Manželské etudy po dvaceti letech: Mirka a Antonín
Cyklus Manželské etudy vysílala Československá televize v roce 1987 a jednotlivé díly mapovaly život šesti mladých manželských dvojic od jejich svatby po dobu šesti let (1980-1986). Česká televize se spolu s režisérkou Helenou Třeštíkovou rozhodla na tento projekt navázat, vyhledat sledované páry a zaznamenat jejich současný život (1999-2005). Získaný materiál se stal nejen výpovědí o lidské psychice, ale také o současnosti a změnách, které s sebou přinesla doba po pádu totality.
V letech 1980-1986, kdy vznikaly první díly dokumentu, jsem ještě tahala kačera a je kladem celého projektu, že i my nezkušení můžeme zhlédnout i tyto části manželského života jednotlivých párů. Zato v druhé fázi (roky 1999-2005) sledování jejich životních cest, radostí a starostí už můžeme najít paralely s vlastním životem (aspoň v tom oblečení :)
První díl mi bohužel unikl. Zato druhý mě nadchnul a už mám program na pár příštích nedělních večerů :) Mirka a Antonín na mě od začátku působili jako pár sešitý horkou jehlou, marně jsem hledala, co mají společného – kromě zadělání na miminko. Otřásla jsem se při představě sedmnáctileté Mirky, jak se vzdává života diskotékové holky a míří po hlavě do mateřství, života mezi čtyřmi stěnami a péčí o manžela, co by se taky ještě rád bavil. Jejich řešení vojny, zda ano, jestli pomůžou žaludeční vředy, jestli to tam Mirka vydrží, nebo uteče pod jiná ochraná křídla (důvěra v ní nebyla Tondovo silnou stránkou :). Starosti s bydlením u rodičů, málo peněz, nuda a chuť si ještě užívat. Takhle poznamenány byly jejich první roky. Je jim ovšem ctí, že přes veškerá nedorozumění, neuchylovali se k rozvodu, ale snažili se najít v sobě tu náklonnost, která je na začátku svedla k sobě. Ovšem, zasmála jsem se – Tondovo sádrový krunýř mě dostal, byť škodolibě :)
A pak najednou došlo k proměně – nejen barvy – vztah Mirky a Tondy vyzrál. Určitě jim pomohlo realizovat se v práci, být úspěšný, moct si dovolit nákladnou rekonstrukci bytu, vlastní podnikání, dovolené podle přání. Přišlo mi, že je na nich znát, jak dobře už se znají – své klady i zápory – a dovedou je brát s humorem.
Samostatnou kapitolou pro mě jsou jejich drahé dětičky – Lucka a Tomáš. Kluk mnoho prostoru neměl, dozvěděli jsme se o něm, že má rád počítače a docela by se mu hodilo, kdyby mu tatínek naplánoval budoucnost – čti donesl mu všechno až pod nos.
Tahle chuť organizovat a řídit a linkovat se mi zdálo jako výchovný nezdar Mirky a Tondy – a neméně byl znát aji u Lucky. Velmi reprezentativní dívka, u které jsem nepochybovala o její lásce k manželovi (vypadlo mi jméno) a synovi Patrikovi – ale nepochybovala jsem také o její náročnosti na peníze. Přesto stěžování „mladých“ na peníze, na nudu na mateřské, nezájem o dění kolem sebe – přesná kopie jejích rodičů.
P.S.: Ano víme, že Manželské etudy nejsou reality show, ale s realitou člověčí si hodně pohrávají a celkově je to zajímavý cyklus, který si jistě zde najde místo, když druhá řada Výměny manželek se zatím připravuje :) – SUNíčko
související články
– Manželské etudy po dvaceti letech (2/6) / czech-tv.cz
– diskuze Výměna manželek dočasně tématicky věnovaná Manželským etudám / lapiduch.cz
Diskuze k článku
Info o prvnim dilu z webu CT
Pavel s Ivanou žijí se synem Dominikem a dcerou Růženkou stále ve stejném malém bytě v Nuslích. Pavel má množství koníčků a ten největší, kulečník, se mu stal i povoláním, protože provozuje luxusní pražskou kulečníkovou hernu a organizuje různé soutěže a exhibice. Kulečníkem se zabývají i obě děti: Dominik (18) a Růženka (11). Pavel stále hraje amatérsky divadlo ve témže souboru jako před lety a dokonce mají na repertoáru mnoho let i tutéž hru Baladu pro banditu. Pavel hraje i fotbal, jezdí na motorce a nově začne i s golfem. Ivana je „manažerkou“ rodiny, stará se o domácnost, o všechny členy rodiny, doprovází dceru na krasobruslení i tance a v tom nalézá svou seberealizaci.
