Chůva v akci: Říčářovi (26. září)

Dnes uvidíme poprvé v akci novou chůvu v akci Miladu Burianovou, která vyrazila na pomoc rodině Říčařových do Semil. Říčářovi jsou šestičlenná rodina bez otce. Paní Říčařová sama vychovává pět dětí. Tři starší synové jsou z prvního manželství, dvě mladší děti z druhého. Teď je sama, rodina je disharmonická, děti se vzájemně nenávidí, dělají naschály jeden druhému, ale i matce. Paní Říčařová neustále pláče, kdykoliv začne mluvit o svých bývalých partnerech, sesype se a začne plakat. Rodina bydlí na samotě ve starém hospodářském stavení.

Starší synové a mladší sourozenci se absolutně nemohou dohodnout. Mladší děti špatně vycházejí s těmi staršími, dokonce s nimi nechtějí doma zůstat samotné. Podle maminky si v rodině každý žije svůj vlastní život a nikdo nechce žít pro rodinu, pomáhat druhým a podobně. V domě žije šest lidí, ne rodina. Děti se spolu na ničem nedohodnou, jsou na sebe alergičtí, perou se a mlátí. Hlavně tohle by maminka chtěla změnit.

MAMINKA Ludmila (39 let): Život paní Říčařové je klíčový pro pochopení příběhu celé rodiny. Ludmila Říčařová je typická týraná žena, která vydržela ve vztazích hodně, nakonec se s partnery stejně rozešla a teď se z toho všeho vzpamatovává. Vyrůstala v domě, ve kterém bydlí i teď. Chodila na střední zemědělskou školu s maturitou. Poprvé se vdávala v 18 letech. Bydlela v Pardubicích. V 19 letech se jí narodil první syn Dalibor, o rok později Lukáš. V roce 1990 se narodil třetí syn Jiří. Paní Ludmila byla dlouho na mateřské dovolené, manžel pracoval v chemičce. Problémy v manželství se objevily už po narození prvního syna. Manžel ji začal bít a psychicky týrat. Chtěla to řešit už na začátku, ale neměla sílu a nedokázala odejít. Manžel ji vždycky nakonec přesvědčil, že takhle to chodí v každé rodině. Uvěřila mu a dál snášela domácí násilí. Manželovy zvyky brzy začal přebírat nejstarší syn Dalibor. Ve škole měl problémy, nedokázal se sžít s kolektivem ostatních dětí, když nebylo po jeho, byl agresivní a nesnesitelný. O rozvod chtěla paní Ludmila požádat několikrát, ale teprve, když si všimla, že synové přebírají manželovy vlastnosti a navíc ho začínají nenávidět, odhodlala se. Dalibor dokonce prohlásil, že až bude veliký, tátu zabije. To byla poslední kapka. Manželství skončilo rozvodem po osmi letech. Děti zůstaly v péči matky, otec je čas od času navštěvuje, Dalibor u něj dokonce v době, kdy studoval střední školu, bydlel. Děti se s otcem občas navštěvují, ale vztahy nejsou nic moc. Po rozvodu se paní Ludmila i s dětmi odstěhovala na chalupu do Českého Meziříčí.

Rok byla sama a pak se seznámila se svým druhým manželem. Po dvou letech známosti se také vzali. Postupně se narodily další dvě děti – Jaroušek (v roce 1998) a Ludmila (v roce 2000). Nový manžel se nejprve snažil se syny s prvního manželství komunikovat, ale postupem času se vztahy zhoršily. Hlavně v době, kdy s nimi v domě žil ještě dědeček, po jeho smrti se ale manželovo chování hodně změnilo. Začalo mu vadit všechno, co paní Ludmila dělala – když přišla o chvilku později, když mu odmlouvala, prostě když něco nebylo po jeho. Na rozdíl od prvního manžela teď zažívala jen psychické násilí. Časem manželovi začali vadit I starší synové – byl alergický I na to, když se s nimi paní Ludmila mazlila. Nejvíc mu to vadilo, když Ludmila otěhotněla. Začal od ní syny vyhánět a byl na ně zlý. Manželé se začali hádat, hlavně kvůli výchově. Manžel chtěl přísnější výchovu, ona ne. Manžel všechny výchovné problémy řešil tělesnými tresty. I přes stupňující se problémy se jim narodilo ještě druhé dítě – Ludmilka.

