Renovace v utajení 8 (16.7.) – Dva pokoje jednou ranou

[singlepic id=4941 w=420]V osmém (minulém) pokačování Renovací v utajení nám tv předložila kompilaci dvou různých dílů (5.+ 2. první sezony) V bou dílech se proměna uskutečnila během jediného dne. Nejdříve se tým vrhnul na ložnici Debbiina kadeřníka a v druhé části jsme byli svědky proměny obýváku velmi zaměstnaných lékařů Tima a Julie, kterým překvapení přichystali jejich čtyři děti. Překvapení však tentokrát bylo i na druhé straně a chvíli bylo Debbii pěkně horko.

Prémie pro kadeřníka

Donato je dlouholetým nepostradatelným členem Debbiina týmu, je totiž jejím kadeřníkem. Donato má ale také ženu Grace, dva syny a bydlí v pěkném domě se zahradou. [singlepic id=4942 w=420]On je typický ital, zajímá se dobré jídlo, o vaření, o zahrádku, bytový design jej moc nestraší. A také je pořád v práci a tak Grace má dost trápení jej docpat k rekonstrukci jejich ložnice. Před lety s tím sice začal, ale za dva roky nenatřel ani ozdobné lišty. Postěžoval si s tím Debbii, té bylo jeho ženy líto a vymyslela tedy plán s překvapením. Akorát si tedy pěkně máknou, proměnu musí stihnout za 12 hodin.

Ložnice v původním stavu není nijak strašná, ale je v ní moc nesourodého nábytku, závěsy jako z minulosti a ta nenatřená lišta je tam také trochu nadbytečná. Pěkná je ale sousední koupelna. [singlepic id=4943 w=420]

Začíná se za kuropění. V 6.45 ráno, ještě za tmy, jen co Donato zaklapne dveře a míří frizurovat Debbii, vbíhá do jeho domu komando a vrhá se na podlahu. Sloupnou koberec a rovnou na překližkové desky fouknou korek plovoučku. Bude jim to pěkně vrzat. [singlepic id=4944 w=420]V 10.30 konečně dorazila i načesaná Debbii a uklidňuje z mnoha lidí vyjevenou Grace, že teď jich tam vlastně ještě vůbec není moc. Kromě plánu A mají Aby se dámy pojistili proti případné Donatově zlosti, byla povolána i Donatova sicilská máti aby uklohnila pravé lasagne. [singlepic id=4945 w=420]Grace a Debbii probírají nový návrh (ty 14 dní staré se moc neujaly) a hned se naráží. Původní nábytek je lakovaný, s tím nic moc nedokáží, ale alespoň to zvednou na nohy, dají jiné úchytky a změní chromování. Cooo? Grace nesnáší chrom a Donato jej taky nemá rád. „Teď je to samé zlato, zlato, uuh, to bude těžká dohoda“ A byla. [singlepic id=4946 w=420]Jen co Deb na kameru opěvuje novou podlahu, tak Grace chytá další amok. „Proč sundavají ty nenatřené lišty, proč o tom nevím, Donato je měl tak rád“… „Spadly, viď Trevisi, říkala jsem ti přece ať je nesundaváš … milá zlatá, nemůžeš mít všechno, máš přece pěknou podlahu“. Jen co začnou v poledne konečně s výmalbou už je tu zase Grace a její „Ono to není krémové? Deb říkala, že sem dá nějakou krémovou?“ Barvu rozdýchává s tchyní u lasagní v kuchyni. Lasagne jsou plánem B. Kdyby se Donato proměnou naštval, tak aby se alespoň pořádně nacpal. No, jen aby je sicilská mamka do těch sedmi večer zvládla, patlá je obřadně už od rána a ještě pořád nejsou ani v pekáči. [singlepic id=4947 w=420]Ve čtyři odpoledne jsou zdi pořád ještě vlhké, ale už dávají druhou vrstvu, broušení zlata z nábytku trvá také celou věčnost, ale záclony už se žehlí a tak hurá na postel, vyrábět čalouněné čelo. V šest deset jsou lasagne konečně z trouby venku a dokončuje už i Debbiin tým. [singlepic id=4948 w=420]

No a co se dělo když dorazil Donato? Nejdřív prý měl největší starost o pěšinku (svou), ale líbilo se. [singlepic id=4949 w=420]Málem vlastním tělem manželčiným bráněná lišta mu nechyběla. „Zaplať pánbůh, že jste ji dali pryč“ a teď hurá na lasagne.

