Jak se staví sen: Dětské pokoje plné fantazie (16/12), rekapitulace

zabruslila jsem ke konkurenci a přiznám se, že celkem vyjeveně hledím na počet reakcí v duchu – rozmazlené děti v pokojíčcích, ložnici (=spaní v obýváku) bych kvůli dětem nikdy neobětoval/a.
A protože – tož tu na tohle téma bude anketa.
Uvítám i názory v diskuzi (ovšem prosím ušetřete mě co nejvíc „radami“ o okamžitém pořizování větších bytů)

Taky jsem nakoukla a k svému překvapení jsem zjistila, že se mi výsledek líbí,… chtěla bych být dítě v téhle rodině a mít jeden z těch pokojíků. Spaní rodičů v obyváku s kvalitní rozkládací postelí jako problém nevidím, doufám jenom, že v dnešní době nekonečného sezení dětí u počítače nebude tahle rodičovská snaha o poskytnutí co nejlepších možností rozvoje osobnosti robátek kontraproduktivní – děti u počítače přes půlnoc a na nic jiného čas, žádný jiný zájem…Jinak postoj a cíl rodičů chápu, našli si smysl života a dělají pro něj maximum a já moc a moc doufám, že jim to děcka vrátí v pocitu, že jejich život měl smysl (no, pravděpodobnost není největší,že?)

MYSLÍM SI, ŽE RODIČE UDĚLALI DOBŘE! Děti nejsou vlastní sourozenci, navíc děvče a chlapec, takže v době dospívání by asi těžko mohli být spolu v malinkém pokoji…
Dnes se dá koupit kvalitní a lehce rozkládající gauč, navíc ve větším obýváku se dá dát často i manželská postel a ukrýt ji nábytkem a vedle sezení.. Děti se v pubertě, po 10. roce již v obýváku s rodiči už příliš nezdržují, raději jsou ve svém… mají víc učení, koníčků, PC, vodí si kamarády.

1
Vždy jsem měla byt 2+1 a jednu dceru a toužila jsem po obyváku, protože my jsme měli pokoj jako rodiče a dítě mělo pokojíček. Pořídili jsme byt 3+1 ovšem i druhé dítě, takže každé dítě má svůj pokojíček a my svůj a opět není obývák, ale snad již brzo bude, protože starší holce (21) po bakalářce pomůžeme koupit pidi byt, aby již magistra studovala ve svém a my budeme mít obývák, ale ještě posuneme malou (5) do většího pokoje, takže obývák bude nejmenší místnost v bytě, ale bude….

K rozhodnutí rodiny obětovat dětem ložnici: Nemít soukromí v ložnici je pitomé, rozkládání sedačky nebo poklápění nějaké sklápěcí postele, i když dnes už poskytují spaní kvalitou plně srovnatelené s průměrnou postelí, je v každém případě otravné – co si budem vykládat, že. Ovšem dítka v tomhle věku už by podle mého měla mít své sólo pokoje i kdyby sourozenci vlastní. Proto bych se raději také uskromnila a holt se pár let těšila až dorostou a vylétnou z hnízda. Rodinu jsem nijak nelustrovala a tak je těžko odhadnout, zda je v jejich možnostech braní si nějakých úvěrů, tak aby to na úkor pokojíku navíc neznamenalo i jiné omezení pro chod domácnosti a dětí. Tady je imho situace komplikovaná i o to, že nejsou manželé (zřejmě) a byt je paní, tudíž složité majetkově peněžně právní techtle metle i v případě prodeje a pořizování třeba většího nájemního bytu. Po špatné zkušenosti (což je imho rozvod vždycky) a při tom, že je syn nemocný, se jí asi nelze divit, že by se jí nechtělo „jistoty“ vlastního bytu vzdávat.

5 – na idnesku píší, že jsou manželé, bylo to i v tv..

6 -to mi uniklo, dostuduji ;-)

Podle výsledku přeměny to vypadá, že páni truhláři v nejbližší době očekávají návštěvu této rodiny, která si doobjedná chybějící kusy nábytku.

