Čtyři v tom 2 (9.3.) Eliáš (rekap)
[singlepic id=8595 w=615]
Další neděle, a tedy další díl dokumentární série Čtyři v tom 2 je za námi. Tento týden nám upoutávky slibovaly ukázat sžívání producentky Kamila z Brna s novým tvorečkem ve své domácnosti, svatbu studentky Báry z Mostu, a především porod lesbičky Kristýny z Prahy.
Tento rekap by se dal pojmout velmi stručně. Bára neutekla od oltáře a Kristýna porodila, to jsou jediné dvě věci, které jsem si po skončení dílu pamatovala. Ne že by snad čtyři budoucí maminky vedly tak nudný život, ale režie bůhvíproč pokračuje v zaplňování televizního času nicneříkající nudou.
Ta začíná už v úvodu. Kristýna, jež má porod doslova za pár, zkouší nanečisto vozit kočárek v městském provozu, dítě jí suplují dva psíci. Nastupování do tramvaje je bez problémů, příruční kameru Kristýna umístila do kočárku, takže si nastávající maminku můžeme prohlédnout pěkně z podhledu.
[singlepic id=8618 w=615]
Bára z Mostu má před svatbou, radost jí ale kalí hádka s Mílou, která se odehrála den před natáčením. Asi šlo o něco vážného, Bára dokonce vyhrožuje, že Mílovi demontuje veškeré výtvory z Lega. Míla se totiž navzdory domluvě se svou nastávající chtěl zůstat u svého táty a trošku u něj popil. Přišel až v noci, Bára plakala, nechtěla ho pustit domů, ale nakonec se usmířili a svatba bude. Kdybych věděla, že nová série bude mapovat citové výkyvy středoškoláků, nikdy bych nekývla SUNíčkovi na rekapování.
Veronika, maminka postižené Amálky, si užívá léto se svým manželem Martinem, jeho bratrem Romanem a také Martinovým synem Matějem, který je navštěvuje na víkendy. Těšila jsem se na vývoj kauzy s neplatícím otcem Amálky, místo toho vidíme, jak si rodinka vychutnává letní pohodu, hraje ping pong a slaví Romanovy patnácté narozeniny.
[singlepic id=8619 w=615]
Producentka Kamila se dává dohromady po náročném porodu, oporou je jí manžel Martin. Pyšný tatínek svého novopečeného synka nazve „mašinou na ho*na“, ovšem vzápětí ukáže, že přebalování a omývání pokakaného dítěte mu nedělá nejmenší problémy.
Kamila je dva týdny po porodu unavená a cítí se jako na houpačce, ale jinak se zotavuje dobře. Na porod vzpomíná jako na těžkou zkušenost, u níž se bála, že poškodí její vztah s miminkem. Naštěstí, jak zmiňuje, se vše otočilo v okamžiku, kdy synka držela v náručí. Velmi důležitá pro ni byla přítomnost Martina u porodu.
[singlepic id=8620 w=615]
V Mostě se chystá slavná svatba, nevěsta se s patřičnou nervozitou připravuje, aby byla pro svého novopečeného manžela krásná, a hurá, už se jde k oltáři. Oddávající vybaví novomanžele neocenitelnou radou do života, aby názory lidí kolem sebe vždy pečlivě vyposlechli, ale věci si nakonec dělali po svém.
[singlepic id=8621 w=615]
[singlepic id=8622 w=615]
Přesouváme se do Prahy k další WTF scéně, kdy Kristýna balí plyšového tygra do igelitového pytle a zkouší na něm koupání v koupacím kyblíku. Celý experiment ale hatí fakt, že fyzikální vlastnosti tygra v sáčku se přeci jen liší od novorozence.
[singlepic id=8623 w=615]
Kristýna jde na kontrolu do porodnice k Apolináři, kde přiznává, že se cítí trochu zvláštně, když kolem sebe v čekárně vidí samé páry, nejen partnery, ale i matku s dcerou a podobně. Proto ji napadlo rodit někde v lese, kde by se převařovala voda, nakonec se však rozhodla dát přednost výdobytkům civilizace. I tak chce nemocnici po porodu co nejdřív vrátit domů do svého intimního prostoru, daleko od lidí. O tatínkovi dítěte se Kristýna bavit nechce, protože Eliáš byl čistě její rozhodnutí, otce nebude udávat ani do rodného listu.
