Panáček v reality showAno, šéfe 8. díl: Býčí láska v Panském dvoře, která se nekonala
[singlepic id=32 w=420]
Gastronomické mapy na Google: Pokud jste fanouškem dobrého jídla, může se vám hodit Google mapa s vyznačenými podniky z Ano, šéfe od foodblogera Michala Sängera. Zároveň by vás mohli zajímat mapy podniků, které stojí za to od automobilistů či dalšího foodblogera, pana Cuketky
Béé, já se tak těšila na býčí žlázy slibované v PR textu a ona o nich nebyla v pořadu ani jedna zmínka…cítím se trochu podvedená.
V 8. díle Ano, šéfe zavítal Zdeněk Pohlreich do Nuslí. Mladá Eva z Moravy si pronajala (nebo spíš jí pronajal její přítel Roman) bývalou pizzerii a přejmenovala ji na Panský dvůr. Restaurace se nachází v ulici K podjezdu na rozhraní Nuslí a Michle blízko autobusové zastávky Kloboučnická. Toto jsem zjistila až podle záběrů v pořadu, podnik je utajený jako hospoda Na Mýtince. Vaří tu sama jen s pomocnou kuchařkou Kristýnou, má jedno barmanku/číšnici a to jsou všichni. Na dobu natáčení přichází vypomoci přítel i rodiče. Nájem je 50.000 měsíčně (+ několik set tisíc odstupného za vybavení) (Zápisník Labužníka: restaurace bojují s vysokými nájmy) a po čtyřech měsících provozu se hosté stále nehrnou.
Pár dílů jsme již viděli, sehrajeme divadlo
Když přichází šéfkuchař Panský dvůr okouknout, je patrné, že pořad Ano, šéfe už běží. Poučen předchozími díly, dává mu personál vybraná jídla bez tradiční zeleninové oblohy, ačkoliv normálně je takto servíruje. Na záběrech z kuchyně vidíme, jak vypadají plátky masa „marinované v hořčici“. Prostě po naklepání se na ně prstem rozetře trochu hořčice :(
Specialita podniku: bezmasé jídlo se slaninou
Mezitím si Pohlreich prohlíží opět nekonečný jídelní lístek, tentokrát ozvláštněný tajuplnými názvy typu Petřínská rozhledna (přejmenovaný maminčin recept Lysá hora) nebo Valašský klobouk. Zvlášť ho upoutá sekce bezmasých jídel, která jsou všechna se slaninou. Jojo, vegetariáni (o veganech už vůbec nemluvím) to mají u nás těžké.
Na vaření nejsou třeba žádné školy
Šéfkuchař si nechá zavolat Evu s maminkou a kritizuje přinesená jídla. Nejstrašnější byla hovězí svíčková rozklepaná na placku. Eva bezelstně přiznává, že v přípravě bifteků má jisté mezery, ale jinak ani ona, ani maminka nechápou, jak jejich oblíbené mňamky můžou někomu nechutnat. Při prohlídce kuchyně je vidět, že se vaří hlavně z prášku a čím dál je zřetelnější, že Eva vlastně vařit neumí. Většina jídel je naklepané rychle opečené maso s nějakou instantní omáčkou nebo kořenící směsí a „oblohou“. Nemají ani myčku kvůli nedostatku financí („Jsem profesionální řidič, až si vydělám, koupím si auto,“ poznamenává Pohlreich). Eva dělá všechno sama, pracuje sedm dní v týdnu. Personálu je málo. Takhle se brzy zhroutí.
[singlepic id=33 w=420]
Skvěle vařím – mám pravdu, mám pravdu, mám pravdu
Pohlreich nechává zavázat oči Evě, mamince i servírce a nechává je ochutnávat jejich jídla. Eva je rozezná, ale ostatní ne. Ani tato demonstrace fádnosti jejích výtvorů a nutnosti zeštíhlet jídelní lístek ji úplně nepřesvědčí, je pořád přesvědčená, že vaří dobře.
Následuje zátěžový test – restaurace plná najatých hostů. Naneštěstí si servírka ráno na schodech zvrtla kotník, a tak se obsluhy ujímá Roman. Hosté čekají věčnost, situace v kuchyni je hektická, ale nepoučitelná Eva si nakonec myslí, že by to zvládla ještě v méně lidech. Nebo radši úplně sama, aby se jí tam nikdo nepletl.
