Výměna manželek: Gita a Iva (12. 12.)
Namísto střetů, kritiky cizí domácnosti a okamžitého smejčení (ostatně obě domácnosti byly čisté, takže beztak nebylo co) se nyní Nova věnuje steskům po domově, které Výměnu provázejí. A taky zápolení žen v cizích domácnostech. Výhodou je vyvážený sestřih, takže zatímco v jednu chvíli Iva bojovala s kotlem a chvíli si nevěděla rady, o pár okamžiků sestřihu později pro změnu špičkově uspala malého. Oproti prvním dílům se změnily také požadavky obou manželek. Namísto toho, aby radikálně předělávaly domácnost, měly spíš edukativní přání. Pravda, Gita chtěla do sobotního velkého úklidu zapojit všechny, za což jí Iva jistě poděkuje a František si třeba vezme ponaučení, ale ostatní přání byla spíše z říše splněných snů. Gita chtěla v neděli jet se všemi do kostela, Iva si zase chtěla zkusit točit hlínu na hrnčířském kruhu a vymodelovat třeba hrneček. Díky tomu měla Nova co stříhat, část, v níž Iva tvořila na kruhu a spolu s ní i další členové Gitiny domácnosti byla totiž vtipná a odlehčená. Bohužel, nic výraznějšího se v poslední Výměně neudálo a mnohdy jsem měl co dělat, abych u ní neusnul. V rozhovoru mezi 8mi očima František hned zkraje odmítnul nadále žít podle plánu a fungovat s tabulkou na ledničce. Oproti tomu uznal, že Gita je silná osobnost, jejíž přítomnost i potřeba mít vše dokonale ošéfované je znatelně cítit. Vzhledem k tomu, že je dominantní, byla možná hlavní osobností celé výměny. Ke cti je potřeba dodat, že podle Františka je společenská a v závěru prohlásila: „Ráda jsem si vyzkoušela starat se o nevlastní děti. Zjistila jsem alespoň, že je možné je milovat jako vlastní.“
Reality show Výměna manželek okupuje naše obrazovky již zhruba čtvrt roku a zatím to nevypadá, že by se potýkala s klesající sledovaností. Ba právě naopak. A to i přesto, že pravidelný divák již stačil postřehnout, že druhá řada díky svému natáčení v době, kdy na Nově již první díly proběhly, nepřináší tolik konfliktů a kontrastních rodin jako prvních 10 dílů. I přesto se dá z každé Výměny pochytit pár věcí, jimiž si lze oživit stereotyp běžného manželského života. Stejně tak dnes, kdy se do domku, jež obývá katolická rodina pana Vladimíra Votavy (3 dcery – 14 měsíců, 14 a 12 let a tříletý syn), přistěhovala Marková Iva. Tu v domku v Dubicích u Ústí nad Labem nahradila při výchově dvou synů (8 let a 2 roky) a po bok manžela Františka se postavila Gita.
Na první pohled by obě ženy mohly mít podobný způsob života. Oběma je přes 30 let, žijí v rodinném domku, jsou na mateřské dovolené a mají děti. Gita čtyři, Iva dvě. Už pohled na ledničku však napoví, že tomu tak nebude. Gita je totiž dominantní žena vychovávající čtyři děti i manžela, kterého coby silně věřící osoba dokonce přiměla k víře. Pořádek, řád a hlavně pečlivě připravený rozpis je alfou a omegou jejich precizně vedené domácnosti. Těžko soudit, zda je to správné či nikoliv, potěšitelné je, že ani Nova nestříhala záběry vyloženě pro či proti tomuto systému a stále více plní spíše novinářskou funkci; tj. nabízí divákům pohled na různé domácnosti a jejich obvyklosti a je jen na divácích, čím se budou inspirovat a co si vezmou za své. Konečně to tvůrcům došlo, byť je pravda, že oproti prvním dílům už Výměna manželek nemá takovou šťávu.
Diskuze k článku
Měl bych snad k rodině s rozpisem (budu jí pracovně nazývat Šebkovi, a byli sympatičtí) pár poznámek.
