Renovace v utajení 6 (2.7.) : Předsvatební překvapení

[singlepic id=4900 w=420]Felipe už deset let chodí s dívkou Elsy. Ona by se ráda vdávala a on by se prý taky rád ženil. Jenže Felipe bydlí v domě po své babičce a miluje jej přesně tak jak je. Elsy ten dům naopak nemůže ani cítit a tak jsou v patové situaci. Rozseknul to až povedený Debbiin Facelift, Felipe klečel a překvapená, zaskočená Elsy řekla přesně to, co měla -Ano.

[singlepic id=4901 w=420]Domek který dostal Felipe od své babičky nedávno darem, je zařízen přesně tak, jak si jej babička v šedesátých letech zařídila. Debbie sice chápe, že Felipe tu cítí vzpomínky na své dětství, ale stojí za Elsy. Pro dnešní život je strašný. Všude staré tapety, babičkovské koberce a babičkovský nábytek …kdo kdy naposledy viděl avokádově zelený sporák! Ten dům dokonce babičkovsky i smrvoní!

[singlepic id=4902 w=420]Takhle by to vážně nešlo, úkolem je tedy nějaké stylové zařízení, jinak se Elsy nevdá, respektive spíš Felipe neožení. Co by si přála Elsy? Zeptali se jí se skrytou kamerou v kině. Prý by chtěla dům alespoň trochu viktoriánský a hlavně by měl být béžový, protože má ráda teplé přírodní tóny. … Jo, tak to by ale taky nešlo, milá Elsy, dům přece není ani trochu viktoriánský, je to bungalov ze šedesátých let a vůbec –viktoriánský a bežový a hnědý?? Oklepe se Debbii údivem a hnusem (na viktoriánskou barevnost je uznávanou odbornicí) a nacpe Felipemu svou předběžnou vizi. [singlepic id=4903 w=420]Felipe je španěl a Elsy ze Salvadoru, oba mají spoustu příbuzných a známých a Elsy přece také říkala, že by se ve svém domě s nimi chtěla scházet a hostit je. Dům je sice uvnitř na šedesátá léta prý dost moderně řešený a prostorný, ale přesto by to chtělo ještě více otevřít a tak se tu bude bourat. Je třeba sem pustit i nové tisicíletí a tak s tím bude s tím spousty práce, musí se udělat nové podlahy, seškrábat tapety, vymalovat a pořídit nové zařízení.

Bourat se Debbie chystá jednu z nosných zdí a tak si k tomu vzala odborníky. Prý to půjde. V Kanadě to zdaleka není takový problém, jak záhy zjistíme, nosná zeď je dřevěná konstrukce pokrytá z obou stran „papundeklem“, takže když jí kousek nechají a později naopak dozdí (sádrokartonem), stropy kolem pro jistotu podepřou a pak zpevní solidním lepeným trámem, zeď postaví novou o kousek dál, tak podle výpočtů dům vydrží, zemětřesení tu příliš nehrozí. Jenže tou novou zdí se zmenší prostor kuchyně a lednička už se tam pak nevejde. Neva, šoupne se do výklenku, kde původně byly kuchyňské dveře. [singlepic id=4904 w=420]Jen co začali, spouští se procesí návštěv. Někdo je nadšený, někdo natěšeně udivený, někdo nedůvěřivě otrávený (maminka) [singlepic id=4905 w=420]Do toho všeho si elektrikář poranil rameno (nejspíš odněkud spadl) a k akci je povolána i sanitka. Podlahy a stěny od starých vrstev tým drbe za skřípění nejen nářadí, ale i zubů. Jak židovská víra drží tapety, lino a urvat koberec je taky nebývalá fuška. [singlepic id=4906 w=420]
Debbie bere svou misi velmi vážně a pro zdar ženitby nemíní nic ponechat náhodě. Táhne proto Felipeho vybírat i správný prsten s diamantem. Co kdyby vybral briliant příliš malý. Však před tím byla i na návštěvě za babičkou a protože nastala jazyková bariera, tak se chvíli zdálo, že babička si snad myslí, že vnukovou vyvolenou je Debbii.

