Jak se staví sen 10. řada: rekonstrukce ložnice – milovnici retra zapláčou (1. díl)

Dnes se poprvé přeměnil komentář okkvp v regulérní rekap. Zda půjde pouze o jednotlivost, či počátek delší spolupráce, záleží i na vás. Dejte vědět, jak se vám její rekap Jak se staví sen líbí.

Gabriela žije s přítelem v bytě po prarodičích, plném dnes už starožitného nábytku. Přáli si vylepšit obývák a ložnici, kam si přáli umístit i malé pracovní místo. „ Líbí se nám světlejší barvy, lehké materiály, zajímavé a originální doplňky, klidně i trochu odvážnější,“ tvrdí mladý pár a dává designérům – Tomáši Marxovi a Davidu Machačovi volnou ruku.

Ložnice s parketami byla před proměnou zařízena ve stylu cca 50 let, výmalba je typově o nějakých 15 let mladší. Ložnicový komplet postele s nočními stolky, toaletkou a dvěma šatními skříněmi je ale na svá léta velmi dobře zachovaný a jistě by udělal radost nějakému sběrateli nebo milovníku retra. (Já si zaslintala nad lustrem).

[singlepic id=1390 w=420]

Za problémy současného stavu označili designeři především špatný stav omítek (podélná prasklina stropu, větší vrstva starých výmaleb, pár drobných prasklin na stěnách, okopaná omítka u podlahové lišty pod oknem), nevyhovující nábytek  a starou seschlou parketovou podlahu.

Navržené a použité řešení : vytrhat parkety a nahradit umělohmotnou plovoucí podlahou, kromě stěny s oknem celou místnost obložit představeným sádrokartonem, dodání nových kusů  nábytku, svítidel a bytového textilu.

Výsledek : běžná ložnice panelákového střihu s dvěma zajímavými momenty  – graficky výraznou tapetou za čelem postele a zajímavou policovou sestavou.

[singlepic id=1391 w=420]

Jak to vidí odvážně kriticky komentující ?

Nic moc, ale čekala jsem horší (koukala jsem designerům i na weby).

S nápravou problémů se hoši nijak nepárali a zvolili na přemýšlení nejjednodušší způsob. I paní redaktorka Řezníčková z  iDnes si neodpustila pozastavení nad vyhozením parket.  Já z toho lezu po zdi. Parkety se v tv i z fotografií zdají  v dost solidním stavu.

[singlepic id=1392 w=420]

Jistě, už nejsou nové a spáry se místy víc rozvírají, ale podle mého pořád zdaleka žádná tragédie.  Pokud se nehoupají, výrazně nevržou a nejsou do hloubky flekaté, tak se měly jen opravit, repasovat  (spáry se speciálně vytmelí). Pokud chceme repas  opravdu kvalitní, tak to sice dá trošku víc hledání správné firmy a zaplatíme o trochu víc než běžně, ale pořád je to rozhodně hodnotově přínosnější i u parket socialistické výroby.  (cenově  zhruba čtvrtina až třetina  ceny jejich nové podlahy).   Njn, ale máme-li sponzora dodávajícího plovoucí podlahy, tak holt musí být všude. Zase ale musím uznat, že jim tam alespoň dali docela kvalitní materiál.

Na obložení sádrokartonem mám dost podobný náhled, nic nenamítám proti takové opravě stropu. Ta místnost je poměrně malá  a hlavně úzká (odhadem cca 3-3,2m) na to všechno co tam potřebujeme dostat a jakékoliv zmenšení  už může způsobovat problémy, zvlášť když původní skříně nahradíme sestavou s rozměrnými šoupačkami, které jsou z konstrukčního principu posuvu nejméně o 7 cm hlubší.  Jak obyvatelé lezli do těch původních skříní těžko soudit,  plně otevřít křídla možná ani nešlo, podle odhadu pomocí délky parket tam bylo nějakých 50-53 cm. Po přestavbě se zdá místo na projití ale  viditelně užší .

[singlepic id=1393 w=420]

(průměrně se na pohodlný průchod a  pohyb u skříně počítá 625 mm, na dřep je třeba 70 cm, na ohnutí do podřepu 100 cm)  Při vylepšování sádrokartonem bych osobně  uvítala i úpravu výklenku pod oknem, kde by kromě jiného fungoval i jako tepelná izolace.

Ohledně dispozičního uspořádání nábytku designeři také nevymysleli oproti původnímu stavu nic nového, dokonce se vyjádřili, že tam nic jiného nelze.  Souhlasila bych, že v takové místnosti je možností poměrně málo.

Pánové (i dáma) několikrát zopakovali, že veškeré vybavení je děláno na míru. Tak  tomu ale rozhodně není. Postel a noční stolky jsou běžné komerčně vyráběné výrobky prodávané  Scontem a Kikou. Postel má uvnitř úložný prostor, což sice není pro spaní ideální, ale hodí se.  Problém je jen v tom, že stoleček je 40 cm široký a počítám-li na závěs nějakých 7 cm, tak je vedle postele u okna zase krutě málo místa.

Na míru je udělaná ona zajímavá knihovna s šikmými policemi, která se mi tedy hodně líbí (kopírování významnějších designerů mi tolik nevadí, účtování ceny skoro jako za originál však ano). Jako poctivé prachovymetačce mi ale vadí, že nesedí v prostoru těsněji.

[singlepic id=1394 w=420]

Dalším kusem vyráběným na míru, je samozřejmě ta skříňová sestava, která mě ale hodně nepříjemně  dráždí tím béžovým „oknem“  posuvných dveří.

[singlepic id=1395 w=420]

Tyto okénka jsou dnes bohužel u některých výrobců evidentně módním trendem (např XXL, Sconto, Kika má podobných jakože luxusních plno),  ale tady mohlo a mělo být členění důmyslnější a více reflektující necentrální umístění postele.  Též je otázka, zda zrovna lamino v dekoru woodline cream a použité rámy, lišty  a dorazné hrany  jsou zde to pravé ořechové. (imho ne) Celkově ty skříně působí  hodně laciným dojmem. Hnědá rohová lišta má logiku jen při otevřeném pracovním prostoru, jinak ruší  a navozuje dojem tescobaráku.  Co se týká vnitřního upsořádání bych vzhledem k omezenému prostoru před postelí viděla  šuplíky raději po stranách  a „kancelářskou“  část čistě jako samostatnou (samostatné dveře).  Též mi přijde nešikovné, že skrzevá další polici se do skříně nevejde potřebná stolička. Jako magor na prach také nemám ráda  šatní  části až k podlaze – zde skříň nemá ani jindy obvyklejší zvýšené „dno“ a jak každá dobrá hospodyňka ví – u podlahy se při sebemenším polevení dělají chuchvalce prachu nejraději.

Co se týká ostatního – noční stolky bych asi volila s nějakým úložným prostorem, ale korespondují s těmi policemi – nic proti. Lampičky jsou jen pro „poziční“ osvětlení – číst se u nich bude díky malé výšce asi špatně, možná to ale obyvatelé neprovozují nebo jim nevadí spát při rozsvíceném lustru. Barevnost je příjemná, design  tapety mi po chvilce prohlížení přijde mnohem méně provokativní a poměrně dobře snesitelný, byť následně dost omezující při výběru povlečení. Opět je ale otázka, zda by výrazný dekor nebyl lepší na závěsech, kdy by místnost opticky zkracoval a rozšiřoval.

A na závěr si dovolím politovat chudáka co bude spát u okna – sotva tam proleze a ještě mu ani nedali nic pod nohy.

Jak se staví sen, online video dnešního dílu