Chůva v akci – 17.5.2006
V pečlivě sestříhaném medailonku jsme viděli babičku, vyhánějící děti od počítače, ovšem nikoli proto, aby si snad nekazily zrak, ale proto, aby si mohla sama hrát počítačové hry :) Babička je opravdu akční, vždyť ani ve svém celkem pokročilém věku neváhá čile vyskočit a rozběhnout se za oběma kluky, kteří ji systematicky provokují a různým pošťuchováním a zlobením (viz Jindrova skvělá trefa míčkem přímo do babiččina čela) se pokoušejí dostat babičku od počítače, aby si mohli taky chvíli zahrát.
Maminka se zas na kameru svěřila, že jí babička s ničím nepomáhá, což se babičce nelíbilo a oponovala. Obě ženy spolu chvíli vedly i kouzelný dialog:
Matka: „S čím mi pomáháš?“
Babička: „S čím je potřeba.“
Matka: „Tak mi pojď pomoct s obědem.“
Babička: „Nemůžu, hraju!“ :)
Jsem tu!
Pozorující chůva Eva si všimla, že největší problém ve vztahu k babičce má dvanáctiletý hyperaktivní Jindra. Matka se při sporech dětí s babičkou odmítá zastávat jedné či druhé strany a chce, aby si babička poradila sama. Otec pozoruje, komentuje, ale do chodu rodiny se, podobně jako nejstarší členka rodiny, téměř nezapojuje. Při jedné z bouřlivých diskuzí nakonec vyšlo najevo, že babička nechce pomáhat své dceři, protože si myslí, že by to měl dělat spíš otec, její zeť. Toho babiččino tvrzení očividně zaskočilo, protože po příchodu z práce domů spíš touží po klidu, jehož se mu ovšem v tak živé domácnosti nedostává, a proto často reaguje prudce a vyjíždí po dětech. Na chůvinu otázku na možnou příčinu vzniku rodinných problémů odpověděl, že nejspíš u babičky, protože se nechová jako babička. První porada chůvy s rodiči odhalila ještě jednu, pro tři dospělé členy rodiny překvapivou skutečnost – není pravda, že by babička neměla svého zetě ráda, jak si doposud myslela její dcera. Nelíčený úžas ve tvářích zúčastněných asi leckterého diváka pobavil :)
Pravidla
Chůva seznámila rodinu s pravidly, kdy trvala hlavně na spravedlivém rozdělení času u počítače mezi děti i babičku, zdůraznila nutnost komunikace i naslouchání si navzájem, žádná sprostá slova, častější používání „prosím“ a „děkuji“ a vzájemný respekt. Vedle seznamu pověsila ještě jeden papír, na který si členové rodiny mohou psát vzkazy.
Během krátkého chůvina pobytu došlo k několika zajímavým situacím a posléze i změnám. Mohli jsme vidět například, jak se snaží přimět Jindru, aby pustil k počítači babičku, či spor o plyšového tygra, který měl být i proti babiččině vůli vyprán. Chůva nakonec odhalila, že tygr není dětí, ale babiččin, tak musela dětem vysvětlit něco málo o právu na soukromí. Při té příležitosti vyšlo najevo, že babička ani žádné mít nemůže, protože spí s oběma kluky v jednom pokoji. Nastalou patovou situaci nakonec nejlépe zvládla Lucka, která sama nabídla babičce přestěhování do svého pokojíku s tím, že místo u kluků si vezme ona.
No ne?!
Věřte nebo ne, po tříletém společném soužití se nám tu začaly dít věci. Kupříkladu si takhle tatínek, doposud nečinná hlava rodiny, vyšel poprvé s babičkou a Jindrou na nákup. A o něco později, opět poprvé, měnil plenu – nadšením sice nezářil, ale zvládl to. Snad by mohli mít ještě pátého potomka, aby si té nové radosti stačil ještě užít :)
I babička se činí, přiložila ruku k dílu a uvařila celé rodině tak dobrý oběd, že všichni žasli a někdo jí dokonce napsal pěkné poděkování na lístek se vzkazy.
Tak ať nám to vydrží
…přáli si nejspíš v duchu všichni po rozloučení s chůvou, protože nová atmosféra a klid v rodině se jim líbil. A maminka měla o důvod k radosti víc, při pohledu na poukaz na dovolenou v hodnotě 100.000,-Kč si uvědomila, že vlastně ještě nikdy v životě nic nevyhrála :)
Diskuze k článku
LOL :D :D
Jinak se babičce nedivím, taky by se mi nechtělo pomáhat s výchovou takových fracků. A pokud ji navíc rodiče (a zvlášť otec) permanentně shazují, nelze ani očekávat, že si u dětí vybuduje nějakou autoritu, a že tedy bude při výchově nějak platná. Vždyť ty děcka si opravdu ani neuvědomují, že babička má nějaké právo na soukromí!
Myslím, že za vzniklou situaci mohou hlavně rodiče těch dětí. Připadá mi, že si s ní matka takto přes děti vyřizuje účty za své vlastní dětství. Ale nějak si už neuvědomuje, že celá situace má a ještě bude mít dopad na její vlastní děti, které tím pádem nemají zažitý respekt ke starším a v reálném životě si proto možná častěji nabijou ústa.
Babičce bych přála mít vlastní soukromí, nejlépe vlastní byt a byl by pokoj. A na tu její „předpotopní hru“ (vyjádření mého pubertálního potomka) by stačilo koupit nějaký starý levný kompl jen pro ni a bylo by po hádkách.
Možná nepomáhala protože ji nejdřív o to nestáli a ted už se nechtělo ji. A otec, který se neštítí si děti „dělat“ , ale podělaných se štítí, to je magor a netřeba další komentář………..
Yes!
I like it!
Yes!
I like it!