Jak jsem si prožila Vyvolené – Nové hrdiny

Jako asi většina z těch, kteří se vydrželi dívat na třetí řadu Vyvolených až do konce, jsem byla nadšenec řady první. Tehdy se zvedla obrovská vlna v celé republice, protože bylo reality show čerstvě narozené miminko v plenkách, a tak nikdo příliš nehledal chyby, kromě fanoušků, kteří šmírovali již za našimi hranicemi. Při druhé řadě a okatému protěžování Tonyho ztratila Prima důvěru mnoha diváků, a myslím, že kvůli tomu už ani nezkusili třetí řadu, která tu druhou převyšovala. Já sama jsem druhou řadu opustila už na začátku kvůli výběru hráčů, a hlavně mojí averzi ke konečnému vítězi. Zato Noví hrdinové mne jako divačku potěšili. Soutěžící byli pestří, jakoby každý z jiného koutu. Vezmu to hezky popořádku podle vypadnuvších, a připomínám, že tohle jsou jenom moje osobní dojmy.

Lucka
Nikdo se nemůžeme divit, že za ten týden, co byla ve vile se neuvolnila, působila křečovitě, a bylo vidět, že kamery ji znervózňují. Šedá myš, která zanikla mezi všemi těmi výraznými postavami.
Dan
Každý příběh má svého záporného hrdinu, a v této řadě to pro mne schytal „čtyřrotvajlerový“ Dan. Myslím, že právem. Na rozdíl od Tonyho mu chybí přirozená autorita, takže si nestihl omotat vilany kolem prstu, jak se to povedlo prvnímu zmíněnému. A jako ješitný chlap, který neuzná jakoukoliv svoji chybu si musel najít někoho, na koho může svoji vinu přesunout. V tomto případě si vybral „zlou Ivu“.
Linda
Pár dní zpočátku jsem Lindě fandila, zejména proto, že jsem ji v jistém směru chápala. Jako velice mladá jsem totiž také skrývala svoje city, to, co mě zranilo, a raději jsem kolem sebe kopala a nejlépe útočila jako první. Nemyslím si, že by byla Linda taková, jak se nám ukázala ve vile i v soukromí, prostě se jenom obrnila, aby ji nic, nebo alespoň co nejméně zranilo a cokoliv z jejího nitra nevyplynulo. Později, kdy už doma viděla Dominika s René při jejich společné postelové scéně, si zřejmě říkala, proč se nedržela svého původního plánu nikoho k sobě ve vile nepustit příliš blízko.
Tamara
Během jednoho dne jsem si neudělala o ní žádný obrázek, ale nechtěla jsem ji ve svém výčtu vynechat. Byla obětním beránkem, i když nevím, co bylo účelem. Takovéto nevyjasněné situace Primě jenom škodí.
Veronika
Kdo pravidelně četl moje články během celých Vyvolených, jistě zná můj názor na Veroniku. Mladá, ještě hloupá, její hádky bez jakýchkoliv argumentů, i to, jakého si vybrala partnera, svědčí samo o sobě. Chtěla to uhrát na svoji krásu, ale škoda, že přitom musela mluvit a prozradila se její jednoduchost.
Růžena
Ta řekla všechno na plnou pusu. Ne sice vždy s rozmyslem, vhodně, slušně, ani klidně, ale troufla si na takové velikány (v jejich vlastních očích), jako je Dan nebo René. Jenom mne mrzí, že si ve vile mysleli, že diváci chtějí hlavně konflikty, což není účel ani hlavní přitažlivá náplň takovéto reality show, a proto svoje hádky Růžena tahala až do výšek, které opravdu nebyly reality.
Georgina
Mě osobně velice nesympatická, samospravedlivá a hráčka na city, což v druhé řadě byla urážka.
Nancy
Podle mne příliš nevýrazná ve svojí šedosti zpočátku i ve svojí proměně po vyhraném duelu. Na jejím „vývoji“ bylo zřejmé, jak postupně ve vile ztrácí všichni soudnost, nadhled i snahu stmelit kolektiv.
Honza
Příliš chytrý, a pramálo akční. Pro reality show celkem nuda. Vzpomněla jsem si na chytrého Antonína (myslím, jména mi už splývají), který byl v druhé řadě týden ve vile jako lobbing, a jeho humor a hlášky byly oproti Martinovým kanadám osvěžující. Škoda, že Honzovi takovýto vtipný rozměr chyběl.
Juli
