Česko Slovensko má Talent 2013: Finálový souboj štěkání a koktání

[singlepic id=8140 w=615]
Po včerejším finále už je jasno, kdo si odnese pohádkovou výhru a vystoupí v Britain´s Got Talent před zraky samotného Simona Cowella. Samotnou informaci o tom, kdo se z výhry nakonec radoval, si necháme až na konec rekapu (i když to všichni zřejmě víte). Nejdřív si pojďme připomenout, jak celé finále probíhalo, jak se předvedli soutěžící, porota i moderátoři. Dámy a pánové, držte si klobouky, (před)poslední rekap letošního podzimu je tady.

The Boyz

Stejně jako minulý týden byla tato partička zvolena jako otvírák, což se vzhledem k tomu, že hodně početné taneční (nebo akrobatické) skupiny většinou otvírají finále (například v prvním ročníku to byli lehce nedocenění Chebejet a vloni Credance, výjimkou byl jen Stevie Starr před dvěma lety), nebylo žádné překvapení. Stejně jako minulý týden předvedli kluci výbornou a svěží choreografii plnou zajímavých nápadů a i když oproti minulému týdnu už chyběl moment překvapení, tak si kluci svou laťku nijak výrazně nesnížili. Vzhledem ke startovní pozici byli však od začátku bez šance na vyšší umístění.

Pavel Helan

Pavla jsem ve svém odhadu šancí finalistů pasoval na potenciálního černého koně vzhledem k tomu, že Češi milují písničkáře, což dokazují Jarek Nohavica či Tomáš Klus, a moravský humor, o čemž svědčí neutichající obliba legendárního Vladimíra Menšíka. Pavel však svou šanci nevyužil úplně na 100%. Píseň o zubařce byla sice příjemná, ale nijak zvlášť úderná a s výjimkou imitace vrtačky postrádala výraznější moment. Naštěstí to pak Pavel napravil svým bonusem, kterým byla vynikající parodie na prostoduché taneční hity. Škoda, že na parodování různých žánrů nepostavil Pavel celé své finálové vystoupení (například jeho imitace hiphopu by mě velmi zajímala). Takto zůstal iBůh nepřekonán.

Malej Dejv

Dejv měl po zpackaném semifinále co napravovat. To se mu však nepodařilo a naopak si ještě pohoršil. Na rozdíl od Slávika by mi až tak nevadilo, že Dejvovo vystoupení nebylo mainstreamové, horší však bylo, že to opět byly jen omalovánky. Dejv opět jen vybarvil několik obrázků, které měl předkreslené (včetně jeho portrétu s Lucií Šimkovou, se kterou utvořil pár), navíc jednotlivé portréty ani neměly žádnou souvislost. S dovolením bych si vypůjčil citát jednoho zdejšího diskutujícího (který už na Panáčka v současnosti skoro vůbec nepíše), že srovnávat Dejva s Alexem Dowisem je jako srovnávat Denise Lacha s Freddiem Mercurym. Zkrátka Dejv opět potvrdil, že jeho účast ve finále je jeden velký omyl. Škoda, že jsme místo něj neviděli radši vystoupení jeho novopečené partnerky.

Eliška Lüftnerová

U Elišky bych mohl svá hodnocení brát přes kopírák. Cením si na ní pouze toho, že propaguje menšinový žánr, který na rozdíl od Dejvova street artu není fee, cool a in. Nicméně v rámci šansonu je ukrutně průměrná a ani v tomto vystoupení nepředvedla žádný posun (kromě posunu v image, který od castingu bez pochyb podstoupila). V jedné věci jsem jí však držel palce – aby odlákala co nejvíc hlasů Mirkovi Sýkorovi, k čemuž mohlo i částečně dojít, když navíc v medailonku vytáhla dojemný příběh. Jinak bych vystoupení Elišky stejně jako v semifinále hodnotil jako průměr, která neurazí ani nenadchne, což je na finále opravdu málo.

