X Factor Australia 2015, 2. live show: Jak Top 11 reagovala na výzvu dekád? (rekap + video)

[singlepic id=11279 w=615]
Australský X Factor minulý týden odstartoval živé přenosy a v pondělí večer se odehrálo už druhé finále, ve kterém se jedenáct nejlepších musela stejně jako vloni vypořádat s tzv. výzvou dekád, což znamená, že každá kategorie zazpívala hity z jedné dekády. Holky jako nejmladší kategorie dostaly osmdesátky, kluci devadesátky, skupiny nultá léta a Overs jako nejstarší současnou dekádu. A jelikož VojtaP kvůli pracovnímu vytížení rekapy australského X Factoru nestíhá, tak jsem je za něj stejně jako vloni převzal. Je však možné, že pokud VojtaP bude mít jen trochu času a chuti, tak své hodnocení k mému přidá. Zatím si můžete přečíst, jak druhou live show hodnotí DJ Vlado.

The Fisher Boys

zpívali: Madcon – Beggin´

Tato partička je rozhodně zajímavější z obou boybandů ve finále, už proto, že to není je jeden z milionu klonů One Direction. Jejich vystoupení bylo energické, dobře vystavěné, avšak místy poněkud falešné. Kluci zní slušně ve společných pasážích, ale sólově jsou slabí. Toto vystoupení by se jim mohlo stát osudným. Rozhodně ale tuto píseň podali lépe než Thomas Puskailer v první Česko Slovenské SuperStar, což ale není tak těžké

Michaela Baranov

zpívala: Bonnie Tyler – Holding Out For A Hero

Jak jistě tušíte, Michaela je moje letošní srdcovka. Tomuto typu quirky zpěvaček vždycky fandím a Michaela mi navíc i vizuálně připomíná Dianu Vickers, mou vůbec nejoblíbenější zahraniční soutěžící. Až dosud Michaela zpívala výhradně balady, takže bylo otázkou, jak by si poradila s rychlejší písní. A tu šanci vybočit z comfort zone dostala právě v tomto kole. První sloka byla trochu nejistá, ale od prvního refrénu už Michaela získala na jistotě a rozbalila to perfektně. Navíc zvolila i sexy outfit, ze kterého mnohým bernardýnkům ukápla slina. V mnohém tímto vystoupením připomněla právě výše zmiňovanou Dianu Vickers a její podobné vybočení z comfort zone v podobě diskotékové pecky Call Me od Blondie. Z hlediska hlasování diváků by Michaela v comfort zone pro tento večer měla být určitě, protože to byl první touchdown.

Louise Adams

zpívala: Birdy – People Help The People

Tuto píseň mám neodmyslitelně spjatou s překrásným podáním Jiordan Tolli z castingu předminulého ročníku, což je jeden z Everestů, které je v mých očích těžké překonat. Ale teď k Louise. Začátek byl úplně wow a perfektně zde vynikla Louisina barva hlasu. Postupem času už to bylo trochu jednotvárné a ke konci to začalo i lehce nudit. Touchdown to sice nebyl, ale kvalitní vystoupení to bylo určitě.

Jimmy Davis

zpíval: Michael Jackson – Black Or White

Rockerů ve světových soutěžích čím dál víc ubývá, proto jsem rád za každého, který se objeví a je zároveň i osobitý. Jimmy tyto všechny atributy jednoznačně splňuje a navíc je i vizuálně dost výrazný a nepřehlédnutelný. Vybrat si Jacksona je vždycky riziko a je nejlepší ho pojmout po svém. To se Jimmymu povedlo, jeho rockovější verze byla plná energie a Jimmy navíc ukázal, že je ohromně muzikální. Druhý touchdown večera.

Georgia Denton

zpívala: Roxette – Listen To Your Heart

Georgia minulý týden těsně utekla hrobníkovi z lopaty a tentokrát musela proto výrazně zabojovat. A taky že zabojovala. Roxette byli určitě lepší volba než minulý týden Jess Glynne a Georgii se v ní podařilo prodat všechny své přednosti, především brilantní techniku a výrazovou naléhavost. K hvězdnosti toho jejímu výkonu však pořád něco chybělo. Georgia je z tria holek po technické stránce nejlepší zpěvačkou, avšak Michaela a Mahalia mají větší přidanou hodnotu.

In Stereo

zpívali: Kelly Clarkson – My Life Would Suck Without You

Průšvih večera. Kelly Clarkson by nejspíš předčasně porodila, kdyby slyšela, jak se dá její píseň zprznit. Tohle bylo od začátku do konce falešné jako stádo divokých sviní a kluci spolu totálně neladili. Proč proboha musí mít Australané v každé řadě jeden ultraslabý tříčlenný boyband? Předloni JTR, vloni Younger Than Yesterday a letos In Stereo. Kluci jsou pro mě vážnými adepty na bottom 2, avšak pubertální fanynky jsou nevyzpytatelné, takže účast In Stereo v poslední dvojce není tak jistá, jak by to mohlo vypadat.