Úložné prostory jsou zcela nedostačující, u poliček chybí bočnice, případně záda. U postelí chybí noční stolky a osvětlení. Nevím, proč všichni dekotýmáci ignorují starý dobrý peřiňák s výklopnými dvířky a pevnou horní deskou, která funguje právě jako noční stolek.

U stolů chybí kontejnery nebo zásuvkový díl.

Barvy u kluka se moc nepovedly, u holky je to o něco lepší. Namalované dekorace se naštěstí dají snadno přetřít, ta uschlá haluz u holky mi připomíná Den trifidů, asi bych se v noci bála. Infantilní koníčci asi nebyli zrovna to, po čem dívčina toužila. Ty dvě pirani u klučičí postele taky pěkně cení zuby. Obrazy u kluka mají nesmyslné rozměry a ještě horší je jejich rozmístění.

A teď budu zcela výjimečně chválit. Chválím zpracování nábytku, vypadá to velmi čistě. MDF je bezva materiál právě proto, že dovoluje oblé hrany. Líbí se mi textil u holky a také taburetka.

Celkově mi to připadá nedotažené. Truhláři si vyzkoušeli, že k tomu, aby interiér fungoval i dobře vypadal, by potřebovali ještě jednu školu – nebo spolupráci architekta :)

Váhala jsem mezi dvojkou a trojkou, nakonec jsem za snahu, dveře do pouzdra a kvalitní zpracování dala dvojku. Holt si rodinka ty chybějící kousky musí dokoupit.

Mně se na těch pokojících nejvíc líbí pocit, který z nich mám – ráda bych se do nich vracela odkudkoli domů. Tenhle pocit mi naprosto blokuje snahu hledat, co je tam špatně, protože je to zařízení svým způsobem neskutečně prosté, takové, že si spousta lidí řekne, že takhle by to zvládli taky. Jenže udělat něco takovéhohle a nepodlehnout časopisovým a internetovým hrůzám není snadné. Oceňuju neagresivní barvy, fantazii podněcující prostředí, originalitu, s věkem snadnou přizpůsobivost. Je tam něco, co z těch pokojíků dělá DOMOV,není to jen přestěhovaná kóje z obchoďáku s neprodejnými kusy nábytku..

5
jo jenom nechápu, že v naší republice když je méně pokojů každý udělá obývák s rozkládací alternativou na spaní, my máme prostě náš pokoj (20m2) zařízení jako ložnici s velmi kvalitní postelí a jenom takový TV koutek s křesílkama pro nás a na návštěvy se můžu vyprdnout, spaní bych neobětovala a děskám pokoje dopřeju taky…..

Tentokrát se mi to líbí,nábytek moc pěkný,pokojíčky jsou vzdušné,konečně něco jiného než narvané místnosti skříněma.10-Jana-taky máme bytelnou postel v obýváku a je to supr.

9-presne si to vystihla – je tam veľa priestoru, vkusné maľby, krásny, podľa mňa úplne dostačujúci, nábytok a ako 7-9 dieťaťu by mi vyhovovalo všetko. Žiadne muchy som na tom nehľadala, konečne rozumní rodičia, ktorí prispôsobili zariadenie veku a doplniť drobnosti sa dajú vždy.
10,11 – presne, obývačka sa dá krásne zariadiť ako budoár s kresielkami na posedenie, ak nie je spojená s kuchyňou. V tomto byte asi separé kuchyňu majú.

kluk si přál akvárko – nemá ho, holčička chtěla obázky koní – tyhle kresbičky mi spíš připomínají krávy a pochybuji že je to to co chtěla
ptačí budka na zdi již byla použita tuším v předminulém díle Bydlení je hra, kde byl i podobný dezén závěsů