Zdeněk hasí, seč mu síly stačí
Následuje pár dní pod vedením šéfkuchaře. Ten se jí snaží naučit aspoň úplné základy vaření a co možná nejjednodušší jídla. Na začátku pořadu mi bylo divné, že nemají v poledne hotovky a myslela jsem , že to Pohlreich zavede. Ale pak jsem pochopila, že to by ji naučit nestihl – dusit a péct maso, vyrobit omáčky a pořádné polévky, to chce léta praxe. Takhle ji aspoň naučil jednoduchou a chutnou specialitu, alsaský koláč, kterou v Nuslích nikdo nemá a aspoň využije pec, za kterou dala nemalé odstupné.
S koláčem ji vyšle na propagační ochutnávku. Eva s Romanem sice říkají, že jim to nevadí, ale ohrnují nos nad „sockami“ na ulici, které se jim za hosty nezdají. No, udělat si hospodu v Nuslích u zastávky veřejné dopravy a myslet si, že tam potkám samé pracháče, to zavání naivitou.
Poslední den se vaří podle šéfkuchaře těm samým hostům jako při zátěžovém testu. Tentokrát jim chutná více. nicméně Eva si stěžuje, že ani nestíhala sledovat, co se vaří a prý jí někteří hosté potají špitali, že minule jim chutnalo víc.
Devalvace štemplu Ano, šéfe pokračuje
Po měsíci návrat na místo činu: Eva si přece jen něco vzala k srdci, menu je kratší a objednaná jídla chutnější. Dostává samolepku, připadá mi spíš ze soucitu, a taky novou myčku.
Nadino závěrečné resumé
A moje resumé? Celým pořadem se neslo Evino reptání, že její jídla jsou chutná a že jak to dělá je správné. Člověk žasne, jak si někdo (a nebude zdaleka sama) otevře hospodu, aniž by byl vyučený kuchař nebo měl letitou praxi. A ani si nesežene kvalifikovaný personál.
Další věcí je, že na takovém místě prostě restaurace musí mít polední menu, je to základní ekonomický předpoklad pro to, aby se udržela. Jenže uvařit kotel dobrého guláše je těžší než rozklepat paličkou kuřecí prso a prsknout na něj broskev.
Nedohledatelná restaurace je mrtvá restaurace
A last, but not least: propagace je hrozně důležitá. Můžete mít štěstí a být na senzačním místě. Nebo být jediní v dané lokalitě. Pak klidně vařte blafy, hosté přijdou stejně. Proto se na dovolené vyhýbám tavernám na vršku kopce s nápisem „Best sunset in the island“ nebo si tam dám maximálně pití. A když si vyšlápnu na hrad v lesích bez zásob, bez reptání sním jídlo z hradního občerstvení a nečekám zázraky.
Ale Nusle? Na pár kilometrech čtverečních jsou desítky možností, kde se najíst. Když otvírám nový podnik, zapřemýšlím o názvu. Panský dvůr se jmenují restaurace v Průhonicích, Řitce a dalších městech. Mají agresivnější reklamu, na internetu vylezou všude. Nuselský Panský dvůr nemá své stránky ani jsem ho nenašla na nějakém portálu s restauracemi. Není ani na Seznamu ve firmách, jen na mapě.
Jakmile ve středu ráno vyšel PR článek, zuřivě jsem hledala na netu nějaké informace. Nic jsem nenašla, a to jsem nějaký hledač! Proto jsem zavolala kamarádce, která bydlí i pracuje v Nuslích. Ta o Panském dvoře nic neslyšela, ale slíbila mi, že se poptá. Večer mi volá, že tam chtěli z práce zajít na oběd, aby mi mohla referovat, ale nikdo o tom neslyšel. A to dva z jejích kolegů taky bydlí v Nuslích, každý z nich na jiné straně a oba jinde než ona! A celý den se ptali místních zákazníků.
Takže i kdyby tam vařili manu nebeskou, bylo by jim to houby platné. Budiž to poučením jim i jiným nově otevřeným restauracím: když nemám hosty, můžu začít vařit lépe, ale hlavně musím lidem i firmám v okolí dát o sobě vědět.
Já si ten alsaský koláč radši upeču sama.
