Jak se staví sen 2016 (12. díl – 21.5.): Aneb jeansový sen pro početnou rodinku z Mělníka

V dvanáctém dílu Jak se staví sen jsme zavítali do Mělníka, do rodinného domku vcelku početné rodiny. Maminka Andrea je učitelka, v té době na mateřské dovolené. Tatínek Jiří je policista a pohodář, kterého baví letectví, sestavování modelů a oprava aut. Společně s nimi v domácnosti bydlí 4 děti. Pátý nejstarší René už má samostatné bydlení. Byl to právě on, kdo rodinu do proměny přihlásil. Zkrátka taková normální rodinka, bydlící v domě, který Jiří dostal od své babičky. Původně malý domek si zvětšili o zadní křídlo. Rekonstruují jej už 7 let. Není se čemu divit, že peněz nemají zrovna na zbyt. Rodina by ráda uvítala proměnu kuchyně s obývacím pokojem. Což je téměř celé spodní patro domu. Konkrétně 80 m2. Tak velké sousto jsme v této řadě JSSS ještě neměli!

Představa maminky Andrey o nové kuchyni zněla jasně: moderní, praktická, růžová. S touto barvou si však manžel Jiří není jistý. Rodiče chtěli ponechat klavír a stávající dřevěnou podlahu. Děti si přály velkou televizi, aby se mohli dívat na pohádky. Proměnu si vzala na starost, dle nás nejvíce šikovná dvojice designérů, Andrea s Markem.
Na první pohled je jasné, že v domě žije spousta dětí. Obývací pokoj je doslova přeplněn milionem různých věcí bez ladu a skladu. Je vidět, že děti rády malují po stěnách. Naším oblíbeným kuriózním kouskem se stal květináč s Monsterou na kamnech vedle schodů. Kuchyně vypadá docela vesele. Je poskládaná z několika typů polic a skříní. Žlutá na stěnách má asi vynahradit slunko, které se menšími okny dovnitř zřejmě moc nedostane, ale nás by z ní asi brzy třeštila hlava. Ne příliš vkusně je vyřešena dlažba, na kterou navazuje dřevěná podlaha.

PROMĚNA

Jsme svědky největší kuchyně v JSSS. Přesněji tedy nejdelší kuchyňské linky. Kuchyně je nyní podél 2/3 stěn pokoje o 40 m2. Designeři zazdili dveře mezi kuchyní a předsíní a využili rohového prostoru k vytvoření malé úložné místnosti pro pračku a sušičku. Ve středu místnosti navrhli kuchyňský ostrůvek s jídelním stolem. Piano zůstalo na svém místě. Panely na topení zabudovali do podhledu. Celkově je místnost navržena v modré, bílé, černé barvě v kombinaci se dřevem.

V části kuchyně byla původní podlaha nahrazena vinylem. K zastínění oken v kuchyni využili posuvných rolet, zabudovaných přímo v rámu okna, tzv. plisé. Vypadá to, že máme nové sponzory pořadu na stínící techniku a taky na sedací nábytek.

V centru pozornosti obývacího pokoje je nyní prostorná sedačka v látce. Naproti ní vznikla nová obývací stěna. Dekorativním doplňkem je DIY jeansový obraz od designérů JSSS, ladící s taburetem a sedačkou. Okna stíní japonské stěny. Pro děti je v pokoji pod schody domek na míru z OSB desek. K tomu ještě fotbálek na hraní. Mezi obývacím pokojem a předsíní vznikly nové posuvné dveře.

CENA

Na to, jak byla rekonstrukce prostorově náročná, nám v porovnání s ostatními díly nepřišla drahá. Celkem se utratilo 598 602 Kč. Stavební a ostatní práce stály 129 010 Kč, kuchyně 68 732 Kč, spotřebiče 121 320 Kč, podlaha 9 367 Kč, dveře a zárubně 28 360 Kč, sedačka 64 840 Kč, nábytek, dekorace a doplňky 125 173 Kč.

HODNOCENÍ: 2/3

Proměna se nesla v duchu „dvakrát měř a jednou řež“. U kuchyně si ceníme snahy dostat ostrůvek, stůl, piano, osvětlení a elektrické topení na jednu osu v místnosti. Barevná kombinace s modrou a antracitem působí proti předešlé teplé žluté opravdu studeně. Ale to už je otázka vkusu. Zabudování topných panelů do stropu je určitě dobrý nápad. Stejně tak využití panelu jako obrazu nad pianem. Zazdění dveří do předsíně a vznik nové místnosti pro pračku také vítáme. Co se nám nelíbí jsou horní police kuchyně. Působí jako malé knihovničky, lemující celou stěnu dlouhé kuchyně. A když už je tu máme jednou, využijeme je i vícekrát. Třeba hned naproti. Stejně je tomu i u osvětlení. Proč jsou stejná světla v kuchyni i v obývacím pokoji? Když pomineme vzhled židlí s bílým potahem, opravdu nejsou zrovna praktické do bytu s malými dětmi. Na roh ostrůvku bychom se také nechtěli nabodnout.
Rodina si zasloužila větší sedačku. Přejeme jim i lepší větší konferenční stolek. Nebo třeba ještě jeden. A taky lepší koberec. Tenhle je jako rohožka na chodbu.

Celá proměna se nese v duchu „low-cost“ materiálů. Ale proč ne. OSB domek pod schody bychom chtěly jako malé taky. A fotbálek z kartonů je vcelku cool. Tentokrát se firma Sepos s posuvnými dveřmi předvedla. Ale proč je u nich ta komoda? Trochu na překážku.

Největším úletem je jeansový obraz od dvojice designérů. Ptáme se proč zrovna jeansy. Miluje je tato rodina tolik. Nebo měl Marek v noci nějaké vidění? Jestlipak se nenavrátil do svých mladých let a nevzpomněl si na skupinu Squeezer? Blue Jeans???? Pamatuje někdo?

Celkově v porovnání s dalšími díly hodnotíme za 2/3. Nebylo lehké se za pár dní vypořádat s tolika m2.
A jak to vidí rodina po měsíci? Přeje si, aby jim vše dlouho vydrželo. Proto na jídelní stůl přišel plastový ubrus (uff) a bílé židle s potahem byly nahrazeny černými z plastu. Taky jsme si vzpomněly na Markovo odůvodnění výběru látkového potahu na sedačku. Ve smyslu ideální materiál pro rodinu bez zvířátek. Na obrázku jsme napočítaly dvě. Tak pac, pusu a mňau u dalšího dílu!