Panáček v reality show

Jak se staví sen: Pokoj pro dvojčata (3.díl/11.série)

20. Září 2011 | napsal(a): | reality show: Jak se staví sen

Poslední sobotní podvečer nám TV Prima rozjasnila 3. pokračo- váním nové premiérové řady pořadu Jak se staví sen. Kladno je v kurzu a tak se tam opět vrátíme, tentokrát do lehce zavlhlého domku, kam se k rodičům vrací mladý pár Radek a Dana a jejich dva malí synci – dvojčata. Sen o pokoji pro dva brýlaté raubíře, budoucí fotbalové hvězdy, plnila designerská dvojice Simona Fritz + Zdeněk Němec. Víte jak to dopadlo? ANKETA




[singlepic id=2429 w=420]
Naši oblíbení designéři se tentokrát vydali za Danou a Radkem, mladým párem s dvojčaty. Jako většina rozrůstajících se rodin, řeší problém s malým bytem a vysokým nájmem. Kvůli většímu prostoru se stěhují z malého pražského bytu na Vinohradech k Radkovým rodičům do domku na Kladno. Dům byl původně hospodou s tanečním sálem a pokoj, který designéři „překopávali“, byl dříve dětský pokoj Radka a jeho bratra. Jenže i na něm zahlodal zub času. Je potřeba změnit dispozice, vyměnit podlahu, vyřešit vlhkou zeď, snížit strop, obnovit topení a pořídit nový nábytek… prostě práce jak na kostele. Že je maminka (34) pošťačka a tatínek (36) kvůli zdravotním potížím momentálně nepracuje, ale snaží se starat o domácnost i rodinu je nepodstatné. Důležité je to, že kluci Pája a Péťa jsou pěti a půl letá, ještě špatně vyslovující dvojčata, rošťáci, kteří si rádi hrají s tátovou sbírkou angličáků a nade vše milují fotbal a hokej.
[singlepic id=2430 w=420]

Dekotým nabíhá, dekotým slibuje, dekotým pracuje

Stávající stav pokoje je vážně hrůza, takže neváhat a hned všechno odnést a vyházet. Přes Zdeňka Němce se dozvídáme, že rodina v pokoji už dříve řešila i úpornou vlhkost zdiva a tudíž občas někde něco přizdila. Tedy přesněji se vzduchovou mezerou představila zelený sádroš a celé pak fikaně otapetovala. Tapety tudíž pánové trhají dolů, vytrhávají ohyzdné shrnovací dveře a pryč se poroučí i původní radiátor. Stejně prý místnost řádně nevytopil, přijde sem krásný designový, kterým je možno se chlubit. S podlahou je Zdeněk ale spokojený, stačí vyhodit lino i koberec a pak dát novou, krásně kartáčovanou dřevěnou. Čecha jak poleno nezaskočí ani nečekaně se objevující další dveře původně schované nábytkovou stěnou a snadno si poradí i s výklenkem baru schovaným pod obrazem. Obojí se jednoduše zazdí sádrovým prefabrikátem (táhne vodu).
[singlepic id=2431 w=420]
Podélné stěny se potáhnou perlinkou a nově vyštukují, na stěnu s palmami se nabuší OSB desky, aby se sem dala vytáhnout až do stropu prkenná podlaha. K protější stěně se staví lešení a dva maníci nalepí béžové marmoleum. Jakási ženština názorně předvádí jak je krytina ohebná, všechno krásně skryje, dá se umýt a také prý o pět decibelů ztlumí hluk. Po vymalování přichází na řadu dnešní zásadní špek – snížení výšky místnosti pomocí napínaného stropu s dezénem modré oblohy s bílými mráčky. [singlepic id=2432 w=420]
A už letíme pro inspiraci i k celebritám. V podkroví u Hložků mají také oblohu s obláčky, je však jakási nevábně šedavě flekatá. Hlavně však dítko je už nejspíš pár let úplně dospělé. Podivně vyznívá i druhá návštěva. Dcera Gabriely Fillipi svůj pokoj moc neužívá a upřímně řečeno si ani nejsem jistá, zda to, co ukazovali nebyla rodičovská pracovna.

Sen o snu jde do finiše

Paní Fritz už chvíli oděná v jakémsi apartním leopardu domlouvá jaké budou nové dveře a hned potom nás odvádí na Smíchov óchat nad stylovým anglickým venkovským nábytkem. Všechno už je uklizeno, Follow your dreams, žádné Sweet home. Takže vybráno a nehledě na desetitýdenní dodací lhůty už tu stylovou nádheru do Kladna vezou i natřené. Stačí sestavit a podle pokynů postavit. Nebo snad nutno i říznout? To sice nevidíme, ale rozdílnost umístění šuplíků a délka postelí tomu však nasvědčuje. (originál se vyznačuje důslednou osovou symetrií) [singlepic id=2433 w=420]
Ještě uklidit, pověsit obrázky, tabuli, z latěk ztlouct a osíťovat fotbalovou branku a natřepat fatboye a podivně se tvářícímu Cejnarovi všechny záměry osvětlit. V oranžově červeném modelu apartní šatové zástěry, je třeba přezářit i ty hodně rozpačité pohledy fotbalových kluků. Ještě, že je tam alespoň ta branka.

Gól !

[singlepic id=2434 w=420]
[singlepic id=2435 w=420]
[singlepic id=2436 w=420]
[singlepic id=2437 w=420]
[singlepic id=2438 w=420]
[singlepic id=2439 w=420]

Tak co panáčci, vám chutná? Piště a klikejte v anketě

Okkvp: Také přemýšlíte, čím ti kluci dohnali paní Simonu k takové nepříčetnosti?

Proboha co to je? Pokojík v pasťáku? Detenční ústav pro mladistvé?

Že jsem velkým fanouškem paní Simony, je o mně už asi dost známo, na její účinkování se vždy těším a její výtvory z posledních sérií recenzuji pokaždé s velikou láskou. Od čtvrtka, kdy jsem se dostala k fotkám tohoto dílu, mi ale přestalo chutnat jíst. Oranžový děs z Černošic i krematorium paní Šmídkové zapomenuty, teď mám úplně nový hit. Takhle se vyrábí z aktivních dětí nejtvrdší jádro fotbalových hooligans!