Online video z 8. dílu Ano, šéfe
související články s Ano, šéfe
– Z nových formátu se daří na Primě hlavně pořadu Ano, šéfe! / Digizone.cz
- –
Ano, šéfe 2018
Podobné články
- Ano, šéfe z American Grill Bar Restaurant, Mohelnice (rekapitulace)
- Ano, šéfe 2015: Grand Restaurant pana Septima, Poděbrady (rekap)
- Fanoušky Ano, šéfe nejvíce zaujal díl restaurace Bohéma z Brna
- Ano, šéfe (1.10.) restaurace Sametová / V Podloubí, Praha (rekap)
- Ano, šéfe (27.8.) je zpět, Zdeněk vyrazí do berounské Bastily
Diskuze k článku
paní majitelka je pěkná baba co ??
Ták… velice rozporuplné pocity mám z tohoto dílu. Opět jde vidět někoho, kdo se snaží provozovat hospodu, ale zase o tom ví velké nic – i kuchyň. Názvy…nechám bez komentáře, souhlasím se změnou.
Sestava nového jídelníčku – jsem nějak pochopil, že nebyla diskuze a Pohlreich jen nadiktoval… hmmm.-.. jak se někteří zákazníci vyjádřili – chutnalo jim minulé. Je třeba udělat kompromis no…
Zprvu jsem si říkal, že i když jsou to neprofesionálové, tak by možná stálo za to se tam jít podívat, ke konci dílu s různými postoji majitelky mě to přešlo. Prostě velice rozporuplný díl
jak byla krasna tak byla najivni …
Naďo, klobouk dolů, opravdu skvěle napsaný rekap. Jen tak dále :)
No ja si z toho dilu nejvic asi pamatuju tu epizodu se zastavkou, ze tam nejdou, ze na zastavce jsou jenom socky. To me tak nadzvedlo, ze jsem mu nadala do sprostych slov a prepla jinam.
Jo s tou zastávkou to bylo hodně drsné
Musím než souhlasit, že samolepka se začíná rozdávat za účast pana Pohlreicha – zaznělo to tu už v předchozích diskuzích a nakonec i v článku. Holka co si myslí, že zvládne celou restauraci sama je naivka – fakt mi to začíná připomínat cimrmanovskou klasiku – chtěl mít hospodu, ale chodili mu tam lidi :-)
Pan Pohlreich je mi sympatičtější víc a víc a je vidět, že si prošel ledasčím – nemá problém se zapojit jak ve špeluňce tak ve velký kuchyni – a hlavně mu tleskám, za to, že kuchaře „buzeruje“ za to, když používají instantní věci. Neumím posoudit jak je to s dochucovadly, ale že je „sos“ z prášku poznám i já :) A kecy, že se to tak dělá pořád a hostům to nevadí je akorát tak známka lenosti nebo pohodlnosti nebo snahy vydělat co nejvíc a nejrychlejš :)
Lidi, to nikoho z vás nepřekvapilo, že když slečna dostala syrový „biftek“, tak ho kuchařka rozkrojený hodila na pánev, dopekla a nechala jí to poslat?
S tým opakovaným dopečením bifteku som si to tiež všimol, čašník hosťovi ponúkol novy, ale v kuchyni urobili „Staronový“…
Jednou jsme zde byli na obědě, čekali jsme na jídlo hodinu, víckrát už jsme nepřišli.
Pro Broba: když už jsem četl Tvou 2. poznámku na vzhled naivní majitelky, tak musím reagovat s tím, že každý má jiný vkus a ten Tvůj Ti neberu, ale můj typ to rozhodně není. Obyčejná venkovská buchta,která bude za pár let pořádně nakynutá. Také mě nadzvedla poznámka o sockách na zastávce. I oni 2, kdyby čekali na MHD, tak by tak určitě působili a o oblečení to určitě není. A jestli si majitelé myslí, že hosté klidně na jídlo počkají déle, tak jsou na omylu. Jednou a dost.
Popravde, dost jsem se bavil u toho dilu (napriklad jak Zdenek buzeroval matku za ty nakrajane steaky ;)) ale hlavne me mrzelo, ze dostali tu nalepku. Ne ze bych jim to nepral, ale zase az tak dobre na konci nedopadli. Klidne jim mohla stacit ta mycka.
nalepka uz je asi samozrejmost
Pan majitel je neuveritelny KUS – fakt sexy chlap!! Jinak ale hospoda dost chaos. Po zmene uz to bylo lepsi a snad by si tamn clovek i neco dal. nalepku bych jim dal az tak po pulrocnim zhodnoceni- ted urcite jeste ne.
