Manželské etudy po 35 letech: Ivana a Václav Strnadovi

Chybí mi zde informace, jak, z čeho, za co si postavili tak velký dům. Zejména při takovém počtu dětí.
Stejně tak rozjet takový obchod, to přece stojí šílený prachy?

@Viki: Několikrát tam zaznělo, že mají mega úvěry. Nechápu proč minimálně půlku domu nepronajal. Mít tolik zboží je blbost, kór když je prodej minimální. Nemovitost u dálnice jsem nepobrala kde, kdy a proč podřídili.

Za mne tedy pro paní velký obdiv, co všechno dokázala zvládat. Už v prvním díle jsem ji obdivovala, když tam byl záběr jak rýsuje a vedle leželo mimino. No a v dalších dílech i přes ty jejich problémy ( kolem dětí i mezi s sebou) byl to hezký příběh s dobrým koncem.

@Ajda: ty úvěry se ale musí také splácet. A banka asi těžko čeká 20 let, takže nějaké výdělky tam musí být – ale že by až takové?

Tak to mně je zas nějak jedno, za co si postavili barák.
Myslím si totiž, že režisérka chtěla zdokumentovat jiné věci/události a zkoumání majetkových poměrů mezi ně nepatřilo. Kdyby patřilo, jistě by neměla problém se na to účastníků zeptat.

V první části se mi oba moc líbili, inteligentní, cílevědomí, aktivní.
Ve druhé se podle mě přecenili (pracovně) a jiné věci podcenili (to ostatní) a začalo se jim to nějak rozkližovat na všech frontách, i když se pořád všichni tvářili, jak se dohromady nic tak strašného neděje.
Ale ono dělo, což se ukázalo ve třetí části. Napřed jsem si myslela, že Ivaně regulérně přeskočilo. Z přetížení, dlouhodobého stresu… Ale k tomu mi zas nesedí její racionální uvažování ohledně vykázání manžela (údajného násilníka), který dostal povolení ponechat si zříceninu kdesi na Vystrkově…
No, tak nakonec to ustáli, že neměli chuť nějak obšírněji vysvětlovat i chápu.

https://ona.idnes.cz/manzelske-etudy-helena-trestikova-dtg-/vztahy-sex.aspx?c=A180115_161324_vztahy-sex_jup

OT – nechci to vkládat jen tam kam to patří, protože by to zapadlo. Pro všechny fanoušky FHŽ, vzpomínáte na Indiána? Spáchal sebevraždu!

http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-serialy-filmy-kino-a-tv/520528/farmar-hledal-zenu-nasel-smrt-indian-honza-pokorny-spachal-sebevrazdu-jeho-smrt-oznamil-novotny.html

@Ajda:
Podle katastru nemají žádnou ukáznou nemovitost zatíženou úvěrem.
Takže ono to asi bude podle starého vtipu:
„Já vám říkám, pane Roubíček, jsou to teď časy. Každý týden dosazuju do obchodu tisíc korun.“
„Tak proč ten obchod nezavřou, pane Kohn?“
„Nesmysl! Z čeho bych byl živ?““

@Honza: Při dostavbě prodejny se radoval, že jim překlepli úvěr, pak zase mlel, že jim nic nepatří, že vším ručí. Nikde žluté lepky vidět nebyly, tak asi v pohodě vše zvládají, přeju jim to.

Nábytek na prodejně pořád stejný, některé kusy za módním zenitem. Nechápala jsem ty mega zásoby. Oni ale vždy měli vše mega velké, asi následkem života v pidi bytě :D

@Ajda: Vzpomínám, docela nezapomenutelná postava. Zrovna u něj bych si takový konec života vůbec netipovala.

Majetkové poměry této rodiny mě taky nezajímají, ale docela by mě zajímalo, jak se to dělá, aby rodinu a početnou uživil obchod s nábytkem, kde se, dle slov majitelů, téměř neprodávalo, pouze se do obchodu zboží dováželo. Nic o tom, že by provozovali ještě další činnost, jsem neslyšela. Ten obchod museli přece ještě z něčeho dotovat.
Je to sice dokument, ale v mnoha věcech pro mě nesrozumitelný, ale taky chápu, že to, co aktéři a Třeštíková nechtějí, to se k divákovi nedostane :-) Takže se divák může jen dohadovat a domýšlet.

