Recept na bohatství (3.9.): Áno. Mezinárodní taštičky vyhrály. Áno.

[singlepic id=4479 w=420]

SLEDOVANOST: Mírně si oproti premiéře před týdnem pohoršil Recept na bohatství. Tentokrát měl už jen 131 tisíc diváků, opět s podprůměrným podílem 3,5 %.

Co bylo započato minule, muselo být dokončeno. Čtyři nejúspěšnější recepty se utkaly o postup do finále a byl to tak lítý boj, že jedna z účastnic doslova plivala krev. A zuby. Moderátor Petr Vágner přestal balit Adelu Banášovou, ale zase začal mluvit slovensky. Tolik „áno“ jsem neslyšel ani na hromadné svatbě tří tisíc slovenských snoubenců. A vzpomněl jsem si na South Park. Drogy jsou špatné, áno. A příliš mnoho áno je taky špatné, áno.

V prvním dílu Receptu na bohatství jsme sledovali amatérské kuchtíky, kteří se snažili v domácích podmínkách vyrobit jídlo mezinárodního charakteru. Protože v rychlých sestřizích porota rozdala spoustu postupových lístků, očekával jsem, že druhý díl začne nějakou vyřazovačkou, ze které vzejde semifinálová dvojice. Ale ouvej, tvůrci pořadu nás postavili před hotovou věc: „Do užšího výběru postoupili tihle čtyři a tečka. Přes to nejede vlak.“

Samozřejmě mi bylo jasné, že lidé, kterým byl v prvním dílu show věnován tak velký prostor, budou hrát velkou roli i v dílu druhém, přesto mi ale netransparentnost výběru docela vadila. Stačil by mi záběr poroty, která se dohaduje nad fotografiemi jídel postoupivších kandidátů a to, jak nakonec vyberou definitivní čtveřici. Neprůhlednost výběrových řízení je něco, co v současné době hýbe i politikou a lidem žlučí, tak apeluju na tvůrce televizních show, ať alespoň oni nabídnou trochu té transparentnosti. Vždyť si na to diváci stěžují už od první SuperStar (a ta ještě zveřejňovala výsledky diváckého hlasování docela nadstandardně).

[singlepic id=5261 w=420]

Porota tedy do druhého kola vybrala čtyři recepty – dva od Čechů, dva od Slováků. Další věc, která mi v poslední době docela pije krev – bez ohledu na kvalitu vaření či kvalitu zpěvu (v pěveckých soutěžích) se zohledňuje národnost a v některých případech i pohlaví soutěžících. Proč? Proč vyhodit šikovného slovenského kuchaře jen proto, že musí postoupit ještě jeden český, byť horší? Tyhle „souboje národů“ už mě začínají docela otravovat a doufám, že tento trend posledních let nebude mít dlouhé trvání. Společné projekty Čechů a Slováků? Proč ne? Ale bez kvót.

První postupující ženou byla Marta Tužinská se svým sýrovým dortem. To dá rozum, posledně se porota mohla rozplynout a Libuše Šmuclerová v sobě patrně objevila lesbické sklony a chtěla Martu objímat (nakonec ji předběhl moderátor Petr Vágner, který Martu pro štěstí popleskal po zadku). Zadání pro toto kolo bylo stručné a jasné: vyrobit 200 porcí stejné kvality, jako byla ta minulá.

[singlepic id=5262 w=420]

Za slovenskou stranu dále postoupila Irena Paulovičová. Její zelňáky sice minule porotu až tak moc neuchvátily (proto bych rád viděl, kdo nakonec v soutěži nepostoupil na úkor Irenina dentálního příběhu), ale porota jim dala druhou šanci. A televize se praštily přes kapsu a rozhodly se Ireně zaplatit zbrusu novou klapačku. Osm zubů muselo jít ven (pohled na tu krvavou hromádku v pořadu být nemusel, nedík). Ale než bude protéza Veselý železničář vyrobena, musí i Irena předvést dvě stovky zelňáků.

[singlepic id=5263 w=420]

Obě dámy čekala cesta do špičkově vybavené kuchyně, jejíž součástí bylo nejen všeliké nádobí a pomůcky, ale i zkušení kuchtíci, kteří s vařením pomohou. Martu uchvacuje rychlé krájení cibule a vyjadřuje přání mít takového šikovného kuchaře na své farmě. Pokud možno za co nejnižší cenu. Nu, možnost by tu byla, mám takový dojem, že v minulém díle se v medailonku mihla i dcera paní Marty. Jen nevím, zda by přesun z interhotelu na vesnickou farmu byl pro kuchaře vysněným kariérním postupem.

[singlepic id=5264 w=420]

Irena poprvé vaří v tak velkém množství a podaří se jí připálit hrnec se zelím – dokonce ani profík to neuhlídal; za to už by Pohlreich rozdával lepáky a kruciprdele. Dostane se nám i výletu do kuchyňské hygienologie, který jsem nepochopil. Irena byla poučena, že musí mít při krájení zelí gumovou rukavici. Má ji na jedné ruce a když vše pokrájí, stejně bere materiál i holou rukou – a to už je v pořádku. Je-li mezi vámi nějaký odborník, který mi to vysvětlí, budu rád.

[singlepic id=5265 w=420]

Když je vše navařeno, šup s tím před porotu. A ajta krajta, je zle! Porota se nadšením nerozplývá ani nad zelňáky, ani nad sýrovým dortem. Dámy prý nedodržely původní recepturu, což uškodilo hlavně sýrovému dortu. Rozmáchaná šunka tomu vůbec nepřidala. Porotci by nejraději dál neposlali nikoho, ale to pravidla nedovolují a tak se volí ze dvou zel. Kdyby se volilo ze dvou zelí, asi by to bylo jednodušší, takto je ale jedno zelí zavrhnuto a navzdory výtkám postupuje do užšího kola Marta a její domácí sýrový koláč.