jeste- dalsi rady uz budou trochu o nicem pokud nezmeni postup nataceni- uz tady bylo videt, ze kdyz vi jak to nataceni vypada, tak je to vic divadlo nez „realita“
A parecek si chtel jenom udelat reklamu- jak sam majitel na konci rekl neprimo…
Hele, restaurace mají myčku? Mě to překvapilo. Ve dvou hospodách, kam chodím, talíře prostě dají nějaké pomocné síle a ta to myje. Nevím, jestli se chodím stravovat do takových putyk… ale zase, počítejte: do myčky dáte řekněme třicet talířů, mytí trvá hodinu a půl, pak ještě stejně musíte sem tam domývat. Nedokážu si to představit v hospodě. Když se sejde víc lidí jen u nás doma, tak talíře dojdou.
Jo, ještě: pozvat si tam maminku na vaření je dokonalá cesta do zkázy. Jak by asi maminku seřvala, že to uvařila blbě? Nebo že její recepty za nic nestojí? Musel to udělat až Zdeněk. A jistě to předtím nebyla jen ta svíčková.
No tak včerejšek docela jasně ukázal, že ta nálepka už je totálně zdevalvovaná a se skutečným doporučením od Pohlreicha má pramálo co společného. Občas mi i přijde, že je Pohlreich trochu nešťastný z toho, že se svým ksichtem podepisuje pod hospodu, které nemůže věřit ani ň.
Jinak se opět ukázalo, že čím větší hovno (co do schopností, znalostí, vědomostí), tím víc je namyšlené. Socky mě nadzdvihly nemálo.
Ale s pořadem jsem spokojený, i když v podstatě by mi bohatě stačilo, kdyby tam byl samotný Pohlreich, vařil nějaké kvalitní jídlo a do toho trousil svoje hlášky. U té s biftekem (To je biftek? Takovej malinkej? Ten už měl dávno spát.) jsem si málem ucvrnknul.
Já jsem také zapomněl dodat, že na mě to už zezačátku působilo dojmem, že si byli svým jídelníčkem natolik sebejistí, že si TV pozvali jen kvůli tomu, aby se zviditelnili, a tím přilákali další klienty. Na majitelce bylo vidět, že nerada přijímá změny, předtím ani neakceptovala matčiny návrhy.Sama Eva také říkala, že už své klienty, kterým u nich chutná, mají, ale málo.
V tomhle díle zazněly perfektní hlášky, myslím, že by Zdeněk mohl směle konkurovat v nějakých anketách „o nejlepšího baviče“, ale pro něj by to možná bylo spíš za trest. Vážně se s ním nenuceně bavím a on je neuvěřitelně vtipnej a pohotovej, a to to nemá připravený a neopakuje se pořád dokola.
V tomhle díle mi akorát dost často vadilo, že bylo opět špatně rozumět, kdo co říká, byl-li na pozadí hluk :-(
A možná by bylo fajn, jak už bylo zmíněno i v článku, kdyby třeba Zdeněk poté, co ho majitelé navštíví v Cafe Imperial, a ještě než k nim přijede, nejdřív zkusil restauraci vygooglit a své poznatky (podobně jako obhlíží vzhled hospody) z webové prezentace sdělit majitelům.
Co mi vadí a vadit nepřestane jsou ty scény jakoby z kamery s „REC“. to je hrůza. nerozumím tomu proč to tam sakra stále je. Znělka se už nepředělá, to je jasné, ale tyto dvě věci pořadu škodí…a hodně :(
ty zabery „REC“ jsou v pohode- jsou nekvalitni z hlediska zaberu atd- tak ej to tak oddeleny (samo ne vzdy- nekdy pouziji i kvalitnejsi zaber). Je to pro nekoho mozna laciny- ale ma to pusobit jako takovy „dovetky“ mimo hlavni linii- podle me ok :)
Se záběry REC jsem se už smířil, ale stále nechápu grafické předěly s „talířkovým“ logem, které překrývají děj pod ním. Například včera, kdy jedna z účinkujících udělala vítězoslavné gesto, které jsme ale neviděli, protože celý její obličej byl přeplácnut „talířkem“.
Pohlreichovy hlášky by se daly tesat. Škoda, že jich hodně použil i v průběhu toho druhého hektického vaření, kdy se mu zřejmě vybily baterky do mikroportu a snímání zvuku tak bylo nekvalitní.
