Solitary 3.0 (7.část)

Po dobrovolném odstoupení Karrie zůstali v Solitary 3.0 už jen tři poslední hráči. Ale proč by jim to VAL měla hned říkat? Raději je nechala ještě trochu dusit ve vlastní šťávě, resp. potrápit RobRoba a Andrewa pokračováním experimentu. A aby přitisknutí obličeje a jazyka na skleněnou desku nebylo málo, nařídila jim navíc stát jen na jedné noze.

Už vlastně o nic nešlo a čekání na dalšího odpadlíka bylo dlouhé, takže VAL mezitím odpočívající Katie (číslo 3) navrhla, jestli si nechce experiment vyzkoušet také, a do cely ji doručila skleněnou desku pokrytou vrstvou šlehačky. Jejím úkolem bylo desku dokonale vylízat (očividně to byl nápad znuděných chlapů v televizním štábu). Ve zbývajících dvou celách už taková zábava nebyla. Po třech hodinách experiment vzdal RobRob, Andrew vydržel skoro čtyři hodiny. Oba si ale uddychli, když jim VAL oznámila, že postupují do finálové trojice.

Ve finále budou potřebovat hodně energie, takže pořádně velký sendvič by se jistě hodil. Ten mohl ale získat jen vítěz dalšího úkolu, v němž se hrála hra Jenga, ovšem v nadživotní velikosti. Cílem bylo z věže naskládaných kvádrů opatrně odebírat jeden po druhém a ukládat je na vrchol věže. Kdo postaví nejvyšší věž, vyhraje sendvič, komu se stavba zřítí před uplynutím 1 hodiny, ten bude potrestán hodinou nepříjemné sirény. Jen pár minut před koncem intervalu se věž zřítila RobRobovi i Katie, na sendviči si tak pochutnal číslo 7 (Andrew).

Zatímco tento úkol byl skoro jako pro děti, ten další byl už trochu morbidní. Soutěžící totiž ve svých celách našli rakev z Ikey. Takže se měli chopit nářadí a z dřevěných dílů si rakev nejdříve sami sestavit (návod nebyl přiložen). Andrew i RobRob s tím neměli problém, za 30 minut měli rakev smontovanou, pouze Katie nebyla moc zručná. Naštěstí se jí povedlo dílo dokončit 12 sekund před vypršením časového limitu, takže postoupila do dalšího kola. V něm si samořejmě měli do své rakve lehnout a vydržet tam přesně 60 minut. Kdo tento čas odhadne nejlépe, vyhraje imunitu a postoupí do finálové dvojice.

RobRob jako velký fanoušek Solitary dobře věděl, že tento úkol se objevil v první i druhé řadě, takže počítání času 3 měsíce důkladně doma trénoval (postavil si k tomu v obýváku repliku cely ze Solitary a vyzkoušel na vlastní kůži všechny úkoly). Andrew na to šel jinak a před začátkem druhé části úkolu si zul tenisky a vyndal z nich šňůrky. Na zvědavý dotaz VAL odpověděl, že mu to pomůže měřit čas. V teniskách má 28 otvorů, každou minutu provlékne šňůrku jedním otvorem, pak to celé zopakuje, přidá čtyři provlečení na závěr a má 60 minut. Docela dobrý nápad, až na to, že VAL je během úkolu schválně rozptylovala předčítáním náhodných čísel a matematických výpočtů. Dalším rozptýlením byly audiovzkazy od jejich rodičů, kteří předčítali nekrology, jako by jejich potomci byli skutečně mrtví. Andrew se nenechal rozhodit a odhadl pobyt v rakvi nejpřesněji (58 minut) a vyhrál imunitu, Katie to přetáhla (65:20), RobRob asi trénoval špatně, protože jeho čas byl 48:56.

Další úkol pořádně otestoval jejich trpělivost. Nejdříve měli fixem na obě strany archu papíru napsat co nejpodrobnější charakteristiku sebe sama. Tyto archy pak štáb na skartovačce rozřezal na tenké proužky papíru a soutěžící měli celý text zase složit dohromady. Nejrychleji to zvládl opět Andrew a vyhrál jahodový koktejl. Katie se na úkol s titěrnými proužky papíru vykašlala, za trest ji během spánku rušilo zvonění šesti budíků. Před předposledním vyřazovacím experimentem toho tak v posteli moc nenaspala.

Poležet si sice mohla během experimentu, ovšem nebylo to zrovna pohodlné. V její a RobRobově cele totiž byla od každé stěny natažena síť 12 lan připomínající velkou horizontální pavučinu. Jednotlivá lana měla různou tloušťku, navíc na nich byly nepravidelné navázany tlusté uzlíky. A na této propletené pavučině měli oba vydržet ležet po zadaný časový interval. Po skončení intervalu mohli rozhodnout, které ze 12 lan soupeři odeberou, aby mu další kolo co nejvíce znepříjemnili a spadnul. RobRob překvapeně konstatoval, že tak náročný úkol by čekal až v samotném finále (měl pravdu, podobný úkol byl ve finále druhé řady). Lana s uzlíky se totiž nepříjemně zařezávaly do kůže (a jeho rozkroku) a s ubývajícím počtem podpůrných lan bylo čím dál těžší se na nich udržet. Přesto RobRob i Katie zůstali statečně až do okamžiku, kdy po 3 hodinách zbylo jen jediné lano. Kdo z nich z lana nakonec spadl a rozloučil se se soutěží těsně před branami finále? Dozvíme se příště.

Pokračování příště.

videa ke stažení

– Všechny epizody ke stažení

související články

– Solitary 3.0 (6.část)
– Solitary 3.0 (5.část)
– Solitary 3.0 (4.část)
– Solitary 3.0 (3.část)
– Solitary 3.0 (2.část)
– Solitary 3.0 (1.část)
– Solitary 2.0: Jak se žije na samotce

TK