Po několika výživných dílech na téma dětské pokoje nás v sobotním pokračování pořadu Jak se staví sen čekalo klidnější téma. Bude se proměňovat kuchyně paní Stanislavy. Vtip je v tom, že její kuchyně je v panelákovém 1+1 , který s ní obývá ještě dcera s ročním dítětem. Kuchyně by tedy měla být zároveň také jídelna, obývák a dokonce i pracovna. Jak si s takovým rébusem poradí designerská dvojice Strouhalová + Mačák? Promažte kolečka myší. ANKETA




Administrativní pracovnice, Stanislava Horváthová (56) má v jistém ohledu dost smůlu. Léta obývá malý byt a toužila po jeho renovaci. Jenže poslední zaměstnavatel se jí na stará kolena odměnil výpovědí. A do toho se k ní ještě po rozvodu nastěhovala dcera Petra (33) se synkem.
Siporexově umakartové jádro, socialistická elektroinstalace, stoletá kuchyňská linka, vykuchaná digestroř, paneláková vestavná spíž z hranolů, hobry a papundeklového lamina, mišmaš nesourodého nábytku, nepěkné lino, žádný lustr.

jsss-12-05-pavodna-3.jpg jsss-12-05-pavodna-1.jpg
jsss-12-05-pavodni-2.jpg jsss-12-05-puvodni-4.jpg

Další 4 obrázky naleznete v této fotogalerii

Stará kuchyně nestačila potřebám už dávno, jenže naspořené peníze by teď mohly být potřeba na jiných frontách. K lepšímu bydlení už tedy mohl pomoci jen Dekotým.

A Dekotým prý opravdu pomůže. Pěkně designeři recitují naučené repliky o tom, co všechno je špatně ve stávající kuchyni a co všechno bude dobře v té jimi vymyšlené nové. Nejvíce sil věnují osvětlení a maximalizaci úložných prostor a největší výzvou je prý zapracování všech požadovaných funkcí (jídelna, kuchyň, lůžko pro příležitostné spaní) do tak malého prostoru. Bude bílý dřevodekor a čokoládová pracovní deska, hlavní barevný akcent zastane červená.

Rozdávají se úkoly – napřed se vystěhuje, strhne se podlaha a dá se nová, omlátí se původní obklad a elektrika se vyvede i na stěnu k pokoji. Na podlahu se tedy zatím nesahá, ale elektrika se vrtá a tahá a tak díky tomu v detailu vidíme z čeho je ta stěna za linkou. jsss-12-05-01-umakart.jpg
Lakovaným sololitem zalepíme hnusotu jádra v rohu jsss-12-05-02-sololit.jpg
Následuje první propagace Osram kuchyňských svítidel a led diodových zdrojů (Sponzorují 4 díly, ještě si jich užijem dosyta).

V kuchyni se zatím pokračuje v umné kamufláži původní umakartové podstaty a na sololitové desky se lepí skleněná mozaika. jsss-12-05-03-mozaika.jpg
Komentář nám dále praví, že dřevěnou příčku mezi kuchyní a předsíní odstraní a nahradí sádrokartonovou konstrukcí. Ve studiu se však asi pomíchaly papíry a text není ten poslední a pravý –šetří se, žádný další sádrokarton nebude.

Než to ale uvidíme, následuje další propagace Osram a režiséra Adamce (Cesty domů bodují), pak se tapetuje, maluje, topení natírá, vinyl pokládá a designérská delegace nábytek u truhláře přebírá. jsss-12-05-04-vinyl.jpg
Po účinné reklamní masáži touží také roletkáři. Výklad začal pan ing arch Adam Rujbr (na každý čtvereční metr okna dopadá světelné záření odpovídající 1KW topného výkonu) a následuje šajba největší – nové roletkové látky fy Maron CZ s.r.o. představuje osobně sám ředitel (nevypadal na to)

