Třída 8. A: na koberečku u zástupce ředitele (5. díl)

Je to tak, žádná další záchytná síť… bez učebního oboru jdou rovnou do procesu (kopáči apod.) ,ale spíše rovnou na pracák, protože jsou nejhůře umístitelnou skupinou…..

Dívám se na to. Nechtěla bych být učitelkou v této třídě a obdivuju všechny, kteří se snaží těmto dětem přinést něco dobrého pro jejich budoucnost. Vůbec učit puberťáky je určitě velice nevděčné, ale v takové škole, kde se děti scházejí podle nálady, při vyučování požvykují a na všecko házejí bobek, to je děs.
Včerejší díl byl zajímavý srovnáním přístupu nových učitelů proti těm starým. Ale nebyla mi tam jasná jedna postava – byla tam paní, která seděla při těch rozhovorech, k ničemu nic neřekla, ale tvářila se děsně.

Dívám se a fakt mne to zajímá víc než Paterčata… Zatím jsem tento díl neviděla, tak se k němu nevyjádřím, ale mám nově blízko zaměstnání podobnou školu. Tak mi dovolte malou odbočku – občas ráno vidím (a slyším), co se tam děje před školou. Je fakt, že učitele žáci zdraví a i vítají :-D. Rodiče (většinou mámy) hodně dětí vodí přímo před školu (a to nejsou ti nejmladší). Někteří ihned zdrhnou za roh hulit (ne vždy jen cigaretu)… Někdy to mámy zahlédnou a seřvou je na celou ulici, jindy si zapálí s nimi. Jednoho prvňáčka museli do školy donést…. a stejně utíkal ven a nadával rodičům. Je vám to celé takové pitoreskní. Něco je k pláči, něco k zamyšlení, něco k … A občas je tam snaha ze strany rodiče, donutit to dítě dojít do třídy (jak jsem pochopila, jeden z nich musí přinést podpis učitele, že byl na hodině!), tak to docela zírám. Taky občas nevím, kdo je žák, kdo máma… věk je přibližně stejný. Obavy z hluku při hodinách se zatím kupodivu nevyplnily až na pár vyjímek. Ale kdy ty děti končí, je mi záhadou. Rozhodně mi přijde, že se učí méně než na běžné škole…

Je to výborný pořad. Rekordy jistě lámat nebude, zaslouzil by si určitě víc pozornosti.

Suníčko, asi tě spletlo to, že v tvém mládí byla povinná školní docházka desetiletá, přičemž základní škola měla jen 8. tříd. Dnes je stav víceméně stejný jako před rokem 1976. Jistá záchytná síť je jen pro ty, kteří neabsolvují ani povinných 9 let – ti si mohou doplnit vzdělání kurzem. (to za mých mladých let myslím nebylo)
A pak jsou ještě desetileté ZŠ speciální + 10. ročník pro žáky se spec. potřebami vzdělávání

@okkvp: desetiletá? Tomu nerozumím :) Za mě byla 1. až 8. třída. Do 9. třídy chodili jen ti, co nedali přijímačky na nějakou střední v 8. třídě.

Jinak jsem si až teď, při pročítání komentářů vzpomněl na upoutávku na příští díl. Ten rozhodně bude zajímavý, jestli se tam bude více řešit těhotenství některé ze žaček. Nepředpokládám, že by byl těhotný někdo jiný, třeba učitelka Dagmar :-))

Děti za sebou musí mít deset let docházky… Takže ten jeden rok se řeší… Ale nedostat se na učební obor je v podstatě teorie. Ano, nemusí se dostat kam chtějí, ale dnes se bez pětek dostanou i na většinu maturitních oborů a i s pětkama se o ně většina účnaku popere… Vzhledem k systému dotací. Vím z praxe.

@Radek aka SUNíčko:
To se nevylučuje. Takhle to skutečně bylo – osm let ZŠ + dva roky někde bylo povinné.