Bravo, za hrůzný sen píšu dnes plný počet –neboli 5

Jsem se inspirovala a taky tu všechno postavím na hlavu. Známku jsem už tedy vydala a teď už jen napíšu co a proč mně k té kulové pumelici dovedlo.
Abych nebyla úplně za kata, taky aby bylo jasné, že mám opravdu dobrou vůli být nezaujatá, tak předně vyjmenuji, co se se mi v tom pokoji líbí, ale pozor – samostatně, nikoliv v tamním kontextu:
-Nebe nad hlavou
-Lustry z Konspeti
-Lampičky na stole
-Branka

Objem místnosti – tu upustíme, tu přifoukneme

Jak jste si možná všimli, pokoj není nijak velký a také je bohužel hodně tmavý. Na vině je necentrálně a poměrně vysoko umístěné okno na východ. Paní Fritz při „nákupu“ podlahy pravila, že pokoj má 20 m2, ale to nejspíš o nějaké tři čtvereční metry přehnala. Dům i se zdmi má napříč 8,7m a příčka se zdála být uprostřed – tzn šířka pokoje je tak maximálně 3,65 m. Délku šlo odhadnout z dlouhatánského záběru na ležící a nebem se kochající designery a Cejnara uprostřed prázdné místnosti –ať nežeru, délka je 4,5m. [singlepic id=2440 w=420]

Původní výška místnosti se odhaduje špatně, ale rozhodně je to kus přes tři metry. Ideální pro nějaké vestavné patro či zvýšené spaní.

Paní designérka však pojala myšlenku, že vše vyřeší v jedné úrovni a pokoji k dokonalejšímu tvaru pomůže pomocí optických klamů. Ano, nebe napínaného stropu je pěkné a na pohled příjemné, ale ať chcete nebo ne, místnost pocitově otevírá do výšky a ten ujmutý víc jak půlmetr moc nezaznamenáte. [singlepic id=2441 w=420]
Nastoupila snaha objem místnosti zvětšit v podélném směru. Místa je málo, nábytku veľa a bydlet tu má prý taky nějaká Praktičnost. Paní Simona volí za zásadní barvy modrou, hráškově zelenou a zbytek už nějak vyjde. Kratší strany místnosti zesvětlila podlahovými krytinami, což se zákonitě projeví tím, že se v tom širším směru místnost opticky zúží. A aby to celé optické klamání bylo ještě působivější, tak se dřevěná podlaha na stěnu za postele položí vertikálně. Hup a nebe máme dojmově přesně tam, kde byl původní palubkový strop.

Ložnice aneb celý den jsi zlobil, zalez

Myšlenka na vytvoření klidové zóny pro spaní je naprosto správná. Nic proti ani proti jejímu částečnému oddělení od zbylého pokoje, byť zrovna u dvojčat k tomu tolik důvodů není, jako v případě dětí různého věku a pohlaví. Zrovna třeba já jsem od mala velký vyznavač malých osobních komůrek, ovšem všechno má své meze, že. Komůrku jsem chtěla vždy útulnou. Na místě Páji a Páťi bych se cítila odstrčená někam na chodbu. Na funkčnost zvoleného řešení tu totiž chybí minimálně metr oběma směry a útulnost je asi sprosté slovo, známe tak maximálně jakoby vintage kýč. K posteli se sotva proleze a společnost tu člověku dělá z jedné strany podlaha na zdi, z druhé holá záda skříně a čučet možno jen na „umělecky“ zpracovaného fotbalistu. [singlepic id=2442 w=420]
Lampička je zatraceně vysoko, takže k zhasnutí nutno se cele vztyčit a do spodní části nočního stolku je třeba z postele naopak hodit z kleku šipku, protože dvířka se otevírají na druhou stranu než je logické. Jasně, dítě má v posteli ležet a spát a ne dělat nějaké špumprnágle. Se divím, že tam nedali ještě nějaké kšíry.

Piš, nemluv a nevrť se aneb prvorepubliková sborovna malotřídky

[singlepic id=2443 w=420]
Čtvercový stůl je pro dvě dítka do téhle místnosti zbytečně velký. Ideální by byl tak do kreslírny, ale při pohledu na dítka o takové zábavě u nich dost pochybuju. Pro pětileté dítě jsou tam naprosto nevhodné židle. Nejen, že jsou to židle k jídelnímu stolu, ale jsou dospělácké a tudíž z nich děti ještě nějaký rok na stůl ani pořádně nedosáhnou. [singlepic id=2444 w=420]
A až dosáhnou, tak je zas u učení budou bolet záda. Truhla je fajn, z té dítka na stůl dosáhnou lépe (+ mohou stát, klečet), ale na druhou stranu je docela masivní a zabírá velký kus cenného prostoru. Registračka je sice docela zajímavý kus nábytku, ale pro věci dítek mi nějak moc praktická nepřijde, rozhodně bude potřebovat alespoň zčásti doplnit nějakými krabičkami či koši, což ale asi bude vzhledem k netypickým rozměrům dělat problémy. Další věc je, že než dítka narostou, tak dosáhnou jen do spodních tří fochů a co je dobré skladovat těsně nad podlahou je mi taky záhada. Nástěnku a lampičky beru. Prostředí je to ale podle mne hodně nevábné a líbilo by se tam akorát nějaké senilní sucharské učitelce nebo účetnímu.

