Výměna manželek IV. – 6.díl: Brno – Paraguay

Dneska by to mohl bejt spektakulární díl, z Jižní Afriky. :)

Jinak ta 11letá dcera mi přijde o x stovek procent chytřejší než její maminka. :)

Proboha ta paní nezná znak své země…

Anonym, překvapilo, ale stane se.

Jinak tento díl vypadá na velmi, velmi poklidný. Spíše takový dokument o životě v jiném koutě světa :)

Že paní nevěděla, kde je Paraguay, to by ještě šlo, ale že je Franfurt ve Francii :-) No, Nikdo není dokonalý …

Suníčko: Přesně to jsem chtěl napsat, tak čekám, že to bude příště v obdobném poklidném duchu nebo naopak nějaký masakr, kde bude alespoň 20x *píp* :-)

Kolumbus: Podle mne nemyslela, že je Frankturt ve Francii, ale na letence byl jen IATA kód letiště ve Frankfurtu – FRA. A podle toho usoudila, že je to Francie. :)

Dobry den, nevite prosim jake je prijmeni pani Ludmily a nejlepe za svobodna?

Neví někdo, proč tuhle řadu vlastně posunuli ve vysílání? Proč jí už nevysílali již v původním termínu?

Přesně tak, tu letenku tam i ukazovali. Mě nejvíc pobavilo očkování nábytka.

Ahojka všichni,
docela pohodový díl – konečně snad odzvonilo výměnám, kde nové manželky gruntovaly byty a kydaly hnůj na své sokyně :-))) viz kdysi paní Bubníková, která to tuším odstartovala

Já bych snad udělal cyklus podobným stylem po českých komunitách ve světě :) Jaká očista. Žádný křik, žádné hádky, žádné výčitky a přesto se na to dalo celou hodinu a půl dívat :)

Musí se nechat, že pár z Paraguaye byl velmi vyrovnaný. Holt 40 let, má to někdo štěstí.

Ahoj

toto byl kliednej dil ktery se me libil zadne pomlouvani, uprimne zjisteni kde je v zivote problem, ukazka jak se zije i jinde na svete ( jak ziji cesi ).

SUNíčko, taky mě při tomto díle napadlo, že by nebylo od věci dávat do „Výměny“ i starší páry, protože by těm mladým mohly ukázat, jak a kde ubrat nebo přidat páru (jsem už taky 36 let víceménně – spíš více – šťastně vdaná). Jenomže, my starší, už ty emoce halt tak neprožíváme a vy mladí se k té vyrovnanosti musíte probojovat tím, že si párkrát nabijete papulu :-)))

Paní z Paraguaye mi byla velmi sympatická, stále se usmívala a byla pořád příjemná. Zato intelekt Brňandy byl fakt síla! To, že neví, kde leží Paraguay, bych jí ještě odpustila, ale ten státní znak hovořil za vše. Přišlo mi, že vydělávání peněz postavila na nejvyšší místo ve svém žebříčku a jestli opravdu prokoukla a napravila se, pak jedině dobře.

Paní Věra dala výrazu íkvoňka úplně nový rozměr :-) Nějak jsem nepochopil, co vlastně tak usilovně dělá za práci. Snad jediné plus mě u ní zaujala ta sekaná a vůbec fakt, že asi umí dobře vařit. Zato Ludmila a její čeština, to je ohromující. Zejména s porovnáním s mladičkými modelkami co šlapou půl roku molo (doufejme) v Milánu či NY a už přijedou a mluví s „very emerickym akcentem“.
Dost nepochopitelné mi ale přišlo od Rezkové z hlediska peněz investovaných do exotiky věnovat tak velkou část dílu tuctovému brečení na téma musíme dát rodinu dohromady, to může udělat kdykoliv u výměny z Libně do Kobylis, tady mi to přišlo škoda času a materiálu…

Radku,
jako „cestopis“ to bylo úžasné. Ludmile splnili sen a nám ukázali život krajanů. Snad víc než Výměna, by se mi líbil samostatný dokument o životě rodiny Masků v Paraguayi.

Už jen za to zjištění, že rohlíky v Paraguayi váží na váhu a jablka naopak od kusu, to stálo za to sledovat :))

jedna z nejsilnějších výměn pro mě.