@Ajda:
Sice je nutno jej obdivovat, že se pustil do podnikání, nicméně když jsem se zamyslel nad jeho sortimentem a zvážil jsem rozlehlost panelákových kuchyní (a jejich strohost vybavení) došlo mi, že lidé z paneláků si takový nábytek prostě nekoupí. Nu a bohatých lidí, vlastnících velké domy či aspoň byty, kam by se takový nábytek vešel a i hodil, zas tolik nebylo (a asi není ani dnes). Takže nápad dobrý, ale asi nedomyšlený.
Nemluvě o konkurenci skládacího nábytku z Ikei, který pod podsunutou ideou o „modernosti“ získal přízeň mladých kupujících.

@anonym: Skoro to vypadalo, že si oba plní sny a peníze záhadně tečou do kasy. Ona rodila a byla furt na mateřské, co dělal on v tom časovém úseku mezi prvním a druhým natáčením řečeno nebylo. Ani původ další, opět mega nemovitosti u dálnice. Obchod v přírodě s pikniky mi přišel jako fantasmagorie. Nábytek má otřesné webovky, synovy nejsou o nic lepší, v sobotu zavřeno, divné. Ona vyráběla zase pro změnu šperky, ale kde končí? Ještě mi tam chybělo, kde on bydlel, když nesměl domů. V té rozestavěné poloruině asi těžko.

@Ajda: Čert ví, kde všude měli nemovitosti. Říkal, že žena si ponechala byt a jemu nechala ten rozestavěný objekt. V každém případě tento příběh se ztrácel v nesrozumitelnosti, nic nebylo řečeno přímo, samé okliky.
A netušila jsem, že jde tak jednoduše vykázat manžela z baráku, on říká, že jí bránil v sebevraždě, ona ho nechá vykázat za násilí. Já vím, divák se nic nedoví, je to jen mezi nima a Třeštíkovou :-)

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-serialy-filmy-kino-a-tv/519967/strnadovi-z-manzelskych-etud-po-35-letech-drsne-hadky-az-na-noze.html
Pokud to tady již bylo, tak jsem nezaregistrovala.

tak bych trochu tipla, že Václav byl pro Ivanu a asi i pro celou rodinu nevědomý psychický násilník. Před tou svatbou, když si postavil hlavu teda určitě vyvolal šílené psycho. Ostatní děj, že Ivana držela nože a on ji zachraňoval, to už může být pravda. Teď, na konci to vypadalo, že asi po zásahu psychologů, se Ivana dokáže bránit, když Václav začne vyvíjet psycho a natahovat moldánky, prostě na něj zařve : „nebreč, takový nejsi „a je klid.

@ola: Neumím si představit, že bych vdávala dceru a neznala rodiče ženicha. Snad organizace svatby je i jejich záležitost. Co to asi je za lidi, když sami nemají zájem poznat rodinu nevěsty? Je to snad slušnost představit se a ne, že na svatbě budou na sebe hledět cizí lidé. Po letech, když matka vedla ženicha, tak z ní šel strach na první pohled.
V této rodině je spousta hluchých míst, kdy divákovi zbývají jen domněnky. Měli firmu, Ivana dělala veškeré papíry, možná i proto, aby jim do toho nikdo cizí neviděl. Pořád měla dost energie na svoje rukodělné záliby, které už jsou některé bohužel za zenitem podobně jako jejich některý nábytek, ale co, psychicky si u toho určitě odpočinula. Psychické problémy dnes nejsou nic výjimečného.

http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-serialy-filmy-kino-a-tv/520247/strnadovi-z-manzelskych-etud-po-35-letech-tajne-schuzky-za-zady-policie.html