Seď, koukej a druž se aneb relaxační zóna v brance

Napsala jsem záměrně relaxační, protože hrací zóna v pokoji fakticky není. 5-7 leté děti si ještě hodně hrají na zemi, roztahují i na více dní různé stavebnice a hry a tady na to mají mezi truhlou u stolu a brankou jen docela malý prostor. Trochu víc místa je vlastně jen před dveřmi, jenže tam se o rozestavěné lego či hrající si dítka vzápětí někdo přerazí a když se tam odklidí z branky sedací vaky a bobky, tak se příchozí přerazí taky. Pokud kluci opravdu jen ten fotbal, tak i na něj je málo místo. Navíc umístění bobků a sedacích polštářů do branky podle mého povede k tomu, že bude-li návštěva kamarádů – budou se bavit pokusy o vzájemné rozbití nosu či brýlí přesným zástřelem. Dodané míče jsou sice jen látkové, ale podle mého jen u nich také dlouho nezůstane a tudíž už předem lituji rodinu. Síť v brance je pouze na parádu, nic nezachytí – na druhé straně mohou časem padat ze stěn i celé police.

Výstavka obrázků nad brankou je taky moc dobrý vtip, ideální pro soutěž, kdo je kopnutým míčem rychleji sundá. Navíc mi v téhle souvislosti dovolte zamyšlení nad tím, co je tam vystaveno. Nespletla si paní Simona uživatele pokoje? [singlepic id=2445 w=420]

No a k té hrací zóně, co vlastně není, patří i magnetická kreslící tabule a snadno omyvatelné marmoleum. Já tedy tuším, že tihle hoši budou malovat tak rozestavění při rohovém kopu, ale třeba se pletu. V každém případě je ale pětileté dítě snad už natolik vyspělé, aby rozeznalo, kde je čmárací plochy konec a zeď tudíž ohrožena potřísněním vlastně není. Navíc kam by přetahovali – vpravo skryňa, vlevo branka a horní konec leda ve stoje na židli. Nuž tedy beru alespoň tu schopnost snížení hluku až o těch zmíněných 5 decibelů ….. Ano, dnes už se vyrábí dokonce i typ s názvem Acoustic a typ Decibel, které jiné podlahové krytinu ve vlivu na hluk výrazně předčí, ale i u nich jde pouze o vliv na hluk KROČEJOVÝ! Na intenzitu slyšitelnosti ryku z hrdel dětí vliv nemá.

Nábytek na parádu a pro zlost

Tak a teď se podívejme na samotné vybavení a zařízení místnosti. Prima asi moc neplatí a proto je třeba si přivydělávat provizemi za reklamu. Nic proti, kdyby to nebylo poněkud proti funkci a účelu. V tomto případě je zde ten francouzský a skandinávský stylový nábytek z obchodu Anglická sezóna především díky geniálnosti paní designérky víceméně úplně na exkrement. (mimochodem obchod si dává velký pozor, aby se tam označení anglický u nábytku nikde nevyskytlo – jenže to paní designérce asi poněkud uniklo, netrkl ji ani francouzsky psaný katalog neopomněla diváky blbnout plácáním o nábytku z anglického venkova).
Paní Simoně učarovaly postele, protože prý mají i pěkné a velké úložné prostory.
[singlepic id=2447 w=420]
Ano mají dva šuplíky, ale ani jeden v realizované místnosti nelze používat. Před jedním je postavený noční stolek a druhý nelze ani u jedné postele vytáhnout, protože mezi postelí a skříní je pouhých 45cm. Číslo lze snadno dopočítat z rozměru skříně (96 x 50 x 190) a těchto záběrů [singlepic id=2446 w=420]
Diskutabilní je i zkrácení postelí , respektive minimálně jedné z nich – ani prodávaná celková délka 190cm se tam totiž evidentně nevešla. To nebudou mít kluci asi moc na dlouho.

Skříň u dveří otevírat lze, druhá je ale opravdu jen na parádu, protože otevřít by šla pouze po odnesení židle a ještě by bylo nutno šoupnout stolem.
[singlepic id=2448 w=420]

Mně se zdá navíc poněkud divné jejich otočení od postelí. Pokud mají být na oblečení (a nic jiného tam na oblečení není), tak by snad bylo vhodnější, aby byl přístup z té klidové zóny. Skříně nejsou také nijak velké a další otázka je, jak jsou vybavené uvnitř, neboť jsou v katalogu i na webu prezentovány jako šatní. Kam přijdou trička, mikiny, spoďáry, ponožky, pyžama?

Na všem je ještě smutné, že jde o nábytek poměrně drahý.

Barvy se proti dámě zákeřně a ošklivě spikly

Tuším, že záměrem bylo vytvořit v pokoji výmalbou a použitými barvami příjemný a inspirativní i klidový prostor, barevně konvenující s klukovskou dušičkou. Njn, jenže ani to se nějak nevyvedlo, místnost je tmavá a fádní a tyrkysová až provokativní.
Ty barvy se tu totiž proti paní designérce opravdu přímo nechutně spikly. Pro nás diváky je to ale názorný příklad, na kterém si lze ukázat, jak si barvy díky světlu a prostoru žijí svým vlastním životem.

Na výsledný barevný dojem, tón, intenzitu, totiž mají velký vliv i vzájemné odrazy. Tady je například na fotografiích, ale i záběrech kamery jasně vidět, že docela příjemná lomená šedozelená barva topení na tyrkysové stěně odvrácené od okna vyleze jako hnědavé khaki, večer skoro až měděná. [singlepic id=2449 w=420]
Velmi podobná barva postelí, stolu a truhly chytne v pokoji za umělého osvětlení dokonce nevábnou barvu dětského kataru. Podobně se chová i béžové marmoleum, to zase umí v rohu vedle modré za denního světla efektně zezelenat .
[singlepic id=2450 w=420]
A zřejmě normální, středně světle modrá na zdech se za spolupůsobení spektra umělého světla a „kolegyň“ okolo přehoupne do poměrně agresivního tónu tyrkysové, k nerozeznání od skutečně ostře tyrkysové na sedacích vacích. [singlepic id=2451 w=420]

No a tak nám náhle rozum stojí nad tím, jak vedle sebe neladí modrá nebe a stěn a dumáme proč to malíři zase tak tuze netrefili…. Jenže oni to zatím trefili. Netrefila to paní designérka, která na tyhle vlastnosti barev a povrchů nemyslela.