## Muj komentar
Prvni cast – sedel sem u ni jak prikovanej:) Ivana a Pavel se vzali velmi mladi, nemeli vlastni byt, tak provizorne bydleli u maminky Ivany a rekonstruovali byt po babice. Tedy hlavne Pavel, ktery to delal po odpolenich, kdyz prisel z prace. Takovym litemotivem bylo neustale ujistovani Pavla a Ivany, ze priste uz budou ve vlastnim, ale jak vime skutecnost je jina. I po trech letech a s malym Dominikem bydleli stale u maminky. Bylo videt, ze vsem uz to leze na nervy a radi by tuto situaci nejak resili. Trestikove se podarilo dostat z obou manzelu velmi intimni odpovedi, zvlaste ve chvilich, kdy Ivana byla s ditetem v matcine byte a Pavel se snazil srekonstruvat jejich nastavajici domov. Bylo nadherne videt, jak se meni jejich postoje v case. Napriklad Ivana nejdrive prijimala v pohode, ze Pavel ma svoje konicky a ze po praci hned jde pracovat na byt a domu tak prichazi pozdeji. S postupem casu vsak bylo videt, ze ji to cim dal tim vice chybi. Pokud se nepletu, za celou dobu nepadl ani naznak o rozvodu, ale presto bylo videt, ze maji mezi sebou problemy, casto kvuli vecem, ktere se jim nedari ovlivnit (pomala rekonstrukce bytu)
Druha cast – zklamani:( Misto dalsiho sledovani vztahu mezi Ivanou a Pavlem jsem sledovali vycet Pavlovych podnikatelskych aktivit a jeho uspechu a konicky jejich dcery Ruzenky. Ivana se v druhe casti temer neobjevovala:( Podle meho nazoru nedoslo k provazani obou casti dokumentu, tak jak je to patrne v druhem dile Mirka a Antonin. Byla to velka skoda, protoze kdyz jsme Ivanu a Pavla opousteli na konci prvni (cernobile) casti, byl jejich vztah tak 50:50 rozchod a setrvani. Bohuzel, druha cast nam neprinesla rozuzleni:(
P.S. Ten byt v Nuslich, je ten, ktery Pavel opravil:)
P.P.S. Omluvte pripadne chyby, ale tento dil bezel uz vic jak pred tydnem a tezko se mi vzpominalo, pokud me nepresnosti nekdo opravi, budu rad.
Lucka s Martinem vypadali jako pár, co potřebuje minimálně 50 tisíc měsíčně, domácnost pěkná, auto drahé, takže taky nechápu jejich stížnosti na peníze….
Moc zajímavý cyklus tyhle etudy.
jejich potomci (resp. dcera) maji pohled na zivot a soucasnej svet mnohem racionalnejsi a vyzralejsi nezli oni pred 25 lety. nicmene urcita skromnost by jim jiste neskodila.
suma sumarum: jedna se o vybornej dokumentarni cyklus. kam se hrabou „reality show“, tohle je opravdovej realnej zivot!!!
Malinko, po pětadvaceti letech je to, myslím, normální. Jistě, něco jiného je to v začátcích, ale po takové době – nevypadalo to, že by se prostě úplně ignorovali. Myslím, že se oba relativně snaží to trochu oživovat třeba dovolenou. Zase si člověk nemůže dělat plané naděje, že to bude jiskřit do smrti :))) Myslím, že u nich už prostě nešlo o tu románovou lásku – prostě náklonnost, umocněná společnými zážitky, zkušenostmi, starostmi a vůbec.
Přišlo mi to celé jako rodičovství z povinnosti. První přišlo náhle, tak co už naděláme a druhé prostě proto, abysme zapadli klasické škatulky 4 členné rodiny.
Řeknu jen tolik – ať je jejich dcera jakkoliv náročná, tak její mateřská láska neskutečně převyšuje mateřskou lásku její věčně nespokojené matky.
Mirka a Antonín se nakonec i toho vlastního domu snad teď dočkají. Mnohé v tom dokumentu nebylo řečeno a vlastně to souvisí s tím proslovem paní Mirky na zahrádce. Zřejmě se jednalo o nějaký komplikovaný vztah Antonína a jeho rodičů, případně sestry. Relativně movitá rodina vlastnící velké pozemky na lukrativní lokalitě na okraji Prahy vlastně nechávala Mirku a Antonína do dnešní doby vlastnímu osudu a zřejmě jim jejich manželství moc neulehčovala.
Nejsem žádný známý ani soused, tuším, že pana Antonína znám jen od vidění z výstav a výše uvedené je pouze mým dohadem na základě veřejně dostupných dokumentů.
Paní Mirka mi byla poměrně nesympatická už zamlada, i když tehdy byla vlastně ještě docela… řekněme… roztomilá. Taková sladká naivka. Po dvaceti letech jsem v ní však viděla jednu z těch typických paniček, jež nemám zrovna v lásce… nevím, jak je přesně popsat, takové ty ženské jak podle šablony – krátké mahagonové vlasy, tuna prstýnků a řetízků, rozšafný styl vyjadřování (navíc hlas zvaný mečák), častá nervozita (fakt výhra, mít takovou maminku, která se v můj den svatební nervuje, jak bylo v dokumentu zachyceno, a štěká na všechny kolem! :), zajisté obliba v drbání s kámoškama u kafíčka a dortíčku á la „no to ten můj, to je ale blbec…“ Nepříjemná ženská, vážně nepříjemná. Chlap naopak působil jako pohodář. Dcerku raději nehodnotit, taky jí shůry asi moc dáno nebylo, ale přeju jim všem hodně štěstí, to každopádně… :)
Děkuji paní Třeštíkové za Manželské etudy. Je to TVRDÁ REALITA života. Všichni si žili svůj život nejlépe, jak uměli. Jsou to pohnuté životy, které se vlastně, kolikrát týkají nás všech.
Paní Třeštíková, jen tak dál a moc se těším na další Vaše dokumenty.