Suníčko..ohledně těch rohlíku, pamatuju, že v Itálii je váži taky a zdá se mi to jako rozumný nápad.. kupuješ přesné množstí, ne jak tady 10 rohlíku a 10 velikostí a pekárny pěkně vydělávají, když gramáž je jiná a cena stejná. Nebylo by od věci, kdyby to některé obchody zavedly, třeba jen pekařstí…

Bublina, tak něco to vážení rohlíků má do sebe a za experiment by to jisto jistě stálo. Ale jablka bych klidně na váhu ponechal, tam jsou rozdíly ve velikosti ještě větší než u rohlíků :)

Připomínka k připomínkám

1. Už to zde bylo vysvětleno. Věra si nemyslí, že Frankfurt je ve Francii. Usoudila tak z kódu na letence, zřejmě nemusí létat tak často, a proto neví, že kód na letence je kódem letiště, nikoli země. To byla nesmyslná kritika.
2. Velmi zarážející je ovšem to, že nevěděla, že je v Jižní Americe. Každý normální člověk sleduje průběh svých letů. Už ve Frankfurtu musela vidět, že letí do Sao Paula, tedy do Brazílie. Při dalším přestupu opět viděla, že let je do Asuncionu, resp. někam do Paraguaye. Cílovou destinaci nelze přehlédnout, i kdybychom chtěli, navíc během letu o něm probíhají na obrazovce informace.
3. Stále nemohu věřit tomu, že nepoznala státní znak. Myslel jsem si, že si ta dobrá žena dělá legraci. Asi nedělala.
4. Nevím, jaké pečivo a kde v Itálii se váží, ale nikdy jsem se s tím u pečiva srovnatelnému s našimi houskami či rohlíky nesetkal. A to jsem tam několikrát do roka…. Ale asi jsem nenarazil na to správné pečivo nebo to byla nesprávná část Itálie. A jako dobrý nápad se mi to nezdá, je to nesmyslné zdržení. Tady je poněkud jiné životní tempo než v J. A. Ale jistě to je jen otázka názoru, někoho může bavit si nedávat k svačině jeden rohlík, ale 100 gramů. (Tedy jeden a kousek nebo tři čtvrtě?). Určitě by to přívitali diabetici a ti, kteří chtějí promrskat matematiku.
5. Protože jsem od sledování odbíhal, nepostřehl jsem situaci, která je v úvodu popisovaná: “ neznámé maté. Báře docela chutná, Jarek odvahu ochutnat nenašel.“ Pokud to tak proběhlo, pak ta scéna nepatří k Jarkovým životním vrcholům. Ale každý se v životě někdy zachová jako idiot.
6. Lze jen souhlasit s názory, že paraguajská rodina byla velmi pohodová, tradiční, rustikální, obdivuhodná, vyrovnaná, harmonická…..

to Maffynkka: Šebestová

George: Já byla v Itálii jen v Passo Tonale a tam se pečivo vážilo. V pekárnách i supermarketu.

Jinak se pamatuju, že už za komunistů prodávali bylinný čaj Yerba Maté /dnes daleko větší výběr/, zkusila jsem tenkrát a moc mi nechutnal, cítila jsem tam něco jako cigaretový kouř a já jsem nekuřák. Ale možná jiné druhy chutnají odlišně. Tolik k bodu č. 5

to Naďa
Vždyť píšu, že jsem asi nenarazil na to správné pečivo a ve správné části Itálie. Ale vcelku mě ten problém nechává klidným, jen to nepovažuji za až tak dobrý nápad. I když rodina byla opravdu úžasná, ne vše v Paraguayi musí být automaticky perfektní. Neznám osobně Paraguay, ale jiné 3 země J. A. a úplně všechno perfektní tam fakt není…..

Určitě mu maté nemuselo chutnat. Ale v článku se píše, že ho neochutnal. To dělají malé děti, že jim něco nechutná, aniž by to kdy měly v puse….. Ale hlavně mi připadá dost nestandardní, když mám návštěvu, zde dokonce starší ženu z velmi vzdálené země, a ona něco ze svého domova připraví, neochutnat to. Dokonce si u kultivovaného člověka dovedu představit, že šálek vypije. A pokud mu nechutná, zdrží se kritických komentářů. Pokud to proběhlo tak, jak je uvdeno v úvodu, pak se zachoval jako totální ubožák.