Miroslav „Bruise“ Žilka

V semifinále jsem Mirovo vystoupení kritizoval za přeplácanost. Té se mu už tentokrát podařilo vyvarovat a i když předvedl více tanečních prvků a technik, bylo vše choreograficky dobře uspořádané a nic mě v jeho vystoupení nerušilo. Navíc zapojení Michaela Jacksona do vystoupení zkrátka funguje i čtyři a půl roku po jeho smrti. Zvedák ve stylu Ataie či Matúše Pišného to sice nebyl, ale i tak by Bruise minimálně o dvě třídy lepší než Patrik Gluchowský a v rámci letošní finálové (ne)konkurence patří bez jakýchkoliv pochyb ke špičce.

Peter a Tomáš Szabó

Nejen Lucie Bílá, ale i Jaro Slávik se v tomto Talentu zamiloval. Jinak si nedovedu vysvětlit, jak mohl pasovat dvojčata na jasné favority do Top 3 a málem i na vítězství. Sice díky nasazení doprovodné kapely tentokrát působilo jejich vystoupení monumentálněji, ale i tak to opět nebylo víc než průměrný Hanson Revival, ze kterého navíc díky tomu, že kluci nedrželi v rukou kytary, ukapávalo ještě víc cukrkandlu než minule. U puberťaček to možná bude mít úspěch (i když ani tím bych si nebyl tolik jistý, kde skončila většina plyšáků ze všech soutěží z minulých let?), ale do finále kluci podle mě nepatří. Mnohem raději bych na jejich místě viděl Forsomeone, jejichž šance na budoucí kariéru jsou podle mě daleko větší.

Alena Smolíková a Jerry (a Keysi jako host)

Dva největší favority si režie záměrně nechala nakonec. U vystoupení Aleny jsem se (stejně jako Leoš) obával, zda dokáže za jediný týden nacvičit nové vynikající vystoupení. Mé obavy se ukázaly jako zcela zbytečné a před Alenou musím hluboce smeknout svůj statson, co za týden dokáže se psy nacvičit. Zapojení Keysi byl vyloženě geniální tah, jelikož vystoupení se dvěma psy ještě ve finále Talentu nebylo. Navíc celá choreografie byla přímo geniální a bylo to nejlepší dogdancingové vystoupení, jaké jsme v Talentu kdy viděli. Pokud si někdo opravdu zasloužil vyhrát, tak to byla Alena a jsem rád, že jí bylo od Freemantlu nabídnuta účast v BGT bez ohledu na výsledek (i když si myslím, že Slávik s tím měl přijít až po uzavření hlasování, jelikož takhle si diváci mohli říct, že Alena hlasy nepotřebuje, když do Británie stejně pojede). V letošním Talentu jsem své oblíbené slovo mnohokrát nepoužil, ale v případě Aleny a jejích čtyřnohých miláčků po něm sáhnout musím, protože tohle byl jednoznačný TOUCHDOWN!!!

Miroslav Sýkora

V minulých kolech jsem na Mirkovi oceňoval, že si vybírá ne úplně profláklé a prvoplánové árie. Svým finálovým vystoupením mi však Mirek vyloženě plivnul do tváře, jelikož větší klišé než Nessun Dorma si opravdu vybrat nemohl. A i když to zazpíval rozhodně lépe než před třemi lety Marián Zázrivý, tak jako celek bylo jeho vystoupení hrozně očekávatelné a nezajímavé. Ovšem Lucie Bílá se opět předvedla jako těžká manipulátorka a její „Já bysem si přála, abys vyhrál“ se jinak než jako sprostá manipulace označit nedá, jelikož si musí být jistá tím, jaký vliv na diváky má.

Vystoupení hostů:

Nightwork

Definitivně poslední televizní vystoupení Jakubovy domovské kapely, která se hned čtyřikrát umístila ve Slavíku v nejlepší trojce, vyloženě zprasil zvukař, jelikož zvlášť zpěv Vojty Dyka nebyl z počátku vůbec slyšet (aspoň, že to Pyco vzal ironicky na sebe). Mým šálkem čaje Nightwork nikdy nebyli, nicméně tato píseň patří k jejich lepším. Místo nich bych sice ve finále radši viděl nějakého zahraničního hosta, což ale vzhledem k nižšímu rozpočtu než v minulých letech bylo nereálné. Jako pocta Jakubovi za jeho moderátorský růst, kdy se z Pycova „chudého příbuzného“ vypracoval v suverénního moderátora, to fungovalo dobře.