Obývák pro maminku

[singlepic id=4950 w=420]Tim a Julie jsou velmi vytížení lékaři a na zařizování z nich ani jeden navíc moc není. Osud obýváku do ruk Debbii svěřil tým potomků (Fraiser 15, Maia 17, Krista 19, Drummond 22), posílený o dlouholetou domácí pomocnici Carmen. [singlepic id=4951 w=420]Za léta společného života Tim s Julií nasbírali spousty různých věcí a obývák je poněkud prapodivně přeplácaný vzájemně moc ne ladnými kusy. Julie navíc na otázku, jaký obývák by chtěla, před časem odpověděla jasně: „Hlavně širší a okna až úplně ke stropu“. S okny by se možná něco udělat dalo, kdyby tedy na to bylo dost času, ale přifouknout pokoj by Debbii mohla maximálně vývěvou. Navíc tihle velmi vytížení doktoři jsou každý večer doma, vystrnadit oba na dýl se dětem hned tak nepodaří a tak se může vymýšlet jen, co lze sfouknout během jejich páteční pracovní doby a zavedených zvyklostí. Návrhy se probíraly už dlouho předtím u Debbii ve studiu. Sundají se lišty, aby se nemuselo po výspravkách čekat ještě na uschnutí malby, bude se tapetovat vliesem se strukturou mořské trávy a vymění se potahy a textílie. Jenže Debbii se to asi zase trochu rozleželo a všechny ty dívkami vybrané látky se jí zdály stejně krémové a fádní a uprostřed budování oznamuje, že ten původní návrh mění na hnědou. [singlepic id=4952 w=420]Maie s Kristou zaskočilo: „Jak, hnědé?“ „Ty nemáš ráda hnědou?“ He, nemá a máma ji prý přímo nesnáší a ještě nemá ani ráda zelenou a tapeta je přitom zelenavá. Jó, jó, milá dítka, Debbie se se zákazníky nemazlí a i když s úsměvem, tvrdě si prosazuje své.

Jenže dnes i na ní došlo. Po desáté dopoledne hrůzou zcepeněla členka týmu náhodně zírající na ulici -před garáží zastavuje auto Tima. Carmen telefon a dozvídá se, že Tim má dnes zcela jiný program a právě chce zaparkovat v garáži. Tož to se nepovedlo, s golfem nikdo nepočítal a dění v obýváku před tatínkem půjde utajit asi jen velmi těžko. Co jim řekne, vyhodí je, zavolá policii? Debbii by to nejraději odpískala, nějak zakumflovala, ale režisérka rozhoduje : je to reality přece- točit! [singlepic id=4953 w=420]Že jde nevhod, Tim pochopil záhy poté, co ve dveřích vidí chlapa s kamerou – „svatá makrelo, co to….?“ Álenic, budete v televizi, …koukejte překvapení, ze školy přijely i starší děti, snaží se Debb vysvětlovat a na nutno dodat, že na Tima to zabírá. [singlepic id=4954 w=420]Předně asi proto, že je mu ten pokoj vcelku jedno, jak se vyjádřil tehdy při skrytě natáčené oslavě, taky své děti miluje a nechce je zklamat a tak na závěr slibuje, že manželce nic neprozradí, jen ať si až se vrátí toho překvapení užije sama do sytosti.