[singlepic id=8624 w=615]
Jsme zpět u Veroničiny rodiny a další várky výplňového materiálu. Na scénu se však dostává Martinova a Romanova maminka v invalidním důvodu kvůli roztroušené skleróze, a o mladšího syna se proto nemůže postarat. Vysvětluje, že si musela zvyknout na odsudky cizích lidí, přesto si myslí, že se má Roman u Martina lépe a je šťastná za mladou rodinku.
[singlepic id=8625 w=615]
Gymnazistka Bára měla dělat postupové zkoušky do školy, kvůli náhlým nevolnostem však musí být několik dní hospitalizovaná.
Vracíme se do Brna ke Kamile, Martinovi a Filípkovi, který právě vypustil plnou nádrž do postele svých rodičů. Čerstvá maminka si moc pochvaluje elektrickou odsávačku mléka, jejímu vynálezci by nejraději dala Nobelovu cenu míru. Kamila se nestydí přiznat, že kojení pro ni není z nejpříjemnějších zážitků, navíc trpěla záněty prsou.
I když je miminko podle Kamily super, těší se do práce, ačkoli nástup posunula o měsíc dozadu. Svěřuje se i s tím, že nevědomky začala používat metodu dr. Karpa, uspávání dítěte bílým šumem. Filípek totiž skvěle usínal při hučení větráku
[singlepic id=8626 w=615]
Bára s Mílou si ke všem těm změnám v životě pořídili ještě štěňátko, ze kterého prý vyroste pořádné tele. Pejska venčí každé 3 hodiny i v nočních hodinách, tomu říkám odhodlání. Mezitím zvelebují společné hnízdečko a připavují jej na příchod miminka. Mimochodem, nikde není řečeno, zda v bytě budou sami, zda je to byt rodičů, nebo kde k němu přišli.
Protože je na tom Bára po zdravotní scéně už lépe, tak se může vrhnout na své studijní nědodělky.
[singlepic id=8627 w=615]
Nad písemkou z angličtiny filozofuje, jak je ráda, že má Mílu, protože před ním viděla všechno hrozně černě, ale až teď vidí, že má život smysl, a svým projevem připomíná v tu chvíli spíše zasloužilou padesátnici než děvče v rozpuku. Písemka dopadá dobře, Bára vyvázne s trojkou na vysvědčení.
Nad Prahou se smráká a lesbička Kristýna míří s kontrakcemi na příjem k Apolináři. Jako budoucí prvorodičku mě tato část upoutala asi nejvíc z celého dílu, aspoň vím, co mě čeká. Výraz Kristýny poté, co se jí sestra zeptala, zda je těhotenství spontánní nebo po IVF, byl také k nezaplacení.
[singlepic id=8628 w=615]
Kristýna ještě chvíli mašíruje po chodbách porodnice v županu a pak se jde na věc. Najednou jsem si uvědomila, jak je hrozně zvláštní a smutné být v porodnici úplně sama. Kristýna tam má alespoň hodnou zdravotní sestřičku, která ji drží za ruku.
[singlepic id=8629 w=615]
Ještě pár zatlačení a malý Eliáš je na světě. Ale co to? Miminko ani nezařve a na můj vkus je nějaké modré. Personál ho hned mamince odebírá a volá se ARO. A střih, upoutávky na další díl a znělka, více už se dnes nedozvíme a musíme si počkat zase do neděle.
Mimochodem, jak se vám líbí ústřední píseň v podání Vojty Dyka a Lenky Krobotové? Nebyla jsem fanynkou znělky první řady, ale „přitepleného“ Dyka vypínám hned v prvních tónech. A co vy?
Diskuze k článku
Tak tyhle otevřené konce fakt nemusím. Uvidíme, ale myslím, že to dobře dopadne. Nechápu jen, proč jí to dítě přikládali, když evidentně nedýchalo. Nechci soudit, ale přijde mi to jako přešlap té porodnice… rekap opět zde: http://www.cekamerodinu.cz/ctyri-v-tom-ii/ctyri-v-tom-ii-3-elias
Tak Apolinář si v tomto díle moc dobré jméno neudělal – ten výslech během kontrakcí byl šílený a ten závěr porodu se taky asi moc nepovedl :( Dopadlo to dobře, to víme, a ten “ otevřený konec“ byl fakt zbytečný. Celkově se mi z hlediska režie a dramaturgie asi líbila více první řada, zdá se mi, že v této řadě se prezentuje příliš mnoho vedlejších temat na úkor příběhů hlavních hrdinek (dnes například nemoc Martinovy maminky a narozeniny jeho bráchy…)
Mám stejný názor- otevřený konec v tomhle případě nebyl na svém místě. Zvláště když si uvědomíte, že na tenhle pořad koukají asi hlavně těhotné a konec jim na klidu nepřidá. Televize by se možná mohla trochu více zamyslet, komu je pořad určený a podle toho malinko přizpůsobit konec. ČT jsem měla vždy za 100x lepší než jiné komerční, ale tímhle koncem se jim začíná rovnat. Vím, že se může při porodu stát lecos, ale pro budoucí rodičky tohle opravdu ne. Možná to píšu příliš zaujatě, ale sama jsem těhotná ve 34tt a nepůsobilo to na mě dobře. A jako bonus jsem registrovaná k Apolináři, takže ted asi budu hledat jinou porodnici. První řada 4 v tom byla opravdu lepší, více se to běželo kolem hrdinek , daleko podrobněji bylo vidět jak to přožívají, jejich pocity, starosti i radosti. U mě zatím opravdu vede první řada.