Radek: Tak to znáš asi myčku z domova. V takovýchto provozech jsou myčky, které umyvají i třeba jen 2 – 3 minuty, určitě ne hodinu a půl:)) To by trochu nestíhali.
Pavel: A taky nezapomínej, že ty myčky do těhle podniků jsou asi třikrát větší a že v takové restauraci nemají jen 10talířů od každého druhu, jako má doma běžný člověk.
My jsme v jedné reastauraci dělali s myčkou, která myla nádobí hodinu a když byl frmol, tak se to absolutně nestíhalo a nádobí se akorát tak kupilo. Pak jsem dělal ve větší restauraci a tam byla právě ta myčka co umyje nádobí za pár minut. Byla sice větší, ale spíše do výšky. Ty velké mají spíše v závodních jídelnách, tam se toho vleze opravdu hodně.
Radek: Musím reagovat na Tvůj názor s myčkou,nevím jestli ji někdy viděl restauračí myčku..asi ne.. sorry.. ale je tam jeden a to podstatný rozdíl, je až na 150 talířu, je tam větší tlak vody, vyšší teplota a čas mytí je do 15 minut.. teda, alespoń s takovou mám já z hospody zkušenost.. klasiku co je do domácnosti,by určitě do hospody nedali a ani tam nepatří :-)
Zdenda má opravdu skvělé hlášky.Neměl jim tu nálepku dát. Panebože takoví amatéři to je děs a ještě když jsou přesvědčený že jim to jde. Ten znovu dosmažený biftek to byl hnus.Pan Pohlreich by měl s nálepkama šetřit.Za tu poznámku o sockách na zastávce bych jim dala přes hubu.
Souhlasím, taky mne dožralo, když jsem se dozvěděla o jejich hláškách o sockách. Já to sledovala, ale jen na půl oka, tak jsem to nepostřehla, až tady na diskusi. A co jsou jako oni? Když nemají peníze na čerstvého lososa? Na co si to jako hrajou? Že je mladá majitelka? Si asi dělá legraci, co je na tom zázračnýho. Spíš by měla „stáhnout krovky“ a být pokornější a naučit se pořádně vařit. Její vaření bylo tak někam do bufetu.
taky mi přijde, že nálepky už spíš slouží jako označkování patníku, něco na způsob „Tady už jsem byl.“ ale bohužel ztratily hodnotu a je nefér, že jeden podnik ji nedostal, dost možná byl lepší než poslední namyšlená „nesocka“…
a k té myčce, to co dostali příliš silně připomínalo obyčejnou myčku, bylo to míněno jako svatební dar a zřejmě produkce nevěří, že hospoda nekrachne, tak jim dali rovnou něco, co se jim pak hodí do domácnosti až slečna zmoudří :o))
Co si o sobe ty vidlaci mysli. Pritahnou si sem z nakyho valmezu a oznacuji potencialni zakazniky sockami? Kdyz si nevazim zakazniku a mam pocit, ze sem sezral vsechnu moudrost sveta, tak du do politiky, ne do pohostinstvi.
Opravdu nechapu za co dostali tu nalepku. Videl jsem spoustu dilu Kitchen Nightmares a je fakt, ze pani majitelka se aspon snazila. Kdyz me zaplati taxika, tak bych tam sel i na veceri, protoze kdybych prijel autobusem, tak sem socka a v jejich „nobl podniku“ asi nemam co delat.
Tak souhlasim, že pan zdeněk by s těmi nálepkami měl šetřit, přeci jen, měl by tím ukázat, že tato restaurace stojí za to do ní zajít a nechat tam své peníze, ale upřímně, do téhle restaurace bych neška ani kdyby těch samolepek tam měli 10, přeji jim to, snad se časem zlepší, ale restaurace v níže je hlavní kuchař holka, která opravdu neumí vařit a která se to teprve učí..tomuhle dává nálepku, že tato restaurace stojí za navštívení? z prášku umí vařit každý, pokud se rozhodnu někam zajít, tak z toho chci něco mít a ne jíst blafy, taky mě nazvedla ta dívčina jak řekla, že ćeši holt blafy jedí a jídlu nerozumí, možná tak ona, já sama se za nějakého gurmána nepovažuji, ale když si zaplatim za službu, chci kvalitu a ne jíst jídla z prášku, maximálně osmažené na pánvi..docela mě mrzí, že tu samolepku mají, to už nevim, co bymuselo být, aby ji někdo nedostal, určitě se zlepšili, to tam nakonci také zaznělo, ale tím to mšlo končit..