No tak v dnešní době je už zcela normální, že se rodiče svatebčanů potkávají na svatbách poprvé. Holka chodila s klukem více jak 5 let, měli dítě, tak že se chtějí vzít je už pak snad jejich věc. Rodiče by do toho už neměli kecat. Tak to prostě dnes je. V podstatě už můžou být rádi, že jsou na tu svatbu pozvaní. Neříkám, že je to dobře, ale je to běžná věc. Nakonec ženicha znali, jenže tam taťka taky remcal, nezdál se mu být dost dobrý. To je právě ten rodinný psycho teror, který teda asi Ivana občas neustála

@ola: Dítě bylo teprve na cestě, první svatba se zrušila. Máte dost svérázný názor. Ano, je to jejich věc, nemají jim do toho co rodiče kecat, ale oni nemají po rodičích nic chtít, tedy asi je dle vás ani raději nepozvat. Pochybuji, že svatbu platil někdo jiný než Strnadovi, byla to jediná dcera, první svatba, vůbec se Václavovu postoji nedivím. Myslím, že ani dnes to není běžné chování.
Asi záleží na výchově, rodinných vztazích, ohleduplnosti, já mám zcela jiný názor, neshodneme se a tak proč to dál rozebírat, každá máme svůj pohled.

@Ajda:
promiňte, ale proč svérázný názor? moje dcera si vzala svého přítele po tříleté známosti a jednoročním společném bydlení tak, že došli na obecní úřad podepsat papír že se berou, byli u toho pouze oni a jejich sourozenci v roli svědků, jeho rodiče jsme poznali až pár dnů po svatbě na společném obědě, ale rozhodně nám to nevadilo a svatbu bychom jim nekazili, připadá mi hodně malicherné říct – svatba nebude protože neznám jeho rodiče – zkazit těšení a přípravy na svatbu celé rodině kvůli svému rozmaru ….a vaše podsouvání názoru že je to věcí výchovy (čti kdo to dělá podle sebe a jinak tak je špatně vychovaný) mi připadá úplně mimo

@Ajda:
Ajdi, já neznám rodiče svého švagra dodnes, a je to už 45 let. Dokonce si ani nevzpomínám, jestli byli na svatbě – mám dojem, že ne. Na nějaký rybíz nebyl čas a myšlenky, oni bydleli v Táboře, my v Jeseníku, tak nějaké předchozí seznamování rodin nepřipadalo v úvahu.
U mých kluků jsme byli rádi, že nám aspoň ukázali ty holky, co si berou. Rodiče jedné bydlí sice v Brně, ale zase jsou rozvedení, tak co s tím. Rodiče druhé bydlí někde v Kotěhájích – tam se sice dalo zajet autem, ale kupodivu to nikoho nenapadlo požadovat. Já myslím, že Ola má pravdu, popsala, jak to dneska chodí. Ono je vůbec úspěch, když se ti rodiče sejdou po svatbě aspoň 1x za rok. Konec konců, důležití jsou ti dva novomanželé, pokud jim do toho rodiče nemluví, není co řešit.

Jinak souhlasím s ostatními, že je tam plno nepochopitelných míst a že jsem byl z toho hodně zmaten. Pokud jsem vyjádřil údiv nad tím, kde na to všechno vzali, tak to nebylo proto, že bych jim to záviděl, ale protože jsem se ženil ve stejné (a to už jsem měl byt, navíc aspoň částečně vybavený /jednička, pračka, obyvák, nádobí/) a vím, co jsme si (ne)mohli dovolit – a to má žena byla s hospodařením suprová. Samozřejmě, může to být v jeho schopnostech a mých neschopnostech, ale i tak, pustit se v polovině 90. let do přestavby velkého baráku s tím, že z něj vybuduji obchod (nábytek musel snad koupit, ten snad nevyráběl doma). A pokud přitom neprodával, tak z čeho žili, Z koníčků jeho ženy?

Nevím, kdo platil svatbu u Strnadových , ale u nás si svatbu syn i dcera zařizovali se svými protějšky sami. Jsou výdělečně činní a ničím nikoho nezatěžovali. Na svatbu rodiny pozvali. Rodiče obou stran dali dary. Matku nevěsty jsem také viděla na svatbě poprvé a ničemu to nevadilo. Chce to jen chtít a ctít.