První dojem není špatný. Mě by ale vadilo, že není kam dát oblečení, děti mají spoustu oblečení … na doma, do školy, na sport a do skautu, na teplo, na zimu… kam to dají? To co ted mají, je tak na osobní věci, hračky, knihy a věci do školy. Má rodina velkou komoru? Protože v obyváku, kde budou mít postele, místo na velké skříně určitě nebude a někam musí dát své věci i rodiče.
Vadí mi, že děti nemají u postele lampičky,dětem nesplnili jejich přání- dívence nevymalovali modře aspon jednu stěnu a chlapci tam nedali akvárium. Přála si také na stěnách reálné obrázky konů – ty malůvky jsou tak pro předškolní děti… ty se mi vůbec nelíbí a co teprve ta větev a pařez! Dále mi vadí, že dveře do dětského pokoje jsou skleněné, zasunování chválím. Otevřených polic je zbytečně mnoho – jsou to úložiště prachu.
Nábytek se mi líbí, pouze pokoje působí nedokončeně. Řekla bych, že nábytek je použivatelný tak od 2 do 12 let… což už děti mít zanedlouho budou. Mělo to být zařízené víc dospěle, tohle by se více hodilo pro ty dvě malinké holčičky nedávno (2 a 3 roky), aby jim to chvíli vydrželo. Pro mě za 3 – dobrý

v Bydlení je hra také tvořili dětský pokoj…

moji rodiče také obětovali ložnici , byla jsem jim za to moc vděčná protože mezi mnou a bráchou je 7 let a ve 14 už jsem trpěla :-) , táta použil pár knihovniček jako základnu a vyrobil v obýváku vyvýšenou postel , k před ní se nádherně vešla rohová sedačka , křeslo , konferenční stolek. Slavili jsme tam silvestry, všechny narozky, velikonoce a když si to teď tak přepočítavám tak se tam krasně bavilo i dvacet lidí…
Už jsem taky máma a nemůžu se zbavit pocitu že je normální se ve spoustě věcí „obětovat“ k vůli dětem. A vlastně mě v té souvyslosti ani tohle slovo nenapadá, prostě je to normální…

Co se týče přeměny tak se fakt nemůžu rozhodnout,
nemůžu říct že se mi to líbilo a nemůžu říct že se mi to nelíbilo…
Mrzí mě že nesplnili ani přání dětí ani rodičů.
Úložný prostor naprosto nedostatečný.
Nelíbila se mi klukova postel oproti tomu postel holky bych brala taky.
U stolu mi taky chybí šuplíky, na učebnice a sešity, do těch poliček půjdou těžko a myslím že školou povinné děti by si zasloužili lepší židle.
Líbí se mi posuvné dveře ale ne to že jsou skleněné.
Zato se mi moc líbí nepojmenovatelné něco… barevnost vyvolávající pohodu? Světlo a slunce ? Pocit.
Prostě se zas těším co na to napíše okkvp :-)
takže tentokrát jsem v anketě nehlasovala , nemohla jsem si vybrat žádnou odpověď:-))

17 – okkvp právě tvoří a doufá, že se se svou nerozhodností v hodnocení právě díky tomu v průběhu práce vyrovná a zdárně popasuje. Zatím stále ještě váhám mezi 3 stupni hodnocení.

Taky jsme teď dali ložnici dceři a řešíme spaní. Může mi prosím někdo poradit nebo dát odkaz na kvalitní rozkládací sedačku, která by nás finančně nezruinovala? Předem moc díky.

ještě k 18 – nevím jak vy, ostatní, ale já bych to velmi ráda viděla na vlastní oko, nejlépe za dne, protože jsme zřejmě obětí šikovného nasvícení a tím docela výrazného zkreslení barev. Já tam bez korekce víceméně nikde žádnou bílou nevidím a přesto je barvou převažující – jak na stěnách, tak na nábytku (pro jistotu to ještě projedu na jiném kompu, ale bílou nedávala ani naše tv)

19 – odkaz nedám. Neznám dispozici pokoje, ale pokud je sebemenší možnost, zvolte dvě mírně zvýšená lůžka (aby bylo možno na nich sedět jako na židli). K tomu úložný prostor na lůžkoviny (můj oblíbený peřiňák, ale šuplík postačí). Jedno nebo obě lůžka na kolečkách s brzdami, jednoduše vytvoříte „letiště“.
Rozkládací spaní (dvoulůžko) má jednu velikou nevýhodu – v případě nemoci (a stačí třeba rizikové těhotenství nebo hnusná chřipka) – úplně zlikvidujete obývací prostor, protože všechno místo zabere vyhřezlé spaní.