Zmíním tu ještě jeden aspekt, který také možná ne každého napadne. Nevím kolik z vás je tu pamětníků minulého režimu a fasovaných školních učebnic, protože to je asi ten nejjasněji pochopitelný příklad. Pokusím se to vysvětlit. Když žáček, jedno jaké třídy, dostal krásnou novou knihu, tak s ní každý, kromě opravdu nenapravitelných čmáralů, bordelářů a nevychovanců, zacházel velmi šetrně a ani podtrhávat tužkou se pomalu neodvážil. Jakmile byl ale poctěn knihou už „načatou“, tak péče, ostražitost i zábrany braly za své a k jednomu čmáranci utěšeně v průběhu roku přibývaly další a další. Tak a teď se podívejte na ten umělecky patinovaný nábytek. Myslíte, že dítka pětiletá, čutálisticky zaměřená, dokáží rozeznat a pochopit, že to není staré, otřískané, okopané a že tedy vůbec není jedno, jak se k tomu budou chovat? Já se tedy vážně obávám, že ne.

Tož si to shrňme:

Původní pokoj byl tedy velmi apartní i jako ložnice pro babičku. Romantický palmový háj zazděný a zarámovaný skříňkami a smrkovým čelem postele, zvířecí deka přes postel, skříňka na šňaps zamaskovaná obrazem a silničkový koberec s plastovými židličkami před obývákovou stěnou – to vše jako útulný pokoj pro pětiletá dvojčata opravdu nemělo chybu. Rodina si toho ale byla vědoma a děti do toho nastěhovat nechtěla. Jenže se slovutným primáckým Dekotýmem byli svědky ne toho Jak se staví sen, ale jak se HROUTÍ sen.

Opět jako obvykle přemýšlím, zda si paní Fritz vybrali, či jim byla nadělena. Pokud si ji vybrali, tak ale nejspíš čekali (Černošice možná propásli) něco docela jiného. Dost oprávněně. Ona totiž kromě oranžové černošické hrůzy dělala v pořadu ještě tři dětské pokoje, a i když rozhodně nebyly dokonalé, tak alespoň na běžný nákuk působily příjemně a zajímavě a taková kumulace kiksů se nekonala. Všechny ale byly holčičí. Jenže od matky syna v téměř identickém věku se asi nečeká, že klučičí duši tak absolutně mine. Že by za tím opravdu byla fyziognomie a zájmy dětí? Jo, tihle kluci nejsou zlatovlasí andílci, ale naopak pěkní řízci a už od pohledu vypadají, že tu rostou ideální obránci pro Premier Leguae.

Přesto mi z výkonu designérské dvojice padla brada. Postavit na hlavu a popřít víceméně všechny zásady pro zařizování dětských pokojů najednou je u odborně studované hlavy výkon hodný obdivu. Paní Fritz klukům vnutila svůj vlastní dospělácký vkus, pominula jejich věkovou kategorii, blbým řešením zazdila všechny funkce a místo příjemného zázemí vytvořila studené vězení kombinované s mučírnou. Pokoj, který svou nudou, nepřiměřeností, nefunkčností a barevností vzbuzuje agresivitu. Pokoj, kam bych já děti nezavírala ani za trest, protože bych se bála, že je z toho popadne rapl a budou jen kopat a kopat.

Za tohle všechno jsem dílo paní Fritz ocenila pětkou. Postižené rodiny je mi upřímně líto.
Zdroj obrázků : fotoarchiv a videoarchiv TV prima






P.S. Anketu pro téma fotky v záhlaví článku vyhrála varianta nový stav 11:6:1. Budu se ale snažit myslet i na prohrávající a fotky vybírat co možná nejméně prozrazující.

okkvp

Před lety jsem propadla prvním VéVéčkám a potkala také panáčka. Dobrá Reality show není zábava pro tupce a tenhle web je toho důkazem. Mám ráda humor, chytré lidi, nesnáším faleš a otravné trolly. Ráda jsem tu psala, ale 640 000 slov myslím stačí. Goodbye Panáček!

Jak se staví sen

Diskuze k článku

Počet komentářů: 64
1
Anonymní
Reagovat

je to krásný

2
Kapi
Reagovat

OT – porad „Nove hnizdo“ – nepripada vam to, ze ta dvojice, co si dum vybira, je jen nasazena dvojka tvurci a cely porad je jen dobre zaplacena reklama na ony nemovitosti ( a pridruzene organizace) v TV?
Ty komentare te dvojce me prijdou strasne umely a ne z jejich hlavy. A jakoby jim opravdu hluboce o ty nemovitosti neslo – proste jako spatny kompars. Ma nekdo pohled do zakulisi jak to je? Dekuji!

3
okkvp
Reagovat

Pohled do zákulisí nemám, ale řekla bych, že to bude jako v JSSS a jinde – bez předchozího schválení rejžou toho moc neřeknou, záběry se zkouší a opakují.
Pokud mají na výběr jen o nějakou hodinu víc než je vidět, tak si imho rozumný člověk plácnout asi ani nemůže. Reklama to je jen pro Remax, ty nabízené nemovitosti „fasují“ zatím spíš negativní reklamu (tedy imho).
Novostavby zatím v obou dílech dost strašidelné, když už ne exterierem, tak uvnitř a taky je tristní se dívat na okolí, respektive mít rošku představivost a „vidět“ co by taky mohlo být za pár měsíců nějakých 10m od toho krásného výhledu z francouzských oken ….
Nejzabavnější mi zatím připadá sledovat nabízené ceny

Reagovat

Nové hnízdo – podobný formát už tu byl. Mě baví, jak makléři dostanou přesné požadavky klientů a nabídnou jim přesný opak co chtějí, viz rušná cesta v Kolíně :-( Přesně tenhle nešvar měl i konkurenční pořad.

K JSSS – pokojíček byl takový jakýsi studený. První co veme za své budou obrázky nad brankou, inteligentní nápad :-)) Snížení stropu nechápu, jsem milovnice (ne majitelka) těch vysokých.

