Áno, šéfe SK: reštaurácia u Mlynárky, Dudince (4. diel), rekap

Restaurace u Mlynárky se nachází v lázeňském městečku Dudince. Dle bratrů provozovatelů a zároveň jediných kuchařů jsou Dudince poslední dva roky spíš hodně ospalé lázeňské městečko.

Restaurace patří pod přilehlý wellness-congress penzión a oba bratři vzali provoz vybavené restaurace do nájmu bez většího budování. Tedy doufám, že jsem to tak pochopil správně.

Letní sezóna je pro podnik dost bídná a účast v pořadu Áno, šéfe je bratry vnímaná jako jakási poslední šance k nakopnutí.

Zkouška stávajícího jídeláku probíhá na zahrádce před podnikem, který se nachází hned u rušné výpadovky z města. Lístek je zřejmě klasicky obyčejný, bez konceptu. Přírodní řízky, plněné řízky, topinky. Vše navíc mizerně přeloženo Googlem pro zahraniční turisty, kteří by měli ideálně zajistit většinu prázdninového kšeftu.

[singlepic id=2508 w=420]

Objednaná dršťková polévka je pikantní, ale dobrá. V bramboráku smažené maso se sýrem bylo z friťáku a neprošlo. Filet z ryby se zeleninou ok. Na guláš bylo použito zřejmě hovězí zadní, tím pádem je sušší a jako příloha je na talíři místo domácích knedlíků kupovaná “parená buchta.”

Celkové vyznění bylo, že kvalita kuchyně nebude až tak neřešitelný problém.

Ve sklepě podniku se nachází také vinný disco club založený roku 1875(!), který je momentálně mimo provoz. Zblízka dům s restaurací působí poněkud zanedbaně a zřejmě by zasloužil alespoň opravit fasádu. Na zahrádce je pěkný vestavěný gril, který se bohužel využívá jen pro větší akce, nebo pouze v sobotu. Provozovatelé kteří podnik provozují již tři a půl roku bez kýženého efektu od Jardy očekávají nápad na změnu a ukázání cesty, kterou se vydat.

Při první návštěvě v kuchyni vychází najevo, že oba pánové jsou sice veselí, ale tak trochu lenoši a kde mohou, tam si pomohou. Kupovanými knedlíky nebo nákupem oškrábaných brambor. Na druhou stranu mají v kuchyni domácí zeleninu, bylinky, nebo štrúdl od maminky, která prý oba syny učila vařit.

Jarda v hodnocení na závěr prvního dne očekává v restauraci jednu z těch příjemnějších robot.

Áno, šéfe: Mlynárka, Dudince – den druhý

Jedním z problémů podniku, kde jsou oba majitelé zalezlí v kuchyni se zdá být také plac. Hosté čekají dlouho na jídlo, servírky to neumí řešit a s hosty vzniklé problémy nekomunikují. Na rychlosti servisu zřejmě nepřidá ani předpotopní systém objednávek přes “bonovačku,” kde je potřeba rukou přepsat každou objednávku. Co položka to lísteček.

[singlepic id=2509 w=420]

První změny v kuchyní spočívají ve vyházení všech Veget, Podravek a polotovarových brambor do kýble “pro prasátka.”
Tentokrát jsem měl při sledování inspekce skladů a lednic pocit, že před Jardou stojí dvojka učedníků a nikoliv majitelé restaurace. “Proč není maso překrytý fólií? Proč kupujete zmraženou zeleninu? Vy si neumíte udělat nudle do polívky? Proč si děláte hospodu, když jste líný? Kdo je starší? Dej mu facku!”

Inspekci skladu ukončí cinknutí mikrovlnky.
“Co to je?” ptá se Jarda. “Aha, štrúdl. Kdyby to byla polévka, tak vám jí chlapci naleju do kapsy, fakt.”

[singlepic id=2510 w=420]

Jardova výborná testovací dršťková ohřátá v “televizi.”

Žídek se chce pohnout z místa a navrhuje vzít štětky a natřít barák. Nakonec zvítězil nápad zajet pro místního zedníka, který stav fasády a následný postup uvede do reálnějších obrysů.