Mahalia Simpson

zpívala: Lionel Richie – Hello

Přiznám se, že tento provařený slaďák moc nemusím. Mahalia však vytvořila vlastní zcela osobitou verzi, která byla diametrálně odlišná od originálu a Mahalia dodala této písni zcela nový rozměr. Místy přidala i zcela nové koloratury, které však (snad až na jednu) v písni vůbec nepřekážely. Lionel Richie mi snad promine, ale Mahalia pro mě rozhodně byla lepší než originál. Třetí touchdown večera.

Jess & Matt

zpívali: R. Kelly – Ignition (Remix)

Jess & Matt jsou bezpochyby nejoriginálnější skupinou letošního ročníku, což vedle dvou boybandů není až tak těžké. V mnohém připomínají Alexe & Sierru, vítěze posledního amerického X Factoru, přičemž ta podobnost se týká i toho, že pánská polovička je výrazně lepší než ta dámská (a když to říkám i já, který jsem známý svým nadržováním babám, tak na tom asi něco bude). A to se potvrdilo i v této písni, kde Matt ukázal svou obrovskou muzikálnost, zatímco Jess zněla sice příjemně, ale poněkud monotónně. Na můj vkus to byl i trochu nevýrazný výběr písně, která vedle ostatních megahitů poněkud zapadala. V rámci večera to byl spíš průměr, ale i tak to byl slušný výkon, za který se Jess & Matt nemusí stydět.

Cyrus Villanueva

zpíval: Chris Isaak – Wicked Game

Cyrus je podle všeho zřejmě největším favoritem tohoto ročníku. Přiznám se, že hlasově není až tak můj šálek čaje, oba zbylí kluci mě baví víc, avšak jeho kvality plně uznávám. Tentokrát si Cyrus troufnul na největší hit svého mentora, což byla velká odvaha, kterou je nutno ocenit. Objektivně se Cyrusovi nedá nic vytknout, zazpíval výborně a pěkně si píseň muzikantsky vystavěl. Subjektivně mám však ten problém, že mám tuto píseň až příliš spojenou s výtečným podáním Mira Šmajdy, který se po technické stránce sice na Cyruse nechytal, ale měl pro mě hezčí barvu hlasu a uvěřitelnější výraz. Kvůli tomuto srovnání to pro mě nemohl být touchdown, což však nic nemění na tom, že Cyrus je pan zpěvák a předvedl svůj vysoký standard.

Natalie Conway

zpívala: Ariana Grande – Break Free

Na Natalii už je vidět, že je zkušená zpěvačka, která podává vyrovnané profesionální výkony, které navíc dokáže podpořit i propracovanou choreografií. Tentokrát vsadila na loňskou hitovku mladé americké hvězdičky, kterou já osobně považuju spíš za průměrnou rádiovku, na které není možné ukázat nějakou větší přidanou hodnotu. To však nijak nesnižuje výkon Natalie, který byl po všech stránkách velmi dobrý, i když k touchdownu mu ještě něco málo chybělo.

Big T

zpíval: Elton John & George Michael – Don´t Let The Sun Go Down On Me

Myslím, že Big T by mohl být černým koněm letošního ročníku. Nepatří sice úplně k papírovým favoritům, ale je to lidový typ, se kterým se diváci dokážou dobře identifikovat, pročež pro něj hodně hlasují. Jeho vystoupení bych rozdělil na dvě půlky, v té první jsem si myslel, že se zařadí ke Georgii, Cyrusovi a Natalii do kategorie „jen“ výborných výkonů, což však změnil ve druhé polovině, kde přitlačil na pilu a dodal tomuto evergreenu soulovější rozměr, čímž překonal i touchdown Martina Chodúra a Jana Bendiga v téže písni. Big T mi v mnohém připomíná Paula Akistera z loňské řady britského X Factoru, avšak na rozdíl od něj má mnohem větší drive a energii. Čtvrtý touchdown a perfektní tečka na konci celé show.

Host večera: One Direction

zpívali: Drag Me Down

Kdo by neznal nejpopulárnější boyband nového milénia, který se sice odchodem Zayna Malika z pětice redukoval na čtveřici, ale na přízni fanynek jim to až tak moc neubralo. Tentokrát zazpívali svůj aktuální singl Drag Me Down z připravované nové desky, která by měla uzavřít jejich první kapitolu kariéry před pauzou. Tento singl sice nedosahuje kvalit Story Of My Life, což je zatím jejich bezkonkurenčně nejlepší píseň, ale zase je rozhodně lepší než některé jejich starší odrhovačky, které občas dokázaly jít svou vlezlostí na nervy.