5
okkvp
Reagovat

4 – on to tak úplně konkurenční pořad nebyl – za prvé na čt už není a za druhé je za jeho ideo a realizací úplně stejný člověk – Lesák a jeho grupa, kterou už tehdy měl. Jak moc je skutečně originální nevím, nedohledávala jsem, jen si pamatuji, že když to na čt začalo, psalo se tu (v luzích a krajích), že je to Lesákova přímo originální myšlenka.
To, že makléři nabízejí i nemovistosti původnímu zadání odporující mne taky baví, ale zvlášť teď u RD je asi téměř nemožné najít vyhovující v potřebném počtu. Další věc je, že nejeden klient může ocenit jiné kvality nemovitosti víc a ten původní omezující prvek výběru se stane skoro nepodstatným – což je i moje osobní zkušenost. Navíc to, co se může v době prodeje jevit jako super zapomenutá oáza, může být po půl roce úplný opak – to jsem v rámci své profese zažila mnohokrát a často nepomůže ani nahlížení do ÚPD a rozvojových plánů obcí a často nepomáhá ani podrobné studium PD k výstavbě na sousedních pozemcích. Kupovat domek v nedostavěné lokalitě je drsná reality show v praxi …ale zrovna ten Kolín jsem neviděla (viděla jsem včera až 2 a 3 nemovitost).

6
Enaz
Reagovat

4 Ajda
Taky mne dostali s tím snížením stropů. Proč nevyužili té výšky a neudělali jim tam spací patro? Kluci už nejsou tak malí a pro případ nemoci by se dala dole instalovat nějaká náhradní možnost k přespání, nějaká válenda. Získali by životní prostor dole a klukům by se spací nora určitě líbila.
Chápu, že na to mají málo času a nechtějí do přestavby moc investovat, ale s šikovným truhlářem by to šlo.
Je fakt, že jedno okno v tom pokoji je málo, ale klidně bych prorazila ještě jedno malé v horní úrovni toho stávajícího – v prostoru spaní. By mne zajímalo jestli dali dětský pokoj směrem do ulice nebo měli rozum.

7
okkvp
Reagovat

Enaz – podle několika málo nejasných záběrů je ten pokoj do ulice – ale ještě na to mrknu. Tentokrát nejspíš nedohledám v mapě/katastru konkrétní dům, nebylo moc čeho se chytnout a Kladno zas není tak malá díra

8
Enaz
Reagovat

okkvp – tak to se asi hoši mají, ale zase na druhou stranu, až trochu odrostou, tak se jim bude dobře mizet rodičům z domu :)

9
okkvp
Reagovat

8 – ta ulice nevypadala nijak dramaticky a protože jsem nenapravitelný rejsnil, tak jsem se nakonec podívala ještě jednou na začátek a domeček díky konzervatismu rodiny dohledala – okna vedou do ulice Františka Kosíka – cca dvacet aut za den;-)

10
Bazinga
Reagovat

kolegyně, myslíte že designeři měli nějaké výpisy ze zdravotních karet těch fotbalistů ? Protože jedině tak mohli postavit dětský pokoj pro dva trpaslíky a doufat, že jim vydrží nadosmrti. Školák se rozhodně k psacímu stolu na naprosto nevyhovující psací židli nevleze. Celé to hodnotím jako velmi nepovedené ! A těším se na rekap ;-)

11
okkvp
Reagovat

10 – školák se na té úplně obyčejné židličce k jídelnímu stolu k tomu obr jídelnímu stolu vleze – ale až za pár let, až naroste, zatím si tam hoši mohli naopak akorát opírat brady
na rekapu je už kus uděláno, ale ještě pořád mne volají povinnosti pracovní (v tom katastru jsem taky byla zrovna vlezlá vlastně pracovně)

12
Bazinga
Reagovat

11 – stále nesouhlasím, je ale možné, že jsem se dívala blbě. Prostor mezi židlí a skříní je hrozně malý !
tzn. stůl – židle – skříň.

13
okkvp
Reagovat

12 – možná si jen nerozumíme – já píšu o koze výšce a ty zřejmě o voze šířce – v tom případě máme však pravdu obě :-)))

14
Ajda
Reagovat

5 okkvp,
nepsala jsem konkurenční, ale podobný. Dokonce i na slovenské Jednotce. Žádná novinka, která by nadchla, nudná reklama realitek.

Bazi, taky jsem si říkala, jak se do toho prostoru nacpou a jak asi rychle bude skříň otřískaná od židle.

15
Enaz
Reagovat

9 – díky za info :) … mám nějakou utkvělou představu, že dětský pokoj je lepší směrem do dvora (a nejen kvůli provozu) … aspoň se pak děti nebaví tím, že hází stavebnici po projíždějících autechjako se to stalo u nás :). I když to byl jeden z pokojů v patře.

10 – Vždyť říkám, že to měli vyhnat do výšky :). Pokud jim fotbalisté budou takhle kynout dál, tak nevím. Ale je fakt, že bych se pak bála, aby se ve spací noře nevzpříčili :).
Na druhou stranu a pokud jsem se nepřeslechla, tak má pokoj 20 metrů čtverečních a to tak málo není – tak malou mají obytnou místnost garzonky v paneláku. S tím prostorem by se pracovat dalo, kdyby se chtělo. I brána by tam mohla být – pod spaním, i když jen alternativní. Nicméně nechápu, proč by měli malí fotbalisté kopat doma, a ne venku. Přijde mi to jako laciný prvek k oblbnutí malých dětí.

16
Enaz
Reagovat

A k těm nabídkám nových domků.
Pořizovat si nový postavený domek mi přijde mimo mísu, protože to bude většinou mimo zástavbu, v nezabydleném prostoru, kde nikdo neví, co se bude ještě stavět.
To už raději si vybrat parcelu a to asi spíš na samotě u lesa :). Nebo si vybrat postavený domek ve stávající zástavbě. Sice nebude „moderní“, ale bude včleněn do místa a pak je to jen o penězích, co s ním udělám.
Nabídky od realitních makléřů na nové domy ani nemůžou být jiné než jsme viděli. (Navíc nabídnou to dražší … chtějí vydělat, ne?)