Tak tenhle mlaďoch mě bavil, i když jsem mu nevěřila ani slovo. Pokukování po kamerách měl zřejmě odkoukané od Veroniky. Neustálý a slabý herecký výkon. Myslím, že velké srdce a andělská křídla už mu nikdo neodpáře.
Radim
Radima bych pasovala jako největšího taktika ve vile. S taktikou už s René do nového domečku vstupovali, a myslím, že i ten rozchod měli předem naplánovaný. Asi očekávali větší boom, ale vyplynulo to do prázdna, protože jejich vztah jim nikdo již od začátku nevěřil. Zvláštní, že v blízkosti René (objímání, pusinkování, lehání vedle ní) bylo vidět až když René patřila Dominikovi. K jeho dobru se musí přičíst, že byl akční, byl hodně vidět, jeho špičkování a zároveň citlivost mohla zaujmout. Má zvláštní schopnost dlouho mluvit, aniž by něco konkrétního řekl.
Ivanka
Tak u týhle holky jsem nikdy nevěděla, co mohu čekat. Je důležité na začátku hry vstoupit alespoň do povědomí diváků mezi hordou nastěhovaných. To se jí výborně povedlo tím, že se opovážila říci svůj vlastní názor na samopasovaného samce vily. Pár dalších týdnů jí stačilo vyčkat, až se většina rozhádaných a okatě se snaživší zaujmout přehnanými hádkami vystřílí. Věřila bych jí, že je venku kamarádská, už jenom proto, jak se dokázala ve vile sblížit s Nancy. Představa, že se musí navzájem rozdělit ve společném duelu a následný masakr v ložnici by se tím dal omluvit. Líbila se mi také, když se omluvila za rozbité věci, ale nenechala se Terezkou zahnat do kouta jako ustrašená myška, a že se Tereza hodně snažila. Prostě s lehkým úsměvem jí oznámila, že jiní tam rozbili jiné a dražší věci. Tenhle „večerní bordel“ mi přišel právě proto tak zvláštní, že za ním byla cítit ta hořkost a zranění Ivky s Nancy. Také jsem si někdy během jejích posledních dnů uvědomila „osobní přitažlivost“ k ní, jako k jediné holce ze všech tří řad. Brala bych ji hned za svoji kamarádku. Její šokující fotky byly šokující, ovšem přesně takové zadání úkolu bylo, takže bych v tom zase tak hluboké myšlenky nehledala. Její humor a nadhled i po vypadnutí, to je moje káva, škoda jenom, že většina vyvolených nechápala její ironii a zřejmě ji po dvou měsících nebyla schopná vůbec rozlišit.
Marcelka
Marcelce byla vyčítána dětinskost v jejích třiceti letech. Mě to nevadilo. Ale zase tak roztomilé mi to nepřišlo. Využila to nejlepší, co měla, a to její poprsí po odchodu Veroniky. Její průhlednost by se dala splést s upřímností nebo hloupostí a její minimální kontrola nad tím, co řekne, taktéž. Při poslední výzvě dala jasně najevo, že to má v hlavě moc dobře spořádané.
David
Jeden z davu.
Dominik
Černý kůň Primy? Zřejmě od něj očekávali víc, než čeho byl schopen. Většinu času si nedokázal sám ze sebe dělat srandu, a jeho náladovost a „kyselý ksicht“ určovali směr lidí z jeho okruhu. Příliš mu nenahrávalo také časté bojkotování úkolů, a bojím se, že ani vztah s René. Ovšem když se „do toho pustil“, stálo to za to a najednou jsem mu všechny jeho hluché a promarněné šance odpustila.
René
Osoba, kterou jsem si zařadila spíše na negativní stranu sympatií. Její hulákání a vytlačovaný smích v napjatých situacích, nebo její ledové ostré nadávky (ať už vykřičené nebo řečené relativně klidným hlasem), zákeřné pohledy i pomluvy, které by se ani Zvěřina nebál použít. Její vztah s Dominikem beru jako její zoufalství z odloučení.
Milan
Jeho úžasné a pohotové komentáře byly celou dobu na špičce třetí řady vyvolených. Ani jednou mě nenaštval, jenom když byl nemocný, protože tím pádem moc nemluvil, ale to jsem mu odpustila, za to nemohl. Za to mohl Juli, který ho schválně nakazil, i když bych mohla pochybovat o tom, že měl Juli opravdovou chřipku :-).