@JanaM: Václav nechtěl rušit svatbu, on na tu svatbu jít nechtěl. Nic víc tam nezaznělo, ale muselo tam být víc problémů, když synové měli radost z toho, že svatba kvůli zhroucení matky nebude.

Holt každý to máme jinak, ale názor, že rodiče nemají do svatby co kecat, mi přijde i nadále svérázný a vám ostatním správný, tak co dokola řešit, je to o Strnadových.

Taky je rozdíl, jestli se berou dvacetiletí, nebo třicetiletí, v prvním případě je většinou svatba na rodičích, ve druhém případě jsou rodiče mnohdy rádi, že je děcka na svatbu vůbec pozvou :-)
Nejít na svatbu proto, že neznám rodiče budoucího zetě či snachy je v podstatě truc a zbytečný. Však se poznají na svatbě.
Problémů v rodině Strnadových muselo být víc než dost, taky to podle toho dopadlo. Máma psychicky zhroucená, údajně, otec vykázaný mámou z baráku, policajti měli na ulici manévry, nic příjemného. Vlastně dceři pokazili svatbu, která se konala později.

musim rict,ze setkat se poprve s rodici partnera ditete az na svatbe mi taky pripada hodne zvlastni.:-/ Vsak se nemuseji kamaradit a setkavat denne,ale jit minimalne na seznamovaci kafe se mi zda vic nez vhodne.

@Gabisollis: Mám stejný názor, holt jsem stará škola.

@Gabisollis: Gábi, ale to je dnes asi dáno tím, že nastávající manželé mohou pocházet z navzájem vzdálených míst. Ono jet někam 200 km jen proto , aby se setkal s lidmi, které pak uvidím jen na svatbě a pak už nikdy, to přece jen postrádá smysl. A to nemluvím o tom, že většina lidí (rodin) na žádné kafe do kavárny či jinde nechodí, protože jim to nepřijde na mysl. A stejně tak jim nepřijde na mysl, že by měli okouknout ty druhé rodiče. Přiznám se, že ani mě to nenapadlo a dnes s nimi vycházím velice dobře, byť se vidíme zřídka.

@Viki: no vidis a muj manzel je Rek a moji rodice prileteli do Recka seznamit se s jeho maminkou(otec uz nezil)a snad nemusim podotykat,ze ani neumeli rec.;-)takze na me s timhle nechod.:-D

@Gabisollis: souhlas :-)
mám kámošku – dcera žije v austrálii, našla si tam mexičana. tak oni přiletěli do čech a z mexika sem přiskotačila jeho maminka a seznamovali se :-) a jde to :-)

@libena: :-D
nechci to tu plevenit ot se tu moc nemusi,ale to neseznameni se se mi zda takove studene,neosobni,vzdyt jde o vlastni deti,takze vyse zminene fakt nechapu.
takze Vaclava chapu.

@Gabisollis: Nu Gábi, lidi jsou holt různí. Někteří na takové věci nedbají, v jiných rodinách se dosud povinně učí děvenky hrát na klavír (v 19. století součást výbavy nevěsty). Takže budiž, Václava bych v tom pochopil, i když bych považoval jeho neúčast na svatbě za vrcholně nezdvořilou. Ten brajgl tam však zřejmě vznikl z jiných důvodů.
Apropo, když jsi zmínila Řeky: Na fakultě jsem se začal sbližovat s jednou Řekyní (teda byla to spíš její iniciativa) a poměrně dost brzy jsem se proti své vůli seznámil s jejími bratry, kteří mi důrazně vysvětlili, že takhle teda NEEE!!. Že jako řecká holka není pro bělochy (obráceně to neplatilo). Ale tohle seznámení jsi asi neměla na mysli, viď?

@Viki: tak tohle Ti neverim ani za nic.Tohle absolutne neni recky styl.A reci nejsou belosi?Myslim,ze uz si nemame dal co rict takze reagovat nemusis.
seznamuj nebo neseznamuj se s kym chces.Ja to povazuju za slusnost.