1. Myslím, že lednička nedává dostatečný prostor. Zde je možno umístit jen tabulku. Asi by byla lepší nástěnka. Zde by byla možnost dalších, podrobnějších informací, ale i výkresů dětí apod. Možná by se vešel i plakát Gagarinova bratra.
2. Zdá se mi, že rozpis je krok správným směrem. Ale jen napůl cesty. Bylo by dobře mít vypracovaný nějaký program, který by sám generoval povinnosti členů domácnosti a tyto jim i oznamoval třeba prostřednictvím sms.
3. Také mě logicky napadlo, zda existuje i tzv. tajný dodatek k rozpisu. (Obdoba tajného dodatku k paktu Molotov – Ribbentrop). Jestli i biologicko-emocionální integrace podléhá rozpisu. A pokud ano, jak podrobný ten rozpis je. Zda jsou určené dny, hodiny…..nebo snad dokonce….
4. Trochu mě překvapil pan Šebek se svým náhledem na čas ztracený cigaretou. Já jsem sice zarytý a bojovný nekuřák, avšak chápat několik cigaret denně (které paní Antišebkové nota bene sloužily k nabytí duševní rovnováhy) jako ztráta času, je poněkud problematické. Neexistuje tzv. absolutní využítí času. Myslím, že při studiu jeho časového snímku dne bychom jistě objevili hluchá místa. A kdybychom k tomu přistoupili jako on, tedy podle mne ad absurdum, objevíme jich mnoho: učí se na WC anglická slovíčka?… nešla by zkrátit předehra?….. Rezervy se najdou vždycky, vše je jen otázkou míry.
5. „Plánovitost je všeobecná forma pohybu socialistické společnosti“ (Učebnice politické ekonomie socialismu)
Ale byli to všichni milí lidé. Obě ženy i jejich manželé. Pokud Šebkům jejich rozpisový systém vyhovuje, pak je to jen a jen jejich problém a právo. Myslím však, že pro určité procento domácností mírně nestravitelný.
Dovětek A (tradiční): Nemohu jako vždy nevzpomenout na srovnání s několika bojovnými výměnami a hlavně konfrontacemi. Je vidět, že slušnost a noblesa mají v životě důležité místo, že Bubníková, příteli od p. Melhem, cirkusová tchýně….?
Dovětek B, určený pro Jirkazze (jen a jen pro něj): Pokud by se ti zase zdálo, že děti u Šebků měly trochu polynéský původ a děti u Antišebků měly mírně africké geny, pak ti mohu napsat naprosto přesně jak se to stalo. A doplnit i peněžními transfery.
Byli to milí, slušní, sympatičtí, pohodoví lidé.
Starší dcery dostávaly za plnění některých povinností peníze. Nebylo řečeno, zda i manžel.
Také výdaje pečlivě zapisované do sešitu jsou poněkud nezvyklé. Myslím, že to také zůstalo napůl cesty. Sice chápu, proč to paní Šebková dělá (v životě bych to nedělal a nedonutil se k tomu). Ale v tom sešitě je to velice nepřehledné a hlavně nemá jasné srovnání a analýzu. K tomu by bylo potřeba také využít počítačového programu. Ten by jí přesně rozdělil jednotlivé segmenty položek a hlavně prováděl stálé analýzy a srovnání. Nejedná se přece jen o zapisování, ale i o přehled. Z něho pak lze analyzovat nutnosti, tendence, srovnání jednotlivých položek.
Trochu mě zaskočily tvé otázky. Vždyť je to tak prosté: protože to nebylo na rozpisu! Jak a proč by vařila oběd, když tam není psaná?