Manžel jí s ničím nepomáhal, starší synové taky ne. Nakonec museli zrušit velké hospodářství, protože se o něj neměl kdo starat. Všechno se zhoršilo ještě, když manžel dostal rakovinu. Nakonec mu ozařování pomohlo a uzdravil se. Manželství se ale už zachránit nepodařilo. Rozváděli se v lednu 2005, žádost podávali v srpnu 2004. Manžel se s rozvodem do teď nesmířil. Děti ho mohou navštěvovat kdykoliv, bydlí tři meze od nich. Alimenty mu jsou exekučně strhávány z platu. Paní Ludmila pracuje jako servírka, do práce chodí hlavně v noci. Maminka už vyzkoušela všechno, chodila dokonce s klukama do psychologické poradny, ale nic nepomohlo. Maminka dokonce chodila na kynezologii a oubrainerovu metodu – snažila se zlepšit svou psychiku, ví, že když chce člověk něco změnit, musí začít sám u sebe

DĚTI:

Dalibor (20 let) dělá přijímačky na VŠ elektrotechniku, pomalý, stálý, důkladný, stydlivý, myslí si, že násilím se dají věci řešit chce mít všechno perfektní, je důsledný a puntičkář

Lukáš (19 let)
je na učilišti, učí se na kuchaře
je trochu flink na práci (všichni jsou pracovitý, jen v provedení práce jsou rozdíly) ví, že se dá práce udělat rychle, nemusí to být perfektní a tak toho často využívá a takhle přistupuje k životu

Jiří (16 let) je výbušný a hodně si trvá na svém chodil na výpočetní techniku, nebavilo ho to, odešel teď jde do Železného Brodu na techniku skla, baví ho chemie, kouří od listopadu, kdy odešel ze školy je doma a nic nedělá (od září jde na jiné učiliště) co dělá přes den – pomáhá v hospodářství, sedí u počítače je největším problémem rodiny, má velmi špatné vztahy s mladším bratrem Jarouškem co je podle něj největší problém rodiny – že jsou tady všichni všichni sprostí a drzí a nikomu se nechce nic dělat

Jaroušek (8 let) chodí do první třídy zlobí a pere se učení mu prý jde dobře bydlí v pokojíku se ségrou taky už kouřil je vzteklý, neposlouchá, práskne dveřma, je sprostý, když se uklidní, dá se s ním mluvit problémy s usínáním, je hodně fixovaný na matku, nechce zůstávat s Jirkou usíná třeba I dvě hodiny

Liduška (6 let) chodí do školky nejsou s ní problémy

Kde žijí?

V domě jsou tři obytné místnosti. Starší děti žijou v jednom pokoji, mladší v druhém. Maminka spí v obýváku. V hospodářství mají pět ovcí, dva psy (německý ovčák, podvraťák), jednoho kocoura a neznámý počer fretek (ty chová jeden ze starších synů, nikdo neví, kolik jich je a kde přesně jsou – někde na půdě).

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – NÁVRHY:

Denní režim – v rodině vládne chaos, kluci by měli mámě pomáhat, ale ta by si měla zase všechno zorganizovat.

Komunikace– Není žádná, v rodině si nikdo nesděluje svoje pocity a podobně. Navrhuji vymyslet pomůcku na zlepšení komunikace – vzkazy, denně vymezit třeba hodinu na společné povídání – např. čas měřit kuchyňským budíkem – čas se na něm odpočítává pozpátku…

Žádné násilí v rodině – Děti by se měly přestat prát, být agresivní a nadávat si.

Vztah Jirka a Jarda – Ten je nejvyhrocenější, mezi bratry je nenávist. Mladší Jarda odmítá jakýkoliv pokus na smír, od bratra si nevezme ani jídlo.

Jak to všechno dopadne můžete sledovat v dalším díle Chůvy v akci…

Toony