Štáb se tentokráte celkově snažil, i když tato řada byla hodně ponorková, a já sama bych ji někdy trošku odlehčila třeba jenom puštěním večerníčku nebo návštěvou kadeřnice (v posledních dnech už by ji potřebovali všichni kromě Davida). Stejně jako maličkosti dokázaly vyvolat hádku, tak i maličkosti mohly otočit znuděné výrazy obyvatel vily na potěšené. A řekněme si na rovinu, kdo by se raději nedíval na usměvavé, energické, nápadité a vtipné lidi. Občas mě zamrzelo, že po přečtení on-linu jsem byla natěšená na večerní rekap a tam bylo úplně vynecháno to, co jsem považovala za nejzábavnější nebo důležité. Také to, že některé úkoly a situace byly v rekapu bez kontextu nebo ukončení, na což někdy stačil opravdu jenom titulek, kazilo dojem a souvislosti. Chápu, že vysílací čas není nafukovací a je drahý, jak nás často mezi nudnými výlevy upozorňovala Terka. Co se mi líbilo, že v některých málo situacích se vložila starší situace, o níž se právě vyvolení hádali, jako černobílá vložka. Taky by pro mne bylo zajímavější vidět návrhy na vzájemné tresty a úkoly, než samotné vyplňování. Tam se odhalují škodolibosti a náklonnosti.

Moderátoři. Kapitola sama o sobě. Míra Hejda raději bez komentáře, i když to zřejmě nebyla jeho chyba, rekapitulace se podle mne lehce obejdou bez moderátora. Uděláme si obrázek o tom, co se ve vile děje sami. Nemusí nám nikdo napovídat. V Noční show Diana a Libor nejsou ti, na které bych si v noci počkala, abych je viděla na živo. I když Liborovy rejpance do citlivých nebo zakrývajících se míst bývají výživné. A materiálu po dvaadvacáté hodině letos bylo také dost, neustálé rozhovory o sexu, některé podle mne až za hranicí slušnosti. Nemusí ve vile na sebe prozradit všechno (viz. Milan), aby měli šanci vyhrát, navíc některé věci, myslím, mají opravdu zůstat intimní a soukromé. No a Terezka. Letos veliký průšvih, řekla bych, jak už jsem se toho dotkla v dřívějších článcích. Svoji „nezaujatost“ letos nechala doma, stejně jako „živé“ otázky, jejichž odpovědi by něco neznámého odkryly, něco vysvětlily, nebo do neznáma zašťouraly, na to zřejmě nebyl čas. Proč se snažit pro těch pár diváků.

Co mě druhou půlku již trošku nudilo bylo neustálé opakování zúčtování, výzev, a týdenní rekapitulace. Nošení tabule, doběhnutí pro kufřík, „honem, honem, kdo je boss, jste už všichni?“ popohánění od Terezy, proč si tohle všechno neušetřili a vystavovali nás tomu, že si odbíháme pro brambůrky? Nakonec u toho koukání ztloustneme stejně jako Ivča. Stejně jako sobotní hluchá první čtvrthodina. Zpočátku jsem seděla ještě před osmou u televize, v posledních týdnech již jsem byla poučená, že stačí zapínat až ve 20,15. Co třeba kdyby udělaly ty týdenní souhrny přímo vyvolení jako krátké zprávy, když už tam musí být ten přehled? V těchto všech místech se dal ušetřit ten příliš drahý vysílací čas.

Když se tak dívám, tak tento článek zní nějak negativně, i když můj pocit z třetích vyvolených je spíše pozitivní. Tři měsíce uběhly jako voda a zakončení vítězstvím Milana bylo parádní a bez hořké příchutě jako u Tonyho. Doufám, že se s vyvolenými ještě někdy na obrazovkách potkáme, ale až tak za dva roky, zase jim dám ráda šanci. Nepočítám s tím, že se mnou budete ve všem souhlasit, měli jste svoje vlastní oblíbence i záporňáče. Co se takhle svěřit v komentářích?

Chilli