Já jen tiše doufám, že neznalost rodičů jejich budoucího zeťáka nerozhodila Strnadovi natolik, že jeden se dostal do blázince a druhý byl vyhozen z baráku z čehož vyplynulo, že svatba nebyla a dítě se narodilo coby nemanželské.
Když tak ctí slušnost a tradice, mohli se ovládnout už kvůli potomkovi, ale ono to bude asi o něčem úplně jiném.
Ona je taky slušnost nedělat doma takový cirkus, že ulice bude plná policajtů, proti takové estrádě je seznámení se rodičů až na svatbě přímo procházka růžovou zahradou, inu, není slušnost jako slušnost :-)

@Gabisollis: No právě, jde o vlastní děti a byla z toho zábava pro celou ulici, takže já Václava nechápu.
Jeho ženu chápu, ta se nejspíš z těch jeho řečí a bulení zcvokla.

@anonym: no,uprimne,ja sem ty etudy nevidela.:-) i tak si stojim za svym nazorem o seznamovani.

@Gabisollis:
No, oni neřekli běloši, oni řekli Češi. Ale nejde o to, co říkali oni, mnohem důležitější bylo, co mi říkala ona. A nebylo to nic moc, dohled rodičů nad dcerami byl prostě přísný a netýkal se jenom vztahů s Čechy, ale u těch vůbec nepřipadalo v úvahu tolerovat byť jen známost). Vztah k ženám jsme konec konců viděli ve filmu Řek Zorba. U nás to sice nebylo tak drastické, ale ta podstata tam prostě byla. A neuč mě znát Řeky, chodil jsem s nimi do školy a znal jsem je i z města, příp. více městeček v pohraničí. Jako nic proti nim, vycházeli jsme spolu normálně, pokud nedošlo na holky – právě tam jsem se s tím přístupem setkal poprvé. Na naše holky měli často dost pohrdlivý názor, někteří k nim přistupovali jako dnešní muslimové. Pravda, někteří si naopak Češky vzali a nakonec odvezli do Řecka. Byly i opačné případy, kdy se řecké holky vdaly tady, ale to byly opravdu výjimky.

@Gabisollis: K tomu už není potřeba nic dodávat. Já pořád, že tady píšeme k dokumentu Třeštíkové a ono se tady píše o řecké komunitě a o tom, jak děti ke štěstí přišly.

@anonym: ja psala o tom o cem v etudach bylo,a to,ze taky nechapu seznamovani az na svatbe a jen pridala zkusenost,ze i s vetsi vzdalenosti zo jde,jelikoz pro nekoho je i 200km daleko.Vic k tomu nemam co dodat.

No na ČSFD nekdo zminoval, že zna tu rodinu manžela dcery a asi žadna vyhra.. takže spíš než , že by jim vadilo, že je neznají, vadilo co se doslechli..myslim..a i jsem i tak nejak vycetla v dokumentu mezi řádky..
Ale snad se to tedy časem srovnalo..
No moji rodiče taky řeší , že se nevidaji s tchanama od brachy..že jsme rodina..na druhou stranu proč,když ma každy jiné zajmy atd
Ale asi to zakladni seznameni je slušnost..nebo pak to muže sklouznout kvyslechu ala historka od. Donutila : “ a chatičku máte. ? a je to vaše chatička..?:) )

Jinak tento a minulý díl nejzajímavější..Strnadovi teda optimističtější dojem…i přes ty všechny trable..

ja som sa na tie etudy divala niekedy pred 10 rokmi a pripadali mi hrozne depresivne, vzdy mi bolo potom smutno, zvlast u Strnadovych po 20 rokoch to bolo prilis otvorene hlavne s Martinom, co bude. myslela som si, ze ten chlapec skonci v base ako delikvent alebo tak nejak, a som uplne nadsena, co sa napokon s neho vyklulo. v podstate paradoxne prave on ide v slapajach rodicov, podnika a ako povedal jeho otec, maka … a aky je na neho hrdy :-) a kolkoze trapenia si kvoli nemu uzili, to bolo ciste peklo, matka pohltala tabletky ….ale asi velke stastie bolo, ze popri tom svojom burlivom zivote nesklzol k dorgam lebo inym zavislostiam, lebo to by bola tragedia pre celu rodinu. a klobuk dole aj pred Ivanou ako to vsetko zvladala, 5 deti v dnesnej dobe, to nie je ako volakedy, ked neboli nastrahy, tie deti sa vychovavali lahsie, stacilo, ze boli prisni a milujuci rodicia … ale v tejto dobe rodicia naozaj musia byt sakramentsky ostraziti, aby decka neskzli do nejakej pliagy. a tej prace, co s nimi Ivana mala,…ja osobne by som asi najala nejaku pani na vypomoc pri domacich pracach, kedze ona sa im potrebovala venovat a este navyse uctovala pre firmu a chodila tam pomahat.