To se ale stále pohybujeme ve slovenských vodách. A kdo postoupil za Čechy? Nu, jak to tak bývá v českých show, kde na prvních místech končí ukrajinské zpěvačky a kyrgyzští tanečníci, postoupil vietnamec Dominik se svými krevetovými závitky. Porotu víc nadchlo Dominikovo zaujetí a úsměv – tady zásah dentisty opravdu není potřeba.

[singlepic id=5267 w=420]

Soupeřem v tomto kole byl pro Dominika Petr Jachnin a jeho Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak Jachninovy taštičky 365krát jinak. Světoběžník Petr nemá žádné obavy a s radostí se vrhá do vaření, i když jeho (ani Dominika) moderátor Vágner po prdelce nepoplácal.

[singlepic id=5266 w=420]

Dominik chystá dvě stě rolek, jednu jako druhou, mezi tím stíhá dávat lekce vietnamštiny svému kuchařskému pomocníkovi. Ten prý sice už za pár minut nebude vědět, jak že se co řeklo, ale bere to jako příjemné zpestření a je rád, že mohl proniknout do tajemství asijské kuchyně.

[singlepic id=5270 w=420]

Petr chce vyrobit taštičky alespoň v pěti variantách, nakonec je ale ukecán, že udělají jen tři. Pro potřeby ochutnávky to stačí. Petrova ambice ale je v budoucnu skutečně nabízet 365 různých příchutí, z toho 150 čistě sladkých.

[singlepic id=5269 w=420]

Porota ochutná i tato dvě soutěžní jídla a záhy je jasno – rolky jsou dobré, ale větší potenciál je v taštičkách. Přeci jen, asijská bistra se závitky máme na každém kroku, v obchodech už by se to tak dobře neprodávalo.

[singlepic id=5268 w=420]

Když je navařeno, je potřeba dát jídlu marketingovou tvář. A kam s tím jinam, než do Ogilvy (Leo Burnett by teda asi nesouhlasil) – tam už budou vědět, jak produkt obrandovat. Petr trvá na tom, že produkt musí nést jeho jméno. Jachninovy taštičky, přes to nejede Pendolino. Návrh na „Párty jachtičky“ je ihned smeten ze stolu. Autor taštiček si za svým receptem stojí a chce tam mít i svoji podobiznu. Jednomu fousatému plukovníkovi se to vyplatilo, tak třeba se ujme i toto.

[singlepic id=5271 w=420]

A já souhlasím, jméno a tvář na obalu potravin vyvolává pocit důvěry (neplatí pro toho kuřbuřta z Kosteleckých uzenin) a logo Jachninových taštiček na mě dýchá úžasnou prvorepublikovou nostalgií. Jako ostatně i Petrovo vystupování, chování a gesta. Všechno k sobě perfektně ladí. A když Petr vyrazí do ulic nabízet lidem taštičky k ochutnání, ukáže se, že je výborný obchodník a že umí své výrobky nabídnout a prodat, aniž by přestřelil hranici vkusu (u toho křiklavě modrého saka přimhuřuju brýle).

Také Martu čeká návštěva reklamní agentury. První návrh na název Vše nejlepší striktně odmítá. Ozubené kolečko vypadá jako podkladový papír pod sladký dort, nenese žádnou asociaci na sýry, působí to zkrátka cukrárensky. Včetně toho názvu. Evokuje sladký dort, nikoli slaný. A ráda by na obalu viděla ovečku, aby zdůraznila původ mléka. Artdirector párkrát šlehne myší a za chvíli už tu máme nové logo a název – Impresia neboli Dojem.

[singlepic id=5272 w=420]

Dojem to vyvolává lepší než zubaté kolo, o něco hůře ale dopadne veřejná ochutnávka. Osmdesáti procentům konzumentů sice dort chutná, ale Petr Jachnin má podstatně lepší skóre. Navíc nabízí větší variabilitu, aby si každý mohl najít taštičku podle své chuti. Martin dort bude pořád tentýž (i když i u něj se nabízí možnost používání různých druhů salámů nebo pomazánek – to ale v tomto pořadu nebylo použito)

Po zásluze nakonec celé kolo „Mezinárodních pokrmů“ vyhrává Petr Jachnin, ve studiu vybuchují konfetomety a celé to vypadá spíš jako nečekaně brzké finále pořadu – přitom o skutečném vítězi celé show se dozvíme až za řadu týdnů. Petr vyhrál „pouze“ jedno z kol a není ani jisté, jestli se s jeho výrobky nakonec na trhu skutečně setkáme. Já doufám že ano, už mě docela honí mlsná.

[singlepic id=5273 w=420]

Příště nás opět čeká pohled na castingy, tentokrát zaměřený na dezerty a moučníky (a tradiční odplivování do kyblíčků). Jsem náramně zvědavý, jestli se mezi tou spoustou zákusků objeví i nějaké pořádné mimibazarové kozodorty.

Scalex

Miluju reality a talentové show a Panáček je jednoznačně nejvýznamnějším médiem u nás, které se tomuto žánru věnuje. Takže je jasné, že jsem se sem musel nakýblovat. Nejraději mám pěvecké soutěže, kontejnerovky a kuchařské show. Nenávidím blbce a sport.