StarDance 2015: Hvězdní králové i králíci – finálový večer (rekap 2. část)

Letošní ročník StarDance našel své vítěze. Byl o dva taneční večery delší než předchozí. I finálový večer byl delší a obsáhlejší a tak to, že jsem se s rekapem nevešla, je asi taky nasnadě. Vítejte u druhé části románu o tom, jak se Králem parketu nestal králík jmenovaný Pejsánek, ale Maruška s Knírkem.

První část rekapu zde: klik

4. finálové kolo – freestyle

V minulé sérii, byl freestylový tanec zlatým hřebem nejen finálového večera, ale i celé série. Čekat něco podobného jsem se letos ale přece jen neodvážila. A to přestože jsem se těšila, jak to pojme duo LuLu a přestože jsem věřila, že Zelindovci to mají už předem jaksi v paži.

SD 6 Lukáš Pavlásek + Lucie Hunčárová

Jak Myšička s Pejskem vařili, aneb chceme jednu desítku
Vařili, vařili, tu vzali to a tu zas tamto, mléko s moukou se pěkně spojilo, ale to jivové vejce byl pukavec. Vtipnou kaši jsem dneska si nejedla, ale snad mi to odpustíte. Lucii, jako většině hezkých holek, pánský styl – oblek velmi slušel. Na parket dorazili rozjuchaní a vypadalo to, že si užijeme dovádivého trsání. Jenže Lucka pojala nápad, že i tady je třeba tančit nějaké pravidly a rytmem svázané kroky. Lukáš už na to ale asi nebyl naladěn (o zkouškách a generálce to prý dával) a jive zkonil. No, vytrestala se holka sama, ale zas si alespoň procvičila umění improvizace, když Lukáš nebyl tam, kde jej očekávala a byl tam, kde jej naopak vůbec neočekávala. Ale radost z toho, že jde o jejich poslední soutěžní tanec z nich přímo odkapávala a z mnoha diváků i porotců zřejmě též. Lukášovo taneční snažení se tímto uzavřelo tak nějak do kruhu, což mě sice nemrzí, ale mohl svým „noblesním Antíkům“ víc vytřít zrak.

Co dokopal na parketu, to dohnal v rozhovoru. Na kabelku s čivavou od Lukáše módní ikony si ráda počkám :-)

Porotci hodnotili všichni vlastně podobně. Ten zatracený jive, co nebyl jive se na rozdíl od ostatního křepčení nelíbil nikomu a všichni se shodli i na tom, že to byl Freestyle tak trochu svatební. Ve tři ráno. Jen Radek Balaš byl zase příkrý a nevtipný. Prý čekal větší originalitu.
Hodnocení poroty: R-5 D- 5 B-5 CH-6 = 21

SD 5 Jitka Schneiderová + Marek Dědík

Haló, tady Marek s gumou
V medailonku Jitka prozradila, že tanec vznikl jako reakce na rekvizitu, s kterou Marek přišel, a všechno se podřídilo nápadu, který z toho vyplynul. Nemínili prý dělat nic vtipného, protože sami vtipní nejsou a tak to pojali, jako tanec. Rekvizitu, ale neprozradili.

Jen jak se objevili na parketu, bylo jasno, že půjde o tanec z ranku výrazových. Oba bosky, Jitka v prostěradélku, Marek v tričku a rozdrbaných džínách. Po pár vteřinách se objevila i ona zásadní rekvizita. Oba byli v pase spojeni gumou jako na lonži. Tanec měl myšlenku, navíc s nabízejícími se mnohou analogií jejich účast v SD, ale já s tím měla trošku problémek. Jitka není Anička Polívková a tak mě námětem i jeho ztvárněním vlastně trochu zaskočila. k Jitce mi nešly některé figury, raději bych viděla sportovně civilní pohyby a do baletní moderny, bych to uměle netlačila. Ale. Technicky to asi nebylo nijak snadné, Jitka se skutečně snažila a po několikeré opakovačce jsem smířlivější, protože oni sami to přímo jako hluboké umění nebrali, i když Jitka své zalíbení v moderním baletu Jiřího Kiliána zmínila. Přišel prostě nápad a s tím se poprali. A taky jsem si uvědomila, že jsem si vlastně předem vůbec nedovedla představit, co by asi tak Jitka mohla jako Freestyle zatančit a jediné co mě napadalo, tak něco na Matrix.