Na to konto jede Debbiin tým vesele dál. Julie má prý moc ráda borovicové okenní rámy, Debbie však opět neodmítnutelně předložila plán na natření na bílo a také jim trochu vylepší krb. Vpád otce a přerušení práce má za následek hlad -zrušili oběd, nebude se ani kafovat a protože si Debbii všimla, že v pokoji vlastně není žádné stropní osvětlení a i lamp je zatraceně málo, tak se budou vyráběti nové – z tácu pod květináč a ozdobných hlavic plotových sloupků – [singlepic id=4955 w=420]nicméně povedly se. Jak se tak ten pokoj mění a děti se pomalu a jistě uklidňují neb seznávají, že Debb to s barvami a materiály umí a matka je snad nezabije. V 15.30 už se stěhuje zpět nábytek a tým proto ani příliš nerozhodí, že Julie přijede domů o 30 minut dřív. Hotovo[singlepic id=4956 w=420]

Julii po návratu hned za dveřmi vítají dvě mladší děti. Do pokoje je to jen pár kroků, hned vidí změnu, v obličeji se jí i tak zračí přesně všechny fáze z nedůvěry, překvapení na spokojenost a nadšení. [singlepic id=4957 w=420]Páni, špitá, málem jsem dostala infarkt, ale teď jsem vážně unesená, tak vám Debbii, děti, Carmen děkuji.

Za jeden den se toho stihnout mnoho nedá

V našem oblíbeném Jak se staví sen by se z takové výzvy designéři i Vilda leda picli, Debbiin tým zvládne v krátké době obrovské porce práce a to se kolem nich pořád ještě motá natáčecí štáb. Celé story navíc působí přirozeně a je imho i velmi dobře postupně vypointované, byť při pravidelném sledování jsou už některé, předem připravené dramaturgické fígle divákovi patrné. Pořad má spád a věřím, že díly byly dobré i v celé původní stopáži. Pokud už se mělo šetřit, tak na webu je k dohledání několik cca 7 minutových zkratek, do nichž se zásadní vešlo a všechny 4 série by se pak daly odvysílat jen v prázdninových sobotách.

Teď k tomu co si o myslím o výsledcích. Nic moc. U Donata se například na to malování mohli zcela jistě vykašlat, podlaha je na můj vkus příliš tmavá a u postele postrádám pod chodidlo nějaký vlas. Úprava nábytku je dobrá, chromová barva mi přijde elegantnější, ale pokud Grace ráda to kočičí zlato, tak tam mohlo zcela jistě klidně zůstat. [singlepic id=4958 w=420]Nadšení nemám ani ze závěsů. Zatažené večer – no dobře, ale co přes den? To bude okno zírat zcela odhalené a imho to nebude o nic moc lepší než s těmi zámecky nadrchanými římskými roletami. Nové čelo ale postel dobře vylepšilo a křeslo je také mnohem lepší než původní okanýrovaná lavice.

V obýváku Julie a Tima se toho proměnilo víc, přesto takový nějaký ten texasko rančerský dojem zůstal. Starožitná skříň je na novém místě dost hezká, ale přemýšlím, že pianino je k rodinným i společenským dýchánkům doplňkem vhodnějším. Tam se na něj evidentně hrálo, bylo otevřené přece. Zmizely též víceméně všechny knihy a jak to dopadlo s počítačem se z pořadu neví. Nadšení ve mně nevyvolá ani čalouněná garnýž. [singlepic id=4959 w=420]Pokoj je teď jenom takový trochu více učesaný. Navíc bych si tipla, že to není v domě obývák hlavní, ale že jde vlastně o salon.

Tak abych to uzavřela. Zajímavé oba díly zcela jistě byly, ale mnohem více dějem než nějakým bytovým designem. Po téhle stránce je to jako vylézt z bahna do vysoké mokré trávy.

Následující, v pondělí odvysílaná část byl opět dvoudíl, i k němu rekap bude, ale zas až po neděli, protože můj nick lze v poslední době přeložit i jako odumírám, krutě kmitám, vyšiluji (neb příliš) pracuji. A ještě do toho začnou OH – tož nevím, jestli po jejich dobu nebude Debbiin Facelift jen občasníkem.