American Idol 2014: 5. finálové kolo s živou kapelou! (rekap+video)

[singlepic id=8710 w=615]
Z TOP 9 finalistů American Idol se v tomto finálovém kole stanou rockové hvězdy, na pódiu je doprovodí kapela, se kterou si každý finalista zazpívá jednu píseň. Hlasující diváci jsou čím dál méně úprosní a neodpouští sebemenší chyby, v tento moment může každé vystoupení zamíchat karty, podaří se to třeba s The Beatles, Led Zeppelin, Evanescence nebo Fleetwood Mac a dalšími? Kapela Rickeyho Minora je připravena, kdo z finalistů by byl jejich nejlepší frontman?

Společné vystoupení TOP 9 (Coldplay/Rolling Stones/Fall Out Boy – Clocks/Satisfaction/My Songs Know Whad You Did In The Dark)

V úvodu si finalisté připravili medley hitů známých kapel. Členové Fall Out Boy Pete Wentz a Patrick Stump dokonce finalisty poctili svou návštěvou, aby soutěžícím poradili, jak na pódiu s kapelou spolupracovat. Samotné vystoupení bylo pestré, zvolené schémá vystoupení po trojicích bylo chytře zvolené podle schopností jednotlivých finalistů. Na vystoupení bylo poznat, že moc času na zkoušení neměli, některé pasáže byly hodně mimo. No, snad příště…

Alex Preston (No Doubt – Don’t Speak)

Alex si drží svou laťku nastavenou z minulých kol a opět přichází s originálním podáním známé rockové balady od No Doubt. Opět skvělá nápaditá aranže, a cappella úvod byl skvělý nápad. Pěvecky si Alex také udržuje svůj standard. Zde souhlasím s Harrym a už jsem to dříve u Alexe několikrát zmiňoval. Je skvělé, jak si dovede píseň změnit, pokaždé to zní skvěle, ale živá prezentace je pořád stejná, jen Alex, kytara a kapela, od semifinále to samé. V této fázi soutěže bych Alexovi nepřál, aby vypadl za stejnost. Příště už to opravdu chce změnit celkový přístup, minimálně odhodit kytaru, případně zpracovat publiku.

Majesty Rose (Florence + Machine – Shake It Out)

Majesty má od začátku všechny předpoklady, na pódiu působí přirozeně hvězdně, kamera ji přímo miluje. V posledních pár kolech, kromě toho posledního, jakoby se kouzlo úplně vytratilo a Majesty ztratila sebedůvěru, na které jí nepřidal ani těsný postup z předposledního místa. V dnešním vystoupení svou sebedůvěru konečně nalezla a vnesla do vystoupení kvanta energie, vystoupení si užila a dokonce okořenila tanečkem s tamburínou. Mělo to však i své nedostatky po stránce zpěvu, sice už neměla smrt v očích, ale intonačně byla místy hodně mimo a taky měla občas problém s dechem. Nedá se tedy říct, že by znovu úplně zazářila, ale pokračuje po vzestupné dráze, uvidíme jestli to bude stačit i hlasující Americe a pro tentokrát se vyhne Bottom 3.

Dexter Roberts (Little Big Town – Boondocks)

Zatímco se ostatní snaží do vystoupení vnést něco nového, Dexter neměl od Lucky Man žádné vystoupení, s kterým by víc vybočoval a dnešek nebyl výjimkou. Dexter je stále stejný, ať už si vybere jakoukoliv country hymnu, zní stále stejně a jeho vystoupení, jakkoliv je čistě zazpívané, tak postrádá přidanou hodnotu. V soutěži jej drží jen to, že si vybírá prvoplánově líbivé country songy, pro které bude Amerika hlasovat, i kdyby se nikdo nedíval.

Malaya Watson (The Beatles – Long And Winding Road)

Malaya minule zabodovala s Brunem Marsem, předvedla nečekaně dobrou kontrolu hlasu a zněla oproti jiným vystoupení velmi líbivě. Tentokrát si vzala na paškál slavné Brouky a vůbec jim neudělala ostudu. Zazpívala to se ctí, na začátku nasadila velmi klidný tón a v této poloze to táhla téměř do konce. K tomu konci už začala opět výšky spíše vyřvávat a zase se objevila její nepříjemná mečivá barva, ale celkový dojem to nepokazilo. Pěkné, pokud bude Malaya pokračovat v této tendenci, tak se z ní klidně může stát černý kůň soutěže.

Sam Woolf (Plain White T’s – Hey There Delilah)

Sam už stejně jako Dexter v soutěži lehce přesluhuje. Minulým vystoupením však podnítil naději, že by ještě mohl zazářit, ale tohle se opět moc nepovedlo, i když změna aranžmá pomohla písni líp odsýpat a je to styl, který by Samovi v budoucnu mohl sednout. Avšak Sam stále neumí do přednesu vpravit tu pravou emoci, obzvláště v této baladě šel nedostatek zkušeností dost poznat, jakoby zpíval o tom, jak jde dělat úkoly do školy. Sam by tímto zpět Delilu nezískal.