@Radek aka SUNíčko: Koukala jsem, že i na wiki je s tím drobný problém a dohledatelné info se lehce různí. Kterých ročníků se to přesně týkalo nedokážu přesně určit, nicméně pamatuju že někdo ze známých na jakémsi učňáku působil jako vyučující a na skutečnost, že i úplně nepoužitelná dítka musí dva roky ještě odchodit, si velmi stěžoval – období tak 1978-85. Když jsem v 76. končila ZDŠ já, tak nejméně dva lidi šli rovnou do procesu, ale v 79 jsme se na chmelu „družili“ s učni z Motola, kde měli i ty pouze dvouleté obory bez zisku výučního listu (to už devítky zrušili definitivně).
Taktéž pamatuju, že se o splnění povinných 10. let školní docházky mluvilo ještě v souvislosti s „naším“ mladým v momentě, když se právě na konci prvního ročníku učňáku z něj nechal prudkou inteligencí vylejt (pravidelná docházka k vzdělávání jej nebavila) a přitom ještě rok musel někde působit, tzn se hledalo kam s nim. Je ročník 75. Neteř je stejný ročník a pokud si pamatuju, tak opravdu po ZŠ odcházeli všichni někam alespoň na dvouletý učňák a u těch úplně blbých se tedy jen vymýšlelo kam konkrétně. Taky si pak dodělávala maturu na jakémsi ústavu, kde si mohli takoví posléze dodělat alespoň výuční list.

@okkvp: No vycházeli jsme přibližně ve stejném roce… A vím, že šlo hlavně o roky. Do 16-ti nesměl být nikdo zaměstnaný, byl „dítě“. Proto bylo nutné děti někde udržet. Ale měli jsme spolužáka, který zdárně propadal a propadal, až od nás odcházel v 8. třídě (z devíti tříd) a všichni byli rádi :-D a on šel dělat přidavače…, měl už 16-pryč. Hmm a světe div se, zmoudřel asi prací a nakonec udělal i střední večerně. Ano, máš pravdu, za nás v té době byly jakési dvouleté obory ï školy, kam šli ti, co se nevědělo co s nimi,nebo čekali, zda se dostanou jinam – to byly např. dvouleté ekonomky, odkud se pak někdo dostal zpět na čtyřletou střední. Taky jsem tak měla spolužačku, co měla tuhle školu za sebou a k nám nastoupila do prváku a válcovala nás hned těsnopisem :-D.

Při tom dohledávání mě zaujaly ty dohady o to jak to bylo s tou devátou třídou. V 75. roce se dalo odejít na střední ještě jen v rámci experimentu, v 76. už to bylo rovnocenné a pak nevím víc, než jen to, že na středních byly od 79. třídy jen pro osmáky. Wikipedie uvádí, že devítky zrušili v 84. (což mi tedy ale zase falíruje se zkušeností SUNíčka)

No já vycházela v 75.roce a to v 9.třídě a pokud vím, tak tomu bylo tehdy všude. Z osmičky se šlo až další rok a to ten první rok zkušebně a pak už „povinně“. Vím, že pak na střední jsme potkávali „děti“ proti nám a to byli ti osmáci. Vím, že kdo se nedostal na školu, tak zůstával dál v devítce, nemohl před 15.tým rokem opustit školní docházku. Nevím, jak to dělali s dětmi, které byly narozeny později. Já např. končila střední v 18.roce, 19 mi bylo až v zaměstnání. A jít z osmičky, tak bych ještě nebyla plnoletá při matuře. I tak jsem mívala zpočátku problémy s brigádami a to včetně chmelu.