Top 4 nejlepších podle DJ Vlada:

1.-2. Michaela a Mahalia
3.-4. Jimmy a Big T

Bottom 2 podle DJ Vlada:

1. In Stereo
2. The Fisher Boys

Vyřazovací část:

Druhou část druhého finále zahájila finálová jedenáctka společnou písní, kterou tentokrát byl duet Ollyho Murse a Demi Lovato UP!, přičemž každý z finalistů v ní měl aspoň krátký part.

Host večera: Ellie Goulding

zpívala: On My Mind

V současnosti nejpopulárnější quirky zpěvačka na světě, která letos sklízela obrovské úspěchy především s gigahitem Love Me Like You Do z filmu Padesát odstínů šedi, představila ve vyřazovací části svůj nejnovější singl On My Mind, který je předzvěstí nového alba Delirium, jenž vyjde v listopadu. Píseň je hodně chytlavá, jak už jsme ostatně od Ellie zvyklí, takže by to mohl určitě být slušně velký hit. Pro mě to bylo nejlepší hostovské vystoupení druhé live show.

Host večera: Robbie Williams

zpíval: Angels

Třetím a posledním hostem druhého finále byla skutečná legenda. Robbie letos oslavuje dvacáté výročí svého odchodu z Take That a v příštím roce tak bude slavit dvacet let své sólové kariéry, za kterou vydal plno CD a z nich bezpočet hitů. Včera zazpíval svůj vůbec největší megahit, který je v rámci talentových soutěží až nechutně provařený, přičemž dokázal, že ačkoliv je mu už přes čtyřicet, zpívá mu to pořád výborně a navíc je to velký showman, který si dokáže podmanit publikum. Bod dolů dávám jen za obehranost písně, pročež mi vystoupení Ellie bylo bližší.

Kdo byl v bottom 2?

Tentokrát se mračna nejvíc stahovala nad celou kategorií skupin. Podle očekávání skončili v rozstřelu The Fisher Boys, na kterých se vedle průměrného vystoupení podepsala i první pozice. Překvapivě je však nedoplnili In Stereo, kteří byli ve druhém finále jednoznačně nejhorší, ale Jess & Matt, kteří sice v rámci silného večera patřili k průměru, ale na krutý pád do rozstřelu jsem to rozhodně neviděl. Nezávidění hodné chvíle tak zažil Guy Sebastian, který měl v rozstřelu hned dva své koně (ale patří mu to za to, že nevybral Paris Inc místo jednoho z boybandů).

Rozstřel:

The Fisher Boys

zpívali: Kings Of Leon – Use Somebody

Na to, že to byl rozstřel, do toho kluci šli na půl plynu a nedali jedné z nejlepších pop-rockových písní posledních deseti let takový náboj, jaký by si zasloužila. Martin Šafařík zazpíval tutéž píseň minimálně stokrát líp. V tomto souboji byli The Fisher Boys od začátku outsidery a ani po výkonu se nic nezměnilo.

Jess & Matt

zpívali: Crowed House – Fall At Your Feet

Přesný opak The Fisher Boys, Jess & Matt do toho šli vyloženě naplno a jejich rozstřelové vystoupení bylo rozhodně výraznější než jejich soutěžní, ačkoliv i tady měl Matt navrch nad Jess. Z tohoto rozstřelu by Jess & Matt měli rozhodně vyjít jako vítězové.

Kdo vypadl?

Porota byla tentokrát naštěstí jednotná a Chris, Dannii i James všichni vyřadili The Fisher Boys, takže Guy už ani nemusel rozhodovat. The Fisher Boys tedy soutěž opouštějí. Ačkoliv bych za sebe radši vyřadil In Stereo, ani „rybářských kluků“ není žádná extra škoda.

Hodnocení 2. live show podle DJ Vlada:

Druhé finále bylo rozhodně silnější než to první, zazněly hned 4 touchdowny a několik dalších výborných vystoupení. Pochlapila se zejména Dannii, která svým holkám vybrala mnohem lepší písně než v první live show, díky čemuž mohla Michaela vystoupit z comfort zone, Mahalia vytvořila osobitou verzi provařeného slaďáku a Georgia utekla hrobníkovi z lopaty. Zbývající Top 10 je hodně silná, pestrá a vyrovnaná, jediným slabším článkem jsou In Stereo, u kterých doufám, že příští kolo bude jejich posledním. Mezi zbylou devítkou pak nastane těžký boj, ve které nebude už ani jeden outsider a ani se nedají určit jednoznační favorité a vyhrát může kdokoliv. Takové soutěže, které jsou kvalitativně vyrovnané a člověk si může tak vybírat favority na základě osobních preferencí, mám vůbec nejradši, pročež jsem s letošním australským X Factorem vyloženě spokojený. Příště nás čekájí Top 10 hity, takže jsem už zvědavý, jaké hitovky si soutěžící vyberou a jak se s nimi vypořádají.