Jan Révai si samozřejmě nejdřív s gumou trochu zažertoval, ale pak ocenil hlavně technickou náročnost. Tatiana byla unesena nápadem i provedením, kde se skloubilo herectví s tanečním uměním a bylo to krásné. Balaš básnil o dokonalém freestylu a pokusu o baletní umění. Také viděl všecky ty myšlenkové přesahy a nadšeně si cenil předvedení harmonie. Zdeněk Chlopčík to na konec trochu uvolnil. Bylo to nádherné. Už prý viděl mnoho mužů utáhnout ženu na nudli, teď poprvé na gumě. Marek si ale prý gumy nosil na tréninky už jako mladíček.
Hodnocení poroty: R-10 D- 10 B-10 CH-10 = 40

SD 7 Marie Doležalová + Marek Zelinka

Jsem šedá myš – úředník, kdo je víc

Marek s Maruší v medailonku překvapili, jak těžce a dlouho tohle originální dílko vznikalo. Nakonec prý vznikl nápad svázaný úředník a oba šli do parketu s tím, že tentokrát i Marek už váhá, jestli to není moc ujetý.

Není! Tedy alespoň pro mě. Pro mě je to druhý nejlepší freestyle všech dob, já na takovéhle věci trpím. Ale abych neurazila pravověrné tanečníky a skvělé freestyle prvních 4 řad SD, tak v kategorii čistě netanečních, protože s těmi tanečními jsou takovéhle kreace jen těžko poměřitelné. Jestli byli Maruš a Marek v něčem v průběhu soutěže naprosto dokonalí oba dva, tak v tomhle úžasném čísle, jak vystřiženém z šedesátkových komiksů. Nevěděla jsem, jestli se mám dřív smát nebo otvírat oči dokořán nad záplavou úžasných momentů. Tady Maruška neměla nejmenší problém držet „krok“ a patřičný „gezicht“, protože to spolu s Markem tvořila a měla to pod kůží. Jak by řekla před časem jedna má neteř – boží. A možná to i řekla, i když už to jinak pár let neříká, protože se na Zelindu nejspíš taky dívala.

Dokonce i Marek se neudržel a využil jedné figury k vtípku o tv zprávách a pražské primátorce.

Tatiana Drexler se usmívala a byla okouzlena rozmanitostí nápadů. Nejvíc ale byla unesena z rytmiky chodidel, z minimalistické formy, která byla tak náramně působivá. Radek Balaš si pochválil, že už dříve řekl, jak jejich síla je v divadelnosti a poděkoval za poctu Bobu Fosse (snad nechtěl neznalce navést na Markovy inspirační zdroje některých figur). Zdeněk Chlopčík se také rozplýval a Jan Révai poděkoval, že předvedli něco víc než tanec, něco úplně jiného než všechny dosavadní freestyle.
Hodnocení poroty: R-10 D- 10 B-10 CH-10 = 40

Tak takhle to dnešní soutěžení tedy dopadlo a od teď už to bylo jen na nás lidech u obrazovek. Mnohým se asi strachy úžil dech, protože situace se s dělením prvního místa se nezměnila. K hlasování zbývalo jen pár minut rekapitulace a dalším sms byl úředně a s úsměvem zatnut tipec.

Na vydýchání jsme dostali možnost si zase užít napřed finalistů v nejzábavnějších momentech, které je na cestě soutěží potkaly a pak všech letošních účastníků ve společné choreografii tance s vánočním stromečkem a dárečky. Bylo to sice trošku neuspořádané, ale mile rozverné a ve StarDance snad poprvé vánoční.

Rozhodnutí

Okamžik, na který všichni tak čekali je tady a Lukáš Pavlásek příznačně nemůže najít pod záplavou konfet značku, na které má stát, Tereza jej napřed nenápadně rukou naviguje, pak už se všichni usmívají a Lukáš stále drhne botou podlahu a hledá ten magický bod. :-)))

Chvíle napětí mi nebyla nijak moc dlouhá. Tři páry se zdály být především potěšeni, že jsou tam, usmívaly se a nikdo se viditelně netřásl.

Třetí stupínek bedny letošních vítězů obsadil – a ustoupil do neosvětleného pozadí

Teď bylo vidět, že si holky přece jen oddychly, ale obě se zároveň asi začaly trošku bát, která z nich bude ta druhá, jejíž jméno vlastně vůbec nezazní, protože oznámena bude vítězka.

