Jak se staví sen 10. řada: atypický obývák v podkroví (9. díl)

Viděla jsem fotky na idnes a opět na mě je to barevné šílenství, navíc nemám ráda modrou. Ještě že stěny jsou bílé a světlá podlaha, to má u mě plus, ale jinak… :-(((
Obývák jak v mateřské školce, úplně vidím rozbitou hlavu batolete, jsem vědavá na oko okkvp.

Začínám mít dojem, že štáb hraje s divákem hru, jak z toho nového interieru ukázat vlastně co nejmíň a tvářit se jaké je to geniální žužo.

Nejvíc mě naštvali tím přetřením trámů.

To bych jim vyčítala nejmíň. S trámy mám ale taky výtku – vrtat ani ne centimetr vedle praskliny díru na hák s kytkou je imho docela blbost.

tak me se teda vubec nelibi ta modra sedaci souprava.zelena by byla lepsi plus samozrejme zeleny skrinky.

dnes sem kupodivu docela dobre snesl barevne provedeni
mam jen dve namitky –
přetření trámu na bílo je s prominutím blbost :( .. prave ten tram delal utulno svoji prirozenou drevnatosti ;-)
mlynářské schodiště je nepraktické a hrozí na něm vcelku jednoduse uraz pokud si clovek neda pozor .. ale zase to ma vyhodu .. jakmile nekdo vyleze do pracovny tak se mu prave z toho duvodu nebude chtit dolu a muze udelat hodne prace .. pekne blbe se po tom leze dolu

si delaj kozy ne ? .. schody za 32 000 :o

7 – zdá se ti to málo nebo moc ?

8 – toz moc .. ale je pravda ze o obchodnich cenach nemam takovy prehled .. mame v rodine truhlare a to je o necem jinem ..
na netu sem nasel celodrevene schudky s podobnou vyskou a sklonem a jsou o dost levnejsi .. nez takovou cenu tak bych radeji koupil hlinikovej žebr a lezl tam po nem :(

tož opravdu moc v obraze nejsi ;-) Samozřejmě, že se dají najít i lacinější, ale to snad raději ani nebrat – když už to solidně vypadá, nestojí za nic materiál a provedení, případně naopak. Tohle má výhodu v principu té variabilní skládačky, ale jinak to vypadá jak kdyby to dělal nějakej italskej zemědělec jako přidruženou výrobu. … pověstná itlaská lehkost a design vysoké úrovně tomu dost hrubě chybí.

A bodujte přátelé, nenechte si napovídat ;-)

Nahradit mlynářské schody mlynářskými schody je celkem legrační. Patrně se dekoratéři nedokázali vypořádat s návazností těch původníchna podlahu.
„Rekonstrukce“ podlahy byla také zajímavá, zvlášť záběry, kde zasypávají rozsekanou původní podlahu podkladovým materiálem. Pár půlvteřinových záběrů odhalilo práci řemeslníků ve stylu hrc-prc-hotovo.
Barva římsy – buď jsou dekoratéři barvoslepí, nebo malíři zapomněli ve vzorníku určit správnou barvu.
Kytky na sloupu – jsem zvědavá, jak je bude paní zalévat. Bude k tomu potřebovat schůdky a stejně se nevyhne tomu, že jí voda občas vyteče na tu úžasnou laminopodlahu.
Stolek je mimo mísu jak materiálově, tak konstrukčně. Vznešeně nazvané „tetris skříňky“ pod schodištěm jsem na fotkách považovala za skladiště čalouněných sedacích prvků pro návštěvy.
Osvětlení je také ukázkou tvůrčí bezmoci – pohledové žárovky jsou v pořádku, ale proč ten otřesný lustříček na stěně?
Nejhorší je ale naprostá ignorance bezpečnosti. Já být to (brzy již) batole, tak jásám nad neomezenými možnostmi stoupat k výškám. Třeba by mi tam maminka časem umístila nějaký kobereček nebo matraci, abych si tak nenatloukla 8)))
Moje školní známka je 4. Přeci jen je to vzdušnější než původní stav.

12 – no vida, už ten rekap ani nemusím psát :-)))
Jsi se mi určitě nabourala do kompu a celé to opsala a než k tomu napráskám pár fotek a budu to moci pustit do světa, tak budu jako opisující vypadat já ;-)

10 – ja ti nevim ale stejne se mi zda presprilis 32 000 za trimetrovej kus docela nepraktickeho schodiste ..