17
okkvp
Reagovat

Enaz – zatím nabízeli domky cca milion pod pořizovací cenou

18
Enaz
Reagovat

okkvp – pro mne dost děsná představa. Je mi jasné, že víš, o čem píšeš. Ale přijde mi to, co nabízeli hodně předražené. To raději domek v zástavbě (a za těch podmínek, které dali by se našel v lepší poloze) a pořídit ho levněji a pak si ho přizpůsobit. V Přelouči by se určitě našel. Ale takhle zadání neznělo, vím.
Ono koupit nový hotový domek je fakt podle mne nesmysl. To ať si ho rovnou zadají a najdou si lokalitu, kde chtějí být.

19
RenataE
Reagovat

Nemohli byste někdo, prosím, dát odkaz na tenhle díl? Nemůžu to najít a ráda bych k jedovaté okkvp připodotkla svoje jedovatiny :)

20
okkvp
Reagovat

http://www.iprima.cz/videoplayer/167208

ale musíš počkat než své jedovatiny doplodím a vyprsknu ;-)

21
RenataE
Reagovat

Dík, ale nejde mi to přehrát. Píše to „přístup odepřen“.

22
okkvp
Reagovat

na to prď, nebo to zkus tuna http://www.iprima.cz/jsss

23
okkvp
Reagovat

Mně to píše přístup odepřen na liště okna prohlížeče, ale video mi spustit jde. Naopak mne zlobívá video spouštěné přímo z videoarchivu.

24
RenataE
Reagovat

Hází mi to jen bílé okno. Zatím jsem si našla fotky na iDnes. Na Streamu to taky není, búúú, asi mi zbydou jen ty fotky a nepotěším se obvyklou řemeslnou neschopností :)

25
okkvp
Reagovat

24 – Pokud máš jen bílé okno, tak potřebuješ aktualizovat doplněk prohlížeče (Adobe Flash Player 10.3). Též jsem podobně kvetla u prvního dílu téhle série. Jo a na streamu už to nečekej, pořady o které je skutečný zájem už tam Prima nedává a syslí je pouze ve svém archivu – a je to zřejmě z důvodu ochrany proti stahování. Vrabce tam ale dávají hned deset minut po odvysílání ;-)

26
Sima
Reagovat

Na idnesu jsem narazila na článek http://bydleni.idnes.cz/nejcastejsi-hrichy-ceskych-domacnosti-od-merunkove-po-televizor-pyi-/dum_osobnosti.aspx?c=A110919_112013_dum_osobnosti_web

S mnoha tvrzeními se dá souhlasit, ale především bych navrhovala, aby se jimi řídili „dyzajnéři“ pořadu JSSS.

27
Bazinga
Reagovat

Sima – a tak já bych připodotkla, že největší chybou českých domácností je, pozvat si do domu partičku z JSSS. (občas už mi to připadá zralé na změnu názvu – jak se staví noční můra…).
jo a mimo jiné, pobavil Standa Hložek. Jak se hezky zřekl odpovědnosti za synkův pokojíček :-)

28
okkvp
Reagovat

fuh, přeprala jsem konečně svou zaseklou čtyřku na klávesnici (to se fotky blbě zmenšují na 420px) a rekap pověšen.
Není tam ale zmíněna jedna věc – dost málo místa na projití je i mezi rohem stolu a registraturou. Patřičně výmluvné foto se mi ale nepodařilo ulovit. On to kameraman Šperl taky pořádně neměl ani odkud kamerou zabrat či vyfotit.

29
Bazinga
Reagovat

no madam :-) ! četla !! výborné !! FAKT VÝBORNÉ !! děkuji.

30
okkvp
Reagovat

29 – dík; už se těším na večer ;-)

31
okkvp
Reagovat

26 Sima – sranda je, že tam plamenně hovoří i Dekotýmáci. Nicméně v zásadě i oni mají pravdu, jen to v těch JSSS možná nestačí všechno ukočírovat … ;-)

Hutná je ale diskuze !

32
RenataE
Reagovat

Přikápnu jedu.
Šatní skříně – pokud jsou tedy opravdu šatní, mají malou hloubku, tzn., že věšák na ramínka bude výsuvný a v další části bude pár pidipoliček. K čemu ovšem předškoláci potřebují ramínka, to nevím. Standardní šatní skříň má hloubku 60 cm.
Šuplíky v postelích se nejen nedají otevřít, ale pokud už by se daly, tak se do nich nevejdou lůžkoviny. Možná tak tenký spacák.
Pročpak v těch postelích není nějaký slušný rošt? Musel by se dělat na míru a to je drahé. Tak klukům na ty prkýnka plácneme molitanovou matraci, ono jim to bude stačit. Matrace téměř jistě není ani taštičková, ani pružinová, ani žádná jiná slušná (příliš ochotně se při povlékání ohýbá).
Že by kluci ochotně spali hlavami k sobě? Na to zapomeňte. Ty postele se po odjezdu štábu budou otáčet celé. Skončí čely u zdi a vytvoří plochu, vhodnou pro polštářové bitvy a kotrmelce. Fotbalové obrazy se někam zaklidí, aby nedošly úhony.
Truhla je opravdu vhodná na práci u stolu vkleče, ale na hračky ne. Nedá se totiž pod stolem pořádně otevřít a když se s ní šoupne, tak se podře nová podlaha a ubyde místa…
Dizajnové topení – neklame mě zrak a opravdu vidím ještě jedno těleso pod stolem? Asi to s tím výkonem u dizajnu taky nebude slavné. K tomu ještě regulační krabička v rohu nad brankou…
Kde se Simona inspirovala? Já myslím, že v zaměstnání maminky, pokoj totiž vypadá jako poštovní úřadovna z pravní republiky. A jestli je třeba tatínek železničář, tak tu kancelář přednosty stanice tam vidím taky.
S výhradami chválím svítidla – je to sice absolutní designová klasika, ale o jejich životnosti v tomto pokoji bych si dovolila pochybovat.