Mohu tě ujistit, že mě maté taky nechutná, ale s onou paní bych ten šálek vypil, už jenom jako výraz úcty k ní a k zemi, ve které žije. Taky ti chci sdělit, že lékařská literatura už popsala případy, kdy lidé vypili několik šálků maté a přežili.

George: Nemusíš se hned tak čertit:). Ano, taky bych ze zdvořilosti ochutnala, ale označení „idiot“ a „totální ubožák“ mi připadá trochu přehnané.

to Naďa
Vůbec se nečertím. Naopak je to žertovná výměna názorů.
Lišíme se ovšem zásadně v hodnocení toho pána. Mě to nepřipadá jako „neslušnost“. Zkus se vžít do té situace. Byla to starší žena. Byla z velmi vzdálené země, daleko od domova, v cizím prostředí. Snažila se ukázat kousek ze své nové vlasti. I ta jedenáctiletá holčička pila. A on ani neochutnal, to je tak ubohé, přízemní, trapné, nezdvořilé, necitlivé…. Takže na označení totální ubožák trvám. Nenazval jsem ho ale idiotem. Napsal jsem, že každý se někdy v životě zachová jako idiot. To je velký rozdíl, to jistě cítíš…. I když v tomto případě bych s tím označením jeho chování neměl sebemenší problém.

Právě v takových momentech se projeví povaha a úroveň člověka. On ji projevil. Idiot.

Moc krásný díl, pro mne asi nejpěknější a nejsilnější, co jsem z výměn viděla.
A co mne zaujalo:
brečící dcera Věry, která cítí nedostatek lásky od maminky :-( , 64 letý pán šplhající po liánech, příjemná usměvavá rodina z Par., jejich zájem o ČR, ¨manžel Jarek, který neustále paní připomínal její věk mi přišel malinko hulvátský (tzv. skrytý hulvátburan) – asi neví, jak se chovat v přítomnosti inteligentní dámy.
Jistá asertivní Věra na začátku a její procitnutí na konci. Snad to manželům pomůže, a hlavně tedy jejich dětem. život není o dovolených v tunisu, o kérkách, moderním trendy stylu a dohánět , co druhí dělají.

a dohánět druhé (se mi to odeslalo brzy)

jsem ráda, že jsem včera výměnu viděla ( a takový pocit jsem ještě u tohoto pořadu neměla :-) asi mi také nastavil malinko zrcadlo

Přečetla jsem si vaše diskuzní příspěvky a ke včerejší výměně manželek můžu dodat: Bydlím ve stejném domě, jako Věra s Jarkem. Viděla jsem i naživo paní Ludmilu a nechtělo se mi věřit, že už má tolik let. Vždy, když jsem ji potkala, tak slušně pozdravila a máte pravdu v tom, že se chovala vždy velmi vyrovnaně. Paní Věra je velmi šikovná mladá žena, pracovitá a chytrá. Překvapena jsem byla tím, že neznala náš státní znak. Také její manžel je člověk přičinlivý, ale asi podle Věry ne dost. Protože mají hezké a šikovné děti, přeji jejich vztahu jen to nejlepší. A protože už uplynul téměř rok od natáčení a rozvod se nekoná, tak zřejmě bude všechno OK.

Včerejší Výměna byla skvělá. Jako zápor snad opravdu jen to, že Věra nezná státní znak a netuší, kde leží Paraguay a její manžel párkrát zaburanověl. No ale každý máme své chyby, budiž jim to prominuto, jinak moc pěkný díl. A ta dcera Věry je moc šikovná a citlivá holka, velmi inteligentní.

pečivo se v itálii váží, v supermarketech a obchodech s obsluhou (kterých je většina) zcela určitě. máte cenu za 1kg a řeknete si, kolik chcete kusů. imho je to spravedlivé. i u nás přece přišli na to, jak nalákat zákazníky na zaručeně nejlevnější pečivo – stojí 90 haléřů, ale je poloviční než před pár lety, kdy stálo 1,50
Díl nebyl o tom, jak žijí Češi v Paraquayi, to abychom si to nemalovali. Byl o tom, jak vyrovnaně, plnohodnotně a hlavně JINAK žijí lidé za našimi hranicemi

Bylo to pěkné. Otec mi říkal, že paní Ludmila je prý vzdálená příbuzná. Tak to můžu být pyšná, velmi sympatická, ingeligentní, pracovitá a hodná paní.
Velmi mě zaujala její čeština. Takhle mluvil můj pradědeček, který je prakticky odtamtud co ona. Všimla jsem si, že třeba t a d vyslovovala tak nějak jinak, víc vpředu na zubech. Myslím, že je to lokální dialekt, který se v Paraguayi zakonzervoval.

