Jak se staví sen – 1. díl nové 11. řady – Ložnice s koupelnou ve vesnickém stavení

Zábavný pořad Jak se staví sen rozjel novou premiérovou sérii. Prvky reality show budou přítomny na obou stranách i tentokrát, novinkou je daleko větší důraz na vysvětlení konceptu proměny.
V prvním díle se z nevábného skladiště nábytku v jedné z místností vesnického domku ve středočeské Chyňavě pod taktovkou dvojice designérů Lacová + Ranný vyloupla jak nová ložnice tak i vysněná koupelna. ANKETA

[singlepic id=2348 w=420]
Manželé Lucie a Karel Novotní (oba 30) bydlí v klasickém vesnickém domku a postupně jej rekonstruují. Uspořádání místností na půdorysu domku je tradiční – za sebou, místnosti jsou průchozí. Ložnici tudíž plánují až na konci, ale odtud je zase moc daleko na záchod a do koupelny a tak si naplánovali a také z větší části i zrealizovali v koutě budoucí ložnice malou místnůstku kam umístili WC. Ložnice ale ještě není ani zdaleka dodělaná, sloužila zatím jen jako skladiště nábytku a množství ze stropu trčících drátů za studených temných večerů možná lákalo i k vázání smyček a uzlů.
[singlepic id=2341 w=420] [singlepic id=2342 w=420]
Mladá maminka tříměsíčního synka má slabost pro středomoří a hlavně Španělsko, tatínek, učitel v anglické mateřské školce, je milovníkem adrenalinových sportů od lezení, přes rychlá auta až po box. V interiéru mají rádi přírodní materiály, praktičnost a jednoduchý styl.

Co všechno se v domku dělo?

Primácký Dekotým se po místnosti jen chvilku rozhlíží a hned má o tom co se bude tvořit jasno. Čekáte jmenování tří největších průšvihů? To už se v rámci dramaturgických inovací zřejmě nekoná. Ostatně tady je to celé jeden velký průšvih. Místo toho nám hned za čerstva designerská dvojice vysvětluje co s místnosti zamýšlí Záchůdková komůrka je pro umístění sprchy moc malinká – bude se bourat a místo ní se místnost přepaží příčkou po šířce. Oddělenou koupelnu s ložnicí propojí jednotná podlahová krytina – sametový vinyl, obklady Rako které budou na stěnách koupelny „propíší i za dekorativní stěnu za postelí“, pravila Anna. Proč tam budou šoupačkové dveře a jak vlastně fungují dokonce ztvárnili dokonce jako hereckou etudu. Vilda měl hlavní dvojroli, byl za dveřní křídlo i kus sádrokartonu.
[singlepic id=2349 w=420]
Pak už se bouralo a následně sádrokartonovala ta nová příčka vymezující budoucí koupelnu. Také strop se dočkal svého sádrového papíru (zaslouženě) a koupelničku osádřili pro jistotu kompletně, zeleným (=dobře). Průběh prací byl tentokrát klidný a bez viditelných přehmatů, vloženými reportážemi se nám dostalo pár všeobecně známých rad (včetně té o velkých formátech do malých prostor) i pár finančně nákladnějších inspirací (skleněné výplně se zataveným materiálem dle vlastního výběru) a naprosto zbytečného zviditelňování vadnoucích hvězd a jejich nijak moc inspirativně zařízených příbytků.

Takže dost řečí a jdeme si rovnou prohlížet výsledek proměny nepřívětivého skladiště nábytku ve Vysněnou koupelnu u ložnice.
[singlepic id=2350 w=420] [singlepic id=2351 w=420]
[singlepic id=2352 w=420] [singlepic id=2353 w=420]
[singlepic id=2354 w=420] [singlepic id=2355 w=420]
[singlepic id=2356 w=420]

Tak co milí panáčci ? Líbí? Spokojenost? Podělte se s námi o své názory a odvážně známkujte v naší tradiční anketě.