V domě se ale odehrávají i další práce. Rozpočet je malý, stavební práce drahé, tak se šetří a vylepšení levně k pořízení vymýšlí. Dveře ze zádveří plexisklem prosklí –to totiž zvládne šikovný truhláč sám. V suterénu našli starý stolek, obrousili, několikrát natřeli a Debbie se jej chystá pokrýt vrstvou pryskyřice aby výsledek byl jako, že je ze skla. Smrdutý sajrajt namíchala, rozetřeli, zasychat to musí přes noc. Copak o to, ono to celkem zaschlo, ale ráno se nad tím Debbii válí smíchy – vypadá to jak svatební dort … kapánek rozteklý. [singlepic id=4907 w=420]Kuchyňský nábytek vylepší nové nátěry, v jídelně je nová „vznášející se“ lavice pod kterou má výduch topení, podlahy natřeli na světloulince šedou a kus polepí šedými pvc čtverci, výklenky vyplní únosné police a zbytek made in ikea. Podařilo se ušetřit i na nový sporák a lednici. Stěhovák na Debbii velmi zapůsobil – prý nejkrásnější zadek co kdy viděla… [singlepic id=4908 w=420]Nevím, jak vážně to myslela, jaká pozadí za svůj život viděla ;-)

Nicméně už je hotovo, první to samozřejmě vidí Felipe a září jako prstýnek co má schovaný v kapse. [singlepic id=4909 w=420]Přednostně je proměna představena i babičce a líbí se to i desítkám příbuzných postupně nacpaných někam do garáže. [singlepic id=4910 w=420]
Podle přesného scénáře vyráží Felipe pro Elsy, že jako půjdou na večeři, ale pod záminkou zapomenutých klíčů ji přivádí do domu.
Elsy vstoupí a nevěří – To že je Felipeho dům? Ne, to je nějaký fór! No, ale rozdíl to fakt prý je a líbí se jí to úžasně. Škoda, že neúžasná je její kombinace šatů a kozaček, byť se natáčí v zimě. V jídelně na Elsy vyskočí její tři sestřenice, pak se objeví i „teta“ Debbie a když je vším úplně definitivně zmatena, je zdárně dokormidlována na kanape, Felipe pokleká, tasí prsten a žádá ji o ruku. … „Cože? … tak odpovíš mi na mou otázku? Bylo to ano?“ No jistě. V garáži dav radostí šílí, vybíhá a všichni se všemi objímaj a většina ženských brečí. I Debbii uronila slzičku, no však se s tím taky nadřela a zřejmě nebýt jí, tak bůhví jak by Felipe skončil. Z vyjeveně rozjásané Elsy totiž vylézá, že už nevěřila, že se k nabídce sňatku vůbec kdy odhodlá. [singlepic id=4911 w=420]No věřme, že si to Ano Elsy následně ještě nerozmyslela – v ložnici Debbie nebyla.

Tahle proměna se podle mého názoru Debbie povedla na výbornou i když tedy ta lednička je pro kuchařku vážně strašlivě daleko a také je otázka, zda bylo nutno vyrábět ve výklenku jídelny police jak na válečné zásoby. Otevřením stěny se získal velmi zajímavě členitý prostor, který má ale zároveň i logiku a daly by se na něm názorně předvádět i poučky o tvorbě dynamické kompozice. Opět se potvrdilo, že pro barvy má Debbii opravdu velmi dobré cítění a spolu s nábytkem a doplňky se jí podařilo vytvořit optimisticky rozzářený interier v kterém bude radost pobýt. Za povšimnutí podle mne stojí i to, že nábytek z Ikea tu vůbec nepůsobí bezpohlavně, ale vypadá jako retro nábytek s duší. Debbii na začátku pravila, že je třeba do interieru pustit nové tisíciletí. Podle mého se jí to povedlo, ač je to interier retrostylově navozující přesně ta šedesátá léta minulého století, kdy se tam zařizovala Felipeho babička. Jenže Debbii zvolila šedesátky uvolněné a hravé, styl, který např. do našich luhů dorazil jako moderní teprve nedávno. Mě osobně se to moc líbí a do notýsku si píšu plus i za přiměřenou zabydlenou útulnost.

P.S. Po úmorném úhoru posledních sérii JSSS, pro mě balzám na duši. A nejen po stránce bytového designu, ale i celého stylu zpracování a podání tématu. Například jaký rozdíl v servírování komických vložek – Vilda šaškující v kostýmu motýla Emanuela kontra návštěva Debbii u babičky.