20 – no jo, není bílá jako bílá, jenomže to vědí jen ti, kdo se tím zabývají. A ti mají ty správné vzorníky a vědí, kterým směrem tu bílou cinknout. Skořápková, ledová… to je pod rozlišovací schopností libovolného novináře a většiny čtenářú/diváků. Úplně obyčejný bílý Primalex není bílý. Je do žluta. Pro běžného člověka je čistá bílá příliš studená.

Padla tu kritika, že dizajnéri nesplnili prianie detí, ani rodičov. Na prvý pohľad to tak môže vyzerať, ale myslím, že práve tým, že nechali kopu priestoru na dotvorenie izieb podľa potrieb a fantázie detí, urobili to najlepšie, čo mohli urobiť.

Dievčine nechali kus prázdnej steny na zavesenie obrázku koní, ktorý si vyberie sama, možno si ho spolu s rodičmi aj zarámuje a zavesí a bude to pre ňu viac, než niečo, čo by jej vybral niekto iný.

Podobne s tým akvárkom – to sa nedá zariadiť ani za týždeň, ak to má byť akvárko a nie potemkináda. A zase je lepšie, keď si ho klučík urobí sám, hodne sa tým naučí.

A čo sa týka ostatného vybavenia – úložného priestoru a podobne – myslím, že dnes sa to naozaj preháňa s hromadením a skladovaním vecí, ktoré k životu nutne nepotrebujeme. Celé generácie detí vyrástli s pár poličkami v jednej-dvoch skrinkách, úlohy písali na tvrdej stoličke v kuchyni, bez kontajnerov sa tiež zaobišli a prežili. Nevieme nič o ďalších úložných priestoroch v byte, ale aj keby deti už žiadne ďalšie nemali – naozaj sa Vám zdajú 2 skrine+komoda pre 7-ročné dievča málo? Mne nie.

23…tak pod tenhle názor bych se taky ráda podepsala :)

Já si zase myslím, že pokud si mají obyvatelé bytu říci, co v pokoji chtějí, měli by to splnit… proč se jich na to ptají? Dívence, možná ted stačit uložný prostor bude, chlapci určitě ne a za 2 roky už ani jednomu… kdo má dítě, ví kolik věcí potřebuje a je potřeba to někam uložit… Jasně, je li veliká komora, šatna… pak v pokoji tolik úložného prostoru být nemusí..ale o tom nic nepsali. I rodiče si musí někam dát věci a co je jich třeba v domácnosti.

24- ďakujem :) Musím povedať, že tento diel sa mi celkovo páčil – kvôli dizajnérom, ktorí boli milí a nepredvádzali sa, ale ukázali niečo aj zo svojej dielne, a aj kvôli rodine, ktorá na mňa pôsobila pozitívne. A návšteva v sklárni bola tiež zaujímavá, to by som niekedy chcela skúsiť tiež.

25-potreba vecí v domácnosti je čisto individuálna vec. Ja mám určite vecami najmenej zakrámený byt v našej rodine, ale oproti niektorým mojim kamarátom, je ešte dosť plný. Zvykla som si na minimum a zbavujem sa všetkého, čo nutne nepotrebujem – ono pobyt na intráku alebo v pár garsonkách, kde je 60cm skrine na vešanie + 2 police a 1 skrinka, človeka naučí určitému poriadku. Často u ostatných členov domácnosti narážam, ale keď im nakoniec vyhádžem zbytočné veci a uvoľním priestor, sú radi.