Maruška dlouhý potlesk kvitovala slovy „ty vole“,ale to úzkoprsé strážkyně noblesy možná přeslechly ;-) (ono bylo dnes z ruchovek slyšet různé)

Druhé místo letošní řady StarDance tedy obsadila ta, která vteřinku možná doufala a napínala sluch, protože jména vítězného páru vyslovovali Marek i Tereza zároveň, ale každý začal u jiného křestního a to mají oba taneční partneři stejné

Lucie poděkovala celému štábu, ale hlavně Lukášovi, že to s ní vydržel, protože v posledních dnech už na něj prý byla moc tvrdá a protivná. Lukáš se nechal slyšet, že jej tanec začal bavit a už má domluveno, že když bude mít chuť, tak si někdy přijde chvilku zatrénovat. Prý je rád, že je třetí, protože humor trošku předstihl realitu a kdyby byl první, tak by byl první zlynčovaný taneční mučedník.

Jitka poděkovala nejdřív Markovi za pět měsíců prožitých ve šťastném tanci, pak poděkovala rodině a dcerce. Marek poděkoval, naopak Jitce, že přestože byla dobrá od začátku, celou dobu makala.

Maruška nejdřív poděkovala manažerovi soutěže, hlavnímu dramaturgovi a tanečnímu poradci za to, že jí vybrali za partnera zrovna Marka Zelinku, a pak samozřejmě Markovi, že na ni byl tvrdej a přitom ji dokázal provést soutěží tak, že je to bavilo.

Samozřejmě se děkovalo ještě dále a dále, děkovali všichni všem a závěrečného tanečku si nikdo pořádně moc neužil, ale to už je jedno, nejspíš to následně už bez kamer napravili.
Mně zbývá než taky začnu děkovat napsat už jen poslední resumé.

Sedmý ročník StarDance byl dobrým ročníkem

Máme Královnu a Krále parketu, kteří si to nejvíc zasloužili. Do soutěže tenhle pár přinesl svěží vítr neotřelých choreografií a zážitků. Marek je naprosto úžasný, ale bohužel asi hůře opakovatelný v nějaké další řadě StarDance. Najít pro něj partnerku totiž může být docela těžké a trápit jej vedle někoho, kdo na jeho řeč neslyší, by asi nebylo fér. Ale budu se ráda mýlit, protože bych jej ještě moc ráda viděla v SD nejen choreografovat, ale i tančit. Maruška mě celou řadu bavila, jen někdy víc a jindy míň. Odvedla strašně moc práce, skvěle se zlepšila a ve finále byla Markovi už skutečnou partnerkou. Pro mě by mohla akorát vypustit všecky ty diblíkovitý cukrbliky, kuky a smíchy, nějak mi to u skoro třicítky evokuje zadrhlou pubertu a programové hraní na strunku obdivně užaslých nanynek fanynek a fanánků. Ale to je její věc, já si ji podle toho jen zařadím. Přes všechno, co není můj osobní šálek kávy, působila lidsky mile, nenafoukaně a se vší její snaživostí jí to vyneslo nad všechny soupeře a soupeřky. I u mě. Markův podíl je ale na jejím úspěchu naprosto zásadní. A už jen malý dodatek, doufám, že Marie svůj úspěch ustojí a že to ustojí i její příznivci. Už tak je Marií na můj vkus tapetováno na každém rohu na hranici únosnosti. Není svatá ani geniální, jen šikovná a v jistých sférách a okruzích se umí se dobře prodávat. Tak ji nám, tolik nepojašeným, prosím nezhnuste.

Jitka měla skvěle nakročeno už od začátku, ale bohužel neměla tak skvělého choreografa za partnera. Je pohybově velmi nadaná a je cílevědomá i pracovitá. Pro část diváctva svou cílevědomost ale neumí dost skrývat a leze jim nepříjemně na povrch. Jako uměřená ťuňťa by tolik neprovokovala. V téhle souvislosti by mě zajímalo, zda si ti, kterým tolik nesedí všimli, že finále po „bojové“ stránce předem tak trochu vzdala. I ona nejspíš chtěla vyhrát, ale nehrotila to. Na jistotu uspokojení, že to má v suchu u ní nevěřím. Předvedla pár skutečně pěkných tanců a finále si spolu s Marií za výkony zasloužila nejvíc. Já ji v StarDance viděla celou dobu ráda. Mrzelo mě, když se neudržela a přitlačila moc na afektovanost, mrzelo mě, že ji mužská část poroty trošku připískávala a proto jsem v rámci své pifky dnes na oplátku nešetřila mistra Balaše. Odklon přízně u Jitky ale dokážu pochopit, sama ji mám už dlouhá léta víc a míň ráda v určitých cyklech podle toho, jak kdy na mě působí. Ale nemám ji za blbku, tak si myslím, že druhé místo unese. Snad mě nezklame.

