ale tohle vážně ne. Muselo to šokovat každého. Kéž by jí dokázaly vybrané peníze pomoci…
Lucie, ten včerejší dokument má již i pokračování, doporučuji shlédnout film Marcela.
Mno, včera jsem tuhle Etůdu viděl a byl jsem z toho hotovson.. Takhle na mě hodně dlouho nic nezapůsobilo. Přeji paní Marcele v druhé části života jen to nejlepší.
Tak mě přišel smutný pouze ten závěr, tragická smrt dcery. Téměř celý dokument se odvíjel od fin. množství výživného a dávek. Paní Marcela se pouze vymlouvala na svůj pohnutější osud a nijak se ho nesnažla změnit a podle toho vypadal i život její dcery, začala se jí podobat a přebrala matčin životní postoj.
Mně připadá stejnak ten její osud a život dost smutný. Vzala si špatného chlapa, pod ochranou maminky. Pak byla samoživitelka s jedním dítětem, takže si moc finančně vyskakovat nemohla, pak se jí narodil postižený syn, takže s ním byla dlouho doma. Ale na rozdíl od některých z předchozích dílů, si nikdy nestěžovala! A i tak se snažila něco dělat, nějak si pomoci. Vždyť si vemte tu vdanou mladou holku jak si stěžovala, že nemají peníze a přitom měla nové auto, značkové hadry..ta jiná paní akorát koukala na telenovely a skuhrala na život. To p.Marcela se aspoň uměla jít pobavit, snažila se seznámit. Je fakt, že ta dcera mi připadala taková trošku fajnovka na práci- nechci pracovat s lidma, jsem se (opět) nepohodla s vedouci…ale když to vezmu kolem a kolem, tak je mi p.Marcele velmi líto, neni ji fakt co závidět.
Dcera byla mladá, pak vzala práci i v Albertu, takže určitě nebyla špatná. Je mi Marcely líto, i to jak se naní nakonec nalepil ten člověk, co jí pořád volal, že jí miluje, a pak jí říkal do telefonu ty ošklivý věci. Myslím, že každá matka,pokud není úplně mimo, se jen velice těžce vyrovnává se smrtí svého dítěte a nikdo nemá právo jí soudit za cokoliv.