Tentokrát se mi to líbí,koberec místo laminátu, kvalitní variabilní nábytek místo obludných mega skříní a sestav,krásný vzdušný prostor,přesně jak tu píšete,děti mají možnost si to dotvořit podle svých představ a nejsou sešněrované cizím vkusem.

22 – Nejde o nádechy bílé udělané záměrně či stíny a denní dobou získané, jde o to, že na většině ofic fotek je bílá čistokrevně světle růžová nebo béžová, v nejlepším případě smetanová a přitom ve skutečnosti opravdu není – našla jsem i na videu důkazy. Čiliže záměrné nasvícení a možná i lehké upravení snímání (což naznačují exify)

OT – rekap už je, recenzi dodělám snad do rána (pokud okolnosti dovolí)

23-24 vzhledem k tomu že rodiče bydlí v obýváku tak další úložné prostory musí využít pro sebe, takže se mi 2 skříně a komoda opravdu zdají málo. Musí uložit letní ,zimní , jarní i podzimní oblečení, hračky, koníčky, školní potřeby.
A dřívější školu bych nevytahovala, dřív měli jeden sešit na vše:-)
je to Jak se staví sen, a měl by to být splněný sen…neměli by si ty pokojíky dodělavat.
I když uznávám že udělat akvárko za víkend by byl problém ale mohli s tím aspoň začít:-o

ale ale, jaký víkend, minimálně týden + další cca měsíc příprav, však navrhují a vyrábějí nábytek, shání a objednávají různé výrobky, provozují všelijaké předtáčky atd.

31- to je síce pravda, ale akvárko sa dá začať robiť, až keď je hotový a postavený nábytok, na ktorom bude stáť – ono to má totiž hodne kíl a prenášať sa preto nedá – si to spočítajte. Neviem, či akvárko doma máte alebo nie, ja som mala, tak viem, o čom píšem :)

30-jeden zošit mali deti možno za Franza Josefa, potom už nie :) Ale o hromadení vecí a oblečenia nemá zmysel sa prieť, ako som písala, ja potrebujem málo a oceňujem priestor, vy potrebujete hromady vecí a oceníte hromadu skríň namiesto priestoru. Skrátka, každá to máme inak.

Ešte k tomu akvárku – asi nechápete, že ten proces vzniku je najdôležitejší. Nedá sa len tak začať, a potom to nejako domatlať. Je to predsa životný priestor iných živých tvorov alebo rastlín. Tak pridám 2 odkazy, ako to robí majster, možno niečo pochopíte, ak vydržíte odsledovať až do konca.

http://www.youtube.com/watch?v=TAKr7qfXJiU&feature=relmfu

http://www.youtube.com/watch?v=DUiR3fhaIEw

32 – stavět akvárko na nábytek je holý nesmysl, téměř žádný nábytek není dimenzovaný na to aby na něm stálo akvárko – jen to nejmenší aby alespoň za něco stálo je 60l – to se opravdu na nábytek dát nedá, na to musí být zvláštní stojan, navíc zařídit by se stihlo během té doby než vyrobili nábutek – ta nejzákladnější verze s pavími očky, neonkami a případně pár živorodek se za týden v pohodě zařídí – stačí jen chtít

pokud nechtěli splnit chlapcův sen o akváriu, neměli to v pořadu vůbec dávat… Jinak nechápu, proč neudělali reklamu nějakému obchodu s rybičkami ( mohli jim říci i měsíc dopředu) a nenechali je akvárium udělat. Mohlo být menší, aby se hodilo do malého pokoje. S truhláři se přece dalo na tíze akvárka – aby ji skřín unesla, dopředu domluvit.. vždyt nábytek byl na míru – teprve se vyráběl… Ten víkend už měli jen na postavení již hotového nábytku.
Dále si nemyslím, že chlapci stačí i když máma nebude příznivec hromadění věcí – ty 4 ramínka na kalhoty, košile… a jeden komínek mikin, trik…na všechny roční období, na sport, do školy i na doma…pokud se nepletu, rodiče si přece sami přáli – dostatek uložných prostor.. a také nevím, proč by si měli jít skříně po odvysílání pořadu jít sami koupit… za co se vlastně utratilo tolik peněz? Vždyt v těch pokojích skoro nic není !

