Panáček v reality showVyjádření režisérky Čtyři v tom 2 k „ustřiženému“ konci 3. dílu
[singlepic id=8630 w=615]
Docusoap Čtyři v tom 2 má za sebou již 3 odvysílané díly a zvláště ten poslední, díky svému nedokončemu konci, vzbudil diskuzi i mezi našimi čtenáři. Podobná diskuze proběhla i na oficiálním facebooku této docusoap a tak se k celému problému vyjádřila i samotna režisérka Markéta Ekrt Válková.
Ráda bych se vyjádřila k něčemu, co tu zaznělo několikrát v diskusi i v otázkách pro Kristýnu. A totiž dramatický a „useknutý“ konec jejího porodu. Nic mi není cizejší než seriálově lacině natahovat diváky na skřipec a bez zjevného důvodu odkládat řešení na příští díly. V žádném jiném případě jsem se toho nedopustila, ale tady jsem k tomu dospěla z pochopitelného důvodu.
To, co jsme prožili já a můj štáb na sále ve chvíli, kdy Eliáš nedýchal, bych Vám nepřála. Byla to pro mne jedna z nejhorších chvil v životě. Měli jsme všichni chuť se vypařit a náš pocit totální nepatřičnosti zachraňovalo jen to, že jsem Kristýně slíbila, že dohlédnu na Eliáše, když ona sama bude zpočátku nemohoucí.
Odcházeli jsme tu noc od Apolináře ve velice podivné náladě. Všechno dobře dopadlo, ale ta chvíle se nedala jen tak zapomenout a navíc otázky, zda to na Eliášovi nezanechá nějaké stopy, z nás nemohl sejmout nikdo.
Nikdo to prostě stoprocentně v té chvíli nevěděl. A právě proto, že točíme dokumentární film a ne hraný seriál jsem Vám, divákům chtěla tu chvíli přiblížit.
Není důvod si myslet, že všechny děje v životě mají jasné a čitelné konce. Nezbývá než si někdy připustit, že existuje dno, a že se tam každý z nás může ocitnout. Máme hrdinky, které nám mohou přiblížit radost a hravost, ale také to, co může být z rubu těch věcí. To je to, co sama pro sebe považuji za podstatné.Přeji Vám mnoho silných prožitků při sledování Čtyř v tom II. Markéta Ekrt Válková
SUNíčko
Diskuze k článku
Mně to přijde jako nesmyslná výmluva. Už jen to přikládání zmodralého nedýchajícího kojence bylo přes čáru. Šlo o život, nebo bylo potřeba točit? Stačilo ubrat pár zbytečných záběrů z dílu a přidat pořádný konec. Nebyl to přímák, ale předtočený materiál, takže ta výmluva režisérky mi přijde trapná. Jednoduše dramaturgicky nezvládnutý díl.
Jako obvykle s Ajdou nesouhlasím.
Šlo o život – a proč by se to nemělo točit? Copak by mohli ti za kamerou něco změnit? Nějak pomoct? I tohle je součástí života a není důvod dělat, že ne. Za přikládání zmodralého nedýchajícho kojence dramaturgyně nemůže ;)
mě spíš zaráží způsob psaní u rekapů téhle řady. Já vím, že každý má svůj názor, ale takhle negativně psané rekapy (a i trochu odbyté) jsem snad na panáčkovi nezažila. Za mě by to chtělo trochu nadhledu anebo změnit pisatele. :-)
@upc ž: Nemusíš se mnou souhlasit,ale nepodsouvej mi něco,co nepíšu. Nemám nic proti záběrům, jen ten useknutý konec byl nezvládnutý. Kdyby tam dali aspoň pár vteřin Eliáše po rozdýchání, nevyvolalo by to tolik negativních reakcí mezi diváky. Žádná výmluva ten až bulvární konec neomlouvá. Přikládání modrajícího mimina místo jeho rozdýchání mi přišlo jako hazard od zdravotníků, kamera tam byla a točila, to k pořadu patřilo.
@Ajda:
Nebyli jsme tam, tak těžko zjistíme, co bylo důvedem přiložení. Ale praxe u Apolináře bývá přesně opačná, když není dítě 100% ok. Taky mi řekli „stejně by se nepřisála“.
Ajda: Dobře, omlouvám se, špatně jsem Tvůj příspěvek pochopila.
Za sebe můžu říct, že i když je to hrozné a těhotné to prožívají a maminky taky, tak sama jsem byla u první řady těhotná a teď mám dcerku a ten ustřihnutý konec mi neleží ani v žaludku. Řeknu to asi takto – každý máme svůj osud, každý máme dost radosti a hlavně dost starostí a tím je ten život psán. A naprosto souhlasím s jedním – toto je dokument, to není film či seriál, kde může scénárista napsat dobrý konec. Když je to dokument, tak se vším všudy a díky Bohu pro Kristýnku, že dopadl nakonec dobře a že je, jak jsem četla z chatu moc šťastná. Ale ten porod rozdýchává dodnes. I já neměla lehký porod a dceru mi ukázali až po 7 hodinách, přitom měla skore 8-9-10, ale musela do inkubátoru a já byla tak slabá, že jsem tam k ní šla až s manželem. Pak byla ještě 14 dní v nemocnici. Neřeším to, už ne, ale dobrý pocit z toho nemám. Chápu Kristýnu a to moje dcera modrá nebyla. Je to život, kdyby se nedej Bůh stalo něco horšího, myslíte si, že by to netočili? Točili, je to dokument, tak to prosím tak berte.
souhlasím s názorem,že mohli dát jeden záběr malého po rozdýchání a pustit titulky…..celý týden o tom přemýšlím,jak to asi dopadlo a není mi z toho moc hezky, až tady se dozvídám,že je Eliáš v pořádku,každou maminu to asi zasáhlo a s Kristýnou soucítí….ps: už když jsem viděla,jak malého přikládají a ještě jsem ho neslyšela zabrečet,už jsem si říkala,že je něco špatně…to pozná i lajk…tak nechápu ty zdravotníky-vždycky,se přeci čekalo na první pláč a pak se mohlo dát dítě k matce,ne?
souhlasim s komentarem c. 7
Je fakt, ze to bylo dramaticke useknuti, ale zase za to uvedomit si jak zivot funguje to stalo. Zivot je dar a ne vse musi byt radostne. I v tomhle okamziku si nekdo uziva, nekdo trpi nasilim, bidou a hladem. Ja si vazim toho, co mam a dekuji z cele duse.