Okkvp: Žádný úderný titulek mne dnes nenapadl

Paní Lucie při předání kromě poněkud přehraného nadšení neuhlídala pusu a vyslovila, že se v nové ložnici cítí jak v hotelovém pokoji. Inu, moc jsem se jí nedivila, neosobní a naprosto nezařaditelná atmosféra na mě z proměny dýchá také. Divila jsem se ale po nákuku na ofiko, kde v sekci přání rodiny na přestavbě trčí modrá na bílém věta: Líbí se nám staročeský styl. Žijeme na vesnici, která má svou tradici, a máme starý domek. S tím staročeským stylem to asi moc horké není i když kuchyň lehkou rustikálností zaváněla. V každém případě, při zachování klasických vnějších i vnitřně dispozičních atributů by se snad měla ta tradiční středočeská vesnice na stylu designu interiéru alespoň trochu projevit. Místo toho opět vznikla ložnice na které nikdo nepozná, zda je v hotelu, v paneláku či satelitním šmoulově, v Děvínské Nové Vsi nebo v Magdeburku.

Plnohodnotná (přetopená) koupelna

Zda je pro Novákovi plnohodnotná a zda tu druhou už používat téměř nebudou těžko soudit, protože jsme ji neviděli. K jako druhá koupelna k ložnici ale myslím vybavením opravdu stačí. Místa k dispozici mnoho nebylo a tak se jím vlastně moc nešetřilo. Uzoučká nudle není pro koupelnu nikdy moc ideální, natož s trojdílným špaletovým oknem a dvojími dveřmi. Idea snadného přístupu rovnou z postele je sice hezká, ale v Chyňavě na ni k plnohodnotnému využití chybí alespoň 40 cm hloubky nebo víc jak metr šířky místnosti. Teď to bude složité, a možná by bylo třeba nějaké schéma [singlepic id=2357 w=420]
Usedne-li levý spáč na WC – pravý jej při touze také použít koupelnu a vstupovat svými dveřmi musí buď přelézat nebo obíhá postel. [singlepic id=2358 w=420]
Na druhé straně je situace ve dveřích kapánek lepší, bude-li si levý spáč čistit zuby u levého umyvadla, pravý cestou do sprchy alespoň pyžamem vyleští sklo sprchového koutu, protože mezi umyvadly a sprchou je to také sakra těsno. [singlepic id=2359 w=420]

Nijak ideální není ani umístění zrcadla proti oknu, ale beru, že bude stejně většinu doby nejspíš zastíněné a paní se nezdá být příliš horlivou makeupovou malérečkou. To okno je tam ale problematickým prvkem i z jiných důvodů. Špaletová okna nejsou zrovna ideální na průběžné odvětrávání, zvláště směřují-li na náves. Oba druhy panelových závěsů jsou sice neprůhledné, ale propouští světlo – tzn večer bude za okny jistě zajímavá stínohra a štamgasti odcházející z nedaleké hospody si budou možná rádi cestou domů i trochu zacházet. Argumentace o možnosti stínit tím hustším typem látky závěsu je taky trochu zavádějící – jsou tam jen dva 60cm panely a okno je třídílné – tzn minimálně nějakých 160cm. [singlepic id=2360 w=420]

Trochu mně překvapuje, že v koupelně není ani jeden věšák či pouhý háček. Přitom zrovna u takto situované koupelny by člověk čekal, že bude částečně sloužit i k odložení domácího oblečení. Také snad ručníky a osušky je nutno někde pověsit a následně také sušit. To je mají házet pod okno na topení? Koš na prádlo?
A proč se obávám přetopení ? Podívejte se pořádně na délku topného tělesa. Zůstalo tam to původní, které se ale zapojovalo do vytápění celé původní nepřepažené místnosti.