souhlasím , mohli vyrobit stojan na malé akvárko a do něho zasunout šuplíkovou skřín , třeba i vysouvací na kolečkách… vždyt sami vyrábí nábytek ! Stačí jen chtít!

siki – akvárka se předem zařizovat a přenášet, stěhovat dají – dokonce i veliká, mnohasetlitrová (když je místo na mechanizaci), mám s tím pár zkušností i díky různým výstavám. (např palác U Hybernů, dostalas když hodně, tak max týden dopředu a ryby za několik stovek tisíc tam samozřejmě nebyly na odpis) U akvaristy si hotové a už kompletně osázené a zarybněné akvárko bylo možno objednat ke koupi už v osmdesátych letech.

35 – áá Rena mi šmejdila v kompu a opisovala z ještě nevydané recenze … tyjo, skoro doslova :-)))

to, že ta mladá výtvarnice na tom uveřejněným záběru kreslí krávu a ne koně mi nikdo nevymluví :)

38.. no když já se nemohu dočkat, tak jsem se byla v noci mrknout… :-))

39 .. ta holčina na svůj věk vypadala dost inteligentně… z těch malůvek na zdi pro tříleté dítě (ani velikost a umístnění se mi na té stěně nelíbilo) si myslím, mít radost nebude. Rodiče budou muset co nejdřív vymalovat, koupit nějaké plagáty, zarámovat je…stejně tak ten pařes – je děs!!!

Dle té jedné fotky z obýváku, je tam žlutá sedačka, oranžová válenda a vpravo nějaké věci – asi z vystěhovaných pokojů.. kam dávají svoje věci a věci do domácnosti? Je k mání plánek bytu? Mají komoru – šatnu – vestavné skříně v předsíni?

plánek bytu není k dispozici, našla jsem jen fotky z bytu 3+1 ve stejném domu a tam je vidět poměrně malá předsíň s jednou dvoukřídlou skříní ve zdi. Při záběrech ze stěhování také nebylo vidět nic, co by nějakým větším úložným prostorám v bytě odpovídalo. Je sice velmi podobný bytu mé kamarádky a ta má před jádrem dost velké náměstíčko kam se pohodlně vlezou dvě šatní skříně, ale tady se mi tenhle prostor zdál o kus menší, naopak pokoje dětí mi přijdou o cca 1m delší, přitom výměra bytu je stejná jako u kámošky – čiliže odpovídá to z té fotky.
Ložnice = pokoj holky je hned za vchodovými dveřmi, vedle pokoje kluka je kuchyň a naproti přes „náměstíčko“ je poměrně malý obyvák s lodžií.

42 – kamarádka je vyznavačka minimalismu a tudíž nábytek v celém bytě se dá počítat pomalu na prstech jedné ruky. V obýváku měla sedačku, 1 křeslo, tv stojan, velkou kytku a na zdi tři dlouhé volné police a přišlo mi to tak akorát. Ve třech (syn) měli ještě jednu šatní skříň v ložnici, ovšem další dvě v garáži + sklep.

40 – njn, sice nijaké zásadní nové krize, ale po těch velmi nedávno minulých (běžný provoz je tu jak s čerstvým miminem) mi došla šťáva a básnické střevo stávkuje …

K tomu, co jste už psali, se vyjadřovat nebudu. U každého kus pravdy… Jenom mě trochu zarazilo, že nábytek ve tvaru schodů, po kterém se dá lézt, dali zrovna chlapci s vadou dolních končetin. Nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo blbě, ale možná zrovna o tohle nestojí…

45- děti to takhle neřeší, se svým handicapem se srovnají. To my dospělí vidíme ta omezení a jsme vlastně hyperprotektivní. Podle záběrů to postižení nebylo markantní a klučík si to všechno určitě s nadšením užije.