A protože je v Rakovníku po stavební stránce vlastně hotovo, instaluje se tam nábytek. jsss-12-05-05-skrine.jpg Ďóra z níž trčí polystyren nikoho netrápí, však nebude vidět. Divák znalý vnitřností umakartových jader, však možná začíná šedivět při pomyšlení na čemže ta vedlejší skříň asi bude držet. A ta nad dveřmi? jsss-12-05-06-nad-dvermi.jpg V místnosti jen jemně šoupat nohama a raději ani nekýchat, rozhodně nepráskat dveřmi, jinak by to možná mohlo upadnout celý a kuchyň se multifunkčně propojí i s předsíní a koupelnou. jsss-12-05-07-zavesene-skrinky.jpg
Následuje nákup pánské vázy. Ten kdo neví što také to je, tak Mačák‘s termin technicus – „jako váza vůbec nevypadá, je hodně jednoduchá, elegantní a vlastně je velice fikaná v tom, že má hodně různých otvorů“ jsss-12-05-08-panska-vaza.jpg
Proč plastový nábytek ? – no vybíráme přece především s ohledem na malé dítě. Ozdobou interieru bude Funky designové svítidlo umístění prý centrálně nad jídelním stolem. jsss-12-05-09-svetlo.jpg

K oživení skříňové stěny nalepíme červeně rámované obrázky. Uklidli načančali a pravili, že za chvíli bude hotova i paní Stáňa.

Jsou nějaké otázky? Zajímá vás cena?

Též budete hotoví. Celkem – 239.046,- (a nezkoušejte sčítat podle ofika)

Červenobílý kuchyňský sen

jsss-12-05-nova-1.jpg jsss-12-05-nova-2.jpg jsss-12-05-nova-3.jpg jsss-12-05-nova-4.jpg Dalších 14 obrázků zde

Líbí nebo nelíbí? Klikejte v anketě a v diskuzi se třeba zamyslete nad tím jaké multifunkční požadavky by jste měli na kuchyň v případě soužití s malým děckem na byt 1+1 (2+kk) vy?

Kuchyň a její hana

Ano, budu hanit, ukazovat chyby i věci diskutabilní a to přestože je mi ta kuchyň na pohled dost příjemná a milá. Ale svou rýpavou povahu nezapřu, a nakonec od toho tu přece jsu.

Začněme tentokrát filozofií

Pro koho ta proměněná kuchyň je a jak se proměna kuchyně promítne do života v celém bytě?

S tím mám totiž já osobně trochu problém. Nejspíš jsem příliš potrefena osobními zkušenostmi a obětavostí. Koukám totiž na celý byt a přemýšlím o nějaký ten měsíc dopředu. Měla – li bych být v kůži Stanislavy a nebo její dcery, chtěla bych od kuchyně o mnoho víc. Chtěla bych ji mít opravdu obytnou, v podstatě bych měla snahu byt pro jednotlivé generace rozdělit. Abych vyřešila klidné spaní dítěte a nekřížení večerních programů. Ale beru v úvahu, že jsem stará a konzervativní a že při každé cestě za západní hranice NSR vyjeveně zírám na rodinky žijící i s miminky dlouho do noci. Možná taky nevím, co se u paní Stanislavy vlastně chystá a zda s ní dcera nemíní spolužít jen v řádu páru měsíců. To bych byla v přístupu k tomu co od proměny chtít vedle já a tak to tu zmiňuji jenom k filozofické úvaze.

Proměněná kuchyň a vizualizací druhé místnosti pak vlastně celý byt, je řešen pro trvalý život jen paní Stáni. Dceři s dítkem je tam přisouzena jen role krátkodobé návštěvy.

Pak nevadí, že v kuchyni není televize, že je tam jen příruční stolek na noťas a že kuchyň je jen kuchyň s jídelnou + příruční sklad – komora. Obytná v pravém smyslu totiž není. V rohu narvaný sedací vak a bílé skládací lehátko, na kterém se dá i sedět moje požadavky na obytnost neplní. Pro mě je to jen příležitostné místo ke krátkému spočinutí mezi jinou kuchyňskou činností. Při pohledu na fotky mám vlastně pocit, že tam to křeslo i vak překáží, že je to jen chabá ulitba požadavku a pomocná vycpávka prostoru. jsss-12-05-10-sedaci-nabytek.jpg I příležitostné spaní v předvedené pozici je imho nesmysl, pro vhodnější pozici podél zdi, je nutno spoustu věcí stěhovat. (neříkám, že to nejde, ale je to otravné) jsss-12-05-11-prilezitostne-lezeni.jpg