@LadyXL: Tak já to mám zrovna tak, to je stejně hezký ročník, dobře se počítají data :-)

@LadyXL: od nás odešlo asi osm lidí už v osmičce – na konci školního roku 74/75. Nešlo to ale kamkoliv, braly jen některé místní gymply a k podání přihlášky museli mít studijní průměr max. do 1,1). V 75/76 už osmáky braly i střední odborné, ale asi ne všecky, protože např na VŠ jsme v ročníku osmičkáře ze střední odborné neměli ani jednoho, gymplařů přitom byla osmičkových většina

nicméně sama na sebe zvedám prst za rozvité OT

@okkvp: omlouvám se – ještě tedy přidám OT. Možná už mi moje paměť tak neslouží (tobě jo Tamzin??), fakt jsem myslela, že to bylo až od dalšího ročníku. V mém okolí (a byla to Praha) nikdo dřív nikam nešel a ani osmáci nechodili. A na ekonomce taky nikdo nebyl až pak od dalšího ročníku. A to ti kluci vypadali, jak když k nám zabloudili od vedle :-D. A už končím, fakt!! Zdravím Tamzin a náš ročník :-D

@LadyXL: Já si to pamatuji jako ty ( severočeský kraj), když jsem byla v osmičce, tak šla jedna spolužačka na gympl, ostatní do devítky a ten další rok už končili všichni v osmičce. Ale za svou paměť ruku do ohně nedám :-)

@LadyXL: jsem jen zvedla prst, ne se přes své či cizí prstíky praštila :-)))

@Poppy: Tak jsem se dokoukala.Ta nepříjemná ženská,co tam seděla,byla vedoucí metodiků ,šéfovala tomu „kroužku“… Zajímavý díl. Matikář měl v něčem pravdu,ale někdy mi to přišlo jako hraní a spíš jeho zbožné přání,že se žáci zlepšili …A dávat jim lehké písemky,aby měli dobré známky? Když půjdou dál,tak na to dojedou v další škole,učňáku…
Češtinářka nezvládla podle mne kritiku té staré metodičky. Přitom se podle mne mohla něco přiučit,nebo jí dokázat,že to nefunguje… Škoda. Líbí se mi ta setkání školy s úspěšnými studenty!! To je super nápad.

Já chápu, že se dětem musí hodně ustupovat, aby měly aspoň nějaké výsledky. Ale některé ty ústupky jsou podle mě až moc velké, jak ríká LadyXL, učitel matematiky se strašně snaží vidět dobré výsledky až přes své růžové brýle občas nevidí ty špatné.

Podle mne je důležitější vzbudit v dětech zájem o nějaký předmět než rigidní známkování. Ty děcka nebaví nic, i v normální třídě je odpor k matematice rozšířený, a ty děcka si často myslí „Stejně to nepochopím.“ Pokud paní učitelka známkuje systémem výsledek dobrý/špatný, může to být dobré třeba u nadaných dětí, aby byly pečlivější a vše si kontrolovaly. Ale když si ten matikář dá práci a zjistí, proč je výsledek špatný, že je to numerická chyba, ale postup ten žák pochopil, tak je mi jeho přístup velice sympatický. Vždyť jde taky o to, aby se u některých dětí prolomil ten jejich laxní vztah k jakékoliv činnosti. A tam je známka vedlejší.

http://respekt.ihned.cz/vzdelani/c1-63143570-opravdu-rika-trida-8-a-ze-jsou-romove-nevzdelavatelni
V diskuzi pod článkem i vedoucí metodička.

@Ananas: Tak jsem si to přečetla. Je to zajímavé a ještě zajímavější je ta diskuse s „ropuchou“. Já myslím, že rady nováčkům jsou dobré, ale člověk si stejně vybere tu radu, ke které svým vlastním vývojem směřuje. Jiné rady jdou mimo.
V tom článku má Feřtek pravdu v tom, že studenti by měli mít praxi v pozici asistenta.

Kreativní producentkou pořadu je Kamila Zlatušková, někteří ji známe z druhé řady Čtyři v tom jako jednu z maminek.