A ještě poznámku: oběd dělá ten, kdo je na rozpisu, i kdyby to mělo být o půlnoci. To, že manžel přijde z práce domů až po páté ho nijak neomlouvá.
zaměstnání, soudě podle jejich životního standartu /to nemyslím ve zlém, je to jen konstatování/ postavit či nechat si postavit krásný nový dům, krásná zahrada, vybavená domáctnost…celkově mě přišli i přes mat. dovolenou paní slušně finančně zajištěni. Toto zmiňuji jen proto, že znám více takových rodin, ale maželé každé z nich pracují natolik intenzivně a vrací se většinou po 10-14 hodinách totálně unavení. Neznám nikoho ve svém okolí, kdo by se vracel přesně po 8 hodinách a přitom měl slušný příjem. V tom případě mě hlava nebere, že ten její manžel ochotně jde třeba žehlit, vařit… Paní mezitím sedí? Nebo měla nějaké hobby, které tam nebylo zmíněno? Kdo se stará o pečlivě udržovanou zahradu? Kdo bydlí v domě, ví, co je kolem práce. Neberu v úvahu nějaký větší pravidelný úklid, kdy se zapojí i manžel, ale mě by nenapadlo po tom mém , když přijde večer z práce, chtít, aby uklidil linku a dělal další domácí práce/když jsou doma 3 ženské :))/ to uvítám raději, když se věnuje dětem. To, že pomáhají dospívající děti, to se mě naopak moc líbilo, a taky to, že za hlídání mladších sourozenců dávají starším dětem finanční odměnu. Ale to byl jen můj postřeh a třeba zkreslený pohled, jinak obě rodiny byly moc prima.
Úplně cítím to zděšení a vaše odsuzující komentáře kritizující mě a hnusnou mužskou logiku. Mě však nejde o ten akt samotný. Ale o srovnání situací, rituálů, zvyků rodin v této oblasti. To by pak byla opravdová výměna, která by nám dala mnohem více studijního materiálu.
Zní to atraktivně. Já ale nevím, kdo je pomocný personál v all inclusiv rodinách. Ještě bych měl několik dalších zlepšení, ale ty by asi neprošly a já bych byl ukamenován.
Když jsme u těch otázek, měla bych ještě jednu hloupou. Nepochopila jsem, proč, když mají děti péči o své mladší sourozence nad rámec svých povinností (i když dostanou zaplaceno) povinnou. (Reakce na to, že když st. dítě chce jít do kina a je na řadě s uložením sourozence, musí si tuto činnost vyměnit). Jakpak by rodiče asi řešili, při této dobrovolně-poivinné aktivitě, případné nesplnění úkolu. Nicméně mi, jako matce, by asi nestačilo uložit děti ke spánku jen každý čtvrtý den. Ale nemůžu paní posuzovat, protože nevím co u nich znamená uložit děti k spánku (zda je v tom jen umytí a uložení do postele, nebo i čtení pohádky).
Graf je přesně vybilancovaný a nedává možnost substituce. Jistě, je možné jít třeba do kina, avšak je potřeba to nahlásit do uzávěrky grafu, to jest do čtvrtka 17.15 h.
A co se týče placených prací, bylo řečeno, že ty jsou nejoblíbenější. Právě proto, že jsou placené.
Stále nebylo řečeno, zda i manžel má nějaké placené aktivity.
Druhá rodinka pohodová, taková normální, bych řekla. Je mi bližší, asi se mi líbila víc. Její přání byla hezká – zkusit hrnčířský kruh se asi v běžném frmolu vlastní domácnosti nepodaří, a ve výjimečné situaci se nakonec velmi dobře pobavili všichni zúčastněni.
Z posledního dílu čišela pohoda, klídek a tak by to mělo být. Jenom Nova asi nemá z takových dílů velkou radost – je divácky vděčnější ukazovat situace nad kterýma se tají dech, vyplavuje adrenalin, případně divák nevěří vlastním očím (viz cirkusová babička, maminka odhodlaná si konečně začít užívat navzdory čtyřem dětem, tatínek objevující „slasti“ života se čtyřčaty, pan zavírající psa do klece apod.).
Můžete si třeba vytisknout graf spotřeby a nákupu toaletního papíru.
A přimlouvám se za nástěnku, plochu lednice bych vyhradila zápisům o tom, kdo co sežral a jaká byla kalorická hodnota. Pak vyhodnotit, aby nikdo nespotřebovával víc, než je pro fungování nezbytné.
Georgu,myslela jsem personál jako řídič,komorníci,kuchařky,chůvy a je nám všem asi jasné ,že občas……:o))
A já osobně si radši ani často nepamatuji ceny, natož abych je předkládala v sešitku k analýze!!! z mých výdajů by ekonom pošel ,nebo spíš odešel!!!!!!