teda když sem to viděla,lužko vedle lůžka,mezi nimi jen šoupací dveře zlatá FN LOCHOTIN!!!!!plzen
Souhlasim se vsemy nazory, bylo to fakt otresne, sama jsem ve 34 tt a byla jsem z toho vseho v soku a to nejsem prvorodicka, a ty porodni boxy no des pruchodak, vubec toho dnes nelituji ze pri registraci k porodu jsme se k Apolinari nedostali a jdeme do Podoli
@Markéta:
Me to prijde,ze ho prilozili jen kvuli kamere,aby se nereklo.
Me ani jedno dite okamzite neprilozili a to deti byly ready.Rodila jsem v motole,bez kamer :)
Minule mi připadala nejdivnější Kamila, tenhle pocit pokračuje. Pere se se svým mateřstvím úporně. V tomto dílu kroutím hlavou nad Bárou s Mílou, ale hlavně nad Bárou. Připadá mi totálně nezralá. Nemá školu, přibude dítě a ona si ještě vymrčí psa, který bude jak tele (podle dupání její nožičky si myslím, že je to její vymysl). Chudáci děti, možná ty své maminky změní, ale pokud jo, půjde to ztuha. Kamilino dítě má aspoň výhodu, že má rozumného tatínka, ač ten na to na první pohled nevypadá.
@Jana: souhlasím, jsem prvorodička ve 27. týdnu a tohle ve mě vyvolalo stres, co to vlastně bylo, jestli Eliáš přežil atd.. opravdu, možná dřívější doba měla v tomhle směru výhodu – neexistoval internet plný diskuzí, jaká hrůza je porod a pochybuji, že ukazovali porod našim babičkám na videu…možná bych šla rodit s „klidnou“ hlavou, ale tohle mi moc na klidu nepřidalo
@Poppy: Nebojte, s materstvim jsem se poprala uplne v pohode, musite taky pocitat s tim, ze strih a dramaturgicky zamer delaji sve, s Martinem jsme se zasmali souslovi „rozumny tatinek“. Slo mi ale predevsim o to ukazat, ze i tatinci jsou schopni postarat se o dite. Tak uvidime, jestli se to v dalsich dilech potvrdi :)
@Kamila Zlatuskova: Paní Kamilo, co napsat, aby to neznělo tak, že vás chci poučovat. Musím přiznat, že v dnešním dílu jste mi už byla sympatičtější, protože se tam už pořád nemluvilo o tom, jak je ta kariéra pro vás životně důležitá. Že jste dostala ocenění v Japonsku – k tomu vám blahopřeju a bylo dobře, že jste tam jela.
Jsem teda zvědavá, jak se to bude vyvíjet až do práce opravdu nastoupíte a nepochybuju, že váš manžel to zvládne. Akorát vy se připravíte o to nejhezčí z dětských let vašeho dítěte (a budete řešit nějaké pracovní ptákoviny). Pozdravuju „rozumného tatínka“, dnes mi ho bylo líto. Ale to zažíváme nebo jsme zažili všichni rodiče – dítě řve a řve a člověk neví, proč :-)
Seriál se mi líbí a je velmi poučný. Moc fandím Kristýně, která je velmi statečná. Jsem přesvědčena, že z ní bude skvělá matka. I když okolí to nemusí chápat, já chápu, že mít Eliáše bylo její rozhodnutí. Úplně stejné rozhodnutí jsem učinila i před několika lety já sama a jsem za něho šťastná. Dnes jsem pyšná na svého syna, kterého jsem taky od narození sama vychovala. Dnes úspěšně studuje Karlovu univerzitu a je z něho velmi slušný a inteligentní mladý muž. Kristýně a jejímu synovi přeji do života jen to nejlepší.