@Poppy: Víš, já si myslím, že je u těchto žáků dobré, když postupuje od lehčích písemek k těžším, případně se vrací k lehčím. Ale ve výsledném známkování přeci nemohou oni mít např. „1“, tak jako jejich vrstevníci z jiných škol s větším drilem při hodinách, protože ty znalosti tomu neodpovídají. Ano rozbor jednotlivých příkladů při písemkách je správný, většinou se to tak ale dělává normálně.Nás učitelka známkovala u jednotlivých příkladů a pak dala výslednou známku. A pamatuji,že v osmičce jsem byla u tabule s jednou premiantkou,kdy každá z nás dostala těžký příklad vypočítat na tabuli. Nakonec já dostala 1 (i na vysvědčení-zázrak) a ona 2. Přitom mě při příkladu učitelka musela pomoct s postupem.Vysvětlila pak své známkování celé třídě – já prý měla nakročeno správně,jen jsem potřebovala „popostrčit“ (zeptala se mne tuším na vzorec…), ale ona premiantka, která pracovala samostatně, udělala chybu ve znaménku v průběhu příkladu a tak měla chybný výsledek. To byla podle ní triviální chyba, která se jí neměla nikdy stát a nezasoužila si 1.
– já si myslím, že měla ta češtinářka zkusit tu pomoc metodičky /ropuchy/, minimálně by si ověřila, jak jsou její metody lepší/horší. V té knihovně tedy podle mne moc nezářila…
Jinak naprosto souhlasím s návrhem, že by učitelé či studující pajďák měli absolvovat stáž na obdobných školách… a to aspoň měsíční ne-li delší. My na ekonomce měli párkrát vyučující študáky a byl to stres pro obě strany…, měli totiž možnost nás zkoušet i známkovat. Bohužel mírné známky nám profesor hned následující hodinu zhoršil :-(.

Znovu ale opakuji, že nezávidím nynějším učitelům a to nejen na této škole… Doufám, že mají dobrou psychologickou průpravu :-D. No a to mají nyní ve většině tříd málo dětí, co tak koukám. U nás bývávalo běžně 30-33 dětí! A měla jsem štěstí na skvělou třídní na druhém stupni. Byla už před důchodem a tak velkou praxi. My nebyla žádná extra parta (což se taky podařilo předchozí třídni na prvním stupni, kdy měla své „miláčky“), ale ona dokázala podchytit ty alfa jedince i ty, co byli opomíjení (tehdy se šikana neříkala). A tak např. největšího zlobila jmenovala předsedou třídy a on tudíž musel občas do ředitelny, když se něco řešilo, byl víc zodpovědný. A celkem se snažil. Za půl roku jmenovala někoho jiného (i mne…). I když jsme se extra nestmelii, ale byly vztahy lepší a hlavně – dodnes na ni všichni vzpomínáme a nezapomeneme! Na tu první si už naopak nevzpomeneme…

Mohu?

Omlouvám se, zkoušela jsem jestli už zase mohu přispívat pod svým původním nickem.

Podívala jsem se na poslední díl 8.A.
Pokud mohu hodnotit kantory, tak modelína byla podle mne nejhorší. Skoro planá. Zvyšovat sebevědomí romským děvčatům tak, jak to dělala, mi přišlo kontraproduktivní. A ještě spíše hloupé.Sice je fakt, že většina dospívajících dívek má problém s viděním sama sebe, ale hodnotit je podle toho, jestli umí chodit samostatně nebo se skupinou? Děsné.
Sama je vlastně odsoudila. Přiznám se, že češtinářka mi lezla hodně na nervy. Nejvíc se mi líbil matikář a postoje dějepisce byly také v pořádku i když se podle mne občas vyjadřoval tak, jak to ty děti nemohly chápat. Některé.
Zajímal by mne experiment v druhé, třetí třídě. Kdyby byl delší, tak by to mohlo mít i smysl.

Je mi těch dětí líto. Narodily se jiným rodičům, a pokud by se chtěly zařadit do většinové společnosti, tak budou mít problém i když se budou snažit.
Na druhou stranu … není jednodušší na všechno kašlat? Občas mne to napadá.

http://www.lidovky.cz/omluvte-se-romskym-zakum-serial-mensine-ublizil-vyzivaji-neziskovky-ct-14y-/zpravy-domov.aspx?c=A150729_113118_ln_domov_sk