Ceny: jste jako naši politici – také nevědí, kolik stojí třeba chleba. Svědčí to o tom, že ceny sledovat nepotřebujete. Ale paní říkala, že je šetřivá – to ji také ctí a proto zapisuje. Nouzí netrpěli, takže to asi bude mít nějaký efekt. Také ceny moc nesleduji, ale jako svoje + to jednoznačně nevidím.
A přiznám se, cenu chleba taky neznám, a politik nejsem, je fakt, že když ho koupím někde o pár drobných dráž nic se nestane,v naší rodině, mluvím zde jen sama za sebe.
Pořad by chtěl jistě velmi důkladnou přípravu.
Já vůbec nechápu, jak může někdo preferovat cibulový chléba. Jsem velmi zklamán, že jsem se po týdnech něčeho takového na této diskuzi dočkal. Každému (úplně každému!!!) je jasné, že nejlepší chleba je finský, s cereáliemi. Je mi moc líto, že zde musím tyto základní věci vysvětlovat.
oba rodiče musejí mít větší příjem,neboť kde oba rodiče vydělávají 7000 čistého,by si nemohli dovolit platit ještě vlastním dětem za hlídání.
Jinak musím souhlasit s názorem, že na pubertální dítko je tabulka nejlepší řešení, ubude hádek. CO se týče netabulkové rodiny. PAní vychovává tradiční muže. Chtít po chlapcích pomoc v domácnosti prý nejde. NO jo české domácnosti se s rozdělováním na mužské a ženské práce budou potýkat ještě dlouho.
Měla jsem s dětmi podobný problém, jen role byla obsazena opačně (byl to můj milý synáček, ten potížista) , a nedělala jsem si z toho hlavu. Dítě (toho či onoho pohlaví)totiž ví, jak a co má vzít do ruky, aby si uvařilo a najedlo se, protože vídá maminku. Totéž platí o úklidu a dalších domácích činnostech, kterých se dočasně odmítá účastnit. Život je prostě naučí a, dřív nebo později, se bude muset samo starat, aby neumřelo hladem a neshnilo ve špíně. Mimochodem povšimla sis, že pokud by se vyskytl výše zmíněný výchovný problém u kluka, jako se to stalo v mém případě, nijak se to neřeší a maminky si hlavu nedělají? U synů se jaksi předpokládá, že v budoucnu na domácnost ani nesáhnou – viz reakce paní Ivy na případné obsazení tabulky v její domácnosti.
K tabulce:
V domácnosti mých rodičů došlo kdysi k malátným pokusům o zavedení jakéhosi harmonogramu prací pro mne a mojí sestru. Od té doby mám k „tabulkám“ nepřekonatelný odpor, stejně jako i k evidenci výdajů. Pokud máme co jíst, utrácíme co to jde a s novým měsícem přehodíme vždy „na šetrno“. Úředního šimla si člověk v životě užije i tak dost, ještě si to tahat domů. Takhle rozevlátě to dělám k všeobecné spokojenosti už léta. Nikdo z nás totiž nesnáší žádný diktát.
Votavovi znám jako rodinu z kostela – je na nich vidět, že starsi divciny se postaraji o drobotinu. Nicmene nevidim nucenost, ale spise lasku – lasku k sourozencum. Stejne pohodove na mne pusobi i rodice. Pravda, ze jim nevidim do soukromi, nikdy jsem nebyla u nich doma. Ale jsem rada, ze jste to vsichni, divaci, vnimali jako pohodovou vymenu bez konfliktu, protoze kdyby k necemu podobnemu u katlocke rodiny doslo, asi by to nebudilo prilis dobry dojem.
Děkuji za tip. Zítra kupuji a ochutnám. Ale jestli mi nebude chutnat, budu tě volat k zodpovědnosti. Doufám, že ten chleba bude blízký mému srdci. A za tím si stojím.
lvice S : možná jsem měla být ve výchově dcery více důsledná a to už od malé holčičky,teď už sotva něco změníte. Ale třeba je to jen pubertou až bude mít vlastní děti možná se změní
kde se dá tento díl shlédnout?