tentokrat po 35 rokoch na mna ich pribech uz neposobil tak depresivne ako predtym a tesi ma naozaj uprimne, ze to skoncilo, resp. pokracuje celkovo optimisticky, ze sa nerozviedli, ze sa maju radi aj napriek vsetkemu. Vaclav je sice tazky pesimista, stazovatel, (kazde natacanie v obchode bolo o nariekani, ze sa nic nepredvava, ale zazrakom firma roky fungovala), no je to dobry, citlivy clovek, ktory svoju zenu dokaze pritulit a podporit, co je extremne dolezite… a hlavne Ivanu nepodvadzal a ani ona jeho. Tie krizy patria k zivotu, a incident s policiou nechcu zrejme rozoberat, asi je to uz aj na tak otvoreny pohlad do ich zivota, prilis osobne. prajem im vsetko dobre , nech sa im dari :-)

p.s. som tiez asi staromodna, ale buducich svokrovcov mojho dietata by som min. aspon raz pred svadbou chcela stretnut. nehovorim, ze treba nasilu pestovat nejake rodinne vztahy, ale zaklad je poznat, z akeho mentalneho prostredia pochadza zat,nevesta, hoci na tom, ze sa mladi chcu zosobasit, take stretnutia aj tak nic nezmenia. ale byva to tak, ze mladi chcu rodicov aj sami zozanmit.
je pravda, ak je dieta starsie a zije v dalekej cudzine, vtedy je tazke toto organizovat , v takom pripade by som sa bez osobneho kontaktu so svatovcami asi zaobisla

@dolores: souhlasím ze 100%, Také jsem měla z Martina tenhle pocit a rodiče jsem litovala. Nakonec jsem z něj byla nadšená. V případě seznámení rodičů jsem taky staromódní. je pravda, že se naši rodiče ( když jsem si sáhla do svědomí( vlastně taky neznaly. Ale bylo to i tím, že jsme se braly jako starší a já svatbu vůbec neřešila, bylo to na budoucím manželovi a jeho rodině. Nicméně třeba pro mne bylo velmi důležité, aby se všichni cítily jako součást rodin, tudíž všechny rodinné oslavy a vánoce jsme trávili společně. Navíc můj tchán kdysi po válce sloužil 200 km daleko ve městě kde vyrostl můj otec, navíc se tam shodou okolností seznámil se svou budoucí manželkou, která tam opět shodou okolností byla na prázdninách, takže to byl opět důvod ho tam vozit, takže se opravdu stýkal i s mými prarodiči.

Tak jsem ráda, že nejsem jediná staromódní ;-) Mojí známé syn studoval v Anglii, tam poznal holku někde z vesnice v Nepálu a před svatbou přiletěli její rodiče do Česka pozvat osobně rodinu na svatbu, která se konala v rodné vsi nevěsty.

https://ona.idnes.cz/manzelske-etudy-helena-trestikova-dtg-/vztahy-sex.aspx?c=A180129_105537_vztahy-sex_jup