Jinak by bylo docela dobré, když by si pan zdeněk pozval někoho k sobě do kuchyně na zaučení, aby lidi viděli, jak by měla lepší restaurace vypadat, jako třeba G. ramsey, nebo J. Oliver, trochu to inovovat, začíná to být pořád stejné, zezačátku špatný exteriée (někdy i interiér), hodně menu, špatné názvy, vyhodí jim instantní „sračky“, kečup apod..pozve pár lidí, aby bylo viět, že nestíhají, ukáže jedno jídlo a nakonci řekne, že se zlepšili a bum mají doporučení..
Já jsem teda z tohohle dílu úplně mimo, chtěli si udělat reklamu a za to měli dostat pořádně ale pořádně nakopat a ne nálepku.
Panáček majitel si hraje na chytrýho, neumí vzít ani 3 talíře a ještě uráží potencionální zákazníky.
Kuchta neumí rozmazat ani krém po těstě, mlatí do svíčkový, maso co se má marinovat v hořčici maže způsobem jako by se na to štítila pořádně šáhnou, vaří žrádla co by si sama nedala – což evidentě řekla jen proto že ví že je na to Zdeněk háklivej a nestihli to vyhodit z jídelního lístku – a vaří bramborák z prášku a ještě hrdě tvrdí že to lidem chutná. To mi ho teda vyndej.
A celej tenhle ansábl finančně táhne jejich maminka.
Když tahle hospoda klekne, chybět nebude. A vlastně si ani nic jinýho nezaslouží. Paní může jít vařit z prášku třeba do Eurestu, a pán může jít prodávat milionářům domy. Tam socky nebudou.
sledovanost 806 000 v kategorii 15+:
Spíš mi přišlo, že Zdeněk jim dal tu nálepku v očekávání věcí příštích – něco ve stylu že se zlepšili a to o dost, takže v tom budou pokračovat a nálepka není za stav, jaký je tam teď, ale jaký předpokládá za další 3 měsíce.
web restaurace zde
http://restauracepanskydvur.cz/index.html
je to hruza,deset let jsme tam provozovaly restauraci.takto ji behem roku znicit je sila
Přeju jim krach.Ty maj nosy pěkně nahoru,ani polívku ta pipina neumí.
Odpověd na příspěvek od Marty (č.37): Prosím Vás, myslíte restauraci La Moneta?. Jezdili jsme tam na oběd až z Ostravy. Bylo tam draho, ale takové jídlo neměli nikde jinde. Ať hledám, jak hledám, nemůžu Vás nikde najít, kde jste se poděli? Chci zase své Rarášky s bramborou v alobalu. Napiště, kde sídlí nová La Moneta. Velké zklamání pro mne bylo, když jsem tam posledně dojel a byl tam nějaký hrozný Panský dvůr
Ondra 24.4.2009: „… i když jsou to neprofesionálové …“ Bude léta trvat, než tenhle nesmysl vyvane (stejně jako například označování kuchařské haleny jako „rondon“.) Protože se provozováním té restaurace ŽIVÍ, tak jsou PROFESIONÁLOVÉ. V jejich případě, aspoň zatím, nekvalifikovaní. Někdo jiný jinde může vařit zadarmo, ZE ZÁJMU, je AMATÉR (tedy neprofesionál). Ovšem může té práci rozumět a dělat ji dobře – kvalifikovaně. TEDY: za prachy profesionál, zadarmo amatér. Tato označení nevypovídají nic o odbornosti, znalosti, kvalitě. Profesionál může být lempl, amatér perfektní a naopak.
zajimalo by me kestli restaurace funguje?
V Nuslích (Panský Dvůr) to bylo příšerný. Tak nekvalifikovaný a tupý personál se vidí málokdy. Nikdo nic neumí a nic nezná-typyše čechyše standard. Divím se, jak někoho může bavit neustále dokola ukazovat diletantům na post vedení restaurací, kuchaře, číšníky atp. jak mají dělat základní věci s jídlem. Zde je vidět dnešní uroveň lidí na patřičných úřadech, kde dávají ŽL. To je tím, že hlupí vesnický a moravský se neustále drze hrnou do Prahy, kam se přijeli pouze zašít (oženit/provdat). Pak se nedivme, že jsou restaurace z 70% prázdné.