Lucie Bílá

Lucie si pro své finálové vystoupení vybrala legendární Vyznanie od Mariky Gombitové, což neměla dělat. Zatímco v Maričině originální verzi je spousta citu a píseň v jejím podání má výbornou gradaci, v Luciině podání obojí chybělo, bylo to příliš necitlivě uřvané a o gradaci se nedalo vůbec mluvit. Doufejme, že to Marika neviděla.

Top 3 podle DJ Vlada:

1.Alena Smolíková a Jerry
2.Miroslav „Bruise“ Žilka
3.The Boyz

Jak to celé dopadlo?

Ohledně složení Top 3 se překvapení nekonalo a podle očekávání se v ní umístili Mirkové Sýkora a Žilka a Alena Smolíková. Na třetím místě podle očekávání umístit Bruise a rozhodovalo se mezi Alenou a Mirkem. Po sáhodlouhém natahování moderátorů vyplněném navíc i reklamou jsme se dozvěděli, že vítězem čtvrté řady Talentu se stává Miroslav Sýkora. Pro Alenu to už tak bylo podruhé, kdy skončila na druhém místě se zástupcem opery. Zatímco však Patrícia Janečková byla skutečně výjimečný talent, jaký se nerodí každý den, tak Mirek sice není špatný zpěvák, rozhodně je lepší než Marián Zázrivý a Jozef Pavlusík, ale výjimečný ani v rámci opery není a v divadlech najdeme celou řadu lepších. V boji s Patrícií Aleně druhé místo i slušelo, ale Mirka podle mě jednoznačně porazit měla. Ještě že dostala možnost vystoupit v BGT bez ohledu na výsledek, protože Simona zaujme její brilantní dog-dancing rozhodně víc než koktavý operák. Mirkovi k vítězství hodně pomohl příběh a také lobbing Lucie Bílé. Ať je to jak chce, tak Mirek zvítězil, a my s tím můžeme nesouhlasit, ale… (sami si doplňte legendární cimrmanovský výrok)

Hodnocení finále podle DJ Vlada:

Finále s sebou stejně jako v loni přineslo celou řadu rozpaků. Jeho králem byl jednoznačně Leoš, který tentokrát zasadil hned několik peprných hlášek, z nichž především vyniklo „Ty jsi na plyšáky?“ vznesené k Jarovi, čímž nepřímo narážel na jeho posedlost Szabóovci, a také jeho překvapení, že Malej Dejv nekreslil Nelsona Mandelu. Ke zbylým dvěma porotním dinosaurům se radši vyjadřovat nebudu, jelikož bych musel být vulgární (víc se k nim vyjádřím až v závěrečném shrnutí celého letošního ročníku). Doufám, že v X Factoru neuvidíme ani jednoho z nich, protože za ty čtyři roky jich obou bylo až až. Pyco s Jakubem si závěrečný večer letošního Talentu náležitě užili a opět nám předvedli pár svých vtipných scének. Jen toho Miša s obálkou na konci si už mohli odpusit. Sestava soutěžících však byla nejslabší za všechny ročníky. Kvalitu výrazně zvyšovala jen Alena a částečně Bruise a The Boyz. Myslím, že kdyby Simon viděl Alenu už v národním kole, prohlásit by o ní totéž co o Kelly Clarkson na World Idolu, že je jako „kůň ve stádě oslů“. Jak už jsem naznačil výše, tak celý maratón článků o letošním Talentu uzavřu tradičním závěrečným shrnutím, které vyjde na konci týdne.

Na závěr dnešního rekapu mám pro vás ještě malý bonus. Jistě si pamatujete, jak jsem v prvním ročníku napsal o Jakubovi, že mi čím dál víc přijde podobný svému dědečkovi Iljovi Prachařovi. A nyní se můžete přesvědčit, že za mlada byl představitel Trautenberka celý Jakub a jablko nepadlo daleko od stromu:
[singlepic id=8152 w=615]

foto: super.cz