Studená ložnice

Ložnice na první pohled vypadá příjemně, oceňuji vybavení solidní skříní, šikovně umístěným zrcadlem a prostorem, kam je možno prozatím umístit i dětskou postýlku. Ten stoleček u zdi mi taky nevadí – sice by v ložnici měl být spíše toaletní stolek (tuhle funkci ale asi bude bez zrcadla těžko plnit), ale protože jde vlastně o jediný odkládací prostor, díky alespoň za něj. Dekoračně postaveného monitoru si nevšímám a beru to tak, že tam s ním někdo před focením bezhlavě naklusal aby se interiér zdál zabydlený. Pracovní místo v ložnici se sice snést dá, ale v manželské by být nemělo. Kdybych tam bydlela já, tak by mi krutě by chyběly noční stolky, neboť cosi jako polička za čelem postele je na můj vkus pro odkládání příliš hubená. [singlepic id=2361 w=420]

Velmi nenadšena jsem z keramického obkladu. Pan Vráblík, šéfdesigner Lasselbergeru (Rako), který měl zřejmě dodat designerskému nápadu patřičnou váhu, má jistě pravdu v tom, že dnes už je běžným trendem nedělat rozdíly mezi dlaždicemi a obkladačkami a že se tudíž keramika používá napříč celým obytným prostorem. Dávám mu taktéž za pravdu, že lze vidět obklady i na stěnách v ložnici. Jenže ložnice, kde je použita keramika na stěnách, se zdají být poněkud jinačí a jinak vypadá i ta keramika. V cca patnáctimetrové ložnici v českém vesnickém domku použité obklady vypadají minimálně zvláštně, studeně a neosobně. Ideové propojování oddělených místností i tímhle prvkem mi připadá úplně zbytečné.

Vzájemné sametové vztahy

Za hodně diskutabilní považuji nápad umístění čela postele k tenké příčce s umyvadly. Při sebelepším provedení instalace vydává voda vytékající z kohoutku a sifon umyvadla pár cm za hlavou značně nepříjemný zvuk. Lucie bude tudíž nejspíš ráno vstávat s manželem. To tedy nemusí být na druhou stranu na škodu, sice ten její Karel nejspíš dojíždí, ale v anglické školce nehákují určitě už od šesti a může jej také rozmazlovat snídaní na vidličku. Přesto bych raději s „hlavou v umyvadle“ neusínala ani nevstávala.

Nový typ vinylové podlahy – tzv sametový vinyl je velmi zajímavý a zřejmě hodně perspektivní. Trochu k zamyšlení je skutečnost, že v propagačních materiálech jsou předváděny především kobercové dezény. Možná proto, že povrch s „chlupy“ a předností měkkého nášlapu se nám jaksi více podvědomě spojuje s koberci a nikoliv dřevěnými prkny, vlýsky. Koupelna tam na obrázcích také není ani jedna a jak jsem to tak studovala, tak hlavními prostory, kde je počítáno s uplatněním, jsou poměrně hodně zatížená prostředí hal, chodeb, kanceláří, obývacích prostor. Krytina je sice deklarována jako jediná plně voděodolná a nepropustná, ovšem zřejmě v segmentu zátěžových kobercovin – figuruje tam totiž pojem „prací“. V pokynech k údržbě je zmiňováno čištění vysavači, přesně jak to ve scénce s rozlitým vínem předváděl obchodní zástupce. Flek napřed polil vodou, vypral a vysál „vodníkem“ a pak dočistil běžnou kobercovou hubicí. [singlepic id=2362 w=420]
Logicky – vodu z mezer mezi nylonovými „chlupíky“ lze asi těžko úplně vytřít hadrem a než to uschne, bude se chvilku drobet čvachtat. Vadit to samozřejmě nemusí, ale já bych byla opatrná, „smejčit“ koupelnu po každém použití pracím vysavačem by se mi tedy opravdu nechtělo. V koupelně totiž jak známo cákáme i vodu s mýdlem, což spolu se solemi ve vodě a vodní páře a sem tam nějakým tím rozstříknutým lakem na vlasy či vonným pičifukem vytváří na površích hnusný a značně úporně držící povlak.

