Brutální Pohlreich: Strhnul samolepku, rozplakal majitele hospody (Už dost, šéfe 13.11.)
[singlepic id=7918 w=420]
Zdeněk Pohlreich v pořadu Už dost, šéfe! trajdá po republice, navštěvuje místa, kde už byl a kontroluje, jestli si hospody stále zaslouží nést jeho nálepku. Tentokrát se vydal do lesní restaurace Pintovka, o níž se doslechl, že tam došlo ke změnám k horšímu, a také do restaurace U Zběhlíka, kde došlo ke stržení nálepky a k prolévání mnoha slzí ze stran majitelů restaurace. Plakal dokonce i otrlý nápověda Standa Křeček, jenom krutý Zdeněk udržel své slzné kanálky zcela suché. Tak se podívejme, co vše na cestách zažil.
Lesní restaurace Pintovka, Tábor
Pintovku provozovali manželé Vandasovi, získali kdysi nálepku s jednou hvězdou a tak se Zdeněk rozhodl navštívit toto místo znovu a prověřit oprávněnost nálepky. Nálepka se ovšem na restauraci nenacházela. A na Vandasovy Zdeněk také nenarazil (tedy dokud nezavítal k nim domů na kus řeči). Hospodu měli v pronájmu a rozhodli se s gastropodnikáním skončit. Nyní tedy hospodu provozuje syn majitele celého objektu a bohužel, úroveň kuchyně je velmi diskutabilní.
[singlepic id=7913 w=420]
Zdeněk přichází k hospodě a na nabídkové ceduli vidí nápis: “Nanuky, pitíčka”. Pokud restaurace místo upozornění na gastronomické speciality láká na nanuky a pitíčka, zjevně není něco v pořádku. A je to tak. V kuchyni řádí taková ta nepovedená generace mladých kuchařů, kteří na jednu stranu nemají koule investovat čas a námahu do svého sebevzdělávání a nechtějí se naučit opravdu poctivě vařit, na druhou stranu chtějí být děsně světoví a tak páchají recepty, za které by se nestyděl ani Babica s Bohdalkou – hermelín s ananasovo-mangových čatní nebo steak s grilovaným chřestem, který přelévají sladkou malinovou omáčkou, čímž tuto jemnou zeleninu zcela zabíjejí. “Lidi si to tady dávají a moc jim to chutná,” tvrdí šéfkuchař a mně se vybavuje známá komentářová věta z Mimibazaru: “Polila jsem to kečupem a hořticí a volčestrem a manža si čvachtal a ještě si přidal. Když tam nasypete kari, budete si připadat jak v Bonbaji v Indii.” (sic)
[singlepic id=7914 w=420]
Podprůměrně vařícím kuchařům nepomáhá ani učeň, který tráví víc času na cigárpauze než v kuchyni. Zdeněk se ho snaží přitáhnout k práci a probudit v něm lásku k řemeslu, ale je to marné. Co by za to někteří lidé dali, mít možnost naučit se nějaké gastrofígle přímo od mistra! Ale ne, učeň jde na žváro a starší kuchaři nasazují výraz “Už nás to nebaví, táhni pryč, olysalý gastronome!”
[singlepic id=7915 w=420]
A tak Zdeněk záhy hází ručník do ringu a nechce už trávit čas tam, kde o jeho rady beztak nikdo nestojí. Loučí se s usměvavou servírkou, která tu zůstala ještě z dob minulých majitelů, a raději mizí někam, kde bude líp.
Restaurace U Zběhlíka
U Zběhlíka nedaleko Litomyšle byl Zdeněk poprvé v roce 2011. Restaurace a okolní příroda i objekty krásné, majitel, pan Kuře, velmi pracovitý, šikovný a sympatický, rodina pomáhala – ale hosté se do hospody příliš nehrnuli. A když se nahrnuli, v kuchyni se nestíhalo. Zdeněk proto nejdříve naučil Kuřovi, jak v kuchyni zavést správné workflow, doporučil poctivý domácí jídelníček a při odjezdu udělil restauraci nálepku se dvěma hvězdičkami. A to rozhodně nedával kdekomu.
[singlepic id=7921 w=420]
Pan Kuře byl už takřka rozhodnutý, že objekt prodá a na gastronomii se vykašle. Jenže po odvysílání pořadu nastal takový boom, že nabídka byla z realitních serverů stažena a hosté se začali ke Kuřovým sjíždět v o dost větší míře. To pana Kuře motivovalo k tomu, aby okolí restaurace ještě více zveleboval. Protože je kutil a všeuměl, za dva roky s tím opravdu pohnul a okolní pozemky zvelebil. Přidal kozy – toliko na mazlení, nikoli na grilování – a plánuje chov vepřů a všeliké drůbeže.
[singlepic id=7919 w=420]
Když dojde na ochutnávku, je Zdeněk u vytržení. Všechno dobré, všechno poctivé. Domácké, nápadité, neošizené – jak silný vývar, tak králík na pivě, pstroužek, pečené skopové, tatarský biftek servírovaný v morkové kosti nebo jahodový řez jako dezert. Zdeněk zobá tu z toho, tu z onoho talíře a nabažit se nemůže. Pro poctivou kuchyni on má velkou slabost. Hodí řeč s kuchařem, který dříve pracoval v jiné restauraci, před dvěma roky nastoupil ke Kuřovým a nestačil se divit tomu, jak jinak se v této restauraci pracuje, jak odlišné prostředí to je – a jak to v něm člověka baví, když férově dělá smysluplnou práci.