13 – promiň, občas se nechám vytočit :)

RenataE – já tvůj kritický post vítám, jsem ráda, že ty problémy vidí také někdo jiný. Nakonec jsi mi ušetřila trošku písmenek, které mohu věnovat dalším lahůdkám. Čím víc se dívám na záznam, tím víc si brousím nože ;-)

V drtivé většině případů se mi proměny líbí. Sice mívám výhrady, ale beru to tak, že to je otázka vkusu a preferencí. Toto ale, bohužel, byla noční můra. Zvoleným konceptem počínaje přes materiály, detaily a barvami konče.

I když nemám ráda modrou a oranžovou snesu jen ve velmi malé míře, tak se mi to barevně překvapivě dost líbí (teda až na tu pohovku, kam vůbec chodí tenhle pořad na ty hnusné pohovky?). Ty skříňky na zdi (jsou to doufám skříňky, které se dají otevřít? Nejsou to jen obludně tlusté police? Na pořad jsem se nedívala, viděla jsem jen fotky na idnesu.) vypadají zajímavě – a jako nechtěná prolézačka pro dítě naprosto ideálně. Ale je to teda kus plochy na utírání prachu…
Oceňuju, že tentokrát neměli tvůrci nutkání zabednit radiátory a vůbec zmenšit místnost nějakými těmi sádrokartóny… Kytky na sloupu jsou blbost nejen kvůli zalévání, ale bude se do nich při každém pohybu vrážet (i když to vypadá hezky a já sama mám kytky na každém myslitelném prostoru…). Dneska je to pro mě za tři.

OT: objevil jsem zajímavý český blog se zajímavý nápady a řešeními v rámci bydlení http://malinova.blogspot.com/

Zrovna tyhle radiátory bych já při první příležitosti nějak zazdila, nebo vyměnila alespoň za nejobyčejnější ploché. Mám je v tom mém pidibytě a jsou naprosto neuklizitelné. Žebra totiž nejsou v kuse, ale vtipně šikmo přepážkované a navíc je jejich rozteč menší než u jiných typů a i štíhlá ručka neproleze. Takovéto to čistící šmátrátko také nepomůže, protože nemůže za roh na ty šikmé přepážky, a hlavně do těch rohových spojů, kde se samozřejmě prach drží samozřejmě ze všeho nejvíc. Děs běs, horší už akorát takové ty poloprůmyslové ploché nebo rourové drátěnkově mřížkové.

19 – dík, neznala jsem, vypadá zajímavě

diky za rekap .. ty jsi jim tedy dala :) .. jinak sem si spousty drobnosit nevsiml a diky tvemu rekapu bych zmenil znamku ze 3 na 4 :(

Mám dojem, že je to díl od dílu horší. Dnes se mi to nelíbí ani barevně, ani stylem … a s těmi schody bych je fakt hnala. Nenašla jsem tam nic, co by mě nějak zaujalo, takže za 5.

Za 4! Od pětky je zachránily bílé stěny.

V rekapu jsem nezmínila v jakém duchu jsou ty rekonstruované části Fárníkovic bytu – kuchyň mají vymalovanou v nějaké světle béžové, nábytek je asi třešeň s poměrně přijatelnými vlisy, styl středně satelitní (pardon), ložnice je hráškově zelená, nábytek sv. dub, styl střízlivý, konzervativní, koupelnu neukázali – pořád totiž přemýšlím jak autoři přišli k nápadu zrovna na takovou strakatinu. Rodina sice údajně pravila, že rádi moderní design a živé barvy, ale imho se opět projevilo, že pod pojmem „moderní“ si představuje každý něco jiného.
Vizualizace návrhu dětského pokoje vypadala dost solidně, ovšem jsem nepochopila, kde ten pokoj mají, za dveřmi s nápisem EDA byla ta zelená ložnice. Možná už jsem byla jen z předchozího moc zblblá.