Jessica Meuse (Fleetwood Mac – Rhiannon)

Hned podle setlistu jsem věděl, že Fleetwood Mac bude Jess sedět, hlasově je velmi podobná Stevie Nicks. Zde je kámen úrazu, pokud si soutěžící vybere něco, co je mu hlasově podobné s originálem, musí do vystoupení vnést něco jiného, jinak může dojít na to, že to sklouzne do karaoke. U Jess byl aktuální bohužel ten druhý případ, znělo to příliš jako originál a Jess se do Stevie dokonce i stylizovala, to byla chyba. Zazpívané to bylo dobře, jen to chtělo nějakou novinku, co by výsledek oživila. Když už Fleetwood Mac a Stevie, tak bych možná také vybral nějakou rychlejší píseň, ale to už je jen moje osobní výtka. Jess podává stabilní výkony, tudíž v ohrožení není, jen tentokrát udělala místo dopředu krok stranou.

CJ Harris (Steel Drivers – If It Hadn’t Been For Love)

CJ je tentokrát výběrem ve své bezpečné zóně. Country blues je jeho parketa, kde působí nejvíce uvěřitelně. Neskutečná energie, která z něj na pódiu jde je až neuvěřitelná. Mnohem lepší než minulý týden, kdy to dost tahalo za uši a ani emoce to nevynahradili. Problémy s intonací sice přetrvávají, ale zde to nebylo tak markantní, přesto by nebylo na škodu, kdyby CJ tyto rezervy odstranil.

Caleb Johnson (Led Zeppelin – Dazed And Confused)

WOW, není co dodat, perfektní rockové vystoupení, spolupráce s kapelou, která se konečně pořádně rozjela a zněla naprosto úžasně. Připadal jsem si, že nesleduji pěveckou soutěž, ale špičkový rockový koncert. Takto to má vypadat! Kapela a Caleb provedli s písní skvělou práci a Led Zeppelin vůbec nezahanbili, zasloužené standing ovation! Caleb má skvělý náběh k tomu, aby došel co nejdál, podává většinu času vyrovnané výkony a dokáže se slušně vypořádat i s jinými žánry. Hlavně dokázal, že je třeba jej brát vážně.

Jena Irene (Evanescence – Bring Me To Life)

Myslel jsem, že cokoliv už přijde po Calebovi bude už jen slabý odvar. Jena mě však rychle vyvedla z omylu, protože předvedla perfektní výkon! Myslel jsem, že síla Jeny spočívá hlavně ve vystoupení s klavírem nebo kytarou, ale pohodlně si vystačí s kapelou. Stejně jako Caleb ukázala skvělou práci s kapelou a publikem. Spolu s Decode bych se nebál její výkon označit za zatím nejlepší v soutěži a také za zlatý hřeb večera. Její vystoupení dokonce přinutilo JLo říct slovo na F, které do amerického prime-timu určitě nepatří :)

Všechny dnešní vystoupení si můžete poslechnout na YouTube v originální studiové nahrávce ZDE

Osobní TOP 5

1. Jena Irene
2. Caleb Johnson
3. Majesty Rose
4. CJ Harris
5. Malaya Watson

Tip na Bottom 3

1. Dexter Roberts
2. Sam Woolf
3. Jess Meuse

Shrnutí

Naprostými highlighty jsou dnešní poslední dvě vystoupení, které mě samotného zvedali ze křesla. Tomu se říká profesionální výkon v pěvecké soutěži a doufám, že Idol bude v této tendenci pokračovat a dál soutěžící k podobným výkonům podněcovat. Opravdu povedené finále! Ricky Minor odvedl s kapelou skvělou práci.

Už několik týdnů po sobě bych se nejraději rozloučil s Dexterem, a jak už několik týdnů opakuji – nepřináší zkrátka nic nového pod sluncem a hvězdný potenciál má také nulový. Troufl bych si říct, že pokud v Alabamě hodím kamenem, trefím takového podobného Dextera na poprvé.
Sam není vůbec špatný zpěvák, ale má neustálé problémy s dodávkou potřebných emocí. Do konce soutěže už potřebné zkušenosti nenabere a tak není nutné jej v soutěži dál držet. Jess si určitě ještě nezaslouží vypadnout, ale v konečném důsledku se mi její vystoupení ze všech líbilo po Dexterovi a Samovi asi nejmíň. V B3 se místo ní spíš objeví Majesty, která se mi líbila, ale zdá se, že diváci jí věří o něco méně, u Majesty by mi nevadilo ani případné použití záchrany od poroty.

VojtaP

Milovník hudby a dobrého jídla, lehký závislák na seriálech a na reality show. Z reality show mě hodně baví například X Factor, Got Talent, Survivor a další...