33
okkvp
Reagovat

Díky kolegyně, jsi mi tu u minulých dílů chyběla :-)
K šatní skříni ale trošičku „námitka“ – dětská ramínka jsou 45 cm, ty se vejdou, navíc jsem si už před časem zjišťovala, že prvorepublikové šatní skříně se dělaly o hloubce 50-55. Že jsou ty na Kladně malé a zřejmě úplně blbé jsme ale v plném souladu;-)
Ano, jedno topení je i ta co bylo to původní – tzn pod oknem za stolem. To na zdi je to navíc. Termostat na zdi nad brankou už byl. (taky mají ještě v rohu cca půl metru od nebe kus trubky topení s nějakým tlakovým ventilem či co to je – v té tmě není pořádně vidět.
Matrace je určitě obyč molitanová pěna i podle tlouštky.
Truhla má přece naspodu určitě filcové nálepky – je to přecik kvalitní nábytek z „kvalitního obchodu“ ;-)
Ve Francii není taková zima, tam tenké pokrývky z dutého vlákna úplně stačí … a vůbec chudák Simona :-D

34
RenataE
Reagovat

Jj, za první republiky se opravdu šatní skříně dělaly 50 cm, mám je doma, ovšem dvoukřídlé, prosklené a předělané na knihovny.
Ještě jsem zapomněla na římskou roletu, opět nedělenou. Při inteligenci, kterou se vyznačuje celý koncept, bude ovládání jistě na pravé straně, aby bylo co nejhůř přístupné.

35
okkvp
Reagovat

Já mám ty 55 cm, stále ještě šatní, taky dvoukřídlé a dveře zašlapáváme nohou a zapíráme za vršek zaháknutým ramínkem a víceméně stále šíleně nadávám – jak někdo vedle kýchne, tak se otevřou ;-) (ať žije provizorium)
Jó jó, šňůrka rolety je u skříně :-D

36
Sima
Reagovat

Skvělý rekap, smála bych se, kdyby to nebylo k pláči. Snad se rodině podaří ty kousky prodat a pořídit za to něco normálního… Dřív, než to kluci zničej.

37
okkvp
Reagovat

Sima – prodají to, ale rozhodně ne za ty peníze co to stálo. Zkrácené postele ale asi leda někde na libeňáku v blešákovitém bazaru

38
Enaz
Reagovat

okvvp – díky za rekap. Je naprosto skvělý.

Nevím, podle čeho si vybírá Prima výherce pro JSSS.
Hm, to není pravda :). Vybírá si to „nej“, co by mohlo lidi dojmout. Lidi s více malými dětmi, starší lidi, lidi s příběhem.
Sakra, to musí pak všechno shodit? Místo toho, aby řešili vlhkost zdí, tak je obloží. Místo toho, aby poslouchali, co ti lidé chtějí, tak udělají „dyzajn“ (Sedláček v asi nejslavnějším dílu a i jiní …. někde byla ta mramorová(?) podlaha. kterou nikdo nechtěl a třeba bílá litá podlaha pro rodinu, kde se mělo narodit dítě). Proč raději nevyberou něco, co se dá udělat dobře (klidně menšího) a hrajou si na „za 48 hodin vám změníme prostor“?
Já vím, že pláču na cizím hrobě ;), ale jak se na to díváš ty?

39
Kapi
Reagovat

To je ale ošklivý a nepraktický pokojík :((
Ten chlad a hruza z nej uplne sala! neviděla jsem, ale paní se musela asi hodně přemáhat na překvapený a spokojený obličej.

Rekapitulace skvěle napsaná se spoustou výstižných detailů! Bravo!

40
okkvp
Reagovat

38 – Na to mám dva vzájemně se peroucí pohledy. Na jednu stranu mi výběr účastníků a designerů velmi štve a štve mne i úroveň toho co pak předvádějí. Chtěla bych vidět nějaké hodnotné práce, třeba i mnohem víc vodvazu – ale samozřejmě na úrovni – ne Siedlaczkoviny. Ale na druhou stranu je to RS a nic než víření diváckých řad očekávat nelze.
Ano, mohl být pořad o dekoratérství – to by za těch 48 hodin skutečně stihli (už víceméně víme, že teď je to 48 hodin pracovních – čiliže týden a nikoliv víkend) a i se starým nábytkem a podlahou se dají dělat divy. Dokonce i s krabicemi. To by možná bylo ještě poučnější. Ale obávám se, že takoví designeři tu vůbec nejsou (na rozdíl od západního světa), případně že by to bylo akorát jen v duchu Sweet Home)

41
carlos
Reagovat

Tak to byla síla,pokojík za 200 litrů ,nábytek něco hrozného,hadr na stropě za 20 litrů ,chudáci kluci,ale hlavně že to měli grátis a navrhované dyzajnérama.

42
Belisana
Reagovat

tak tenhle rekap me primel podivat se – a neni co dodat
v clanku je vse presne a vyborne popsano, je to cirej des!
uz jsem nasla i oranzove peklo v Cernosicich, a jeste to krematorium zbyva :-)))

43
Belisana
Reagovat

okkvp prosim te, co je to, cemu rikas krematorium? nedari se mi to dohledat
moc diky :-)

44
okkvp
Reagovat

Belisana : 13. díl 10. série z 28.5. – Konec bydlení v garáži

můj rekap tady :

45
Belisana
Reagovat

jaj, jsi zlata a mimochodem pises to moc dobre… ja jsem si nekterych veci vsimla az pote, co sis jich vsimla ty… :-D
koukas na to fakt dobre
jinak teprv dnes jsem to tu zacala cist a jsem lehce vydesena, cemu vsemu se u nas rika design…

46
Marek
Reagovat

to Enaz:
„prorazila okno“ :-))))
To nejde, a nemyslím to zrovna z technického hlediska.