T a D vyslovovala jinak, protože jejich rodnou řečí je španělština, kterou slyší od narození častěji a prakticky kromě hodin češtiny a možná domácí konverzaci v češtině všude a pořád. Je proto logické, že jejich čeština zní jako když se jí učí Španělé. Nemá to nic společného s dialektem… Jednotlivé hlásky se v každém jazyce vyslovují s menšími obměnami a oni zkrátka do češtiny kombinují španělské D a T. Toť vše.

Pohlazení po duši, inteligentní srdíčková rodina z Paraguyie, pravé hodnoty, na které hodně lidí tady zapomíná, vztah Ludmily a Jaroslava a vůbec celé jejich rodiny jako krásná motivace do dalších nejmíň 50ti let ve vlastním manželství, jsem ráda, že se lidé tohoto typu zviditelňují, mohou být velkým příkladem pro každého! Při sledování v pořadu jsem zažívala stejné pocity jako při několikaměsíčním pobytu v Peru! S manželem jsme byli nadšeni!

Krása,krása,krása…Jeden z nejůžasnějších dílů.:)Moc velká pochvala pro všechny,kteří se podíleli na jejím natáčení !!!! Moc děkujeme že máme možnost díky tomuto
báječnému pořadu možnost alespoň trošku poznat tak harmonickou rodinu,jako byla ta z Paraguayi…:)Díky za krásný zážitek(i když pouze televizní),ale kdo sám vyrostl v neklidném a disharmonickém prostředí,jistě dokáže díky takovémuto dílu přehodnotit,že založit rodinu se dokáže vyplatit,i když to stojí mnoho práce a úsilí-odměna v podobě harmonické rodiny je prostě úžasná!!
Ještě jedno velké poděkování paní Ludmile za to,že je taková,jaká je a že nám všem názorně předvedla,že vlídnost,je inteligence srdce…

Čau všichni… Asi to nevyjde, ale taky samozřejmě souhlasím že to byla jedna z nejhezčích výměn , ale strašně všechny prosim jestli by ste mi neposlali na můj mail něco o Báře ať už mobilní číslo nebo icq nebo profil to je fuk , ale něco určitě pošlete, nebo jestli to ted Báro čteš tak mi napiš :-) ….. Byl bych strašně rád, předem moc děkuju …. a čekám

ja zapomel na mail —-kenstvel@seznam.cz ….

Tenhle díl sjíždím z archivu teprve dnes a napadá mě – to Nova poslala paní Věru do Paraguaye bez jakýchkoliv očkování? Povinná tam asi žádná nejsou, ale doporučená určitě ano (žloutenka, břišní tyfus…).

Když jsem viděla rekap, tak jsem se těšila, že je v TV nějaký opakování nebo nedejbože nový díly:-) Proč to sem dáváš po takové době, Ajdo?

Kairen, to chce především klid. Díly Výměny manželek, které jdou nyní na TV Nova jsou reprízy (napsáno v úvodu článku) a pokud se do Ajdina rekapu začteš, zjistíš, že není psán tento týden, ale v roce 2009. Pouze jsem změnil datum jeho publikace, aby byl vždy aktuální díl více na očích. To je tak celé. Takže Ajda skutečně žádné rekapy na Výměnu manželek, aktuálně nepíše. Jsou totiž již dávno napsané a v archívu Panáčka v reality show.

Dík, a ono to teď jede znova na Nově? Jsem si ani nevšimla.

Jj jde. Leden je letos v českých televizích plný repríz. Takže TV Prima točí staré díly Prostřeno, a TV Nova dává nyní každou středu večer staré díly Výměny manželek.