Jak se staví sen 2016 (8. díl – 23.4.): 3+1 v paneláku, aneb „byt v bytě“ pro vozíčkáře (rekap)

Maminka Hanka žije společně se svým synem Honzou (21) v panelovém bytě 3+1 v Rokycanech. Student Honza by se rád osamostatnil a postavil na vlastní nohy. Ale přesně tohle doslova nemůže. Díky nemoci je částečně upoután na invalidní vozík. A tak se bez pomoci maminky, která je zároveň zdravotní sestrou, úplně neobejde. I o tom, kde je hranice soukromí této dvoučlenné rodiny, byl 8. díl Jak se staví sen.

JSSS pozvala Hanka. Mluvila o nostalgickém poutu k bytu, který kdysi sama zařizovala. Musíme poznamenat, že má zajímavý smysl pro kombinaci a ladění barev. Současný obývací pokoj je rudý, kuchyň modrá a chodba s pokojem Honzy hnědá. Přáním je proměna dětského pokoje na studentský. Pokoj je zařízený pro desetiletého kluka. Kromě zastaralého vzhledu je přeplněn nevyhovujícím nábytkem, k tomu nesmyslně poskládaným. Například nechápeme, proč dávno nevyhodili starý pracovní rohový stůl, který už Honza nepoužívá. A v současnosti už není ani umístěn v rohu pokoje, ale uprostřed jedné stěny. V pokoji má Honza jen jeden vypínač u dveří a postel u okna na opačné straně. Při ulehání ke spánku, navíc v jeho špatné pohybové situaci, je tohle hodně nepraktické.

Největším problémem je velká 3 dílná skříň v pokoji. Ta vadí i Honzovi. V části této skříně Honzy má oblečení i jeho mamka Hanka. OMG. A tak mu sem a tam do pokoje vleze. Nechápeme. Bydlí přeci v 3+1. Hanka má vlastní pokoj. Tam snad i skříň. Pozn. Pokoj jsme v JSSS neviděly.

Do proměny se pouští designerská dvojice – emočně založená Martina a kliďas Petr. K plánovanému dětskému pokoji se rozhodnout přibrat chodbu. Tam je před proměnou další velká skříň s úložnými prostory. Uvnitř ní je podle paní Hanky „milion bot“. Martina s Petrem chtějí Honzovi vytvořit více soukromí a pro koncept nového pokoje zvolili pojmenování „byt v bytě“. Honza by si více soukromí a lepší prostor, kam si může pozvat kamarády, bez debat zasloužil.

PROMĚNA

Všechno pryč. Vybavení, nábytek, tapety, omítky, podlahy… Posunul se otvor dveří u Honzy, aby vzniklo místo pro vestavěnou skříň v jeho pokoji. Plánované bourání železobetonových panelů první den však utly stížnosti sousedů na hluk. Není se moc čemu divit v osm hodin večer.

Druhý den se začalo pěkně od podlahy. Nevhodný koberec pro vozíčkáře nahradili speciální vinylovou podlahou v dekoru dřeva, s jednoduchou výměnou jednotlivých dílců, při případném poškození. A opět se trochu přepočítali. Původně v bytě plánovali celkem nevhodnou podlahu pro vozík, vydávající hluk. Nakonec vybraný šestivrstvý vinyl jim zvedl podlahu o 4 mm. A skříně na míru narazily o strop… A tak došlo na další řezání, tentokráte pilkou na železo…

Pokoj Honzy je laděn do bílé, černé, šedé. Posunutím dveří vzniklo místo pro novou černou skříňovou stěnu v kombinaci s přiznanou OSB deskou. Tahle kombinace se nám líbí a do pokoje pro mladé se hodí dobře. Skříň je dokonce vybavena vestavnou ledničkou a rádiem. Přesunutím postele ke dveřím se podařilo logicky rozdělit malý pokoj na 2 části, pohovka u stolu s televizí pod oknem supluje obýváček. Opět vidíme využití bezdrátových vypínačů na osvětlení s ovládáním přes telefon, které v Honzově případě dostává smysl.

V chodbě designéři vymalovali část stěn na šedo a „opláštili“ stávající skříň. Vybrali nové dveře ve stávajících bílých zárubních. Bílý dekor dveří připadl do bytu k Honzovi a dřevěný dekor s prosklením na zbývající dveře, které se snažili sladit s podlahou.

CENA

Celkem se utrácelo. Za stavební a ostatní práce 146 987 Kč, novou podlahu 23 664 Kč, bezdrátové osvětlení 31 487 Kč, vestavná lednička 9 990 Kč, dveře a zárubně 9 197 Kč, sedačka 23 873 Kč, nábytek, dekorace a doplňky 153 192 Kč. Celkem proměna dětského pokoje a chodby přišla na 398 390 Kč.

HODNOCENÍ: 2/3

Hlavním problémem této proměny bylo zase soukromí, přestože je místa v celém bytě dost. Hodná maminka totiž překračuje hranici starostlivosti o svého dospělého syna. Designéři Martina s Petrem správně vyhodnotili situaci a nový pokoj Honzy nazývají „byt v bytě“. Dokonce dveře pokoje obstarali kukátkem a jmenovkou.

Nové dispoziční rozmístění pokoje Honzy chválíme. Postel v rohu naproti oknu je určitě příjemnější. Jen zase postel Ikea? Chtělo by to větší kvalitku. Co se nám nelíbí, je výběr stropního osvětlení. Divné. A co ten zelený neonek za televizí? Ještě divnější! A ta pavoučí stěna. Moc výrazná. A ty pytlíky na chodbě? Ale to jsou už detaily. Celkově je to řešeno dobře.

Hanka s Honzou mají po měsíci užívání pár výhrad. V chodbě chyběl botník, tak si ho museli dokoupit sami. Ubylo tam také úložných prostorů. Dále jako nepraktické vidí zvolené světlé barvy na stěnách. Když se Honza opírá o zeď, tak ji špiní. Nebo tmavá barva nábytku, kde jsou vidět ohmaty. Mluví, že do budoucna chtějí malovat, případně zdi obkládat. UFF. No snad to dobře dopadne. Tohle je ošemetná věc. Bílou zeď sice špiní, ale nejdou na ni vidět tolik rýhy vozíku jako na barevné. Nyní už existují omyvatelné zdi. Jak jsme viděli i v JSSS. Tmavý nábytek na ochmatávání není moc praktický.

Hlavně doufáme, že maminka bude respektovat soukromí syna. A koupí si skříň. Protože podle tohoto obrázku to vypadá, že si vyhozené věci nemá kam dát. A co ta židle? V pokoji Honzy zdá se zbytečná.