[singlepic id=7916 w=420]
Z minula má restaurace udělené dvě hvězdičky, ale tak to Zdeněk nemůže nechat. Brutálně serve z okna starou nálepku, protože restaurace neodpovídá nárokům, kladeným na udělení dvou hvězd (a navíc to Zdeňkovi na staré nálepce nesluší). Odpovídá totiž nárokům, kladeným na udělení tří hvězd. Zběhlík se tak stal jedním z velmi mála podníků, který získal plný počet hvězd a tedy maximální Pohlreichovo doporučení k návštěvě a ochutnávce. Zdeněk nálepku sám nalepil a pan Kuře s paní Kuřovou brečeli dojetím, že až mluvit nemohli.
[singlepic id=7917 w=420]
Jó, příhody s happyendem, ty jsou nejlepší – a v gastronomii to platí neméně. Uvidíme, jestli bude takhle veselo i příště.
Už dost šéfe!
Podobné články
- Už dost, šéfe (20.11.) restaurace Kuželna a La Maler
- Brutální Pohlreich: Strhnul samolepku, rozplakal majitele hospody (Už dost, šéfe 13.11.)
- Už dost, šéfe (4.12.): restaurace U Štěpána a U Tlustých
- Už dost, šéfe (30.10.): restaurace Bohéma, Brno (video)
- Už dost, šéfe! (13.11.) restaurace Pintovka a U Zběhlíka
Diskuze k článku
Zatím jsem u Kuřových nebyl, ale až pojedu kolem, tak rád vyzkouším. Těším se na to. Ale z těch reportáží mám pocit, že ten podnik stojí a padá s majitelem. Až to nebude moci dělat osobně, půjde to dolů. Takovéhle nasazení na hranici sebezničení tomu žádný zaměstnanec podle mne nikdy nedá.
Scalexi diky za rekap.
Kurovi jsou ukazkou toho, ze lide (nebo alespon ja) se radi pokochaji poctivymi, sympatickymi a pracovitymi lidmi. Me opravdu nezajimaji smejdi, zavistivci a neprejicnici. To byl take duvod, proc se mi uplne znechutilo Prostreno – misto radosti ze souteze a vareni to byl souboj o 30 tis. Kc jakoby se melo jedna o tutez sumu v eurech.
Co se tyka Pintovky, zarazi me jedna vec.
Majitele chteli rozjet restauraci, diky navstevy Zdendy se jim to povedlo. Dokonce az nadprumerne, meli spoustu hostu a misto vyuziti potencialu, prizpusobeni pracovniho tempa a kapacity, byznys opustili. Co teda chteli?
To, ze tam momentalne podnikaji vlastnici budovy mi trosku pripada, jakoby nechteli prodlouzit smlouvu predchozim majitelum a shrabnout uspech restaurace pro sebe. Lec, nepodarilo se.
Parádní díl, jak ty televizní tvářičky nemusím, tak Zdeněk Pohlreich má u mne respekt tisíckrát větší, než Agáta Hanychová, Tomáš Kraus a ta moderátorka farmy, jak byla kdysi i na Nově, dohromady.
A pan Kuře je u mne frajer, velká škoda, že tady takových lidí není víc.
„Zdeněk proto nejdříve naučil Kuřovi“ – tam by melo byt „Kurovy“
Pintovka neni zas takova tragedie ve srovnani s ostatnima restauracema v Tabore.
Pravda v rámci Pintovky je taková, že pan Vandas začal chlastat a dá se říct, že celou Pintovku propil… A co se týče, pořadu Ano, šéfe! mám svůj velice vyhraněný názor protože shodou okolností toho učně, který nemá zájem o řemeslo, znám, a opak je pravdou. Kuchařina ho baví a má o ní zájem, vždyť v restauraci zůstával i o svém volném čase.. Ano je to kuřák ale jináč to tam se štábem prostě nešlo, protože to co vyprávěl co se dělo při natáčení, to bylo drsný, to by i zapřísáhlý nekuřák chodil a žebral o cigaretu… Ať už to že se je štáb snažil v kuchyni rozhádat, či že jim tam šel Polraich kamarádsky poradit a pokecat a štáb ho sjel na tři doby, že co si to dovoluje… A když už se tam tak špatně vaří, proč tám celý štáb žral jak protržený??? Prostě potřebovali nahonit triko… Nehledě na problémy, které vznikly danému učni ve škole… A ruku na srdce, kdo z nás si nedal při svých studiích, pauzu ať už cigaretovou nebo prostě oddech, kdo z Vás jel na 150%…
Plakejme, aby jsme věřili, věřme, aby jsme mohli plakat -asi se přihlásím do kurzu, abych věděla
Když občas sleduji pořady s panem Pohlreichem, jak kritizuje kuchaře za nějaký nepořádek v kuchyni nebo za vaření podle něj nechutných a neatraktivních jídel, nemohu se zbavit dojmu, že právě od Z, Pohlreicha bych nepozřel ani sousto bez toho, aby se mi nezvedl žaludek. I kdyby tento pán připravil na talíř cokoli, on sám jako osoba na mne působí nečistě a od takových lidí prostě nic nejím.