Tak tohle se vážně nepovedlo. Ty schody, no hrůza. Jeden čas jsme bydleli v „domku“ s podobnými schody. Již nikdy víc. A s malým dítětem? Copak si to tam nikdo neuvědomil? Asi ne, neuvědomili si mnoho věcí (viz jako vždy skvělý rekap). A ti řemeslníci – sebrat výuční listy (pokud nějaké mají). Děs a hrůza. Než takovou rekonstrukci, to radši žádnou. Sice zadarmo, ale takový Danajský dar? Být majiteli, tak se po shlédnutí pořadu bojím, že se propadnu o patro níž. Když si představím, kolik by se do toho muselo ještě nainvestovat, aby se ty nejpalčivější problémy odstranily, tak je mi těch lidí líto.

tak zas pozitivní pohled – dítko může od mala trénovat na horolezení jako tatínek …. normálním schodům by pomohla „vrátka“, tyhle aby od spodu podvěsili nějakou sítí.
Dolu se snad nepropadnou, liapor je výrazně lehčí než beton a ty cihly a obojího přinejmenším třetinu odklidili.

27 – tady se naskýtá otázka, kolik dítek musíš s těmito schody zplodit, aby se aspoň jedno ve zdraví dožilo dospělého věku? :o) …

28 – no pokud odklidí Tetris a dole podestelou nějaké matrace (i před dveřmi – nahoře imho chybí kus zábradlí) a knihovnu ošetří o něco lépe než zdejší provozovatelé sjezdovek, tak to tak hrozné nebude. Sem tam nějaký otřes mozku, mnoho modřin, občas i nějaký říz do ručiček/nožiček od lanek v zábradlí (hlavu tam neprostrčí – na to jsou naštěstí normy – do obchodní sítě by se to jinak nedostalo) ….

29 – jen jestli ty ENky myslely na vynalézavé české děti, které jsou schopné vrazit hlavu kamkoliv … ale vyndat už né …

Misha, pokud vím je ta norma dost tvrdá – díra mezi špušlema jen do 12 cm a jinde nesmí v žádné poloze prolézt šestihraný hranol o max rozměrech 15×75 cm

kolegyně díky za rekap. Já opět jen podle obrázků …

pro mne je stupnice 1-5 skutečně nedostatečná. Dala bych jim devítku… nabízí se, že ke spánku, ale ne. Prostě devět.

Nelíbí se mi to.

32 – obrázky se snažím nešetřit, aby bylo z čeho získat ty správné dojmy ;-)
Pozorovat reakce je tentokrát dost zajímavé – na to, že tady není snad kromě té bezpečnosti dítek žádný funkční problém, tak jsou reakce všeobecně hodně odmítavé – v podstatě podobné jako u obýváku s hudební zkušebnou neboli modré kobky, kde bylo chyb „milion“

To bude tím, že je to opravdu oku nelahodící po všech stránkách … rozstříštěné … a hlavně nevhodně zvolené řešení do daného prostoru … do paneláku ještě snad (a stejně by se mi to nelíbilo), ale do podkroví? Mi to celé připadá, jako promarněná šance, páč tam se mohli tak krásně vyřádit …

Misha – zajímá – co by sis v podkroví představovala jako lepší koncept ?

Tak já zkusím svůj koncept. V první řadě bych sádrokartonem zlikvidovala niku za sedačkou. Vlastně ne, v první řadě bych vypráskala řemeslníky a pozvala jiné, kteří nelemplují a mají-li tmelit trámy a sloup, tak tmelí trámy a sloup.
Průběžný bílý kryt na radiátory s výplněmi z tahokovu, pod okny na něj navazuje bílá regálová stěna. Police některé otevřené, některé uzavřené pískovaným tvrzeným sklem. Skla posuvná v kolejničkách, mohu uzavřít různé části podle potřeby či nálady. Regálová stěna probíhá nejen pod oknem, ale i na další stěnu, kde se momentálně vyskytuje nesmyslná pidiknihovnička. Mám dost prostoru i na vestavění nenáročné audiosestavy, kabeláž probíhá za zády stěny.
Když už jsem tatínkovi vyhodila to zřejmě celkem pohodlné křeslo, tak sedačka bude také do „L“, směrem ke sloupu bude díl chaisse-longue a v prostoru taburet ze stejné řady, jako sedačka. Mám tedy opticky uzavřený relaxační a společenský prostor.
Schody ponechám původní, s výškovým rozdílem vzhledem k nové podlaze se vypořádám novou nástupní plochou v materiálu schodiště. Doplním zábradlí, ve výplni zopakuji tahokov. Pod schodištěm atypický uzavřený úložný prostor bílé barvy, mírně zapuštěný vzhledem k půdorysu schodiště, otvírací dvířka. Ten zároveň poslouží jako bezpečnostní prvek, aby mi děťátko nepropadlo.
Veškerá výmalba bílá.
Podlaha v teplejším tónu, asi jako schody (tipuju borovici, ale nechce se mi to pouštět znovu). Nebýt sponzorů, lamino by tam nebylo.
Sedačka petrolejově modrá (mám ji ráda) nebo tmavě skořicová nebo s drobným geometrickým vzorem v kombinaci žlutá-rezavá-vínová-tmavě zelená. Stolek přiměřeného rozměru, možná i kulatý z padesátých let se skleněnou deskou a spodní odkládací plochou.
Osvětlení z fotek nevyřeším, ale držela bych se asi stejných pohledových žárovek v různém provedení (stropní, aplika na sloupu atd.), možná v kombinaci s LED.
Určitě jsem na něco zapomněla, ale nechtělo se mi psát koncept 8)))