47
Belisana
Reagovat

okkvp jsem se dnes u tvych rekapu zcela zapomnela, vuzala jsem to od konce… a docetla jsem se, ze prolejzas zavedene stranky s bytovou architekturou a architekturou vubec
muzu poprosit o par tipu?
moc diky

48
Sima
Reagovat

44 – okkvp, já si zase nedokážu k ničemu připodobnit oranžové peklo. prosím pomoc, nebo neusnu :))

49
okkvp
Reagovat

Sima – první díl prázdninové opakovačky (8/1) – pokojík pro sotva odrostlé mimi a dva pubertáky

50
Sima
Reagovat

tak už jsem doma. to pěkné a praktické řešení se závěsem. ano. moc pěkné. to byly taky Čerčany? prokleté místo…

51
okkvp
Reagovat

50 -Černošice, ale to máš jedno proklaté je to fšude :-)))

52
Sima
Reagovat

aha. no tak to se už nedivím, že mi to gůgl nenašel. ještě že už je za chvíli víkend :)

53
okkvp
Reagovat

47 Belisana – projíždím toho mnoho, včetně flickru a obecně vyhledávání obrázků googlem, zkus ale třeba tu :
http://padstyle.com/top-25-interior-design-furniture-blogs/810
ze zde uvedených jich nepravidelně sjíždím alespoň půlku

54
Belisana
Reagovat

okkvp moc diky
staci jedno, ono se pak zacne nabalovat dalsi
fakt mas ty rekapy naprosto fundovany, jsem rada, ze jsem si vubec vsimla :-DDD jak ja na tu bednu necumim… ani na ty dily nekoukam, staci mi, co napises
krome teda tohodle pokojicku, ten me silne vyvedl z miry, na to jsem se podivat musela

55
Belisana
Reagovat

ono treba jeste nejaka ta spara ci par kroku navic… to bych jeste prekousla, ale reseni uplne bez ohledu na cloveka, ktery v tom bude bydlet, z toho mi vstavaji vlasy na hlave
ja jsem myslela, ze ten silenej upadek nastal jen v tiskove (a reklamni) produkci a s nim souvisejicim designem, ale zjevne je to mnohem obecnejsi trend

56
Belisana
Reagovat

jeste taky podotknu, ze nejsem ale vubec privrzencem kuchyne spojene s obyvacim prostorem
vim, ze kde je metru malo, to byva jedine reseni, ale pokud je prostoru dost, jednoznacne davam prednost po zjkusenostech s obojim samostatne kuchyni a samostatnemu obyvaku

57
okkvp
Reagovat

56 – to nejsi sama, ale developeři a projektanti katalogových domků umí lépe masírovat veřejné mínění a tudíž samostatnou kuchyni aby dnes člověk špendlíčkem hledal i v domech, kde je obyvák 50m2 …

58
Belisana
Reagovat

tak to jsi me potesila, uz jsem se bala, ze sama jsem :-)
taky jako Ajda preferuju bile zdi a pripadny prvek treba na tapete k dosazeni urciteho konkretniho efektu, ale jinak …
zrovna tak Ikea neni muj styl bydleni
popravde… ja ho jeste nenasla
prevazna vetsina nabizenych veci mi nevyhovuje, ale to bude malym prehledem
nastuduju, co delaji jinde
sama predstavy mam, ale nikde nevidim k tomu potrebne veci a kutilstvi nesnasim :-) a neni mozne si nechat vse delat na zakazku… tedy je, ale tam ja nepatrim ani omylem

59
Belisana
Reagovat

treba strasne moc se mi nelibi desen u nabytku, at je to kuchyn ci pokojovy nabytek, ktery pusobi jako prkynkova podlaha…
chapu, masiv je drahy, argument, ze je tezky, bude asi vzhledem k vaze odyhovane drevotrisky irrelevantni
ale nejak to jit musi, ne? vsechno vypada podivne rozkouskovane, asi jako patchwork, v horsim pripade jako scrapbook a jeste vsechno jako pres kopirak…
kazdopadne spatna prace vzdy zustane spatnou praci a to pres to, ze to zacina byt trend, ktery velmi spatne snasim

60
MirkaP.
Reagovat

Pořad JSSS je velmi dobrý, díky němu můžu číst tyto skvělé rekapy od okkvp. Moc děkuju, jsou daleko výživnější než vlastní sledování, mě z pořadu totiž většinou naskočí kopřivka a musí pryč od TV.
Dost se to blíží jisté americké příšernosti, kerou občas sleduje můj muž, ani nevím jestli na coolu nebo kde. Vybrané rodině „s příběhem“ – aby se lépe loudily slzy z publika – zbourají její dům a do týdne postaví nový, většinou ještě příšernější než ten předtím. Všichni tam ječí (včetně sousedů z širokého okolí) a mě chce u toho zvracet a brečet najednou. A tento stav začínám mít i u JSSS.

61
okkvp
Reagovat

60 – MirkaP – to jako, že funguji jako lechtací prko v krku nebo pilulka na trávení ? ….. Vším, čím komu jsem, tím jsem ráda :-))))

62
okkvp
Reagovat

Mimochodem, tento díl s dětským pokojem byl zřejmě opravdu velmi výživný, i na ofiku je v poslední době nebývalý počet reakcí a paní Fritz se asi nečtou moc hezky.

63
okkvp
Reagovat

48 Enaz : někdo nám vidí do hlav ještě dřív než se to v nich zformuluje do slov – kukaj http://bydleni.idnes.cz/za-dva-dny-a-necelych-17-tisic-vznikla-vysnena-loznice-pro-mlady-par-10j-/dum_osobnosti.aspx?c=A110928_175835_dum_osobnosti_rez
Taky nic světoborného a hodně přemkopodlahovitého, ale výsledek srovnatelný se snažením Dekotýmu a přitom náklady o řád nižší

64
AnK
Reagovat

Jako dítě jsem byla se sourozencem, o 2 roky mladším bratrem, často stejně oblékána a vždy jsem k tomu měla odpor. Je mi upřímně líto, že tyto dvojčata si vyžrala nejen nemožnou barevnou kombinaci, ale i designérsky uhozený duo styl.

Přidat komentář