Zkuste si v hlavě vak, křeslo i stolek odmyslet. Rázem je možné stolem šoupnout více doprostředka pod světlo a mít potřebný dostatek prostoru jak kolem něj, tak pro přístup do skříní. jsss-12-05-12-obytno.jpg
Pro zobytnění by bylo možná lepší použít nějaký gauč (třeba i s úložnými šuplíky). Pořád by tam ale byl problém televize – tu na skříňové dveře opravdu zavěsit nejde (možná nějaký projektor s bezdrátovým přenosem). Hmota skříní by se ale dala přerušit alespoň nějakou volnou nikou. Upřímně řečeno, podle mne je tam těch úložných prostorů stejně přespříliš. Co taky v kuchyni skladovat – i když za dvířky, přece jen oblečení by se mi tam skladovat nechtělo. A tolik nehadrového jsem kromě knih nikdy v životě neměla. Vím – je to v tomhle pidi bytě těžké, není žádná komora, ale stejně – co by tam asi diváci a zdejší čtenáři ukládali? Já uklízecí potřeby, část bych použila na zásoby potravin a kuchyňských verků, nějaké papíry a doklady, předměty k osobním koníčkům a zálibám (obojího mám celkem dost), ale to je tak vše. Na to všechno by mi vyšla skříň vedle dveří a jedna skříň u okna. Druhou už bych zaplnila jen svou poměrně rozsáhlou kanceláří. Paní Stanislava tam ale podle designérského nápadu má opravdu vešet parádu. jsss-12-05-13-satnik-v-kuchyni.jpg Do skříňky nad dveřmi bych asi uložila zásobu hadrů na podlahu, pracovních rukavic, toaletního papíru a podobných – pro něž lezu maximálně jednou za měsíc. Na nic těžšího bych si kvůli zavěšení na chatrné konstrukci stejně ani netroufla.

Uvědomme si, že skřínky linky má paní Stanislava až do stropu. Je pravda, že je tam opět asi problém se zatížením, ale úložného prostoru má ve vlastní kuchyňské části víc než dost. A to, že je chabá konstrukce není omluva – to je fakticky chyba a tedy výmluva.

Mraky úložného objemu jsou tu navíc na úkor spotřebičového vybavení. Proč tam nedali myčku? Zvlášť při soužití s dcerou a jejím dítětem. Proč jí na mikrovlnku udělali jen tu nešikovnou vyklápěcí skříňku u dveří. jsss-12-05-14-vyklop.jpg Nebo ta je místo chlebovnice a mikrovlnku bude zase parkovat až okna? (na Dave stolík se tak akorát vejde). Nepomyslelo se ani na to, že dvě ženy se budou u kuchyňské linky motat velmi často zároveň. Jenže když jedna bude vařit, cáchat se ve dřezu, tak druhá vedle tak akorát namaže chleba či otevře pribiňák. Ovoce dítěti omyje akorát Saxana. Pravidla zónování kuchyně se celá hodila za hlavu. U varné desky není žádný prostor na práci, všechno je nutno přenášet. jsss-12-05-15-linka.jpg O tom, že občas v hrnci hospodyně ráda by třeba i elektricky mixovala, šlehala, se mezi designery taky asi neví. Nebo minimálně schází povědomí o obvyklé délce elektrických šňůr takových zařízení. Trouba těsně v rohu také není zrovna ideál (otevřená hřeje, také to z ní občas prská).

Zběsilé se mi zdá vyřešení odtahu digestoře. Trubka v otevřené policové skříňce umně maskovaná červenými zbytečnostmi. jsss-12-05-16-odtah-digestore.jpg

A v neposlední řadě musím zmínit i úchytky a systém otvírání. Je fakt, že bezúchytkový systém, kdy jsou dvířka delší než korpusy se zdá být celkem šikovný. Největší část nanesené špíny je skryta pohledu. Ale ono se to otlapká i zepředu a dost se obávám, že přečistit dvířka se i v tomhle bílém dřevodekoru budou muset celá. A ta jejich výška. Nepříliš vhodné je osazení boční úchytky na výsuv vlevo vedle trouby. Kromě neergonomického umístění, ani kvalitní pojezdové kování šikmý tah nerado. jsss-12-05-17-vysuv.jpg
Koukejte taky na otvírání skříňky pod dřezem. Tipnete kam se otvírá? jsss-12-05-18-otvirani.jpg Já nevím, ale i v tom nejlepším případě se nikdy nedá otevřít křídlo plně – vadí madlo trouby.

Stavba, konstrukce a cena?