OT: web který může někoho z místních zaujmout, aneb jak lze nábytek z IKEA doupravit nebo-li hacknout :)) http://www.ikeahackers.net/

Ještě poznámka ke schodům: jakkoliv jsou mlynářské schody východiskem z prostorové nouze, tak děti je zvládají dobře. Už v objevitelském věku jim je vštípeno, že „BACHA SCHODY NEBEZPEČÍ“ – a tuto informaci respektují. Problém nastává v pubertě, kdy s plnou náručí špinavého oblečení, cédéček a lahví od limonády bohorovně vykročí tou špatnou nohou 8))) Dtto dospělí.

RenataE – díkes :-)
Moc si neumím představit, jak si asi představuješ ten kryt topení s tahokovem – já bych vyměnila radiátory za nějaké jiné – pokud by byly finance asi za sálavý panel.
I dál bych se asi lišila – poličky za sedačkou bych nechala, ale jen 1-2, bílé/mléčné sklo a jen s přesně navazující hloubkou, „zazdila“ bych jen díru za tělem sedačky + díru mezi trámy u schodiště.
Mlýnské schody a ještě ve dřevě jsou mi velmi nesympatiš – možná v tom hraje roli, že blbě vidím- když už něco příkrého, asi bych volila něco v kovu (schodnice děrované).
Nápad na sedačku s lenoškovým L dílem – to bych si asi musela napřed hodně nakoukat a „nacítit“ přímo tam. Výplň pod schody – jistě, možná by to mohla být i knihovna a schody jaksi zároveň
Tvůj koncept mi zní ale celkově dost zajímavě, byť bychom se určitě v něčem opět nesešly – já mám např z jakéhosi špatně definovatelného důvodu značnou averzi vůči přírodní borovici a připouštím ji jen pod dlouhým a silným tlakem a ještě jen zpracovanou tak, aby mi spouštěla myšlenky na zaoblené rohy a tvary běžnějšího komerčního borovicového nábytku a zařizovacích předmětů, co nejméně :-)))

37 – Díky přestěhování a pokusu o řešení naší pidikuchyně jsem před 2-3 lety našla ikeafans.com a tudy jsem k nim našla cestičku. Ikea má mnoho much, ale pro domácího bytového designera má (dřív to bylo ale asi ještě lepší) obrovskou výhodu, že jsou u všeho na ráně i rozměry (dostatečně podrobné) a solidní popis materiálů. Osobně mi též moc vyhovuje, že doma vymyslím najedu, nakoupím, odvezu a nemusím v obchodě lítat s metrem jak debil, páčit z obsluhy materiály, když si hned nic nechci objednat a několik měsíců trnout, co mi to vlastně dojede, jako u jiných podobných ( z kiky mám např přímo kopřivku) Akorát mi v poslední době občas naježí, na můj vkus příliš rychlá obměna sortimentu.

Tak já bych to asi hodila víc do přírodna

– pro všechny dřevěné části bych volila jednotný design, přičemž nábytek a schody bych volila o odstín až dva světlejší, jak podlahu, sloup a podestu. … tady ale narážím na problém, bo třeba u ořechu je to co producent, to jiný odstín …

– dále bych volila méně příkré schody s podestou ve výši jednoho schodu. S úložným prostorem, nejl. knihovnou pod schody souhlasím.