Po důkladném studiu videa jsem sice odhalila, že nová okna zřejmě nejsou ani v rekonstruované části domu (vypadají jen nově natřená), ale myslím, že alespoň v té koupelně měli v rámci proměny okno vyměnit. Už jen proto, aby mělo výklopnou ventilačku a nebyl problém s větráním a také proto, že stářím načaté okno, tam po změně funkce dostane pěkný záhul a do věčných lovišť se začne poroučet dřív než řekneš švec. Výměna dvou oken je otázka cca 3 hodin včetně tvrdnutí výplní.

Nakonec musím ještě opravit jeden svůj omyl -ten mnou pochválený prostor, kam by bylo možno umístit dětskou postýlku. Na ofiku jsem se totiž dočetla, že Novákovi se chystají využít i stávajícího komínového tělesa a umístit sem krb. [singlepic id=2363 w=420]
Designeři prý jejich přání schválili a v dispozici ložnice respektovali. No … koukat z postele na plamínky je opravdu příjemné a možná, že tady bude díky zazdění části topení v koupelně i to přídavné teplíčko nakonec potřebné. Doufám jen, že půjde o krb plynový nebo elektrický, protože skladování dřeva a popel na tom chlupatém vinylu a necelý metr od peřiny by jim tu romantiku asi poněkud zakalil.

Závěrečné hodnocení

Ložnice nevypadá špatně, i když se podle mého s vesnickým stavením poněkud minula a působí opravdu hodně hotelově. Dokonce i v hotelovém pokoji by bylo zřejmě víc zabydleno nějakým sedacím bobkem a kobercem pod nohy u postele. Koupelna přímo u ložnice je určitě příjemná a její prostorová úskalí se dají samozřejmě také přežít. Možná bude naopak přínosně tužit vzájemné vztahy, i když v mnohých rodinách by tužila spíše svaly. Já bych si musela kvůli ní tužit nervy – špatně bych snášela nutnost celodenního zastínění jediného okna směrovaného na ulici, protože bych sice ráda nerušené denní světlo, ale taky nerada své nejsoukromější soukromí vystavuji na odiv pocestným. Přitom mám poměrně natrénováno – předci mi v koupelně dvojité špaletové okno také zanechali a také vede do ulice. Naštěstí jsme téměř v druhém patře a že sousedi naproti žijí si potvrzujeme jen hodně občasným večerním svícením. Větráme přes okno ve vedlejší špajzce, protože otevřít na sebe v chladném dni půlku okna, když se partner koupal o chvilku dřív, opravdu není nic příjemného. Po té informaci o akceptaci krbu a rozhodnutí nesáhnout hlouběji do celkové dispozice domu chápu, že jinou možnost kam koupelnu zahnízdit designeři už ani neměli. Ta rezignace a smíření se s rolí dekoratéra nehledícího na to, co je půl metrů za hranicí určeného prostoru mi u architektů vadí, stejně jako jistá polovičatost v realizaci – okna ponechaná v původním stavu.

Takže co já na to? Něco mezi líbí a nic moc. Nejvytíženější designerce pořadu Jak se staví sen Aničce Lacové (28 proměn ze 126) a synovi ing. arch. Ranného Mojmíra proto dám dnes za 2 s mínusem. Mínus mám docela velký a oslněna se necítím ničím, v anketě tedy kliknu na nejbližší nižší známku.

Poznámka na závěr: Už jsem si tu několikrát poplakala, že úroveň designerských počinů proměn v JSSS je mizerná a upadávající. Přesto je pro národ český k vidění mnoho inspiračního!
V neděli jsem viděla Nové hnízdo …. a bojím co zhlédnu v dílech příštích. Mimochodem rozdíl oproti dřívější variantě na ČT je jen v tom, že teď v závěru vyleze s obrázkem a odhadem ceny nového zařízení bytový designer a většině zájemců tím předložená nabídka nejspíš pěkně zhořkne – protože s cenou zařízení dopředu čecháček ze zásady nijak nepočítá. Pak bydlí v krabicích a volá primácký Dekotým aby se dočkal alespoň designové šedé můry.

Nezapomeňte také na naši stále probíhající Velkou anketu, kde hledáme nejlepší proměnu a propadák 10. řady Jak se staví sen. Najdete ji zde. Paměť k 10. řadě oživujte zde