Další co podniku chybí je jakýkoliv druh reklamy směrem do frekventované silnice. Poutač, billboard, prostě cokoliv. Na prázdné desce kdysi reklama byla a dodavatel piva údajně přislíbil do budoucna novou.

Sklepní vinárnu s diskotékou se klukům provozovat nechce. Problémy s opilci, kteří po zavíračce chodili rozkopávat hostům penzionu auta už řešit nechtějí.
Za restaurací je ještě koupaliště, ale směrem k jeho návštěvníkům hospoda také cudně mlčí.
Podtrženo sečteno, pánové se se svým podnikem neumí moc prodat a servírky jim v tom prodávání také dvakrát nepomáhají.

Áno, šéfe – Mlynárka Dudince – den třetí

Návštěva v rodině. Setkání s otcem, který dělá výborné domácí klobásky a s maminkou, která oba syny k plotně přivedla.
Pije se, povídá se, jí se asi husa a dělají domácí klobásky s pěti “Pé.” Vlastně nic co by stálo za větší popisování, ale mě tyhle náhledy do rodin celkem baví.
Když nic jiného, hezky je tam vidět ten rozdíl mezi tím nekomplikovaným domácím vařením po kterém všichni tak prahnou a kupovanými knedlíky, které mají kluci v restauraci.

[singlepic id=2511 w=420]

Zpátky k vaření v restauraci (paštika, okurková polévka), které se nese v podobě jakési ódy na kuchyňského robota. Jarda mezitím majitelům do hlav vtlouká základy přímého marketingu a klasických restauračních pravidel.
Večer se zkouší gril na zahrádce. Klasicky jen základní roštěná a domácí klobása. Žádné velké, informacemi nabité “Šéf na grilu” se nekonalo.

Pokud se s Matoušem Petráněm aka Matesolou, autorem tohoto rekapu, chcete poznat osobně a zjistit něco o jídle, provozu restaurace, víně apod. Určitě vás rád přivítá na jednom ze svých gastroseminářů.

Áno, šéfe Dudince, reštaurácia u Mlynárky: Den čtvrtý

Tatínek majitelů dává dopořádku odtah od grilu a domluvený zedník maká na fasádě. Mezitím se podíváme, co se všecko dá dělat s nepotřebnou elektrickou pecí na pizzu. Podniků, které jí mají vypnutou, nebo jí používají na občasnou placku je po republice snad milión. Třeba je také napadne něco jako domácí chleba.
U opraveného grilu se pak jen ladí funkční prezentace hovězího steaku s grilovanou zeleninou a klobásy s čerstvým křenem do ostrého provozu.

[singlepic id=2512 w=420]

Úkoly do budoucna jsou jasné. Neulehčovat si robotu a vařit srdcem. Pokud akce (grilování, dezerty), tak jedině pravidelná a né jak bylo zvykem, nárazová a občasná.

A máme tu kontrolní den

Billboard u silnice sice není, gril je vyhaslý, ale momentálně v podniku úspěšně jedou kachní hody. Zahrádka je plná a testovací jídlo vypadá a zřejmě i chutná výborně. Původní obsazení placu je pryč a tak se bratři krom kuchyně navíc střídají i v obsluze.
Žídek ještě přisedne k vedle sedícím hostům kde je jak na potvoru problém s neochuceným salátem. Nebýt Jardy, tak dámy nepovedené jídlo nereklamují a kuchaři by nedostali důležitou zpětnou vazbu.
Hostů, kteří svou nechutí ke stížnostem utvrzují hospodské v tom, že jejich průměrná či špatná kuchyně nemá chybu, těch je pořád ještě většina.
Restaurace u Mlynárky nakonec dostává zcela zasloužené 3 hvězdičky.

Za mě určitě poklona. Oba sympatické majitelé snad ani na moment nepřešla dobrá nálada a nezmizel jim úsměv z tváře. Za sebe jim přeju aby si reštyku co nejdřív dali do takové podoby, aby v ní nemuseli být nonstop. Takhle se to dlouhodobě na pořádné úrovni dělat nedá…

Dnešní díl Áno, šéfe online

Matouš Petráň (Matesola)