46 – vadu (neupřesněnou) zmiňuje jen ofiko, v tv o tom mluvili jen v souvislosti s jeho původní zvýšenou postelí – že si ji v obodobí rekonvalescence po operacích musí prostřídávat za nízkou Pavlínky. Ofiko dodává, že operace několikrát za rok, ovšem řekla bych, že je to právě směřování k trvalému odstranění té vady.

47 – ano. U dospělého by to naopak byl důvod pro zvýšenou postel. Znám prostředí fyzicky i mentálně postižených dětí a vím, že pro ně je obvykle nové prostředí stimul. U mentálního postižení je to různé podle typu, ale fyzický handicap je obvykle „menší“, než si představujeme.

Všetci, čo sa tu dožadujete akvária, ste asi vôbec nepochopili obsah mojich príspevkov – akvárium je živý organizmus, a to, že chlapec povie, že by chcel mať v stene akvárko, ešte neznamená, že by ho chcel tak, že bez neho nemôže žiť a že by sa oň vedel aj postarať.
Doteraz tam predsa žiadne nemal. Až bude mať naozaj záujem, tak si s otcom nejaké vytvoria, a predtým strávia kopu času plánovaním, čítaním, prieskumom v obchodoch, hľadaním a tešením sa. A o tom je život v rodine podľa mňa, nie o nejakej potemkináde pre kameru.
Kúpiť sa dá všetko, ale nie je to to pravé.

Mimochodom, keby chcel stokilovú dogu, tak by ste mu ju tam zrejme dali bez premýšľania aj s búdou zrejme :)

49 Název pořadu je – Jak se staví sen – takže pokud jediným přáním hocha je mít akvárko (po dohodě s rodiči), tak mu ho tam měli dát – i pokoj by působil útulněji. A nebo to v pořadu vůbec nevysílat!
Otce nemá, tenhle je novej a nevlastní, třeba se mu trávit spoustu času plánováním, čtením, průzkumem obchodů a hledáním nechce… a nebo na to prostě jen nemá čas. Když už by bylo, pak by to asi rodiče přimělo hledat informace, koupit časopisy a zajímat se o akvaristiku.. Takže já to vidím spíš naopak

siki – akvárium je imho jen symbol dojmu ignorace všech vyslovených přání – respektive pocitu, že to jak pánové pokoje tématicky naladili se míjí s tím co jsme si my představovali, že si představují Kuba s Pavlínkou. A asi všichni akvárium připomínající cítíme, že se designeři pokusili děti tak trochu uchlácholit, že tedy mají něco jiného než si vysnili, ale koukej, tady máš potápěče a támhle je kus vodních řas a dvě ryby. Dtto u Pavlínky. Holka miluje koně a vše kolem nich, Kluk miluje vesmír a podmořský svět, tzn asi nějaké živočichy jedno zda živé nebo namalované, vyfocené – ale dostal plachetnice, záchranný kruh a cosi strašného na roletě.

OT, fakt se snažím dopracovat konce, tzn do večera tu bude i recenze. Ráda bych mnohem dřív, ale slíbit to nemůžu. Rodinka chce jíst, pít, smrkat i pokud možno kulturně vyměšovat.

45 a dál: možná se u mě opravdu ozývají pseudoochranářské pudy. Já sama taky nějaké operace prodělala a nakonec po zadku bych se tam vysoukala vždycky, i dneska jako zasloužilá matka. Sama bych tam lezla a synkovi chtěla zatrhnout. No zamyslím se nad sebou :-) Jinak diskuze se teď asi přesune k recenzi. Díky za ni, docela vyjadřuje mé pocity.

ad 19 – jednoduše rozkládatelná sedačka, na které se dá spát, za sebe doporučím beddinge z Ikei, spím na ní už 4,5 roku a jde to, a to mám záda ve velmi špatném stavu, po operaci, ale doposavad dispozice neumožňovaly jiné řešení. Mají tři, nebo čtyři druhy matrací, skládá se jednoduše a rychle a není drahá.