Panáček v reality showManželské etudy po dvaceti letech: Zuzana a Vladimír
Podařilo se to Vladimírovi? Ani mi to teď nedá práci ho popsat, všechno o sobě řekl sám: „hlava v oblacích. Nějak na tom s klukama děláme. To jsem opustil, to už mě nechytlo.“
Dneska si kladu druhou velkou otázku – o plánech. Je dobře snít? Nebo je lepší mít plány na reálném základě? To se taky člověk naučí?
Naučila se to Zuzana? Naučila. Nejdřív jsme viděli jedno velké ustupování: „baví ho to, peníze nevadí, dítě počká“. A pak velké osamostatnění, když souhlasila s velkým klukovským snem Vladimíra. A plynulým vývojem (přes tušené stresy a nejistoty) se dostala k vlastnímu životu, byť možná za cenu lehkého odcizení od dcer, ale s reálnými starostmi a vývojem do budoucna.
A to slovo budoucnost je důležité ještě z jednoho hlediska. Kde žije Vladimír? V minulosti. Tehdy dokázal tohle, tehdy se mu tohle zadařilo, tehdy tam byly tyto a tyto slavné tváře. A jeho budoucnost? Od velkého začátku a velikých plánů do velké hloubky, s neschopností dotáhnout své ambice do konce. Možná mu chybí ta Zuzanina přesnost a metodičnost, co jsme viděli u rýsovacího prkna.
Nevím, jestli důvody rozdílů v jejich povaze hledat ve věkovém rozdílu. Možná ze začátku to mohlo být příčinou lehké Zuzaniny chuti peskovat. Ale „barevné“ roky nám ukázaly, že nejde o věk. Jde o přístup k životu. A o nechuti dál ustupovat nebo umožňovat cíle a nápady a sny jenom ostatních.
P.S.: Do každého článku se promítají osobní sympatie, tak mě nekamenujte :) Ale oč sympatičtější mi bylo Zuzanino vysvětlování psovi, než extra „přátelský“ rozhovor Vladimíra s Yellowmanem :)
Diskuze k článku
Pak už jen opakoval jedny a tytéž historky, ve čtyřiceti si teprve užíval svých „dvaceti“.
Zuzana byla zpočátku spíš ta v pozadí, ta, která ustupuje. Škoda, že nevystupovala v celé barevné části dokumentu. Napostřehla jsem například, kde v současnosti pracuje, jaké je její povolání.
Vladimír byl spíše „bohém“, uvolněný, možná trochu nedospělý, nestálý. Mně osobně moc sympatický nebyl a nedovedu si představit, že bych s ním měla žít.