Tak se jdu přidat mezi „staromilce“ :-)
Asi to bude věkem, jsem už starší, ale připadalo mi a připadá stále normální poznat rodinu partnera/partnerky mého potomka před svatbou, další styky a kontakty pak podle ? sympatií :-)
Vždyť snacha/zeť je také moje rodina, třeba s jejich rodiči a dalšími příbuznými, už ta širší, jak se říká…
A pro vnoučata pak už tohle platí na 100%.
Ale chápu i jiné názory na tohle aneb co člověk, to odlišný názor a taky životní zkušenost.
Samozřejmě, pokud budu tchýně z české Hornídolní a druhá tchýně Eskymačka, tak to asi na kafíčko dvakrát ročně nevypadá :-)
No, zpět k Etudám:
Protože jsem se vdávala zhruba v době, jako ty páry, je zajímavé se podívat na ty první díly, protože to člověku hodně připomene. Ať už to nerozvážné mládí, které – jak tenkrát bylo zvykem – do manželství vstupovalo hodně mladé :-), po starosti s bydlením, studiem s miminem, atd., až třeba po módu :-) viz svatební šaty :-) Njn, byla to holt jiná doba a zpětně, když se juknu na svatební foto, se a/nostalgicky zasním nad tou fešandou (kterou už dávno nejsem),, b/ rozesměju se, co ta fešanda byla schopná si na hlavičku narazit :-) — mmch, ušitá kytka z látky svateb. šatů … co mě to tenkrát napadlo?!? :-)
A u stylizace fotografů u svatebních foto jsem se po letech zase rozesmála… hlavičku sem, očička tam, kytičku onam… njn, mám v albu stejné jako všichni ti v etudách :-)
Nejvíc se mi líbili Antonín a Mirka, což přičítám sympatiím. Oni jsou opravdu krásný pár a krásně spolu zestárli. Připouštím, že je to dáno Antonínovým smyslem pro humor (a velké lásce k Mirce) a souhlasím s tím, co tady už kdosi napsal, že kdyby Mirka (ač je mi sympatická taky) neměla Antonína, neměla by to tak snadné… U nich to všechno jednoznačně „držel“ spíš on. A vydržel. Což Mirce upřímně přeju.
Ad Ivana a Václav = tak tomu jsem nakonec moc nerozuměla.
Že mi leze na nervy plačící Václav, je můj problém, já ho spíš vidím jako dost velkého despotu. A připomíná mi ty skryté agresory, co jsou schopni hodně ublížit (lidem) a pak se rozplakat (když autem přejedou myšičku). Proto se nějak nedivím kolapsu Ivany.
Nepobrala jsem, z čeho ta rodina vlastně celou dobu žila a platila, co potřebovala a musela. Obchodní dům se židlemi dlouhodobě (prý) neprosperoval, výtvarno Ivany je uživit nemohlo, rodina o sedmi členech nenuzovala, domek si postavili, snad i další (myslím ten, jak snad měla být truhlářská dílna či co) pořídili, atd.
Ale o to nešlo… :-)
No, tak s Antonínem a Mirkou bych „na kafe šla“ :-)
S Ivanou taky :-)
Václavovi bych se vyhnula velkým obloukem :-)

@lenka☺: Usmívám se, jak tohle čtu, protože to mám skoro stejně :-) a vzpomínám na závojík, který jsem obratem dodala kamarádce :-)
Jen jsem prostě tolerantní a určitě bych děcku nezkazila svatbu proto, že neznám rodiče, i když, je otázka věku, kolik je snoubencům, pokud je jim kolem 20, tak bych asi tak tolerantní nebyla, protože svatba by byl i můj problém, ale pokud by jim bylo 35, jejich věc.
Ale v každém případě bych svatbu nenarušila, ať se děje co se děje. Koneckonců, manželka v blázinci, on odeslán z domu,copak je to normální? Asi těch problémů tam bylo víc a přikláním se k tomu, že Václav i když se mi to píše špatně, byl opravdu agresor, fakt se mi to píše blbě, ale tak to vyznívá.
Je dobře, že tohle všechno ustáli, já bych na to neměla ani omylem.
Václavovi bych se vyhnula velkým obloukem :-)

@lenka☺: tak nějak to také cítím.

Asi nás to tak cítí víc. Dívala jsem se na net, jak velký mají majetek. Mají obrovský majetek, ty hodnotné nemovitosti nejsou zatíženy úvěrem. Pan Strnad je jen „brečil“ a doma to s ním určitě neměli lehké. Paní holt to strašné chování z jeho strany trpěla – pro ty velké prachy, co z toho měla. Mají zabezpečenou celou další generaci.