I Lukášova taneční anabáze dnes skončila se ctí. Věrnými, ale i trochu škodolibými podporovateli byl donucen se naučit trošku hýbat do rytmu a my jsme od půlky října byli jeho veřejnými kontrolory. Na začátku mě Tydýtem hodně míchal, ale pomohlo mi jej vnímat jako kolorit, stejně jako tu větičku o lesku kamenů na šatech. Naštěstí se mu zároveň podařil ten waltz a od té doby už byl jako všechna předešlá hrompolena, kterým pronikání do tajů tance proti jiným jde o mnoho hůř a pomaleji. Dnes jsem ráda, že v StarDance byl a že došel i do toho finále. Naprosto nechtě odhalil, jaká spousta lidí je netolerantních, jak dokáží být ve své hlouposti trapní a jak ve jménu osobních priorit dokáží být zlí. Ale někdy je dobré vědět, jací lidé kolem vás jsou a s čím od nich můžete počítat.

Na tuhle řadu se bude jistě dlouho vzpomínat. Byla skutečně trochu jiná než ty předchozí, protože v řadě tanečníků se dvě osobnosti vymykaly trochu víc, než tomu bývalo dřív. První byl Leoš Mareš, který je oproti běžným seriálovým hercům, zpěvákům či vysloužilým sportovcům přece jen jiná liga. Měl být největším mediálním i diváckým tahákem a také na začátku byl. Jenže před startem nikdo netušil, jaký potenciál v sobě ukrývá Lukáš Pavlásek, který Leoše vypíchl nejen z parketu. Leošovi poklona za to jak svou účast pojal i za to jak se vyrovnal se svým tanečním koncem. Čest a dík ale patří samozřejmě i všem ostatním.

Jiná byla tahle řada i v médiích. Jak si v minulých letech chudáci redaktoři bulváru museli pracně vymýšlet a vyrábět aféry z jednoho nepodstatného panáka v hospodě večer po přenosu, letos nestíhali sbírat náměty a úderné titulky článků z diskuzí na ofiku. S jiným se taky ani nechytali a proto se na to šmírování před hospodou brzo vykašlali.

O tom, že jiné byli letos kolem StarDance diskuze, nemá cenu psát. Nás to tu naštěstí téměř netrefilo, ale ofiko, to byl jeden šílený rum a hnuj. Ale je fakt, že díky tomu se o StarDance mluvilo i tam, kde dosud nikdy.

Jinak to byla řada podle mě zcela standardní. Kumžákovci sice odhalili pár svých slabin, ale v celku hrají a zpívají pořád skvěle. Marek Eben s Terezou také z osvědčených hranic nijak výrazně nevybočili (Tereza je ale přece jen každý rok o krůček lepší). Kostýmy a vizáž se po prvních pár úletech srovnala a myslím, že celkově patří letošní kostýmy, k těm lepším ročníkům. V průběhu vysílání se vylepšila i práce se světly a momentů, kdy nám šajnily přímo do očí dost ubylo. I za to štábu díky.

Co se týká taneční úrovně účastníků, tak to taky nebylo nic mimořádného. Sice letos zhruba do poloviny působily páry trochu slaběji než v některých předešlých řadách, ale ty nejhorší už si tolik nepamatujeme a navíc jich letos bylo víc a to trochu mate. Dojem nižší úrovně zapříčinil spíš počet choreografií nacpaných příběhy, scénkami a rekvizitami. Ale co se divíme, v minulém ročníku právě takové choreografie vynášely tanečníky k vrcholu. Ne vždy ty vycpávky nutně musely znamenat, že taneční žák, je méně schopný se naučit dostatečně techniku, občas mi to zavánělo i tím, že je to pohodlnější pro učitele – tanečního partnera.

Mě se letošní řada StarDance sama o sobě líbila, pár pěkných tanců jsem si užila a budu si je určitě pamatovat dlouho. Do příště na pořad určitě nezanevřu a budu se pravidelně a s radostí dívat dál.

Budu se vlastně dívat s větší radostí a hlavně s větší lehkostí. Už se totiž nebudu nervovat, že o tom zase musím po nocích a místo práce či volna psát, byť jsem to dělala ráda a zcela dobrovolně. Tohle je totiž úplně poslední rekap, který jsem pro panáčka napsala.
Děkuji, že jste mě četli a jestli se vám to i líbilo, tak mě to těší a je mi velkou ctí.

Do příštích let přeji u StarDance (pokud bude) i u StarDance tady na panáčkovi co nejlepší zábavu. Možná tu budu někde mezi vámi.
Okkvp

Zdroj obrázků: snímky videozáznamu vysílání čt