– Tu podestu bych plynule protáhla až ke zdi pod okny jako takové malé pódium, do rohu bych frkla pár polštářů na sezení, rohovou lampičku na zeď a vytvořila tak koutek ke čtení a hraní … pod ní by mohly být umístěny třeba zásuvky na kolečkách …

– Přemýšlím, jaký je důvod neprohodit část televizní s částí sedací, protože v takovém případě by se jednak ta nika s policemi dala lépe využít a druhak by tam byl prostor ještě aspoň na jedno křeslo … k těm dvou bobíkům … ale je to jen takový okamžitý nápad, možná mi unikl nějaký podstatný důvod, proč dodržet stávající rozložení, a možná mám blbý odhad na celkovou dispozici místnosti..

– radiátory bych volila ty placaté, nevím, jak se jim oficiálně říká … jinak se s tou zdí tam asi moc dělat nedá a teď nemám čas o ní víc popřemýšlet …

– „zajímavý prvek“ nad pohovkou bych ponechala v bílé, jakožto i stěnu nad ním … no a o barvě stěn právě přemýšlím, protože na takovou haluzňu je bílá moc bílá … minimálně zeď za schody a rohová zeď pod „zajímavým prvkem“ by chtěly nějakou barvičku … a já se rozmýšlím, jestli jako kontrast k teplému dřevu volit olivovou zeleň (a tu samou použít u pohovky a křesla v kombinaci se zelenými a oranžovými polštáři), nebo nebo volit teplou okrovou a k tomu modré křeslo a pohovku mít v kombinaci s modrými a okrovými polštáři

Tož tak … Každopádně bych si musela sednout a pořádně si to promyslet a rozkreslit :o)

Misha – díkes. Protažení podesty do odpočivného podia je dobrý nápad. Prohození tv proti světlu ale nikoliv, navíc se pak kouká sice na tu hezkou římsu, ale i na dveře a to až tak pěkné není, tady ale zásadní problém ta Tv.
O použití barvy ve výmalbě jsem též přemýšlela – pokoj je na severozápad – tož se nabízí nějaká světlá teplá, ale nevíme jaká je tam tepelná pohoda v zimě a v létě – střecha se přece jen může ohřívat, dýchá tam též horce město a ulice – máme podobný pokoj tady v domku a po mnoha zkouškách jsme došli k variantám světlonce šedé – teplé barvy máme na křeslech a několika doplňcích (jasně červená)

Jo to máš pravdu … ta okna mi nedošla … no v tom případku asi není jiná možnost … Tak potom bych na tu podestu zřejmě navázala nízkými komodami ve stejném odstínu po zbývající délce zdi … s televizí zřejmě v těch místech, jak již bylo navrženo … nad to bych pak přihodila 3 jednoduché asymetricky rozvržené police o délce 1/2 a 2/3 délky stěny na knihy či nějaké pracholapky …

Ale furt mi tam nehrajou ty bobíky … asi bych tam raději volila rohovou sedačku (koneckonců, když už bych měnila ty radiátory, tak už by se tomu jejich umístění přizpůsobilo) a menší křeslo nebo fatboy …

No a niku za sedačkou bych pak mohla využít třebas k zajímavějšímu osvětlení pomocí podsvětleného obrázku zapuštěnému do stěny … či tak něco … ovšem to je zatím jen ve stádiu nedořešeného nápadu …

Mně se oranžová a modrá dřív líbila, ale toto je celé také čudné- třeba by bylo lepší dát to do jedné barvy a z té druhé jen doplňky. Ty visící nehezky modré římsy se mi nelíbí a příkré schody bych zakázala. Jak už tu kdosi psal, nepochybuju, že dítě je malýma nožičkama zvládne hravě, spíš se obávám o zamyšlené dospělé. Ty podivné různobarevné skříňky na mne působí chaoticky a nedomyšleně, zvlášť ty pod schody. Jako naházené krabice. Stolek se mi nelíbí též.

39 – kryt topení – celkem jednoduchá konstrukce třeba z MDF s velkými výplněmi z tahokovu, nevím, jak to jinak popsat, kreslit nebudu. Radiátory jsem neměnila, abych zůstala v intencích proměny, jinak by šly samozřejmě pryč.
41 – fotky hrozně klamou, 17 m není žádná haluzna, je to podměrečná místnost.

Me tam nejvic nahani hruzu ten konferencni stolek! Kolikrat se o nej do dnesniho dne flakly? neskutecna bolest do opakovanych mist. a pro dite jak otevrena kudla.