Mňo, z toho mám tedy pěkné ošpence. Samo-domo rychlá pomoc s minimálními náklady. Navzdory divadelním kecům a předstírání odborně důmyslné činnosti. Jistěže vím, že je to v starých panelácích s umakartovými jádry složité a chtělo by to vzít z gruntu celé, takže nic proti dočasnému řešení. Jenže jak je to divákům servírováno a jak nestydaté náklady se vyčíslí. jsss-12-05-19-rejstrik-stavebni.jpg Proč je nákladový rejstřík tak pěkně pomotaně zašudlaný? V ceně nábytku 14 tis přebývá, ve spotřebičích cca 18 tis chybí a nedopočítáte se ani jinde. V každém případě se zdá, že stavební firma Prima je jedna z nejdražších. Oblepení umakartovo siporexové stěny je vrchol stavebního umění. Do skříněk bylo nutno vyřezávat otvory na jističe či pojistky (elektrice nerozumím). jsss-12-05-20-diry.jpg Systém je to v každém případě zvláštní, živě vidím jak k tomu někdo leze a prohrabává se obsahem police. Nebo je tam ta police jen pro ozdobu?

Takže?

Vizuálně je to opravdu dost hezké, teplé a příjemné, do jisté míry se dá říct i vzdušné. Řešení místnost pocitově zvýšilo, což tu samo o sobě není tak moc na závadu. Víc vadí, že hutnou skříňovou sestavou se z větší části místnosti stal úzký tunel. Drážkování skříní ani obrázky tomu nezabrání, i když je to zajímavý nápad, efekt. (pokud je lamino/dýhování kvalitní, odlupovat se po řezu vysokofrekvenční frézkou nebude). Ale porovnejte dva podobné pohledy: jsss-12-05-21-srovani.jpg Podle mě místnost vypadá o kus menší, než při přehrazení skříňkami a pocit nacpanosti je také hodně podobný. Jen to není roztříštěné různorodými tvary a dezény nábytku.

Jak už jsem naznačovala výš, optické zmenšení je podle mne zbytečné. V malých místnostech se docílí pocitu vzdušnosti a prostoru především použitím nižšího nábytku. Nemusí být nutně jen do výšky tzv pracovní, velkou pozitivní práci udělá i hlavní hmota výšky 120-140. Police či nízké skříňky nad tím už tolik pocitově prostor neuberou.

Chápu, že pro paní Stanislavu je nová kuchyně splněný sen a bezpracně darovanému koni, přiklusajícímu ještě v trysku během cca 4 dní lecos odpustí. Jako osobně nezainteresovaný divák se dívám pohledem kritickým. Zase se to jen tak nějak udělalo, koza se nažrala a vlk láká karkulky na pentličky vesele dál. Pro lačnící zájemce o proměny zadarmo skvělý, pro mě nic moc. I přesto, že je to oproti minulým dílům o pár světelených let lepší, tak ocením pouze za tři. Na můj vkus příliš zbytečných odfláknutí v myšlence i zpracování. Na můj vkus strašlivá cena. Na můj vkus příliš snahy vydávat průměr za luxus. To je to, co mi na tomhle pořadu nejvíc vadí. Přetvářka.

Jednu stranu to čím dál tím víc tlačí do toho, tvářit se, že zítra nemá ani na chleba – což nemyslím jakkoliv adresně a konkrétně na kohokoliv ze všech účastníků. Taková atmosféra se ale pořadem nese – čím větší chudinka, tím větší pravděpodobnost, že se štáb ustrne nad srdceryvným příběhem. Čím srdceryvnější příběh, tím víc to na diváka zabírá, pláče a plácá po rameni za záslužnost a nic jiného nevidí, o ničem nepřemýšlí. Nevěřím, že skutečnost je i u všech opravdu zoufale vypadajících taková. Ostatně Prima už přitvrdila a nezařízené místnosti od téhle řady už nebere (info z ofika). Pokud bych mohla prosit – nechtějme tuhle RS pojímat jako charitu. Stejně to tak není a nebude (na ověřování štáb nemá čas a kdo chce jej snadno ofoukne) a také zprávy o podmínce úvěru se na netu množí a nikdy nikde je nikdo z oficiální strany nemá ani snahu vyvracet. Jak je to opravdu nevím, ověřovat to osobně nemíním, k ničemu mi to stejně není. Mně je úplně jedno, jestli Dekotým vylepší (nebo „vylepší“) bydlení bezdomovci nebo milionáři. Mě zajímá jen jak!

Zdroj obrázků: FTV Prima (bydleni.idnes.cz, obydleni.cz, ahaonline.cz)

Chcete vědět na co se designérů ptali čtenáři ahaonline a co jim Z. Strouhalová, R. Mačák a zřejmě někdo z produkce JSSS odpovídali? Čtěte zde