ano-sefe-12.jpg

Máte nápad, jak Ano, šéfe vylepšit? Máte zkušenost s některou z navštívených restaurací? Určitě nám napište do komentáře. Děkujeme.

Tak a máme tu poslední dvanáctý díl Ano, šéfe. Další díly bychom měli shlédnout po prázdninách. Tentokrát se Zdeněk Pohlreich vydal do restaurace Fregatta v Měchenicích. Leží u hlavní silnice na trase Praha-Slapy a spíše než místní do ní zavítají výletníci nebo chataři při  cestě autem.

Majitelka Lucie Bahenská má restauraci dva roky, zároveň provozuje cukrárnu a pekárnu, kde je s obratem spokojená. Její dorty jsou vyhlášené. Restaurace je plná v pátek a sobotu (rekreanti) zvláště v sezoně, přes týden a v zimě je hostů málo. Kuchaře má špičkového, Roman Dolejš podle PR textu Primy bere „královský plat“, škoda, že v pořadu se o tom nedozvíme více.

Co stálo za vysíláním sněžného dílu v parném jaru?

Šéfkuchař míří do Měchenic a podle sněhu je vidět, že díl se točil jako jeden z prvních. Zajímalo by mě, jestli je poslední opravdu proto, že nejlépe hodnocená restaurace byla pěknou tečkou na konec nebo proto, že majitelka zprvu odvolala souhlas s natáčením a bylo nutné ji chvíli přesvědčovat.

Každopádně svetr místo růžové košile byl vítaným zpestřením :)

A kudy se tam leze?

Fregatta je sice přímo u silnice, ale vchod do restaurace je téměř neviditelný. Pohlreich si objednává jídlo a kochá se krásným výhledem na Vltavu. S kohoutem na víně je celkem spokojený, ale brazilská roštěná i kachna mu moc nejedou. Není divu, když je restaurace prázdná, pečená kachna je zaručeně ohřívaná. Já osobně si dávám pečenou kachnu, jen když je v denní nabídce a hospoda praská ve švech.

Následující den se vydává Zdeněk s majitelkou na propagační tůru po Měchenicích. Na amatérsky vyrobené ceduli je fixem napsáno, že dnes je večeře zdarma. Vzpomínám na jeho poznámky v předchozích dílech, že nápadné slevy jsou aktem zoufalství. Nicméně večer je plno a personál se pořádně zapotí. Zvlášť podmračená servírka Tereza, které učitel Zdeněk zjevně nepadl do oka, mrská vztekle hostům talíře.

Konkurenci, aby jeden v Měchenicích pohledal

Následuje debata nad jídelníčkem a ostatními slabinami podniku. Provozní Petra se hádá, jestli musí být risotto kašovité italské s rýží Arborio nebo takové, jak ho známe po česku. A počítají se mezi plody moře i tyčinky surimi? S místními je to těžké, když Roman zkoušel dostat do nabídky jehněčí, nebyl o něj vůbec zájem. Nebo že by se Tereza dost nesnažila specialitu udat? Pohlreich upozorňuje, že obsluhující personál je velmi důležitý a zákazník na jeho doporučení rád dá, když se mu to správně podá. Také mu připadá, že Petra musí mít vždy poslední slovo.

Pak se vydá s majitelkou na obhlídku konkurence. Kromě luxusnější Fregatty už jsou v Měchenicích spíš levnější „čtyřky“. To se ví, v zakouřené hospodě s příznačným názvem U Čadilů je plno. Myslím, že pokud bychom hledali důstojnou konkurenci mezi restauracemi podobné úrovně, našla by se spíše v Davli. Je to na stejné trase autem a místní řecká taverna Thesalloniki je poměrně známá. Navíc tam jeden čas (nevím jestli pořád ještě) obsluhoval sám pošťák Ondra z Pošty pro tebe!

Šup do pantoflí: číšník se musí cítit jako doma

Zdeněk se snaží dostat obsluhu prudičem a skrytou kamerou. Možná chtěl nachytat Terezu, ale dnes obsluhuje její kolega. Tatínek režiséra dělá potíže, co mu síly stačí, vrací jídlo a nechce ho platit. Jenže smůla – číšník bez problémů reklamaci uznává a skandál se nekoná. Tak mu aspoň později Zdeněk vyčte nevhodnou obuv. Má pravdu, nejen z estetických důvodů, i kvůli bezpečnosti práce, ale svým způsobem ji má i Petra: pantofle nejsou podstatným důvodem toho, že restaurace prodělává. Nicméně i maličkosti dotvářejí atmosféru. Roman vzhledem k jeho zkušenostem by měl mít více pravomocí a větší vliv na tvorbu jídelníčku. Provozní Petru by Zdeněk nejradši vyhodil, i když nahlas to neřekne.


Kontrolní návrat

Na kontrolu se Zdeněk vrací po delším čase. Tereza už ve Fregattě nepracuje, nahradila ji usměvavější servírka. Objednaná jídla vypadají lákavě a šéfkuchař se jen rozplývá. S radostí dává majitelce samolepku a zdůrazňuje, že v této restauraci se vaří nejlépe ze všech, kde se pořad natáčel. Paní Bahenská říká, že návštěvnost se zvedla. Nevím, v restaurace jsou opět sami a minulý týden, když jsme jeli okolo (nevěděla jsem, že restaurace bude v tomto pořadu, ale známí mě upozornili na dobrou cukrárnu) tam bylo zaparkovaných aut poskrovnu. A to byl slunečný víkend. Když ne rady Pohlreicha, tak jeho chvála v televizi teď hosty určitě přiláká. Dodatečně mě mrzí, že jsem pořad viděla až teď. Určitě bychom se bývali stavili. Tak příště.

Pár řádek závěrem

V tomto díle jsem čekala více povídání o nákladech restaurace, platech zaměstnanců i propadaci. Po odvysílání se návštěvnost určitě zvedne, o tom jsem přesvědčená. Ale stačilo by samotné zlepšení úrovně jídel k větší návštěvnosti, kdyby poradce jen doporučil změny, ale pořad o nich neviděly tisíce diváků? Jsem zvědavá na pokračování pořadu v září. Bylo by zajímavé, kdyby se v podnicích z první série objevil Pohlreich po půl roce. Udrží si úroveň, zlepší se ještě více nebo už na jejich místě bude jiný nájemce?Kdybyste se níhodou v nějakém z podniků stavili, napište nám o Vašich zkušenostech do diskuze!

Ano, šéfe 12. díl video online

There are currently no comments highlighted.